nařízení vlády
č. 251/1992 Sb. v platném znění), a to i s ohledem na
to, že tento předpis při svém vzniku s možností této
funkce nepočítal. Přijetí tohoto návrhu zákona by mohl vytvořit
předpoklady pro další normotvornou činnost resortního
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to zejména co
se týče vzdělání asistenta učitele.
Dopad zákonodárné iniciativy na státní rozpočet
Pokud jde o dopad na státní rozpočet, je nutné konstatovat, že
náklady ponesou zřizovatelé škol, kterých by se navrhovaná
úprava dotkla. Proto by bylo nutné, aby zřizovatelé se zřízením
funkce asistenta učitele vyslovili souhlas, neboť oni ponesou
náklady s tím spojené. Náklady by bylo možné hradit z
prostředků kapitoly školství, které jsou určeny na vzdělávání
dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením.
Návrh dopadů na státní rozpočet je zpracován variantně, podle
míry očekávaných nároků na státní rozpočet.
První varianta vychází ze stavu, který existuje
v současnosti. Podle předloženého návrhu, by o zřízení
funkce asistenta učitele ve třídě, v níž jsou vzděláváni
děti a žáci s postižením, rozhodl ředitel školy, avšak
jeho rozhodnutí by bylo podmíněno souhlasem kraje, resp.
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen
„ministerstvo“) nebo zřizovatele. Samozřejmě by byl zapotřebí
i návrh speciálně pedagogického centra.
Navržené procesní schéma institutu asistenta učitele, tak ze své
podstaty vylučuje, aby krajský úřad, resp. ministerstvo udělilo
souhlas se zřízením těchto profesních pozic nad rámec
prostředků, kterými disponuje na vzdělávání dětí, žáků a
studentů se zdravotním postižením a jež dále přerozděluje na
základě postupu daného zákonem č.564/1990 Sb., o státní správě
a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
V tomto případě lze očekávat pozvolné převedení těch
„asistentů“, kteří ve školách působí již v současnosti,
ale jsou vykazováni jako vychovatelé, nebo mají dvojí úvazky
apod. Lze očekávat, že ustanovení asistentů učitele navrženým
způsobem bude znamenat jen pozvolný nárůst jejich počtu na
školách. Přesněji uvedeno, krajské úřady, resp. ministerstvo
budou schvalovat zřízení takového počtu asistentů učitele, na
který budou mít v rozpočtu prostředky.
Druhá varianta návrhu zvýšených dopadů na státní
rozpočet je zpracována s ohledem na „ideální“a
ani zákonodárnou iniciativou neočekávaný stav v oblasti
působení asistentů učitele ve třídách, v nichž jsou
vzděláváni děti, žáci a studenti se zdravotním postižením.
Na základě výsledků statistiky Ústavu pro informace ve
vzdělávání v České republice je na základních školách,
což je většina škol jichž se bude navržené řešení týkat,
začleněno formou individuální integrace 1645 žáků.
Z obecně platných informací o rozložení závažných postižení
v populaci, z údajů celkového počtu žáků s postižením na
základních školách ČR, lze dovodit závěr, že o funkci
asistenta učitele se dá uvažovat zhruba u jedné třetiny žáků
se zdravotním postižením. Podle názorů navrhovatelů by se
jednal asi o 500 až 600 asistentů učitele na všech školách
v České republice.
Podle stanoviska MŠMT obsaženého v Metodickém pokynu ke
zřizovaní přípravných tříd pro děti se sociálním
znevýhodněním a k ustanovení funkce vychovatele-asistenta
učitele (č.j. 25-484/2000-22) by tento typ pracovní funkce byl
zařazen do platové třídy 4 (4.01, 4.02) a případně do třídy
5 (5.03) .
Platové tarify pro uvedené třídy v současnosti činí:
Tř. 4: 5 180 - 7 920,- Kč
Tř. 5: 5 700 - 8 720,- Kč
Při úplném obsazení potenciálně možných pozic třídního
asistenta, podle uvedené zákonodárné iniciativy, mohou mzdové
náklady činit:
500 asistentů x 6 300,- Kč, to je 3 150 000,- Kč měsíčně.
