K čl.
I a II
Věcná
podstata těchto článků je shodná, a proto není třeba dělit
tuto část důvodové zprávy. Rozdíl je pouze v tom, že
článek I se vztahuje k důchodům, které teprve budou
přiznávány za účinnosti navrhovaného zákona, zatímco článek
II upravuje postup při úpravě důchodů, které jsou již ke dni
navrhované účinnosti vypláceny. Jestliže ovšem okruh
oprávněných je vymezen v obou skupinách shodně – a
odlišné bude jen období přiznání důchodu – je naprosto nutné
upravit i postup při určování jejich výše shodně.
Článek
II má ovšem povahu přechodného ustanovení, a protože je obdobou
článku II zákona č. 188/2001 Sb., je vhodné odůvodnit některé
odchylky v dikcích těchto srovnatelných ustanovení. Rozdíly
oproti přechodnému ustanovení zákona č. 188/2001 Sb. jsou dva a
vzájemně spolu souvisí: zatímco u cit. zákona bylo možno úpravu
provést bez žádosti, protože vymezení podmínek umožňovalo
plátci důchodů všechny případy vytipovat z databáze,
v případě navrhované úpravy tomu tak není, protože podle
navrhovaných podmínek pro úpravu vyplácených důchodů nelze
okruh oprávněných z úřední povinnosti identifikovat.
Z toho vyplývá i užití slova „nejdříve“, protože je
třeba respektovat ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995
Sb., tj. že důchod se zvýší nejvýše tři roky nazpět od
uplatnění nároku na jeho zvýšení.
K čl.
III
Účinnost
se navrhuje stanovit konkrétním datem, a protože vyplácené
důchody se zásadně upravují od splátky důchodu splatné po dni
předcházejícím datu účinnosti daného předpisu, navrhuje se 1.
den v kalendářním měsíci a z důvodu včasnosti
realizace se navrhuje nejbližší reálný termín, tedy 1. leden
2004.
Eva
Dundáčková v.r.
Platné znění části
zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s vyznačením
navrhované změny
§ 76
(1)
Nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na
starobní důchod podle nařízení vlády České a Slovenské
Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o
mimořádném
poskytování starobního důchodu některým horníkům, zůstávají
zachovány
do 31. prosince 2000. Ustanovení § 74 věty druhé platí zde
obdobně. Výše starobního důchodu podle věty první se stanoví
podle tohoto zákona
s
tím, že pro výši a výplatu tohoto důchodu platí § 37 a §
71 odst. 1 a 4 obdobně.
Výše
procentní výměry starobního důchodu podle věty první se
zvyšuje podle § 34 odst. 2 po dosažení 55 let věku. Nárok na
snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod
podle předpisu uvedeného ve větě první vzniká též
pojištěncům,
kteří dosáhli 50 let do 31. prosince 2005, pokud splňují
ostatní
podmínky
stanovené v tomto předpisu; přitom se nevyžaduje, aby ke
splnění podmínek stanovených v § 2 odst. 2 písm. c) tohoto
předpisu došlo v souvislosti se snížením nejvyšší přípustné
expozice.
(2)
Poživatel starobního důchodu přiznaného podle odstavce 1 nemá
nárok na starobní důchod podle tohoto zákona.
(3)
Byla-li výše starobního důchodu podle odstavce 1 věty první
přiznaného po 30. červnu 2001 stanovena podle § 71 odst. 1 a
4 a procentní výměra tohoto důchodu byla omezena podle § 4
odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení
vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce
1995, zvyšuje se procentní výměra tohoto důchodu ode dne
přiznání tohoto důchodu podle předpisů o zvýšení důchodů,
které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne,
který předchází dni, od něhož se přiznává tento důchod.
Zvýšení podle věty první se stanoví tak, jako kdyby
starobní důchod podle odstavce 1 věty první byl přiznán ke
dni 31. prosince 1995.
(3)
Byla-li výše starobního důchodu podle odstavce 1 věty první
nebo páté přiznaného po 31. prosinci 2003
stanovena
podle § 34 nebo podle § 71 odst. 1 a 4 a procentní výměra
nepřesahuje částku stanovenou v § 4 odst. 1 věty druhé zákona
č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů
přiznávaných v roce 1995, zvyšuje se procentní výměra
tohoto důchodu podle předpisů o zvýšení důchodů, které
nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který
předchází dni, od něhož se přiznává tento důchod; zvýšení
se přitom stanoví tak, jako kdyby starobní důchod podle odstavce
1 věty první nebo páté byl přiznán ke dni 31. prosince 1995,
stanovena
podle § 34 a procentní výměra přesahuje částku stanovenou v §
4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení
vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce
1995, činí procentní výměra nejméně částku, kterou by
činila výše důchodu, pokud by procentní výměra byla omezena
podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení
vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce
1995, a zvýšena podle písm. a).
Ustanovení
věty první neplatí pro starobní důchody přiznané podle § 30
nebo § 31.