Zhodnocení platného právního stavu
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), mimo jiné upravuje vydávání nemovitostí, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku právních úkonů v zákoně o půdě stanovených oprávněným osobám ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě. Podle platné právní úpravy obsažené v zákoně o půdě je stanovena povinnosti oprávněné osoby zaplatit po vydání nemovitosti nedoplatek přídělové ceny, za kterou ji původně získala, obdobně je povinna vrátit kupní cenu nebo náhradu, která jí byla státem nebo jinou právnickou osobou při převodu nemovitosti vyplacena. Pozemkové úřady pro vydávání správního rozhodnutí o tom, zda je či není oprávněná osoba vlastníkem požadované nemovitosti, uvedou výši nedoplatku přídělové ceny a určí lhůtu k zaplacení této ceny. Výši nedoplatku sdělí krajský úřad. V období do 31. 12. 2002 sděloval výši nedoplatku okresní úřad, u kterého byly tyto údaje k dispozici na finančních referátech spolu s restitučními spisy. Ačkoliv byl zákonem č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, zřízen Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad“), který v případech stanovených zákonem vystupuje za stát ve věcech týkajících se majetku státu, přešla od 1. 1. 2003 zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, povinnost sdělovat výši nedoplatku přídělových cen na krajské úřady. Podle ustanovení § 25a zákona o půdě jsou působnosti přecházející z okresních úřadů na krajské úřady výkonem přenesené působnosti.
V souladu s platnou právní úpravou se pozemkové úřady obracejí na krajské úřady se žádostmi o sdělení výše nedoplatku přídělové ceny. Krajské úřady však nedisponují nezbytnými podklady k takové činnosti – restitučními spisy, popřípadě kartami, na nichž jsou nedoplatky přídělových cen vedeny.
Restituční spisy, popřípadě karty, na nichž jsou nedoplatky přídělových cen vedeny, jsou uloženy na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, přímo na pozemkových úřadech nebo ve státních okresních archivech.
Hlavní principy navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava vychází z nutnosti zajistit, aby byl majetek státu spravován zvláště k tomu zřízenou a určenou organizační složkou státu – Úřadem, čímž mimo jiné dojde také ke zjednodušení a zefektivnění přístupu pozemkových úřadů k údajům o výši nedoplatku ve smyslu ustanovení § 6 odst. 3 zákona o půdě.
Hlavními principy navrhované právní úpravy jsou:
soustředění úkonů vázaných na správu majetku státu do rukou jeho organizačních složek (Úřadu),
zachování zásady nastolené ustanovením § 2 odst. 1 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, podle které Úřad vystupuje za stát v řízení před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu (výkon kompetence podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona o půdě orgánem krajské samosprávy, byť v přenesené působnosti, je průlomem do této zásady),
zefektivnění procesu vydávání správních rozhodnutí.
Navrhovanou změnou zákona o půdě dojde k urychlení řízení o vydávání správního rozhodnutí o tom, zda je či není oprávněná osoba vlastníkem požadované nemovitosti a zvýší se právní jistota účastníků takového řízení.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu s právem ES.
Nároky na státní rozpočet
Při stanovení hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy se předpokládá, že nedojde k nárůstu požadavků na prostředky ze státního rozpočtu.
K Čl. I
Navržená právní úprava stanoví, že orgánem, který sděluje pozemkovému úřadu výši nedoplatku přídělové ceny, je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
K Čl. II
Navrhuje se účinnost ode dne vyhlášení.
229/1991 Sb.
ZÁKON
ze dne 21. května 1991
o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Změna: 42/1992 Sb.
Změna: 93/1992 Sb.
Změna: 39/1993 Sb.
Změna: 183/1993 Sb.
Změna: 131/1994 Sb.
Změna: 166/1995 Sb.
Změna: 29/1996 Sb., 30/1996 Sb.
Změna: 139/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 253/2003 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ve snaze zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989, dosáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu obnovením původních vlastnických vztahů k půdě a upravit vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmy hospodářského rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí, se usneslo na tomto zákoně:
§ 6
Vydání nemovitosti
(1) Oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku
a) výroku o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci v trestním řízení, případně v trestním řízení správním podle dřívějších předpisů, jestliže výrok byl zrušen podle zvláštních předpisů, 5)
b) odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě,
c) postupu podle § 453a občanského zákoníku nebo podle § 287a zákona č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 67/1952 Sb.,
odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 81/1949 Sb. SNR, o úpravě právních poměrů pastvinářského majetku bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů,
odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 2/1958 Sb. SNR, o úpravě poměrů a obhospodařování společně užívaných lesů bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů,
f) prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování (tzv. renunciační prohlášení),
g) toho, že občan zdržující se v cizině nemovitost zanechal na území republiky nebo jehož majetek přešel na stát podle zákona č. 183/1950 Sb., majetku zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území,
h) smlouvy o darování nemovitostí uzavřené dárcem v tísni,
i) dražebního řízení provedeného na úhradu pohledávek státu,
j) soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena za neplatnou smlouva o převodu majetku, kterou občan před odchodem do ciziny převedl věc na jiného, bylo-li důvodem neplatnosti opuštění republiky, popřípadě uznání takovéto smlouvy účastníky za neplatnou; v takovém případě je oprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy, a to i pokud tato smlouva nenabyla účinnosti,
k) kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek,
l) odmítnutí dědictví v dědickém řízení učiněného v tísni,
m) vyvlastnění za náhradu, pokud nemovitost existuje a trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna,
n) vyvlastnění bez vyplacení náhrady,
o) znárodnění nebo zestátnění 5a) vykonaného v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy nebo bez vyplacení náhrady,
p) převzetí nemovitostí bez právního důvodu,
r) politické perzekuce 6) nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody, 7)
s) odevzdání do vlastnictví družstva podle zvláštních předpisů 8),
t) přikázání do užívání právnické osoby na základě zákona č. 55/1947 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, nebo vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby,
u) převodu společně užívaných singulárních lesů a lesních družstev na území České republiky, pokud členy družstva byly výlučně fyzické osoby.
(2) Obdobně se postupuje i v případech, kdy fyzickým osobám vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů.9) Za osoby, kterým vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů,9) je třeba považovat pro účely tohoto zákona i státní občany České a Slovenské Federativní Republiky, kterým byl konfiskován zemědělský majetek a nebyly odsouzeny podle zvláštních předpisů.9a) Pokud tento majetek byl už před rozhodným obdobím přidělen v rámci předpisů o pozemkových reformách, řeší se nárok oprávněných osob podle § 12.
(3) Oprávněná osoba je povinna, po vydání nemovitosti zaplatit
státu nedoplatek přídělové ceny, za kterou ji původně získala;
obdobně je povinna vrátit kupní cenu nebo náhradu, která jí
byla státem nebo jinou právnickou osobou při převodu nemovitosti
vyplacena. Lhůtu k zaplacení určí pozemkový úřad. Výši
nedoplatku přídělové ceny sdělí krajský úřad
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(4) Pokud vázly na nemovitosti ke dni převzetí pohledávky peněžních ústavů, zajištěné na nemovitosti a vypořádané podle zvláštních předpisů, uhradí oprávněná osoba částku, kterou stát takto vypořádal.
(5) Jestliže nemovitosti přešly do vlastnictví obce, má oprávněná osoba právo podle tohoto zákona vůči obci.
(6) Vydá-li nemovitost jiná osoba než stát, vznikne této osobě nárok na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi nemovitosti. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky.
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
6) § 2 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.
7) § 2 odst. 3 věta první zákona č. 87/1991 Sb.
8) Např. zákon č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstev, zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
9) Např. nařízení Sboru pověřenců č. 26/1948 Sb. SNR, kterým se upravuje vynětí zemědělského majetku osob maďarské národnosti z konfiskace.
9a) Nařízení SNR č. 33/1945 Sb. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5a) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.