600 asistentů x 6 300,- Kč, to je 3 780 000,- Kč měsíčně
Roční dopad na státní rozpočet by tak měl činit zhruba 37 800
000,- Kč u 500 asistentů a 45 360 000 korun u 600 asistentů, pokud
by se jednalo o nová pracovní místa. Vzhledem však k
prokazatelnému hrazení těchto nákladů již v současnosti
lze předpokládat nárůst na státní rozpočet asi do jedné
poloviny uvedených částek. Tzv. „asistenti“ jsou
v současné době hrazeni z navýšení tzv. normativu na
vzdělávání.
Vzhledem k očekávanému přínosu pro zlepšení podmínek
vzdělávání dětí, žáků i studentů se zdravotním postižením
i bez postižení jsou uvedené náklady efektivně vynaloženy. Je
však třeba zdůraznit, že uvedené náklady nevznikají
automaticky, ihned po přijetí zákonné normy, nýbrž postupně,
v závislosti na rozpočtových zdrojích kapitoly školství a
na základě souhlasu krajského úřadu, resp. ministerstva, který
tyto prostředky distribuuje, zákonem stanoveným způsobem, na
jednotlivé školy.
Soulad s právním řádem ČR a mezinárodními smlouvami
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním
pořádkem a Ústavou České republiky a není v rozporu
s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika
vázána ani s právem Evropské unie. Řešení obsažené
v návrhu zákona je v souladu s běžným stavem v zemích
Evropské Unie.
K čl. I bodům 1a 2:
Jedná se o meritorní návrh doplňující současný text zákona o
ustanovení § 3a, v rámci kterého se zavádí funkce
asistenta učitele a speciálního pedagoga. Tato úprava je
způsobilá v praxi odstranit řadu obtíží provázejících
vzdělávání dětí a žáků se zdravotním postižením, včetně
zvýšení právní i faktické jistoty škol při rozhodování o
přijetí dítěte s postižením. Konkrétní znění reaguje nejen
na potřeby škol uvedené v obecné části důvodové zprávy,
ale je i v souladu s Usnesením vlády ČR č. 459 ze dne
29. 5. 2002, kterým je uloženo ministru školství, mládeže a
tělovýchovy do roku 2003 „zajistit legislativně přítomnost
asistenta ….. v podobě dalšího pedagogického pracovníka“.
V obou případech se předpokládá, že o zřízení funkce
asistenta učitele, resp. speciálního pedagoga, rozhodne ředitel
školy na návrh speciálně pedagogického centra se souhlasem
krajského úřadu nebo ministerstva a se souhlasem zřizovatele
školy.
Znění navržené v § 3a je nezbytné promítnout i do § 50 odst.
1.
K čl. II bodům 1, 2, 3 a 4:
Ustanovení bodů 1 až 4 čl. II vychází z novely školského
zákona, kterou je nutné promítnout do ustanovení zákona o státní
správě a samosprávě ve školství.
V bodu 1 ( § 3 odst. 2) se rozšiřují pravomoci ředitele
školy, v bodu 2 (§ 7) se rozšiřují pravomoci krajského
úřadu v případech, kdy zřizovatelem školy je kraj, obec
nebo se jedná o soukromou školu a v bodu 3 (§ 12 odst. 5) je
rozšířena pravomoc ministerstva, v případě, kdy je
zřizovatelem školy.
Dané změny bylo nutné promítnout i do ustanovení § 22 (bod 4),
kdy byl rozšířen výčet ustanovení zákona, na které se při
rozhodování vztahují obecné právní předpisy o správním
řízení.
K čl. III:
Vzhledem ke značné naléhavosti předložené právní úpravy a
k nezbytné době pro legisvakanci se navrhuje jako den
účinnosti první den měsíce, který následuje po dni vyhlášení
zákona ve Sbírce zákonů.
Josef Janeček v.r.
Vilém Holáň v.r.
Libor Ambrozek v.r.
Ludvík Hovorka v.r.
Jiří Hanuš v.r.
Jan Kasal v.r.
Tomáš Kvapil v.r.
Jiří Karas v.r.
