Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Novela z. školský zákon

Sněmovní tisk: č. 415, 4. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
, žáků a studentů se zdravotním postižením, které jsou vzdělávány v běžných základních a středních školách.

Ve školním roce 2001/2002 došlo v oblasti školství k výrazné změně při poskytování a hrazení nákladů na služby tzv. asistenta učitele ve třídě v níž je začleněno dítě či žák s postižením. Tito asistenti učitele (alternativně uváděni jako osobní asistenti, třídní asistenti či asistenti) byli dosud na školách v celé České republice hrazeni převážně z prostředků mimo resort školství. Okolo 50% případů byli tito asistenti hrazeni z prostředků na podporu zaměstnanosti místně příslušnými úřady práce (společensky účelné pracovní místo a veřejně prospěšná práce). Tento způsob hrazení nákladů však neodpovídá podmínkám uvedených programů podpory zaměstnanosti, a to vyplývá i z pokynu MPSV. Ve školách a předškolních zařízeních tak zůstávají desítky a pravděpodobně spíše stovky dětí s postižením, u nichž není zřejmé, jak bude "asistence" v průběhu výuky zabezpečena.

Dalším zdrojem krytí nákladů vynaložených na funkci asistenta učitele byl podíl různých občanských sdružení zdravotně postižených a v ojedinělých případech byly náklady na asistenta hrazeny z finančních prostředků resortu školství, zejména z tzv. navýšení normativu na vzdělávání dítěte, žáka a studenta se zdravotním postižením. U asistentů hrazených z těchto prostředků se nejčastěji jednalo o formu civilní vojenské služby a v určitých případech o „fiktivní“ výkon pozice asistenta, kdy pracovněprávní titul byl veden jako obvyklá, již nyní v resortu školství existující pozice – např. vychovatel.

Systém poskytování asistentů postrádá oporu nejen v zákoně, ale i v obecně závazných normativně právních aktech. Školy jsou tak vystaveny značným problémům. Z ustanovení právních norem, a to včetně Listiny základních práv a svobod, vyplývá jednoznačná povinnost školy a školského zařízení poskytnout dítěti, žákovi či studentu vzdělání. Konkrétně je tato povinnost mimo jiné stanoveny v čl. 33 Listiny základních práv a svobod, v zákoně č. 29/1984 Sb. o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (zejména ustanovení § 34 až §37) a ve vyhlášce MŠMT č. 291/1991 Sb. , (§ 3 odst. 5).

Školy, školská a předškolská zařízení mají de facto v těchto případech postavení právnické osoby, které vykonávají po uvedenou dobu tzv. náležitý dohled ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku. Současná situace, kdy řada dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením je zařazena do tzv. běžných tříd škol a přitom do budoucna pro ně není zajištěno financování asistentů učitelů, znemožňuje v mnoha případech naplnění výše uvedených zákonných povinností.

Podle ustanovení předmětných právních norem nemá škola možnost převést žáka plnícího povinnou školní docházku na jinou školu bez souhlasu zákonných zástupců. To se samozřejmě týká i žáků se zdravotním postižením. Školy by tak, ve své podstatě, v případě nemožnosti ustavení pozice asistenta ve třídě v níž je vzděláván žák s těžšími formami zdravotního postižení, nemohly naplnit své úkoly stanovené výše uvedenými právními normami.

Pokud jde o odměňování asistentů učitele a druhého pedagogického pracovníka navrhovatelé zákona vycházejí ze současného stavu, kdy funkce asistenta učitele není uvedena v současných obecně závazných normativně právních aktech. Proto by se asi muselo pro jeho zařazení využít platové třídy stávajícího katalogu prací (

nařízení vlády č. 251/1992 Sb. v platném znění), a to i s ohledem na to, že tento předpis při svém vzniku s možností této funkce nepočítal. Přijetí tohoto návrhu zákona by mohl vytvořit předpoklady pro další normotvornou činnost resortního ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to zejména co se týče vzdělání asistenta učitele.

Dopad zákonodárné iniciativy na státní rozpočet

Pokud jde o dopad na státní rozpočet, je nutné konstatovat, že náklady ponesou zřizovatelé škol, kterých by se navrhovaná úprava dotkla. Proto by bylo nutné, aby zřizovatelé se zřízením funkce asistenta učitele vyslovili souhlas, neboť oni ponesou náklady s tím spojené. Náklady by bylo možné hradit z prostředků kapitoly školství, které jsou určeny na vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením.

