V průběhu dalšího projednávání celé záležitosti transformace, zejména s ohledem na postavení regionálních letišť, byl akceptován návrh Moravskoslezského kraje, který byl následně projednán a přijat Jihomoravským krajem a Karlovarským krajem, převést státní majetek regionálních mezinárodních letišť v Ostravě, Brně a Karlových Varech ze správy státního podniku ČSL do vlastnictví příslušných krajů.
Dále byla vzata v úvahu ta skutečnost, že oddělení regionálních letišť, způsobem vytvářejícím nezávislé postavení těchto letišť na stávající struktuře ČSL, se příprava transformace ČSL výrazně zjednoduší.
Z iniciativy MD byly navázány kontakty s představiteli dotčených krajů a byl vytýčen základní rámec připravovaného společného jednání, které by objasnilo jejich postoje k iniciativě zastupitelstva Moravskoslezského kraje a případně vytýčilo směr následného praktického převodu každého z dotčených letišť v těchto rovinách:
a/ majetkoprávního uspořádání
b/ změny vlastního provozování
c/ předložení věcného záměru vládě ke schválení
Zásadní podmínky MD pro uskutečnění tohoto převodu jsou zejména následující:
Nedojde k zatížení státního rozpočtu po oddělení letišť od mateřského podniku ČSL,
nedojde ke snížení zaměstnanosti propuštěním kvalifikovaného personálu na uvedených letištích, který je zároveň odpovědný za provoz letiště,
nedojde ke znehodnocení letištní infrastruktury pro letecký provoz,
budou vypořádány závazky k resortu obrany a vnitra,
kraje vytvoří nové obchodní společnosti, nad kterými si zachovají kontrolu a tyto subjekty budou schopny letiště provozovat.
V rámci připraveného programu byly objasňovány vstupní údaje k zamýšlenému procesu
v následujících okruzích:
Informace o stavu letištní infrastruktury regionálních letišť
a/ kapacita dráhového systému
b/ kapacita a uspořádání odbavovacího komplexu
c/ finanční náročnosti provozu letišť
2. Podmínky provozování regionálních letišť po jejich převodu na kraje
Úřad pro civilní letectví ČR (dále jen „ÚCL“) vydává rozhodnutí o povolení k provozování letiště provozovatelům a tím je zabezpečena vazba těchto subjektů k následujícím závazkům:
k dodržování všech mezinárodních a mezistátních smluv a dohod, uzavřených v ČR v oblasti civilního letectví
k dodržování všech, k leteckému provozu relevantních, mezinárodních i národních předpisů
3. Návrh souvisejících legislativních změn k realizaci převodu
4. Stanovisko zainteresovaných krajů
Zastupitelstva všech tří dotčených krajů schválila záměr převést příslušná regionální letiště do majetku krajů a stanovisko k možnosti ustanovit budoucí provozovatele těchto areálu v souladu s podmínkami platných zákonů a dalších předpisů.
Žádosti o dotace ze státního rozpočtu na budoucí rozvoj takto transformovaných letišť dle rozhodnutí krajských samospráv uplatňovány nebudou, kraje nebudou požadovat státní účast na úhradě nákladů spojených s případnou ztrátovostí provozu letišť.
Návrh postupu převodu regionálních letišť do vlastnictví krajů a transformace státního podniku Česká správa letišť
Část majetku státního podniku ČSL tvořící soubor nemovitostí a základních prostředků pro provozování regionálních letišť v Brně, Ostravě a Karlových Varech, který ČSL spravuje, by měla být z vlastnictví státu převedena do vlastnictví Jihomoravského, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Zároveň bude ukončeno právo hospodaření ČSL k majetku jmenovaných letišť a ukončeno oprávnění provozovat tato letiště a dojde k přechodu provozních oprávnění na nové provozovatele letišť určené kraji.
Účetní hodnota nemovitého majetku ČSL činí 19.158 mil Kč. Podíl majetku všech tří regionálních letišť představuje 6,5 % z této částky; 93,5 % majetku ČSL je letiště Praha-Ruzyně.
Na letišti v Brně byla již v roce 2002 uzavřena s akciovou společností Letiště Brno smlouva o nájmu části podniku ČSL. Společnost Letiště Brno, a.s. získala oprávnění k provozování letiště od ÚCL.
1.1 Důvody pro realizaci převodu regionálních letišť na kraje
Předkládaný záměr sleduje:
a/ Zajistit větší vliv regionů na utváření dopravní politiky v oblasti letecké dopravy. Při současném stavu nemají kraje možnost aktivně se podílet na provozu a rozvoji letiště. Tato letiště jsou řízena ČSL a přirozeně je sledován především rozvoj letiště Praha - Ruzyně jako největší dopravní letecké infrastruktury evropského významu v ČR.
b/ Umožnit další rozvoj letecké dopravy na regionálních letištích a tím přispět rozvoji příslušných regionů vytvořením podpůrných dopravních infrastruktur s přímou dislokací dalších obchodních a technologických center v blízkosti letišť. Regionální letiště představuje klíčový bod rozvoje regionu a v přímém ovlivňování krajem může výrazně přispět k urychlení restrukturalizace a ekonomické transformace krajů.
c/ Je předpokládán nárůst letecké přepravy osob mezi evropskými regiony zejména z důvodu rychlého dosažení cíle při obchodních jednáních. V relativně husté síti pravidelných i nepravidelných spojení směrovaných mimo tradiční evropská centra leteckého provozu se předpokládá provoz letadly s menší kapacitou. Stále více narůstá poptávka na možnost dopravy soukromými letadly v rámci evropského regionu. Tímto vznikají zcela odlišné specifické požadavky na vybavení regionálních letišť a poskytované služby.
d/ Změnou vlastnictví lze čerpat prostředky pro rozvoj letiště ze Strukturálních fondů bezprostředně po vstupu do EU v roce 2004, případně i jiných regionálních zdrojů s ohledem na místní zájmy a priority.
e/ Využití vyčleněné části souboru nemovitého majetku letišť k všeobecnému regionálnímu rozvoji, zpřístupnit jej podnikatelské činnosti i různým druhům kapitálu k dalším investicím s ohledem na zájmy příslušného územního celku. Jedná se o části majetku a zejména staveb dříve sloužících armádě ČR nebo jako zázemí pro velkokapacitní leteckou dopravu. Pro regiony se zde nabízí řada možností jejich využití v souladu s jejich potřebami.
f/ Přímým řízením regionálního letiště subjektem odpovědným za ekonomický rozvoj regionu dojde ke zvýšení efektivnosti využití této dopravní infrastruktury v příslušeném kraji a ke zrychlení komunikace s ústředními orgány státní správy (MD,ÚCL aj.)
g/ Oddělení regionálních letišť je předpokladem ke zkvalitnění řízení jak letiště v Praze-Ruzyni, tak i regionálních letišť, neboť rozsah majetku, služeb, frekvence letů, poplatková politika atd. vyžadují odlišný přístup k řízení rozdílných subjektů.
h/ Převodem regionálních letišť na kraje zvýší přímou zodpovědnost krajů za stav majetku a vytvoří předpoklady k jeho efektivnímu rozvoji v souladu s regionálními potřebami.
Provozování regionálních letišť po převodu majetku do vlastnictví krajů
Kraje po převodu určeného majetku spravovaného vnitřními složkami ČSL zajistí provozování letišť oprávněnými provozovateli. U letiště Brno bude existující smlouva mezi pronajímatelem a nájemcem, kterým je akciová společnost Letiště Brno, změněna v osobě pronajímatele, kterým je nyní ČSL. Jeho místo zaujme Jihomoravský kraj.
Kraje Moravskoslezský a Karlovarský zajistí provozování letiště prostřednictvím jimi založených samostatných podnikatelských subjektů ve formě akciových společností s využitím stávajícího personálu letišť. Bude realizován přechod práv a povinností z pracovně právních vztahů zaměstnanců a obdobně budou řešeny přechody dalších práv, závazků, případně pohledávek.
Tyto subjekty budou provozovat letiště na základě smlouvy s příslušnými kraji. Vlastníky majetku regionálních letišť zůstanou nadále kraje.
Kraje vytvoří nezbytné podmínky k zajištění kontinuity veškerých činností pro provozování letišť po jejich převodu k 1.1. 2004 (účetní rok, inventarizace, změna smluvních vztahů aj.)
Podnikatelskou strategií těchto akciových společností bude dosažení zisku z provozu letišť v dlouhodobém časovém úseku optimalizací podnikatelských aktivit a optimálním využitím disponibilních zdrojů (kapacit, majetku, lidí), konsolidací a kumulací podnikatelských záměrů v daném regionu v okolí letiště.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky:
Navrhovaná právní úprava je podle názoru předkladatele v souladu s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod a v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Předložený návrh není rovněž v rozporu ani s Evropskou dohodou o přidružení ČR k EU ani s obecnými zásadami práva EU.
Navrhovaný zákon nevyvolá dodatečné nároky na státní rozpočet.
Vzhledem k naléhavosti projednání tohoto návrhu zákona se navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., vyslovila s předloženým návrhem zákona souhlas již v prvním čtení.