Jaroslav Lobkowicz v.r.
Vlasta Parkanová v.r.
Cyril Svoboda v.r.
Vladimír Říha v.r.
Michaela Šojdrová v.r.
Jan Škopík v.r.
Josef Vícha v.r.
Jaromír Talíř v.r.
Ivo Vykydal v.r
Platné znění ustanovení zákonů, kterých se novelizace týká,
s vyznačením navržených změn
(navržené změny jsou vyznačeny tučně a kurzívou)
I. Školský zákon
§ 3
(1) Výchova a vzdělávání se uskutečňují v jazyce českém.
Výjimky v případech hodných zvláštního zřetele, pokud
nejde o plnění povinné školní docházky, povoluje ministerstvo.
(2) Žákům příslušejícím k národnostním menšinám se
v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národnostního
rozvoje zabezpečuje právo na vzdělání v jejich mateřském
jazyce.
(3) Neslyšícím a nevidomým se zajišťuje právo na vzdělání
v jejich jazyce s použitím znakové řeči nebo Braillova
písma.
§ 3a
(1) Ředitel
základní školy, střední školy, speciální školy a vyšší
odborné školy může na návrh speciálně pedagogického centra1a)
a se souhlasem krajského úřadu nebo
ministerstva a se souhlasem zřizovatele školy ve třídě, v níž
je vzděláván žák nebo žáci se zdravotním postižením, zřídit
funkci asistenta učitele.
(2) Ve třídě základní školy, střední
školy a vyšší odborné školy, v níž jsou vzděláváni tři a
více žáků se zdravotním postižením, mohou na návrh speciálně
pedagogického centra1a) a se
souhlasem krajského úřadu nebo ministerstva ministerstva a se
souhlasem zřizovatele školy vykonávat výchovně vzdělávací
činnost současně dva pedagogičtí pracovníci, z nichž alespoň
jeden musí mít kvalifikaci speciálního pedagoga.1b)
Pedagogický pracovník se speciálně pedagogickou kvalifikací plní
v případě potřeby přímou vyučovací povinnost podle zvláštního
předpisu1c) i ve více
třídách školy.
------------------------
1a) § 5 vyhlášky č. 127/1997 Sb.,
o speciálních školách a speciálních mateřských školách.
1b) Vyhláška č. 139/1997 Sb., o
podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických
pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců.
1c) Nařízení vlády č. 68/1997
Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a
míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických
pracovníků ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
-------------------------
§ 50
Pedagogičtí pracovníci
(1) Pedagogickými pracovníky jsou učitelé včetně ředitelů
a zástupců ředitelů předškolních zařízení, základních
škol, základních uměleckých škol, středních škol,
speciálních škol, speciálně pedagogických center a
pedagogicko-psychologických poraden, učilišť, zařízení
pro zájmové studium, školských zotavovacích zařízení,
školských zařízení pro další vzdělávání pedagogických
pracovníků, zařízení sociální péče a asistentů
učitelů, dále vychovatelé škol a školských zařízení
a zařízení sociální péče včetně instruktorů tělesné
výchovy, mistři a vrchní mistři odborné výchovy,
vedoucí odloučených pracovišť středních odborných
učilišť, učilišť a odborných učilišť, vedoucí
středisek praktického vyučování, trenéři sportovních škol a
sportovních tříd středních odborných učilišť.
(2) Pedagogičtí pracovníci vyučují a vychovávají děti
a mládež nebo dospělé v základních školách, ve středních
školách nebo ve speciálních školách nebo vykonávají obdobnou
činnost podle zvláštních předpisů.
