Důvodová zpráva k Novela z. o rozhlasových a televizních poplatcích

1. Zhodnocení platné právní úpravy

⁠​‌‌​‌‌​‌​‌​​​​‌‌⁠

Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 231/2001 Sb. a zákona č. 192/2002 Sb. (dále jen „zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), upravuje problematiku rozhlasových a televizních poplatků, jimiž je z převážné části financováno vysílání Českého rozhlasu a České televize.

Rozhlasové poplatky jsou v České republice tradičně zdrojem financování veřejnoprávního vysílání. Český rozhlas poskytuje ze zákona službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů na celém území České republiky. Tato veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání je charakteristická tím, že je universálně určena veřejnosti a je financována a kontrolována veřejností.

Český rozhlas je ve velmi omezené a zákonem jasně stanovené míře oprávněn vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem jeho činnosti a která nesmí ohrozit jeho úkoly. Čas vyhrazený reklamě nesmí přesáhnout na celoplošném vysílacím okruhu 3 minuty denního vysílacího času a 5 minut denního vysílacího času na místním okruhu. Případný nevyužitý reklamní čas na některém okruhu přitom Český rozhlas nesmí využít na jiném okruhu. Toto minimální procento reklamy bylo stanoveno dohodou s komerčními provozovateli rozhlasového vysílání, kteří mohou vysílat reklamu až 25% svého vysílacího času.

Tento smíšený způsob financování vysílání veřejné služby je nejběžnějším finančním modelem veřejnoprávních vysílatelů v Evropě.

Současná výše poplatku nebyla po několik let upravována, přestože náklady v oblasti vysílání rostly, což bylo způsobeno především rostoucími náklady na vysílací a autorská práva, na radiokomunikační služby spojené s šířením rozhlasových programů a také účinností nových právních norem.

Rozhlasový poplatek byl zvýšen z původních 20 Kč na 25 Kč v roce 1995 a pak v roce 1997 na 37 Kč. Současná výše rozhlasového poplatku v České republice tak patří k nejnižším v Evropě. Denní výdaje české domácnosti činí 1,20 Kč na veřejnoprávní rozhlas bez ohledu na počet přijímačů.

2. Odůvodnění hlavního principu navrhované úpravy

Financování Českého rozhlasu má rozsáhlé důsledky pro jeho schopnost naplňovat službu veřejnosti stanovenou zákonem o Českém rozhlasu včetně např. péče o jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších rozhlasových archivů v Evropě. Zásadním způsobem ovlivňuje možnosti Českého rozhlasu úspěšně se rozvíjet a realizovat nové strategie, jako je např. programová strategie, modernizace provozu, rozvoj nových technologií zejména v oblasti digitálního vysílání. Financování Českého rozhlasu má vliv také na mzdovou politiku. Je nepochybné, že výše poplatku musí přihlížet k trendům růstu nákladů tak, aby Český rozhlas mohl plně vykonávat svoje poslání. Přitom je třeba, aby platby poplatků zajistily kontinuitu jeho činnosti a aby bylo možno zajistit dlouhodobé plánování. Dále zákon ukládá zřízení studií ve všech krajských městech. Znamená to vybudovat a následně provozovat šest nových stanic.

S ohledem na vývoj inflace a růst nákladů na rozhlasovou tvorbu je nezbytné zajistit Českému rozhlasu odpovídající navýšení příjmů tak, aby nedošlo k případnému snižování kvality vysílání. Z tohoto důvodu je navrhováno zvýšení rozhlasového poplatku. Průzkum veřejného mínění navíc ukázal, že uvažované navýšení nezpůsobí růst platební nekázně.

3. Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s Ústavou a ústavním pořádkem České republiky.

4. Zhodnocení souladu navrhované úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropských společenství

Právní předpisy Evropských společenství neobsahují žádnou speciální úpravu pro financování veřejnoprávního vysílání. Návrh zákona je v souladu s Protokolem o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, jenž tvoří přílohu Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění změn provedených tzv. Amsterodamskou smlouvou. Protokol výslovně uznává pravomoci členských států financovat veřejnoprávní vysílání za podmínky, že toto financování neovlivní podmínky obchodu a soutěže v Evropském společenství v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem, přičemž se přihlíží k realizaci veřejné služby.

Návrh zákona je v souladu s doporučením Rady Evropy č. R (96)10, které obsahuje všeobecná pravidla pro veřejnoprávní vysílání, zaručující co možná nejkvalitnější a nezávislé vysílání. Doporučení požaduje od členských států zajistit přiměřený, bezpečný a transparentní systém financování, který provozovatelům veřejnoprávního vysílání zajistí prostředky potřebné k naplnění jejich poslání. Způsob stanovení poplatku by měl zajistit kontinuitu činnosti provozovatelů veřejnoprávního vysílání a umožnit jim dlouhodobé plánování.

Návrh zákona je plně slučitelný s právem Evropských společenství.

Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na oblast navrhované právní úpravy nevztahují.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Návrh novely zákona s sebou nese finanční dopad na poplatníky podle tohoto zákona v podobě nárůstu měsíční výše rozhlasového poplatku. Navrhované zvýšení činí 8 Kč, což představuje na jeden rozhlasový přijímač nárůst o 26 haléřů denně.

Právnické osoby platí za každý přijímač, tedy i za přijímače v automobilech.

Sociální dopady navrhované úpravy jsou minimální, neboť možnost osvobození od poplatkové povinnosti z důvodů sociální slabosti je v zákoně ponechána.

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady na životní prostředí.

B.