Předkládací zpráva pro Parlament ČR
Cílem Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech (dále jen „Úmluvy“), která vstoupila pro Českou republiku v platnost dne 17. května 2004 (č. 40/2006 Sb.m.s.), je chránit lidské zdraví a životní prostředí před škodlivými vlivy toxických látek. Za tímto účelem upravuje Úmluva v souladu s principem předběžné opatrnosti výrobu (zamýšlenou i nezamýšlenou), použití, vývoz a dovoz perzistentních organických polutantů (dále „POPs“) uvedených v přílohách A, B a C Úmluvy. Úmluva rovněž umožňuje rozšiřovat seznam látek, které podléhají jejímu režimu tak, aby Úmluva dosáhla stanoveného cíle.
Na 5. zasedání Konference smluvních stran Úmluvy, konaném ve dnech 25. - 29. dubna 2011 v Ženevě (Švýcarsko), bylo přijato rozhodnutí SC-5/3 o zařazení nové látky – endosulfanu a jeho isomerů do přílohy A Úmluvy. Současně s tím bylo rozhodnuto o udělení zvláštní výjimky pro použití endosulfanu v přesně odůvodněných případech při ošetřování zemědělských plodin. Příloha A zahrnuje látky určené k celkovému vyloučení/odstraňování z výroby, použití, dovozu a vývozu. Po vstupu změny přílohy A Úmluvy v platnost bude Úmluva upravovat nakládání s celkem 22 chemickými látkami.
V ČR/EU jsou všechny přípravky na bázi endosulfanu zakázány. Endosulfan se nesmí v ČR používat od roku 2004. Pro celou EU skončila registrace přípravků na bázi endosulfanu 2. června 2006. Endosulfan byl stále používán na hubení hmyzu/chorob plodin v rozvojových státech, zejména Indii, Číně, Brazílii, Argentině. Vzhledem k jeho vysoké toxicitě k organismům ve vodním prostředí, negativním vlivům na nervovou soustavu savců a poškozování reprodukční činnosti (endokrinní disruptor) přikročilo od roku 2000 již více než 60 zemí k plošným omezením jeho výroby a používání (kromě EU např. Austrálie, USA, Nový Zéland). Globální omezení výroby a použití proto přispěje ke zlepšení stavu vodního životního prostředí, snížení rizik pro pracující v zemědělství a k širokému využití a vývoji dalších alternativních látek, jež jsou k přírodě šetrnější. Přijetím změny přílohy A Úmluvy ČR jako smluvní strana Úmluvy podpoří účinnější mezinárodní ochranu životního prostředí před nežádoucími dopady uvedené látky.
Změna přílohy A vstupuje v platnost podle článku 22 odst. 3 písm. b) a písm. c) Úmluvy jeden rok od data, kdy depozitář oznámí změnu smluvním stranám. Smluvní strana, která není schopná přijmout jakoukoliv z přijatých změn, musí v souladu s článkem 22 odst. 3 písm. b) a písm. c) a odst. 4 Úmluvy informovat o této skutečnosti depozitáře (generální tajemník OSN), do jednoho roku od data sdělení o přijetí změny depozitářem. Smluvní strany tak mohou učinit do 27. října 2012. Tímto datem vstoupí změny v platnost pro všechny ostatní smluvní strany, které takové možnosti nevyužily.
Přijetí změny přílohy A Úmluvy nebude vyžadovat změnu platné právní úpravy ČR v uvedené oblasti a rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikovou sféru.
Úmluva má z hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy. Přijetí změn Úmluvy včetně příloh, které jsou její nedílnou součástí, proto vyžaduje souhlas Parlamentu České republiky a ratifikaci prezidentem republiky (podle článku 49 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.).
Návrh na přijetí změny přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech schválila vláda ČR dne 11. ledna 2012 usnesením č. 33.