II. Zákon o státní správě a samosprávě
§ 3
Ředitel
(1) Ředitel řídí školu, předškolní zařízení nebo
školské zařízení, a pokud jsou právnickými osobami, plní
povinnosti vedoucího organizace a jmenuje a odvolává své
zástupce. Ředitel odpovídá za plnění učebních plánů a
učebních osnov, za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně
vzdělávací práce školy, předškolního zařízení
nebo školského zařízení a za efektivní využívání
svěřených hospodářských prostředků; odpovídá za
vytvoření podmínek pro činnost rady školy, pro výkon
školní inspekce a přijetí následných opatření,
kontroluje práci pedagogických pracovníků a ostatních
pracovníků a studijní výsledky žáků. Ředitel odpovídá
za zpracování a zpřístupnění veřejnosti výroční zprávy
o činnosti školy a výroční zprávy o hospodaření školy a
předkládá tyto zprávy radě školy. Ředitel je povinen účastnit
se jednání rady školy, je-li přizván radou školy. Ředitel
školy zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a
zletilí žáci byli informováni o průběhu vzdělávání a
výchovy žáka.
(2) Ředitel rozhoduje
a) o odkladu povinné školní docházky,
b) o dodatečném odložení povinné školní docházky,
c) o zařazení dětí do předškolního zařízení, školní
jídelny, školní družiny a školního klubu, pokud počet
přihlášených dětí nepřesahuje počet dětí, které lze
přijmout,
d) o zařazení dětí do speciálních mateřských škol a
speciálních základních škol, základních škol, zvláštních
škol a školských zařízení jim sloužících a do pomocných
škol; do základních škol se přednostně zařazují děti,
které mají trvalý pobyt ve spádovém obvodu školy nebo
jsou umístěny v dětském domově ve spádovém obvodu školy,
e) o přijetí ke studiu ve vyšších odborných školách,
středních školách, speciálních středních školách a
odborných učilištích,
f) o přerušení studia,
g) o přiznání a odnětí stipendia a hmotného zabezpečení
žákům středních škol,
h) o podmíněném vyloučení ze studia a o vyloučení ze studia,
i) o výši příspěvku v jednotlivých případech a úhradu
nákladů ústavní výchovy a ochranné výchovy a výši
příspěvku v jednotlivých případech na úhradu nákladů
spojených s hmotnou péčí o děti a mládež ve
školách s celodenní výchovou a internátních školách a
školských zařízeních,
j) o výši příspěvku v jednotlivých případech ne
školní stravování,
k) o výši příspěvku v jednotlivých případech na úhradu
nákladů spojených s poskytováním základů vzdělání a
základní umělecké škole,
l) o žádosti žáka ke změně studijního nebo učebního
oboru a opakování ročníku po splnění povinné školní
docházky,
m) o uznání předchozího vzdělání,
n) v případech stanovených zvláštním zákonem1i)
rozhoduje o zřízení funkce asistenta učitele a o působení dvou
pedagogických pracovníků ve třídě školy.
---------------------
1i) § 3a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č ……...
(3) Ředitel může podle místních potřeb a podmínek na základě
požadavků orgánů, které zřídily školu nebo školské
zařízení, popřípadě jiného subjektu, upravit výchovně
vzdělávací proces školy v rozsahu stanoveném učebními plány.
Obdobně může postupovat ředitel předškolního zařízení.
Pokud tato úprava vyvolá zvýšené náklady, ředitel stanoví
jejich výši a způsob úhrady projedná se zřizovatelem.
-------------------------
§ 7
Krajský úřad
a) přijímá opatření na základě výsledků školní
inspekce v předškolních zařízeních, školách a školských
zařízeních,
b) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí ředitele podle §
3 odst. 2 s výjimkou písmen c) a k),
c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí obce podle § 14
odst. 3 písm. a),
d) rozhoduje o nostrifikaci vysvědčení vydaných
zahraničními školami,
e) rozhoduje o osvobození žáků od povinnosti docházet do
školy a o osvobození žáků od povinné školní docházky,1b)
f) povoluje udělení výjimky při přijímání žáků ke
studiu na středních školách,1c)
g) vyjadřuje se k udělení výjimky při zřizování
základních škol,1d)
h) uděluje souhlas se jmenováním a odvoláváním
ředitelů předškolních zařízení, škol a školských zařízení,
které zřizuje obec,
i) rozhoduje o výjimkách, pokud jde o počet dětí ve
třídě v mateřských školách,1e)
j) dává souhlas ke slučování škol,1f)
k) jmenuje a odvolává zkušební komise pro vykonání
absolutoria a předsedy komisí pro maturitní zkoušky a závěrečné
zkoušky,
l) plní úkoly organizace vyplývající z pracovně-právních
vztahů pro předškolní zařízení, školy a školská
zařízení, které zřizuje podle § 16, pokud nemají právní
subjektivitu,
m) uděluje souhlas s rozhodnutím ředitele školy podle § 3
odst. 2 písm. n) v případě, kdy zřizovatelem školy je kraj
nebo obec nebo se jedná o školu soukromou,1j)
n) plní další úkoly vyplývající z jiných
zákonů.
