Návrh zákona o evidenci psů si klade za cíl sjednotit dosavadní praxi v evidenci psů na místní úrovni a zřízení evidence psů na úrovni centrální. Zákon zavádí povinnost označit psa tetováním nebo čipem. Účelem takto vedené evidence a označování je dosáhnout jednoznačné identifikace psa a jeho majitele, a to zejména v případech, kdy dochází ke konfliktům mezi člověkem a psem, nebo při porušování vyhlášek či zákonů ze strany vlastníků či držitelů psů.
Počet chovaných psů se odhaduje na 1- 2 miliony a zájem o chov psů stoupá.
To má své pozitivní důvody, ale v některých případech i negativní důsledky. Psi jsou milým společníkem, pro zdravotně postižené či osamělé občany i nepostradatelným pomocníkem. V rukou nezodpovědných držitelů se však mohou stát obtěžujícím sousedem a nebo i nebezpečnou zbraní. Počet případů napadení psem jiného psa či člověka je alarmující. Státní veterinární správa uvádí 10 541 případů klinického vyšetření zvířat, která poranila člověka za rok 2003, z toho 70% jsou případy psů. Předkladatelé si jsou vědomi toho, že zákon sám nezmění okamžitě přístup některých nezodpovědných majitelů či držitelů psů. Jsme však přesvědčeni o tom, že je nutné změnit chápání osobní zodpovědnosti za psa, kterého si občan pořizuje. Již dnes zákony uvádí zákaz týrání psa, zákaz jeho výchovy k agresivitě, již dnes obce mohou omezit volný pohyb psů na veřejném prostranství a mohou pokutovat občana za neodklizení psích výkalů. Problém je v nedodržování těchto zákonů a vyhlášek.
Dnes tedy již existují zákony, vyhlášky a mezinárodní smlouvy, které dílčím způsobem upravují některé povinnosti vlastníka nebo držitele psa. Proto jsme se rozhodli na tyto právní předpisy pouze odkázat a nenahrazovat je novým zákonem. Již samotné odkazy na příslušné paragrafy platných zákonů zajistí lepší orientaci ve stávající legislativě jak pro vlastníka psa, tak pro všechny dotčené osoby.
Současná legislativa však žádným komplexním způsobem neupravuje základní podmínky pro vymahatelnost platných zákonů, a to úplnou a přesnou evidenci všech psů a jejich vlastníků a povinné trvalé označení všech chovaných psů.
Centrální evidence neexistuje. Z praktické potřeby je budován soukromou iniciativou Národní registr majitelů zvířat na bázi dobrovolného přihlášení, který již dnes eviduje desítky tisíc psů a jejich vlastníků. Nejcennější evidencí psů s dokladem původu na celostátní úrovni jsou Plemenné knihy, které dnes spravuje Českomoravská kynologická unie. Tato evidence funguje na bázi zájmové, bez legislativní opory. Evidence na úrovni místní vedou obce v různém rozsahu, a to pouze v souvislosti s poplatkovou povinností.
V České republice neexistuje povinnost trvalého označení všech psů. Pouze zákon 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, zmocňuje obce v souvislosti s regulací toulavých a opuštěných zvířat provést trvalé označování všech psů. Povinnost tetování a čipování byla zavedena pro psy, kteří budou cestovat do zemí Evropské unie, poslední novelou zákona č.166/1999 Sb., o veterinární péči.
Z výše uvedených skutečností vyplývá potřeba zavést jasná pravidla pro evidenci a označování psů chovaných na území České republiky. Z hlediska vývoje zákonných úprav na úseku chovu psů v evropských zemích, jde o úpravu v těchto zemích běžnou a nebo zaváděnou. Dokumentuje to studie Parlamentního institutu z roku 2000 s aktualizací do konce roku 2003. Jde o legislativní úpravu, která je plně v souladu s právem ES.
Finanční nároky na státní rozpočet při zavedení centrální evidence budou a jejich výše bude záviset na rozhodnutí ministerstva zemědělství o správci této evidence. Celkově by pořizovací částka neměla přesáhnout 2 miliony korun, a to na pořízení softwarového vybavení.
Seznam právních norem souvisejících s chovem psů:
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti
Zákon č. 283/1999 Sb., o Policii České republiky
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii
Zákon č.124/1992 Sb., o vojenské policii
Zákon č.565/1990 Sb., o místních poplatcích
Vyhláška ministerstva zemědělství o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty
Nařízení vlády o organizaci práce při chovu zvířat
Evropská dohoda o ochraně zvířat v zájmovém chovu, vyhlášená Sdělením ministerstva zahraničních věcí č. 19/2000 Sb. m. s., která pro Českou republiku vstoupila v platnost 24. března 1999.
Mezinárodní smlouva č. 53/2003 Sb. mezinárodních smluv, Evropská dohoda o ochraně obratlovců používaných pro pokusy
Rozhodnutí Komise EU, z 26.listopadu 2003, o povinnosti pasů pro pohyb psů , koček a fretek..
Čl. I
K § 1
Návrh zákona upravuje pouze některé aspekty chovu psů, a to evidenci a označování psů.
K § 2
Příslušnou obcí je vždy ta, kde má vlastník psa trvalý pobyt nebo sídlo v případě právnické osoby.
Návrh zákona vymezuje kategorii zvláštní pes, pro účely označení v evidenci. Souhrnně se zde poprvé uvádí všechny známé a v legislativě používané druhy zvláštních psů, včetně odkazů na již platnou právní úpravu. V zákoně není uveden odkaz na zákon, který by obsahoval ustanovení týkající se asistenčních psů, protože tato kategorie je zmíněna pouze ve vyhlášce číslo 347/2002 ministerstva zdravotnictví v § 10 odst. 5.
K § 3
Návrh zákona zavádí centrální evidenci psů, ve které jsou zapsány údaje potřebné pro zjištění totožnosti psa a určení příslušného vlastníka.
Zmocňuje se ministerstvo zemědělství k vedení této evidence s možností pověřit jiný subjekt. Kriteria pro výběr subjektu a podrobnosti pro vedení centrální evidence budou dány vyhláškou Ministerstva zemědělství.
Podkladem pro vedení centrální evidence jsou údaje místní evidence.
Centrální evidence je seznamem, který umožní zjednodušení vedení místní evidence a v případě potřeby oprávněným osobám zjistit během krátké doby, kdo je majitelem psa a odpovídá tak za způsobenou škodu.
K § 4
Zákon taxativně vymezuje údaje vedené v místní evidenci psů.
Úprava pamatuje na evidenci vedenou v Plemenných knihách Českomoravské kynologické unie.
K § 5
Zákon uvádí povinnosti pro vlastníka psa v souvislosti s evidencí, včetně časových lhůt pro jejich splnění.
K § 6
Návrh zákona zavádí povinné označení psa tetováním nebo čipem. Pro zavedení systému označování psů je zmocněno ministerstvo vyhláškou.
K § 7
Ministerstvo zemědělství je pověřeno výkonem státní správy na úseku evidence psů, včetně zmocnění k vydání potřebných prováděcích předpisů.
K § 8
Obce jsou tímto zákonem pověřeny vedením místní evidence.
K § 9
Návrh zákona předpokládá poskytnutí potřebné součinnosti všech dotčených osob při vedení evidence na úrovni centrální i místní.
K §10
Návrh zákona stanoví jeden rok jako přechodné období pro provedení evidence a označení psů podle tohoto zákona.
K § 11
Úprava přestupků na úseku evidence psů vychází z platných právních norem a jejich systematiky. Přestupky jsou rozděleny na dvě kategorie podle své závažnosti a na základě tohoto rozdělení je stanovena i nejvyšší pokuta.
K § 12
Navrhuje se vypustit ze zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání ustanovení o označování psů. Toto ustanovení je obsahem nově navrhovaného zákona v §6.
K § 13
Navrhuje se účinnost zákona od 1.června 2005.
V Praze dne 25. května 2004
Ing. Michaela Šojdrová, v.r.
Oldřich Němec, v.r.
Tomáš Hasil, v.r.
Ing. Jitka Vojtilová, v.r.
JUDr. Zuzka Rujbrová, v.r.
MVDr. Marián Bielesz, v.r.
Josef Vícha, v.r.
Ing. Jiří Hanuš, v.r.
JUDr. Ing. Jiří Karas, v.r.
Ing. Jan Grůza, v.r.
Ladislav Šustr, v.r.
RNDr. Vilém Holáň, v.r.
MVDr. Josef Řihák, v.r.
Ing. Jiří Dolejš, v.r.
JUDr. Stanislav Křeček, v.r.
Robert Kopecký, v.r.
Ing. Ludvík Hovorka, v.r.
Ing. Jan Kasal, v.r.
1) § 38 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, § 22 zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 44 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
3) §14 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů
4) čl. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (102/2003 Sb.m.s.).
5) § 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů
§ 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.