Návrh dopadů na státní rozpočet je zpracován variantně, podle míry očekávaných nároků na státní rozpočet.

První varianta vychází ze stavu, který existuje v současnosti. Podle předloženého návrhu, by o zřízení funkce asistenta učitele ve třídě, v níž jsou vzděláváni děti a žáci s postižením, rozhodl ředitel školy, avšak jeho rozhodnutí by bylo podmíněno souhlasem kraje, resp. ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) nebo zřizovatele. Samozřejmě by byl zapotřebí i návrh speciálně pedagogického centra.

Navržené procesní schéma institutu asistenta učitele, tak ze své podstaty vylučuje, aby krajský úřad, resp. ministerstvo udělilo souhlas se zřízením těchto profesních pozic nad rámec prostředků, kterými disponuje na vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a jež dále přerozděluje na základě postupu daného zákonem č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.

V tomto případě lze očekávat pozvolné převedení těch „asistentů“, kteří ve školách působí již v současnosti, ale jsou vykazováni jako vychovatelé, nebo mají dvojí úvazky apod. Lze očekávat, že ustanovení asistentů učitele navrženým způsobem bude znamenat jen pozvolný nárůst jejich počtu na školách. Přesněji uvedeno, krajské úřady, resp. ministerstvo budou schvalovat zřízení takového počtu asistentů učitele, na který budou mít v rozpočtu prostředky.

Druhá varianta návrhu zvýšených dopadů na státní rozpočet je zpracována s ohledem na „ideální“a ani zákonodárnou iniciativou neočekávaný stav v oblasti působení asistentů učitele ve třídách, v nichž jsou vzděláváni děti, žáci a studenti se zdravotním postižením.

Na základě výsledků statistiky Ústavu pro informace ve vzdělávání v České republice je na základních školách, což je většina škol jichž se bude navržené řešení týkat, začleněno formou individuální integrace 1645 žáků.

Z obecně platných informací o rozložení závažných postižení v populaci, z údajů celkového počtu žáků s postižením na základních školách ČR, lze dovodit závěr, že o funkci asistenta učitele se dá uvažovat zhruba u jedné třetiny žáků se zdravotním postižením. Podle názorů navrhovatelů by se jednal asi o 500 až 600 asistentů učitele na všech školách v České republice.

Podle stanoviska MŠMT obsaženého v Metodickém pokynu ke zřizovaní přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním a k ustanovení funkce vychovatele-asistenta učitele (č.j. 25-484/2000-22) by tento typ pracovní funkce byl zařazen do platové třídy 4 (4.01, 4.02) a případně do třídy 5 (5.03) .

Platové tarify pro uvedené třídy v současnosti činí:

Tř. 4: 5 180 - 7 920,- Kč

Tř. 5: 5 700 - 8 720,- Kč

Při úplném obsazení potenciálně možných pozic třídního asistenta, podle uvedené zákonodárné iniciativy, mohou mzdové náklady činit:

500 asistentů x 6 300,- Kč, to je 3 150 000,- Kč měsíčně.

600 asistentů x 6 300,- Kč, to je 3 780 000,- Kč měsíčně

Roční dopad na státní rozpočet by tak měl činit zhruba 37 800 000,- Kč u 500 asistentů a 45 360 000 korun u 600 asistentů, pokud by se jednalo o nová pracovní místa. Vzhledem však k prokazatelnému hrazení těchto nákladů již v současnosti lze předpokládat nárůst na státní rozpočet asi do jedné poloviny uvedených částek. Tzv. „asistenti“ jsou v současné době hrazeni z navýšení tzv. normativu na vzdělávání.

Vzhledem k očekávanému přínosu pro zlepšení podmínek vzdělávání dětí, žáků i studentů se zdravotním postižením i bez postižení jsou uvedené náklady efektivně vynaloženy. Je však třeba zdůraznit, že uvedené náklady nevznikají automaticky, ihned po přijetí zákonné normy, nýbrž postupně, v závislosti na rozpočtových zdrojích kapitoly školství a na základě souhlasu krajského úřadu, resp. ministerstva, který tyto prostředky distribuuje, zákonem stanoveným způsobem, na jednotlivé školy.