------------------------------------------------------------------
1b) § 37 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a
středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
1c) § 19 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb.
1d) § 6 odst. 3 a 5 zákona č. 29/1984 Sb.
1e) § 3 odst. 1 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských
zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
1f) § 2 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb,
1j) § 57a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
--------------------------------
§ 12
(1) Ministerstvo řídí výkon státní správy ve školství
a vytváří podmínky pro realizaci cílů výchovy a vzdělávání.
(2) Ministerstvo řídí předškolní zařízení, školy a
školská zařízení ve věcech výchovy a vzdělávání.
(3) Ministerstvo může zřídit a zrušit předškolní zařízení,
školy a školská zařízení s jiným vyučovacím jazykem než
českým, pokud je nezřídí obec nebo kraj v samostatné
působnosti.
(4) Ministerstvo zřizuje a zrušuje
a) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné
výchovy,
b) zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Ministerstvo ve výjimečných případech hodných zvláštního
zřetele může zřizovat a zrušovat střední školy, odborná
učiliště, vyšší odborné školy, speciální základní
školy, speciální střední školy, speciální předškolní
zařízení a školská zařízení jim sloužící.
(5) Ministerstvo
a) rozepisuje a přiděluje v celém rozsahu finanční
prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu předškolním
zařízením, školám a školským zařízením zřizovaným
ministerstvem včetně finančních prostředků nad stanovený
rozsah finančních prostředků pro školy a školská zařízení,
v nichž probíhá pokusné ověřování nových forem, metod
nebo řízení vzdělávání, popřípadě na další
rozvojové programy vyhlášené ministerstvem; kontroluje využití
takto přidělených finančních prostředků. Stejně
postupuje u škol, předškolních a školských zařízení,
zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými
společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu
zvláštních práv, a zařazených do sítě škol a školských
zařízení,
b) přiděluje krajům finanční prostředky vyčleněné ze
státního rozpočtu pro předškolní zařízení, školy a
školská zařízení jiných zřizovatelů s výjimkou těch, které
jsou hrazeny z jiných zdrojů, a finanční prostředky nad
stanovený rozsah finančních prostředků pro školy a školská
zařízení jiných zřizovatelů, v nichž probíhá pokusné
ověřování nových forem, metod nebo řízení vzdělávání,
popřípadě na další rozvojové programy vyhlášené
ministerstvem v souladu se schváleným dlouhodobým záměrem
ministerstva a příslušného kraje; kontroluje využití takto
přidělených finančních prostředků,
c) jmenuje a odvolává ředitele předškolních zařízení,
škol a školských zařízení, které zřizuje, ústředního
školního inspektora a na jeho návrh školní inspektory; při
jmenování vychází zejména z výsledků konkursních řízení,
d) koordinuje předpisy pro navrhování a výstavbu
budov předškolních zařízení a stanoví podmínky
jejich provozuschopnosti se zvláštním zřetelem ne možnost
integrace zdravotně postižených dětí; pro účely zařazování
předškolních zařízení, škol a školských zařízení do
sítě, posuzování návrhů změn v síti a vyřazování
předškolních zařízení, škol a školských zařízení ze
sítě,
e) stanoví normativy jako roční objem mzdových prostředků,
státem stanovených odvodů zdravotního a sociálního
pojištění a ostatních neinvestičních nákladů připadajících
na dítě nebo žáka v předškolním zařízení, škole nebo
školském zařízení,
f) přiděluje orgánům kraje v přenesené působnosti, pokud
tento zákon nestanoví jinak, finanční prostředky na školství
podle počtu dětí a žáků předškolních zařízení,
škol a školských zařízení a stanovených normativů,
nestanoví-li ministerstvo jinak,
g) zpracovává a zveřejňuje nejméně jednou za 4 roky
dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací
soustavy, který předkládá vládě. Ministerstvo každoročně
předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o stavu a
rozvoji výchovně vzdělávací soustavy; přitom vychází i z
výročních zpráv o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací
soustavy, které zpracovávají kraje,
h) metodicky řídí a koordinuje tvorbu dlouhodobých
záměrů vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací
soustavy na úrovni krajů. Dlouhodobé záměry s kraji
projednává vždy po 2 letech a sestavuje dlouhodobé záměry
České republiky,
i) povoluje výjimky,2a)
j) rozhoduje po vyjádření orgánu kraje v přenesené
působnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak, o výjimkách při
zřizování základních škol,2b)
k) uděluje souhlas se jmenováním a odvoláváním ředitelů
škol a školských zařízení zřizovaných krajem
v samostatné působnosti,
l) stanovuje závazné zásady o přídělu finančních prostředků,
podle kterých provádí přidělování finančních prostředků
krajské úřady,
m) stanovuje závazné zásady, podle kterých provádějí návrh
rozpisu rozpočtu obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
n) stanovuje závazný postup při vyúčtování dotací
poskytnutých ze státního rozpočtu podle tohoto zákona na
krytí výdajů škol a školských zařízení, které nezřizuje
stát, kraj nebo obec za školní rok,
o) stanovuje závaznou osnovu, postup při vypracování a
termíny předložení rozborů hospodaření škol a školských
zařízení, kterým jsou ze státního rozpočtu přidělovány
prostředky na krytí jejich výdajů podle tohoto zákona,
p) společně s Ministerstvem financí stanovuje závazný
postup a vydává závazné pokyny k zúčtování prostředků
státního rozpočtu poskytovaných školám a školským zařízením,
r) stanovuje závazný postup a vydává závazné pokyny pro
účetní závěrku a zpracování účetních a finančních
výkazů škol a školských zařízení; při jejich tvorbě
vychází z pokynů Ministerstva financí,
s) rozhoduje o uznání vzdělání a odborné praxe pro výkon
povolání pedagogického pracovníka,
t) uděluje souhlas s rozhodnutím ředitele školy podle
§ 3 odst. 2 písm. n) v případě, kdy zřizovatelem školy je
ministerstvo.
(6) Ministerstvo stanoví
a) v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České republiky způsob
vzdělávání občanů ve výkonu trestu odnětí svobody,
b) druhy a náležitosti vysvědčení a ostatních školních
tiskopisů včetně způsobu jejich zpracování a evidence,
c) závazný postup a metodiku předávání dat
z dokumentace a evidencí škol a školských zařízení,
formu, termíny a způsob předávání dat a nosiče dat,
určených k předávání dat příslušnému orgánu
vykonávajícímu státní správu ve školství a jeho
prostřednictvím ministerstvu, popřípadě jím pověřené
organizaci.
(7) Ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení
podle odstavců 3 a 4 jako příspěvkové organizace
opatřením podle zvláštního právního předpisu.2c)
Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti zřizovací
listiny a podmínky pro rozhodování o zřízení, rozdělení,
sloučení, splynutí a zrušení příspěvkové organizace.
------------------------------------------------------------------
2a) § 3 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb.
2b) § 6 odst. 3 a 5 zákona č. 29/1984 Sb.
2c) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a
jejím vystupování v právních vztazích, ve znění
pozdějších předpisů.
2d) § 38a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb.
-----------------------------------
§ 22
Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení
Obecné
předpisy o správním řízení se vztahují na rozhodování podle
§ 3 odst. 2 písm. a) až m), § 7 písm. b) a c), §
12 odst. 5 písm. s), § 19 odst. 4 a § 20. Odvolání proti
rozhodnutí ředitele o nepřijetí ke studiu lze podat do osmi
dnů od doručení. Obecné předpisy o správním řízení se
nevztahují na soukromé školy, církevní školy a školy zřízené
podle § 14 odst. 2; to neplatí o rozhodování podle § 19
odst. 4.