Obecná část
V poslední době se stále množí případy, kdy se různé osoby pokoušejí obcházet zákony a získávat majetkový prospěch za pomoci různých manipulací se směnkami. Jde o jednání zpravidla podvodného charakteru, ale mnohdy se je těžko daří postihnout jako trestný čin podvodu právě s ohledem na jejich specifičnost. Jde především o různé přepisování údajů ve směnkách, jejich neuvedení či uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, které lze mnohdy hodnotit i jako jejich padělání. Směnky však nejsou posuzovány jako veřejné listiny, i když některé skutečnosti mají s nimi společné. Rozmáhá se ale i to, že směnka po jejím uhrazení není vrácena z nějakého důvodu výstavci a mnohdy je poté znovu uplatněna či postoupena dál jiné osobě jako pravá. Přitom podle § 16 odst. 2 zákona č. 191/1950 Sb. pozbude-li někdo směnky jakýmkoliv způsobem, není nový majitel, který prokáže své právo způsobem uvedeným v odstavci 1, povinen směnku vydat, ledaže jí nabyl ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí.
Dosud byly některé případy uvedených manipulací se směnkami kvalifikovány jako trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku, který ovšem nedokáže postihnout všechny možné způsoby takových manipulací.
Vzhledem k tomu, že samostatnou úpravu si vyžádaly i pojistné, dotační a úvěrové podvody, a s ohledem na specifika směnek a směnečného řízení je nutno tuto oblast pokrýt konkrétní úpravou. Tato úprava je samozřejmě v základní skutkové podstatě specifická. Především je postihováno uvedení vědomě nepravdivých a hrubě zkreslených údajů, neuvedení či zamlčení podstatných údajů, bez kterých by směnka vystavena nebyla, případně pozměnění podstatných údajů v této směnce, tedy její padělání, zejména pokud jde o výši částky, splatnosti směnky a dalších podstatných údajů. Vedle toho je nutno postihovat i nevrácení již uhrazené směnky výstavci, neboť pak hrozí nebezpečí jejího dalšího zneužití, což si mnohdy ani výstavci neuvědomují. Stejně má být potrestán i ten, kdo takto padělanou či pozměněnou směnku uplatní nebo ji opatří sobě či jinému v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé nebo kdo vědomě uplatní nebo převede na jiného již uhrazenou směnku jako neuhrazenou.
Kvalifikované podstaty pak odpovídají odpovídajícím kvalifikovaným podstatám obdobných trestných činů, zejména podvodu, úvěrového podvodu či dotačního podvodu, a to i ve výši navrhované sankce. I proto je rovněž u tohoto trestného činu navrhováno, aby byla vyslovena trestnost jeho přípravy.
Uvedený návrh právní úpravy není v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s právem Evropské unie.
Návrh zákona nemá přímý dopad na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí.
Návrh zákona nemá žádné případné dopady sociální ani na životní prostředí či na některé skupiny obyvatel.
Návrh zákona nemá žádný vliv na vztahy týkající se rovnosti mužů a žen.
Zvláštní část
K čl. 1.
Základní skutková podstata navrhovaného trestného činu postihuje uvedení vědomě nepravdivých a hrubě zkreslených údajů, dále neuvedení či zamlčení podstatných údajů, bez kterých by směnka vystavena nebyla, případně pozměnění podstatných údajů v této směnce, tedy její padělání. To se týká především výše částky, splatnosti směnky a dalších podstatných údajů. Vedle toho je nutno postihovat i nevrácení již uhrazené směnky výstavci, neboť pak hrozí nebezpečí jejího dalšího zneužití. Stejně má být potrestán i ten, kdo takto padělanou či pozměněnou směnku uplatní nebo ji opatří sobě či jinému v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé nebo kdo vědomě uplatní nebo převede na jiného již uhrazenou směnku jako neuhrazenou.
Kvalifikované podstaty pak odpovídají odpovídajícím kvalifikovaným podstatám obdobných trestných činů, zejména podvodu, úvěrového podvodu či dotačního podvodu, a to i ve výši navrhované sankce. I proto je rovněž u tohoto trestného činu navrhováno, aby byla vyslovena trestnost jeho přípravy.
Přísněji má být postihováno, pokud se pachatel dopustí činu uvedený v předchozích odstavcích a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen či potrestán, tedy druhová recidiva, právě s ohledem na závažnost takovéhoto jednání, a dále to, když takovým činem způsobí větší škodu. Jako zločin s odpovídající trestní sazbou je navrhováno posoudit uvedená jednání, pokud jím pachatel způsobí značnou škodu nebo získá-li tak pro sebe či jiného značný prospěch nebo pokud se ho dopustí jako člen organizované skupiny či spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného. Tak má být zajištěna ochrana zejména proti organizovanému zločinu a dále mají být chráněny zájmy osob, které se samy nemohou bránit, zejména nesvéprávných a nezletilých. Nejpřísněji pak je navrhováno, aby bylo trestné, pokud tímto činem způsobí škodu velkého rozsahu či získá pro sebe či jiného velký prospěch, případně pokud se dopustí vyjmenovaných trestných činů proti státu či teroristického charakteru.
K čl. II
Účinnost je stanovena s ohledem na legislativní lhůty až od 1.1.2014.
V Praze 17. května 2013