Majetkový podíl je podle kriterií zákona č. 42/1992 Sb. stanovený podíl fyzické osoby na konkrétní výši čistého jmění družstva, zjištěného podle skladby majetku družstva v roce 1992, stanovený ke dni schválení transformačního projektu družstva. Majetkový podíl tak vznikl rozdělením čistého jmění družstva, přičemž čisté jmění představovalo souhrn majetku družstva oceněného v účetních cenách roku 1992. Reálná hodnota většiny takto rozděleného majetku nedosahovala výše jeho účetní ceny a v současné době tržní ceny tohoto majetku tvoří pouze zlomek účetní ceny, ze které se majetkové podíly vypočítávaly. Majetkové podíly tedy vznikly rozdělením věcného majetku, přičemž jen jako vyjádření skutečnosti, že jde o podíl na konkrétní časové výši čistého jmění družstva, byl majetkový podíl vyjádřen absolutní částkou, nikoli relativním vyjádřením, např. procentuálním podílem. Výši podílu podle schválených kritérií bylo družstvo povinno vypočítat do jednoho měsíce po schválení transformačního projektu .
Právní nauka i právní praxe se shodují v tom, že právní úprava majetkových podílů podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "transformační zákon") je jen kusá a velmi nedokonalá a že tato nedostatečnost právní úpravy je důvodem vzniku velmi protichůdných názorů na samotnou právní povahu majetkových podílů, což se nemůže neprojevit ve značných aplikačních problémech v právní praxi. Je proto oprávněné konstatování, že nedostatkem dosavadní právní úpravy transformačních majetkových podílů je, a to nedostatkem doslova fatálním, že neříká nic o jejich povaze a o způsobu jejich vypořádání.
Skutečnost, že dosavadní znění zákona neříká vůbec nic o způsobu vypořádání, tedy o tom, zda vypořádání má být provedeno ve věcech nebo v penězích, vedla soudní praxi posléze k závěru, že nestanoví-li zákon nic o způsobu vypořádání, nelze než v soudním sporu vycházet z jiného něž peněžního plnění majetkového podílu. Tato skutečnost, totiž požadavek, aby majetkové podíly byly vypořádány v penězích, ačkoli vznikly rozdělením nikoli peněžních peněz, ale věcného majetku podle účetních cen, brání jejich vypořádávání. Je totiž skutečností (jak je zřejmé ze Zelené zprávy ministerstva zemědělství České republiky, vydávané za jednotlivé roky), že
celková výše nevypořádaných majetkových podílů činila v roce 1993 cca 50 miliard
Kč,
celková výše nevypořádaných majetkových podílů činila k 31.12.2002 částku
15,1 miliardy Kč, což odpovídá svou hodnotou a cenou 27 % celkového majetku
zemědělských družstev,
majetkové podíly, které byly vypořádány do současné doby, byly vypořádány zásadně jen v tom případě, že oprávněné osoby přijaly od družstva vypořádám ve věcech z majetku družstva, případně v penězích, došlo-li k dohodě s oprávněnou osobou o rozložení splátek na dobu 15 a 20 let,
zemědělská družstva nikdy neměla a nemají k dispozici finanční prostředky na peněžní vypořádání majetkových podílů a vzhledem k nepříznivé ekonomické situaci zemědělství (a to jak zemědělských družstev, tak i obchodních společností a jednotlivých soukromých zemědělců) v období 1993 až 2003 tyto finanční prostředky nikdy nemohla získat a vytvořit; je tomu tak proto, že celková ztráty z hospodaření zemědělských družstev za roky 1993 až 2002 činila 6,4 miliardy Kč,
-5-
Stejně tak naprosto nedostatečně zákon č. 42/1992 Sb. řešil, nebo přesněji řečeno vůbec neřešil, vypořádání majetkových podílů oprávněných osob, které se staly členy transformovaných družstev. Teprve v současné době, při různých názorech Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, že majetkový podíl člena družstva je jeho členským vkladem; bez výslovné právní úpravy jde ovšem jen o velmi komplikovaný interpretační problém, který vede k rozdílné praxi jednotlivých družstev i soudů.
Veřejný ochránce práv ve své zprávě o činnosti za rok 2001 proto právem uvedl, že „Současný právní stav je potom takový, že nález Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., ze dne
12. 1999, dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů (7. 1. 2000) zrušil ustanovení § 13 odst. 4, 5, 6, 7, 8, 9, a 10, § 13a až 13c a § 16 odst. 4 transformačního zákona". Jednalo se o ustanovení, novelizovaná zákonem č. 144/1999 Sb., účinným ode dne 15. 7. 1999. Tato novela, schválená na základě návrhu skupiny poslanců, řešila vypořádání majetkových podílů v družstvech vydáním majetkových listů družstva nebo jeho právního nástupce, případně limitovanou úhradou z prostředků Pozemkového fondu ČR či dluhopisem Pozemkového fondu ČR. Poté, co Ústavní soud zrušil tato ustanovení, zabývala se Poslanecká sněmovna problematikou vypořádání majetkových podílů v družstvech v letech 2000 až 2001 ještě celkem čtyřikrát. Vždy se jednalo o návrhy určité skupiny poslanců, v jednom případě byl návrh zákona ve
čtení v obecné rozpravě zamítnut, ve zbývajících třech případech byl návrh zákona ve 2. čtení vzat zpět, naposledy se tak stalo dne 8.11. 2001.
V současné době žádný právní předpis způsob vypořádání majetkového podílu neupravuje, což veřejný ochránce práv považuje za vážný nedostatek právní úpravy, který je nutno odstranit. Toto upozornění proto má za cíl stát se významným podnětem pro přijetí účelného řešení problematiky vypořádání majetkových podílů oprávněných osob v zemědělských družstvech.
Navrhována je proto výslovná úprava způsobu vypořádání majetkového podílu v naturální podobě, protože peněžní forma vypořádání majetkových podílů by, vzhledem k výši majetkových podílů představující v průměru cca 50 % čistého obchodního jmění družstev, představovala úkol nesplnitelný tak, aby byla slučitelná s účelem a smyslem zákona č. 42/1992 Sb. Účel a smysl zákona č. 42/1992 Sb. byl Ústavním soudem v nálezu ze dne
3. listopadu 1998 sp. zn. I. ÚS 25/98, vymezen jako smysl a účel spočívající "nejen v umožnění alternativní zemědělské výroby mimo existující zemědělská družstva, ale i v zachování existujících družstevních zemědělských podniků tak, aby byly schopny další činnosti." Naplnit tento smysl a účel zákona a současně vypořádat majetkové podíly oprávněných osob lze jen formou jejich naturálního vypořádání podle zákonem stanovených kriterií. Nedojde-li k dohodě mezi družstvem a oprávněnou osobou o způsobu vypořádání, je k rozhodnutí o způsobu vypořádání podle kriterií zákona povolán soud .
Ustanovení § 13 zákona č. 42/1992 Sb. ve znění předpisů pozdějších upravuje dva termíny pro vypořádání majetkového podílu. Nárok na plnění ve stanovených lhůtách je pak na straně oprávněné osoby podmíněn tím, že se oprávněná osoba nestane účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu (tj. podle schváleného projektu nebude členem družstva ani společníkem právnické osoby počínaje zápisem transformovaného družstva do obchodního rejstříku).
Prvním termínem je podle § 13 odst. 2 zákona č. 42/1992 Sb. termín vypořádání do devadesáti dnů ode dne doručení písemné žádosti o vypořádání družstvu. Tento termín vypořádání je omezen jen na oprávněné osoby, které se (nikdy) nestaly členy družstva (respektive účastníky právnické osoby podle transformačního projektu). Podmínkou pro vznik
-6-
splatnosti majetkového podílu je v tomto případě skutečnost, že oprávněná osoba skutečně sama fyzicky provozuje zemědělskou výrobu ke dni podání žádosti o vypořádání.
Druhým termínem vypořádání je, podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 42/1992 Sb., termín formulovaný ovšem poněkud nejasně dikcí, že oprávněné osobě může být majetkový podíl vypořádán po sedmi letech od schválení transformačního projektu, nedohodnou-li se jinak.
Uvedené rozlišování termínů a režimu vypořádání majetkových podílů v současné době již ztratilo zcela smysl a proto je navrhováno přesné stanovení konečného termínu, do kterého oprávněné osoby mohou vypořádání majetkových podílů uplatnit a k vypořádání družstvo vyzvat. Upravuje se tak termín, kdy počne běžet obecná tříletá promlčecí doba vypořádání majetkových podílů a ukončení transformačního období zemědělských družstev.
Vypořádání majetkových podílů početně velmi rozsáhlé skupiny oprávněných osob, které se staly členy transformovaných družstev (tj. více než polovina oprávněných osob) platný zákon zatím vůbec neumožňuje. Proto je navrhováno, aby se vypořádání majetkových podílů členů družstev řídilo stejnými pravidly jako vypořádání ostatních oprávněných osob s tím, že termín k uplatnění nároku na vypořádání počal běžet až ukončením členství v družstvu. Současně se dává možnost, aby vnitřní předpis - stanovy družstva - mohl sám stanovit právní charakter majetkových podílů členů jako jejich další členský vklad nebo další majetkovou účast a stanovit podmínky a způsob jejich vypořádám.
Předložený návrh nemá žádné dopady do státního rozpočtu ani do dalších veřejných rozpočtů. Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a předkladatelé konstatují, že je v souladu s komunitárním právem Evropských společenství.
V ustanovení § 7 se doplňuje odstavec 5, který výslovně definuje právní charakter majetkového podílu jako závazkového vztahu, neboť bez jeho legální definice dochází k velmi rozdílným interpretacím právního charakteru majetkového podílu (dokonce i jako věcného práva), které ovšem mají velmi rozdílné a závažné právní důsledky. Výslovně se proto také upravuje právní charakter majetkového podílu u členů družstev jako členského vkladu.
V § 13 odst. 2 se výslovně upravuje konečná lhůta k uplatnění nároku na vypořádání majetkového podílu, jakož i lhůta k vypořádání tak, že majetkový podíl je družstvo povinno vypořádat do tří měsíců ode dne, kdy oprávněná osoba družstvo písemně vyzve k jeho vypořádání. K vypořádání majetkového podílu oprávněná osoba vyzve družstvo do 30. 9. 2004, jinak její nárok zaniká. Oproti dosavadní právní úpravě, která rovněž vyžaduje podání výzvy k vypořádání majetkového podílu, aby se stal vůbec splatným, se stanoví prekluzivní charakter přiměřené lhůty k podání takové výzvy; cílem této změny je - obdobně jako tomu je u restitučních právních předpisů - dosažení právní jistoty po uplynutí stanovené lhůty.
V ustanovení § 13 odst. 3 se výslovně upravuje, že majetkový podíl družstvo vypořádá převodem vlastnického práva k věcem nebo k jinému majetku z vlastnictví družstva na oprávněnou osobu v cenách podle dohody nebo podle zvláštního předpisu.11a) Vypořádání
-7-
majetkového podílu se provede tak, aby poskytnuté vypořádání svou majetkovou skladbou odpovídalo skladbě majetku družstva podle účetní závěrky za kalendářní rok bezprostředně předcházející uplatnění nároku na vypořádání. Tato úprava nevylučuje vypořádání majetkového podílu v penězích, respektive počítá s vypořádáním majetkového podílu v penězích v rozsahu, v jakém peněžní prostředky tvoří součást majetku družstva.
V ustanovení § 13 odst. 4 se upravuje působnost soudu pro případ, že mezi družstvem a oprávněnou osobou nedojde ke shodě o způsobu vypořádání, tj. o jeho skladbě nebo ceně, tak, že na návrh oprávněné osoby provede vypořádání soud způsobem uvedeným v odstavci 3. Pro podání takového návrhu k soudu potom platí obecná tříletá promlčecí lhůta, která počíná běžet od prvé dne po uplynutí tříměsíční lhůty k vypořádání po doručení výzvy k vypořádání družstvu. Promlčecí lhůty a možnost podat žalobu k soudu, byla-li výzva k vypořádání podána družstvu do 30.6.2004, by tak uplynuly nejpozději dnem 30.9.2007. Tím by došlo k uzavření transformačního procesu.
Přechodná a závěrečná ustanovení řeší situaci, kdy výzvy k vypořádání majetkových podílů byly již uplatněny do současné doby a nebyly dosud vypořádány; případy, kdy již byla uzavřena dohoda o způsobu vypořádání jsou upraveny tak, že se postupuje podle těchto dohod.
Vzhledem k situaci ve vypořádávání majetkových podílů a existenci řady soudních sporů o vypořádání se navrhuje, aby účinnost zákona nastala jeho vyhlášením.
Miloslava Vostrá v.r.
Pavel Kováčik v.r.
Ladislav Skopal v.r.