Soulad s právním řádem ČR a mezinárodními smlouvami

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem a Ústavou České republiky a není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána ani s právem Evropské unie. Řešení obsažené v návrhu zákona je v souladu s běžným stavem v zemích Evropské Unie.

K čl. I bodům 1a 2:

Jedná se o meritorní návrh doplňující současný text zákona o ustanovení § 3a, v rámci kterého se zavádí funkce asistenta učitele a speciálního pedagoga. Tato úprava je způsobilá v praxi odstranit řadu obtíží provázejících vzdělávání dětí a žáků se zdravotním postižením, včetně zvýšení právní i faktické jistoty škol při rozhodování o přijetí dítěte s postižením. Konkrétní znění reaguje nejen na potřeby škol uvedené v obecné části důvodové zprávy, ale je i v souladu s Usnesením vlády ČR č. 459 ze dne 29. 5. 2002, kterým je uloženo ministru školství, mládeže a tělovýchovy do roku 2003 „zajistit legislativně přítomnost asistenta ….. v podobě dalšího pedagogického pracovníka“. V obou případech se předpokládá, že o zřízení funkce asistenta učitele, resp. speciálního pedagoga, rozhodne ředitel školy na návrh speciálně pedagogického centra se souhlasem krajského úřadu nebo ministerstva a se souhlasem zřizovatele školy.

Znění navržené v § 3a je nezbytné promítnout i do § 50 odst. 1.

K čl. II bodům 1, 2, 3 a 4:

Ustanovení bodů 1 až 4 čl. II vychází z novely školského zákona, kterou je nutné promítnout do ustanovení zákona o státní správě a samosprávě ve školství.

V bodu 1 ( § 3 odst. 2) se rozšiřují pravomoci ředitele školy, v bodu 2 (§ 7) se rozšiřují pravomoci krajského úřadu v případech, kdy zřizovatelem školy je kraj, obec nebo se jedná o soukromou školu a v bodu 3 (§ 12 odst. 5) je rozšířena pravomoc ministerstva, v případě, kdy je zřizovatelem školy.

Dané změny bylo nutné promítnout i do ustanovení § 22 (bod 4), kdy byl rozšířen výčet ustanovení zákona, na které se při rozhodování vztahují obecné právní předpisy o správním řízení.

K čl. III:

Vzhledem ke značné naléhavosti předložené právní úpravy a k nezbytné době pro legisvakanci se navrhuje jako den účinnosti první den měsíce, který následuje po dni vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů.

Josef Janeček v.r.

Vilém Holáň v.r.

Libor Ambrozek v.r.

Ludvík Hovorka v.r.

Jiří Hanuš v.r.

Jan Kasal v.r.

Tomáš Kvapil v.r.

Jiří Karas v.r.

Jaroslav Lobkowicz v.r.

Vlasta Parkanová v.r.

Cyril Svoboda v.r.

Vladimír Říha v.r.

Michaela Šojdrová v.r.

Jan Škopík v.r.

Josef Vícha v.r.

Jaromír Talíř v.r.

Ivo Vykydal v.r

Platné znění ustanovení zákonů, kterých se novelizace týká,

s vyznačením navržených změn

(navržené změny jsou vyznačeny tučně a kurzívou)

I. Školský zákon

§ 3

(1) Výchova a vzdělávání se uskutečňují v jazyce českém. Výjimky v případech hodných zvláštního zřetele, pokud nejde o plnění povinné školní docházky, povoluje ministerstvo.

(2) Žákům příslušejícím k národnostním menšinám se v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národnostního rozvoje zabezpečuje právo na vzdělání v jejich mateřském jazyce.

(3) Neslyšícím a nevidomým se zajišťuje právo na vzdělání v jejich jazyce s použitím znakové řeči nebo Braillova písma.

§ 3a

(1) Ředitel základní školy, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy může na návrh speciálně pedagogického centra1a) a se souhlasem krajského úřadu nebo ministerstva a se souhlasem zřizovatele školy ve třídě, v níž je vzděláván žák nebo žáci se zdravotním postižením, zřídit funkci asistenta učitele.

(2) Ve třídě základní školy, střední školy a vyšší odborné školy, v níž jsou vzděláváni tři a více žáků se zdravotním postižením, mohou na návrh speciálně pedagogického centra1a) a se souhlasem krajského úřadu nebo ministerstva ministerstva a se souhlasem zřizovatele školy vykonávat výchovně vzdělávací činnost současně dva pedagogičtí pracovníci, z nichž alespoň jeden musí mít kvalifikaci speciálního pedagoga.1b) Pedagogický pracovník se speciálně pedagogickou kvalifikací plní v případě potřeby přímou vyučovací povinnost podle zvláštního předpisu1c) i ve více třídách školy.

------------------------

1a) § 5 vyhlášky č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.

1b) Vyhláška č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců.

1c) Nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství, ve znění pozdějších předpisů.

-------------------------

§ 50

Pedagogičtí pracovníci

(1) Pedagogickými pracovníky jsou učitelé včetně ředitelů a zástupců ředitelů předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol, středních škol, speciálních škol, speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden, učilišť, zařízení pro zájmové studium, školských zotavovacích zařízení, školských zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, zařízení sociální péče a asistentů učitelů, dále vychovatelé škol a školských zařízení a zařízení sociální péče včetně instruktorů tělesné výchovy, mistři a vrchní mistři odborné výchovy, vedoucí odloučených pracovišť středních odborných učilišť, učilišť a odborných učilišť, vedoucí středisek praktického vyučování, trenéři sportovních škol a sportovních tříd středních odborných učilišť.

(2) Pedagogičtí pracovníci vyučují a vychovávají děti a mládež nebo dospělé v základních školách, ve středních školách nebo ve speciálních školách nebo vykonávají obdobnou činnost podle zvláštních předpisů.

II. Zákon o státní správě a samosprávě

§ 3

Ředitel

(1) Ředitel řídí školu, předškolní zařízení nebo školské zařízení, a pokud jsou právnickými osobami, plní povinnosti vedoucího organizace a jmenuje a odvolává své zástupce. Ředitel odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov, za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce školy, předškolního zařízení nebo školského zařízení a za efektivní využívání svěřených hospodářských prostředků; odpovídá za vytvoření podmínek pro činnost rady školy, pro výkon školní inspekce a přijetí následných opatření, kontroluje práci pedagogických pracovníků a ostatních pracovníků a studijní výsledky žáků. Ředitel odpovídá za zpracování a zpřístupnění veřejnosti výroční zprávy o činnosti školy a výroční zprávy o hospodaření školy a předkládá tyto zprávy radě školy. Ředitel je povinen účastnit se jednání rady školy, je-li přizván radou školy. Ředitel školy zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci byli informováni o průběhu vzdělávání a výchovy žáka.

(2) Ředitel rozhoduje

a) o odkladu povinné školní docházky,

b) o dodatečném odložení povinné školní docházky,

c) o zařazení dětí do předškolního zařízení, školní jídelny, školní družiny a školního klubu, pokud počet přihlášených dětí nepřesahuje počet dětí, které lze přijmout,

d) o zařazení dětí do speciálních mateřských škol a speciálních základních škol, základních škol, zvláštních škol a školských zařízení jim sloužících a do pomocných škol; do základních škol se přednostně zařazují děti, které mají trvalý pobyt ve spádovém obvodu školy nebo jsou umístěny v dětském domově ve spádovém obvodu školy,

e) o přijetí ke studiu ve vyšších odborných školách, středních školách, speciálních středních školách a odborných učilištích,

f) o přerušení studia,

g) o přiznání a odnětí stipendia a hmotného zabezpečení žákům středních škol,

h) o podmíněném vyloučení ze studia a o vyloučení ze studia,

i) o výši příspěvku v jednotlivých případech a úhradu nákladů ústavní výchovy a ochranné výchovy a výši příspěvku v jednotlivých případech na úhradu nákladů spojených s hmotnou péčí o děti a mládež ve školách s celodenní výchovou a internátních školách a školských zařízeních,

j) o výši příspěvku v jednotlivých případech ne školní stravování,

k) o výši příspěvku v jednotlivých případech na úhradu nákladů spojených s poskytováním základů vzdělání a základní umělecké škole,

l) o žádosti žáka ke změně studijního nebo učebního oboru a opakování ročníku po splnění povinné školní docházky,

m) o uznání předchozího vzdělání,

n) v případech stanovených zvláštním zákonem1i) rozhoduje o zřízení funkce asistenta učitele a o působení dvou pedagogických pracovníků ve třídě školy.

---------------------

1i) § 3a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č ……...

(3) Ředitel může podle místních potřeb a podmínek na základě požadavků orgánů, které zřídily školu nebo školské zařízení, popřípadě jiného subjektu, upravit výchovně vzdělávací proces školy v rozsahu stanoveném učebními plány. Obdobně může postupovat ředitel předškolního zařízení. Pokud tato úprava vyvolá zvýšené náklady, ředitel stanoví jejich výši a způsob úhrady projedná se zřizovatelem.

-------------------------

§ 7

Krajský úřad

a) přijímá opatření na základě výsledků školní inspekce v předškolních zařízeních, školách a školských zařízeních,

b) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí ředitele podle § 3 odst. 2 s výjimkou písmen c) a k),

c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí obce podle § 14 odst. 3 písm. a),

d) rozhoduje o nostrifikaci vysvědčení vydaných zahraničními školami,

e) rozhoduje o osvobození žáků od povinnosti docházet do školy a o osvobození žáků od povinné školní docházky,1b)

f) povoluje udělení výjimky při přijímání žáků ke studiu na středních školách,1c)

g) vyjadřuje se k udělení výjimky při zřizování základních škol,1d)

h) uděluje souhlas se jmenováním a odvoláváním ředitelů předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které zřizuje obec,

i) rozhoduje o výjimkách, pokud jde o počet dětí ve třídě v mateřských školách,1e)

j) dává souhlas ke slučování škol,1f)

k) jmenuje a odvolává zkušební komise pro vykonání absolutoria a předsedy komisí pro maturitní zkoušky a závěrečné zkoušky,

l) plní úkoly organizace vyplývající z pracovně-právních vztahů pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení, které zřizuje podle § 16, pokud nemají právní subjektivitu,

m) uděluje souhlas s rozhodnutím ředitele školy podle § 3 odst. 2 písm. n) v případě, kdy zřizovatelem školy je kraj nebo obec nebo se jedná o školu soukromou,1j)

n) plní další úkoly vyplývající z jiných zákonů.

------------------------------------------------------------------

1b) § 37 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1c) § 19 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb.

1d) § 6 odst. 3 a 5 zákona č. 29/1984 Sb.

1e) § 3 odst. 1 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

1f) § 2 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb,

1j) § 57a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

--------------------------------

§ 12

(1) Ministerstvo řídí výkon státní správy ve školství a vytváří podmínky pro realizaci cílů výchovy a vzdělávání.

(2) Ministerstvo řídí předškolní zařízení, školy a školská zařízení ve věcech výchovy a vzdělávání.

(3) Ministerstvo může zřídit a zrušit předškolní zařízení, školy a školská zařízení s jiným vyučovacím jazykem než českým, pokud je nezřídí obec nebo kraj v samostatné působnosti.

(4) Ministerstvo zřizuje a zrušuje

a) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,

b) zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Ministerstvo ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele může zřizovat a zrušovat střední školy, odborná učiliště, vyšší odborné školy, speciální základní školy, speciální střední školy, speciální předškolní zařízení a školská zařízení jim sloužící.

(5) Ministerstvo

a) rozepisuje a přiděluje v celém rozsahu finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu předškolním zařízením, školám a školským zařízením zřizovaným ministerstvem včetně finančních prostředků nad stanovený rozsah finančních prostředků pro školy a školská zařízení, v nichž probíhá pokusné ověřování nových forem, metod nebo řízení vzdělávání, popřípadě na další rozvojové programy vyhlášené ministerstvem; kontroluje využití takto přidělených finančních prostředků. Stejně postupuje u škol, předškolních a školských zařízení, zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, a zařazených do sítě škol a školských zařízení,

b) přiděluje krajům finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení jiných zřizovatelů s výjimkou těch, které jsou hrazeny z jiných zdrojů, a finanční prostředky nad stanovený rozsah finančních prostředků pro školy a školská zařízení jiných zřizovatelů, v nichž probíhá pokusné ověřování nových forem, metod nebo řízení vzdělávání, popřípadě na další rozvojové programy vyhlášené ministerstvem v souladu se schváleným dlouhodobým záměrem ministerstva a příslušného kraje; kontroluje využití takto přidělených finančních prostředků,

c) jmenuje a odvolává ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které zřizuje, ústředního školního inspektora a na jeho návrh školní inspektory; při jmenování vychází zejména z výsledků konkursních řízení,

d) koordinuje předpisy pro navrhování a výstavbu budov předškolních zařízení a stanoví podmínky jejich provozuschopnosti se zvláštním zřetelem ne možnost integrace zdravotně postižených dětí; pro účely zařazování předškolních zařízení, škol a školských zařízení do sítě, posuzování návrhů změn v síti a vyřazování předškolních zařízení, škol a školských zařízení ze sítě,

e) stanoví normativy jako roční objem mzdových prostředků, státem stanovených odvodů zdravotního a sociálního pojištění a ostatních neinvestičních nákladů připadajících na dítě nebo žáka v předškolním zařízení, škole nebo školském zařízení,

f) přiděluje orgánům kraje v přenesené působnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak, finanční prostředky na školství podle počtu dětí a žáků předškolních zařízení, škol a školských zařízení a stanovených normativů, nestanoví-li ministerstvo jinak,

g) zpracovává a zveřejňuje nejméně jednou za 4 roky dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy, který předkládá vládě. Ministerstvo každoročně předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy; přitom vychází i z výročních zpráv o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy, které zpracovávají kraje,

h) metodicky řídí a koordinuje tvorbu dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy na úrovni krajů. Dlouhodobé záměry s kraji projednává vždy po 2 letech a sestavuje dlouhodobé záměry České republiky,

i) povoluje výjimky,2a)

j) rozhoduje po vyjádření orgánu kraje v přenesené působnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak, o výjimkách při zřizování základních škol,2b)

k) uděluje souhlas se jmenováním a odvoláváním ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných krajem v samostatné působnosti,

l) stanovuje závazné zásady o přídělu finančních prostředků, podle kterých provádí přidělování finančních prostředků krajské úřady,

m) stanovuje závazné zásady, podle kterých provádějí návrh rozpisu rozpočtu obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

n) stanovuje závazný postup při vyúčtování dotací poskytnutých ze státního rozpočtu podle tohoto zákona na krytí výdajů škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj nebo obec za školní rok,

o) stanovuje závaznou osnovu, postup při vypracování a termíny předložení rozborů hospodaření škol a školských zařízení, kterým jsou ze státního rozpočtu přidělovány prostředky na krytí jejich výdajů podle tohoto zákona,

p) společně s Ministerstvem financí stanovuje závazný postup a vydává závazné pokyny k zúčtování prostředků státního rozpočtu poskytovaných školám a školským zařízením,

r) stanovuje závazný postup a vydává závazné pokyny pro účetní závěrku a zpracování účetních a finančních výkazů škol a školských zařízení; při jejich tvorbě vychází z pokynů Ministerstva financí,

s) rozhoduje o uznání vzdělání a odborné praxe pro výkon povolání pedagogického pracovníka,

t) uděluje souhlas s rozhodnutím ředitele školy podle § 3 odst. 2 písm. n) v případě, kdy zřizovatelem školy je ministerstvo.

(6) Ministerstvo stanoví

a) v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České republiky způsob vzdělávání občanů ve výkonu trestu odnětí svobody,

b) druhy a náležitosti vysvědčení a ostatních školních tiskopisů včetně způsobu jejich zpracování a evidence,

c) závazný postup a metodiku předávání dat z dokumentace a evidencí škol a školských zařízení, formu, termíny a způsob předávání dat a nosiče dat, určených k předávání dat příslušnému orgánu vykonávajícímu státní správu ve školství a jeho prostřednictvím ministerstvu, popřípadě jím pověřené organizaci.

(7) Ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení podle odstavců 3 a 4 jako příspěvkové organizace opatřením podle zvláštního právního předpisu.2c) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti zřizovací listiny a podmínky pro rozhodování o zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení příspěvkové organizace.

------------------------------------------------------------------

2a) § 3 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb.

2b) § 6 odst. 3 a 5 zákona č. 29/1984 Sb.

2c) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

2d) § 38a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb.

-----------------------------------

§ 22

Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení

Obecné předpisy o správním řízení se vztahují na rozhodování podle § 3 odst. 2 písm. a) až m), § 7 písm. b) a c), § 12 odst. 5 písm. s), § 19 odst. 4 a § 20. Odvolání proti rozhodnutí ředitele o nepřijetí ke studiu lze podat do osmi dnů od doručení. Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na soukromé školy, církevní školy a školy zřízené podle § 14 odst. 2; to neplatí o rozhodování podle § 19 odst. 4.

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací