Zhodnocení platného právního stavu
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy,
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
K návrhu novely zákona bylo přistoupeno v souvislosti s potřebou věcných i procesních změn, které se objevily při aplikaci zákona v praxi. V rámci reformy veřejné správy přešel k datu 1. 1. 2003 na krajské úřady, mimo jiné, také výkon státní správy na úseku zdravotnictví podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedeného zákona krajské úřady místně příslušné podle místa provozování zdravotnického zařízení vyhlašují a realizují výběrová řízení (s výjimkou výběrových řízení na ústavní a lázeňskou péči, které vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví).
Ačkoliv procedura vyhlašování a realizace výběrových řízení je procesem velmi administrativně, časově a finančně náročným, má výsledek výběrového řízení pro zdravotní pojišťovny při uzavírání smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče pouze doporučující charakter. Podle dosud platného zákona zdravotní pojišťovna při uzavírání smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče pouze přihlíží k výsledkům výběrového řízení a ke stanoviskům vyhlašovatele. Tato činnost není na úrovni kraje faktickým nástrojem samosprávy ani státní správy, neboť její výstup není pro nikoho závazný, je v konečném důsledku neefektivní, znevažuje odbornost výběrové komise, snižuje významnost výběrového procesu a vyvolává nedůvěru a pochybnosti o výkonu státní správy na krajské úrovni. Dalším negativním důsledkem zákona je i ta skutečnost, že tvorba sítě zdravotnických zařízení je plně v kompetenci zdravotních pojišťoven. Z uvedeného vyplývá, že kraje jako územně správní celky nemají možnost přímým způsobem zabezpečit dostupnost zdravotní péče pro své občany, a to i přesto, že v souladu s ustanoveními zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, má kraj pečovat o potřeby občanů, přičemž dostupnost zdravotní péče mezi tyto potřeby spadá.
Personální a finanční náročnost této ve své podstatě pro Moravskoslezský kraj zbytné činnosti je uvedena v samostatné tabulce na konci obecné části této důvodové zprávy.
Při úvahách o budoucím zabezpečení popsané agendy lze vycházet minimálně z těchto 3 alternativ:
1) Ponechání výkonu agendy na krajských úřadech s tím, že bude v právním předpise zakotvena závaznost stanoviska vyhlašovatele.
2) Úplné zrušení této neefektivní činnosti a řešení vztahu mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením bez dalšího pouze na smluvní bázi.
3) Převedení této činnosti včetně nákladů s ní souvisejících na zdravotní pojišťovny.
Navrhovaná novela zákona je zaměřena převážně na odstranění problémů spojených s formálností činnosti výběrové komise i výsledků výběrového řízení na úrovni krajského úřadu. V této souvislosti je ze 3 výše uvedených možností předkladatelem preferována naposledy uvedená, spočívající v přenesení odpovědnosti za vyhlašování a realizaci výběrových řízení na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s akty práva Evropské unie
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami jimiž je Česká republika vázána. Akty práva Evropské unie na upravovanou oblast nedopadají.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava je z hlediska předpokládaného hospodářského a finančního dosahu neutrální. Nevyžádá si nárůst výdajů ze státního rozpočtu nebo z jiných veřejných rozpočtů. Náklady spojené s výběrovými řízeními budou sníženy na úrovni rozpočtů krajů a Ministerstva zdravotnictví a ponese je Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky jako jejich vyhlašovatel.
Návrh nemá dopad na podnikatelské prostředí České republiky, nevyvolá sociální dopady ani dopady na životní prostředí.
AGENDA VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍ NA KRAJSKÉM ÚŘADĚ
MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V ROCE 2004
Počet komisí …………………..…………………. 179
Počet dnů ………………………………………… 33
Počet členů 1 komise …………………………….. 10
počet |
průměrné náklady |
|
zaměstnanců |
3 |
1.512.000,-- Kč |
úvazků |
1,5 |
756.000,-- Kč |
V uvedených částkách jsou zohledněny průměrné náklady na 1 zaměstnance vycházející z celkových běžných výdajů (bez platů), celkových kapitálových výdajů, celkových výdajů na platy zaměstnanců, celkových ostatních osobních výdajů, povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a povinného pojištění na veřejné zdravotní pojištění.
Ve výše uvedených nákladech nejsou zohledněny jednorázové výdaje na vybavení pracovního místa 1 zaměstnance, které činí cca 76.000,-- Kč.
Pro realizaci výběrových řízení je dále nezbytná zasedací místnost, s jejímž provozem jsou spojeny další náklady.
K čl. I
K bodu 1
Podle dosavadní úpravy neměl krajský úřad možnost ze svého podnětu navrhnout konání výběrového řízení. Změna tohoto stavu je nutná s ohledem na nárůst případů, kdy krajský úřad primárně zjistí změnu ve stávající síti smluvních zdravotnických zařízení (např. při odejmutí registrace, úmrtí lékaře) a taktéž s ohledem na novelou navrhovaný přechod odpovědnosti za vyhlašování a realizaci výběrových řízení na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky. Zároveň vzhledem k navrhované změně znění ustanovení § 47 odst. 1 (viz čl. I bod 2 návrhu zákona) se v § 46 odst. 2 zavádí legislativní zkratka pro krajský úřad a Magistrát hlavního města Prahy, uvedená původně v § 47 odst. 1 zákona.
K bodu 2
Podle dosavadní právní úpravy výběrová řízení vyhlašovaly krajské úřady, v případě ústavní a lázeňské ústavní péče bylo vyhlašovatelem výběrového řízení Ministerstvo zdravotnictví. S ohledem na stávající povinnost zdravotních pojišťoven zajistit poskytování zdravotní péče svým pojištěncům (§ 46 zákona) je cílem návrhu přenést povinnost vyhlášení a realizace výběrového řízení na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky. Tato pojišťovna je navrhována, neboť má určitým způsobem odlišné postavení od ostatních zdravotních pojišťoven, mj. i tím, že jde o instituci zřízenou státem na základě zvláštního zákona, má majoritní podíl pojištěnců a např. také přiděluje IČZ zdravotnickým zařízením.
Navrhuje se rovněž doplnit legislativní zkratku z toho důvodu, že pojem „vyhlašovatel“ se vyskytuje také v dalších ustanoveních zákona.
K bodu 3
Navrhovanou změnou vyhlašovatele výběrového řízení dochází k potřebě realizovat určité změny i ve složení členů výběrové komise. Ve všech případech je vyhlašovatelem výběrových řízení Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. Do výběrových komisí na poskytování ústavní a lázeňské zdravotní péče není již ve výběrové komisi nezbytná účast zástupce Ministerstva zdravotnictví, avšak členem komise i nadále zůstává zástupce krajského úřadu, a to s ohledem na ustanovení zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kdy má kraj pečovat o potřeby občanů, přičemž dostupnost zdravotní péče mezi tyto potřeby spadá.
Navrhuje se rovněž upravit písm. c) tak, aby členem komise nebyl zástupce zdravotní pojišťovny v tom případě, kdy je navrhovatelem Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a aby tak byla zachována zásada, že každý subjekt má v komisi vždy jen jednoho zástupce.
K bodu 4
Cílem navrhovaného znění je, aby stejně jako v dosavadním znění zákona byl předsedou výběrové komise zástupce vyhlašovatele. Navrhovaná změna vyhlašovatele pak tuto podmínku respektuje.
K bodu 5
Cílem návrhu je zprůhlednit proces hlasování při výběrovém řízení zavedením veřejného hlasování. Při rovnosti hlasů výběrové komise rozhodují hlasy předsedy. Těmito úpravami se předchází případným spekulacím o průběhu a výsledku hlasování výběrové komise.
K bodu 6
Cílem navrhovaného znění je, aby zdravotním pojišťovnám nebylo sdělováno formální stanovisko vyhlašovatele, ale přímo výsledek výběrového řízení. Rovněž by napříště nebyl sdělován v praxi čistě formální názor vyhlašovatele, zda zdravotní pojišťovna plní povinnost podle § 46 odst. 1, věta první zákona.
Navrhuje se rovněž zpřesnit způsob sdělení výsledků výběrového řízení a zároveň stanovit, že výsledky obdrží také příslušný krajský úřad.
K čl. II
Tímto ustanovením je navrhováno, aby se výběrová řízení vyhlášená před účinností tohoto zákona dokončila podle stávajících právních předpisů.
K čl. III
Tímto ustanovením je navrhována účinnost 15. dnem po vyhlášení.
Evžen Tošenovský v.r.
hejtman Moravskoslezského kraje
Text části zákona v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
ČÁST OSMÁ
SÍŤ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ
§ 46
(1) Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování zdravotní péče svým pojištěncům. Tuto povinnost plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Tato zdravotnická zařízení tvoří síť smluvních zdravotnických zařízení zdravotní pojišťovny (dále jen „síť“).
(2) Před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče se koná výběrové řízení. Konání výběrového řízení mohou navrhnout zdravotní pojišťovna, krajský úřad v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“) nebo zdravotnické zařízení oprávněné poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru.
§ 47
(1) Výběrové řízení vyhlašuje
způsobem v místě obvyklým krajský úřad, v hlavním
městě Praze Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský
úřad“). Místní příslušnost krajského úřadu se řídí
místem provozování zdravotnického zařízení. Výběrové řízení
na poskytování ústavní a lázeňské zdravotní péče vyhlašuje
Ministerstvo zdravotnictví.
(1) Výběrové řízení vyhlašuje způsobem v místě obvyklým Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky(dále jen „vyhlašovatel“). Místní příslušnost vyhlašovatele se řídí místem provozování zdravotnického zařízení.
(2) Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat:
a) rozsah zdravotní péče a území, pro které má být poskytována, a označení zdravotní pojišťovny, je-li zdravotní pojišťovna navrhovatelem výběrového řízení,
b) lhůtu, ve které lze podat nabídku; tato lhůta nesmí být kratší než 30 pracovních dnů,
c) místo pro podání přihlášky.
§ 48
(1) Vyhlašovatel zřizuje pro každé
výběrové řízení komisi. Členy komise jsou:
a)
zástupce krajského úřadu, jde-li o výběrové řízení
vyhlašované krajským úřadem, nebo zástupce Ministerstva
zdravotnictví, jde-li o výběrové řízení vyhlašované tímto
ministerstvem,
b) zástupce příslušné profesní
organizace,
c) zástupce příslušné zdravotní
pojišťovny,
d) odborník pro druh zdravotní péče,
která má být zdravotnickým zařízením poskytována.
Vyhlašovatel zřizuje pro každé výběrové řízení komisi. Členy komise jsou:
zástupce vyhlašovatele,
zástupce krajského úřadu místně příslušného podle místa provozování zdravotnického zařízení,
zástupce zdravotní pojišťovny, pokud není totožná s vyhlašovatelem
zástupce příslušné profesní organizace,
e) odborník pro druh zdravotní péče, která má být zdravotnickým zařízením poskytována.
(2) Členy komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k uchazeči jsou pochybnosti o jejich nepodjatosti, a osoby blízké uvedeným osobám.
(3) Členství v komisi je nezastupitelné. Na členy komise se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výběrovým řízením. Poskytnutí informací o zdravotnických zařízeních, účastnících se výběrového řízení, členy komise se nepovažuje za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního zákona.
§ 49
(1) Činnost komise řídí její
předseda, kterým je zástupce krajského úřadu, jde-li
o výběrové řízení, jehož vyhlašovatelem je krajský úřad,
nebo zástupce Ministerstva zdravotnictví, jde-li o výběrové
řízení, jehož vyhlašovatelem je Ministerstvo zdravotnictví
vyhlašovatele.
(2) Komise rozhoduje tajným
hlasováním veřejným hlasováním. Při rovnosti
hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.Komise je
schopna se usnášet, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny členů
komise. Pořadí se stanoví podle počtu získaných hlasů. O
průběhu a výsledku výběrového řízení komise vyhotoví
zápis, který podepíše předseda a všichni přítomní členové
komise. Zápis musí obsahovat jména členů komise a stanovení
pořadí přihlášek.
(3) O jednání komise se pořizuje zápis. Předseda komise předá zápis vyhlašovateli neprodleně po skončení jednání komise. Tím činnost komise končí.
(4) Náklady spojené s vyhlášením výběrového řízení a činností komise hradí vyhlašovatel. Náklady spojené s účastí na výběrovém řízení hradí uchazeč.
§ 52
(1) Vyhlašovatel
zaujme stanovisko k výsledkům výběrového řízení a sdělí
je zdravotní pojišťovně. Součástí stanoviska je názor
vyhlašovatele, zda zdravotní pojišťovna plní povinnosti podle §
46 odst. 1 věta první. Vyhlašovatel písemně sdělí
výsledek výběrového řízení příslušné zdravotní pojišťovně
a krajskému úřadu.
(2) Zdravotní pojišťovna přihlíží k výsledkům výběrového řízení a ke stanoviskům vyhlašovatele při uzavírání smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče. Výsledek výběrového řízení a stanovisko vyhlašovatele nezakládají právo uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou.