Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon o soudech a soudcích počítá pouze s osmi krajskými soudy v sídlech původních krajů podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, v platném znění, bylo zřízeno nově 14 samosprávných krajů, aniž by se tato úprava promítla do uspořádání soudní soustavy. Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, se pokouší tuto nevyváženost, byť zcela nedostatečně, odstranit zřízením poboček krajských soudů v sídlech šesti nově zřízených krajů (§ 13 odst. 1). Uvedené pobočky již fungují v Liberci, Olomouci, Pardubicích, Zlíně, Jihlavě a Karlových Varech. Z logiky rozmístění těchto poboček plyne, že by měly postupně převzít kompletní soudní agendu napadlou na území nových krajů, v jejichž sídelních městech byly zřízeny.
Současný stav, kdy o právech a povinnostech občanů jednoho kraje (vyššího územního samosprávného celku) rozhodují různé krajské soudy v závislosti na konkrétní úpravě místní příslušnosti v tom kterém předpise, je pro odbornou veřejnost, natož pak pro veřejnost laickou, nepřehledný a neudržitelný. Tato situace nastává v Libereckém kraji v případě okresu Semily, v kraji Vysočina v případě okresů Havlíčkův Brod a Pelhřimov a ve Zlínském kraji v případě okresu Vsetín. Doposud byla představiteli ústředních orgánů České republiky proklamována snaha řešit celou situaci komplexně a zřídit plnohodnotné krajské soudy v krajích, kde dosud působí jen pobočky krajských soudů jiných krajů, nejpozději do roku 2012.
V současné době probíhajících úspor ve veřejných rozpočtech ovšem nelze očekávat rozsáhlé investice do potřebného zázemí, které v některých krajích není vybudováno. Setrvávání na komplexním řešení problému prodlužuje stav, který zbytečně komplikuje život občanům semilského okresu Libereckého kraje, když v Liberci je potřebné zázemí již více než 10 let vybudováno. Jako jeden z důvodů, proč byl doposud vznik krajských soudů v nových krajských městech odmítán, bylo uváděno, že v těchto městech nejsou zřízena krajská ředitelství Policie ČR. To však v Libereckém kraji již bylo zřízeno a existuje od 1. 1. 2010.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Záměrem navrhované úpravy je zřídit plnohodnotný Krajský soud v Liberci namísto současné pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem. Povede to k přiblížení výkonu soudní moci fyzickým i právnickým osobám a ve svém důsledku k zajištění efektivnější ochrany jejich práv. Riziko větší roztříštěnosti judikatury nehrozí, neboť u všech krajských soudů a jejich poboček fungují evidenční senáty vytvořené podle instrukce MS ČR č. 20/2002, které zajišťují sjednocování judikatury.
Ve srovnání se současným stavem, kdy v Liberci působí pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem, neznamená zřízení plnohodnotného krajského soudu v Liberci žádné náklady navíc. Budova justičního paláce v Liberci, dokončená již roku 2001, byla od počátku koncipována tak, aby pojala plnohodnotný krajský soud. Liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem rovněž již nyní vyřizuje všechny soudní agendy krajského soudu. Z hlediska místní příslušnosti však nemůže vyřizovat agendu napadlou v okrese Semily, neboť obvod Okresního soudu v Semilech patří do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové, a na druhé straně se v Liberci vyřizuje část agendy napadlé v obvodu okresního soudu v Děčíně, tedy na území Ústeckého kraje. Cílem navrhované úpravy je toto odstranit a docílit stavu, kdy soudní agenda napadlá na území Libereckého kraje bude kompletně vyřizována zde a ne na území jiných krajů.
Vznik nového krajského soudu bude znamenat rovněž vnik Krajského státního zastupitelství v Liberci, neboť soustava státních zastupitelství kopíruje soustavu soudů. Rovněž současná liberecká pobočka Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem je po všech stránkách připravena na převzetí role plnohodnotného krajského státního zastupitelství.
Zřízení krajského soudu v Liberci by tak – na rozdíl od jiných krajů – neznamenalo pro stát žádné nebo jen minimální náklady, související s mírným doplněním personálu. V současné době tato pobočka vyřizuje třetinu agendy celého ústeckého soudního kraje, přičemž projednává a rozhoduje veškerou agendu z okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Česká Lípa. Agendu z okresu Semily, který v rámci územní samosprávy patří do Libereckého kraje, zatím vyřizovat nemůže, neboť obvod Okresního soudu v Semilech náleží do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové. Danou agendu je však připravena převzít.
V důsledku rozšíření věznice, v jejímž objektu se pobočka krajského soudu i okresní soud původně nacházely a který musely opustit, byla v roce 2001 investicí ve výši 320 mil. Kč otevřena nová budova soudu, která byla již při výstavbě dimenzována pro činnost samostatného a plnohodnotného krajského soudu. Pracoviště pobočky tedy disponuje v současné době prostorami i vybavením, v nichž lze okamžitě zahájit provoz samostatného krajského soudu.
V minulých letech se mezi soudci libereckého okresního soudu a liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem a soudci z přilehlých polských a německých regionů vyvinula určitá forma vzájemné spolupráce, jejímuž dalšímu rozvoji v současné době brání právě neexistence samostatného krajského soudu v Liberci. Potřeby euroregionu, jehož součástí je Liberecký kraj, jsou zcela odlišné od euroregionu, do kterého spadá Ústecký kraj.
Kromě toho se přerod pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem v Liberci v plnohodnotný krajský soud může stát v rámci celé České republiky jakýmsi pilotním projektem, který umožní v praxi ověřit, jaké případné problémy to může přinést a v budoucnu, při vzniku krajských soudů v dalších krajských městech, bude snazší se problémům vyhnout.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Podle čl. 91 odst. 2 Ústavy stanoví působnost a organizaci soudů zákon. Podle čl. 38 odst. 1 věty druhé Listiny základních práv a svobod příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s akty práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a neodporuje relevantním aktům práva Evropské unie.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Za daného stavu věcí, s ohledem na existující zajištění materiální, personální i technické, nevyžaduje zřízení samostatného krajského soudu v Liberci žádné další finanční náklady. Naopak jeho zřízení je předpokladem k plnému využití již investovaných prostředků. Nutnost zřízení několika nových míst v rámci správy soudu bude vyvážena zrušením těchto míst u mateřského soudu, která jsou v současné době rozpočtově pokryta. Navíc dojde k úspoře na prostředcích vynakládaných na zajišťování styku mezi pobočkou a „mateřským“ pracovištěm Krajského soudu v Ústí nad Labem (náklady na dopravu žalob, spisů, účetních dokladů apod., dále dopravu osob, poštovné, telefony). Propojení technických a organizačních systémů zpomaluje, ztěžuje a komplikuje práci, odčerpává pracovní potenciál zaměstnanců všech kategorií včetně soudců a zvyšuje tak náklady na provoz. Předkládaný návrh zákona tedy nebude mít negativní hospodářský ani finanční dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty (rozpočty krajů a obcí). Na podnikatelské prostředí bude mít pozitivní dopady zpřehledněním soudní soustavy a příslušnosti jednotlivých okresních a krajských soudů.
Zvláštní část
K § 1:
Krajský soud v Liberci se zřizuje a zahajuje činnost k 1. lednu 2013.
K § 2:
S ohledem na změnu pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem na Krajský soud v Liberci je nutno formálně upravit postavení soudců i zaměstnanců pracujících ke dni 1. ledna 2013 na pobočce.
K § 3:
Se vznikem nového krajského soudu musí být zákonem (aby byla dodržena zásada zákonného soudce) určeno, v jakých věcech bude v okamžiku zřízení nový soud místně příslušný. Zřízený Krajský soud v Liberci bude vyřizovat nově napadlé věci z obvodu okresních soudů v Liberci, Jablonci nad Nisou, České Lípě a Semilech. Pro určení místní příslušnosti v řízeních zahájených před 1. lednem 2013 byl zvolen odlišný postup pro řízení zahájená u Krajského soudu v Ústí nad Labem z obvodů okresních soudů v Liberci, Jablonci nad Nisou a České Lípě, a pro věci zahájené u Krajského soudu v Hradci Králové z obvodu Okresního soudu v Semilech.
Navrhovaná právní úprava v rámci § 3 týkající se kontinuálního vyřizování věcí projednávaných do dne účinnosti zákona stávající libereckou pobočkou Krajského soudu v Ústí nad Labem vychází z vymezení okruhu věcí projednávaných pobočkou v souladu s ust. § 42 odst. 1 zákona o soudech a soudcích pro obvody okresních soudů v České Lípě, Jablonci nad Nisou a Liberci. Důvodem tohoto rozlišení je skutečnost, že věci zahájené u Krajského soudu v Ústí nad Labem z uvedených obvodů již pobočka vyřizuje. Pokud by v návrhu toto ustanovení chybělo, bylo by nutné všechny civilní věci, které napadly ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem a v souladu s rozvrhem práce tohoto soudu je vyřizovala pobočka v Liberci, po vzniku nového soudu předat z nově vzniklého Krajského soudu v Liberci ke krajskému soudu Ústí nad Labem. Takto v těchto řízeních nebude docházet nepříznivým důsledkům v souvislosti se změnou vyřizujících soudců a místa soudu.
Ve vztahu k nově začleněnému obvodu okresního soudu v Semilech do obvodu Krajského soudu v Liberci se uplatní zásada perpetuationis fori, podle níž pro určení věcné a místní příslušnosti soudu jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době zahájení řízení. Pro řízení zahájená od 1. ledna 2013 tak bude nově dána místní příslušnost Krajského soudu v Liberci, zatímco pro řízení zahájená přede 1. lednem 2013 zůstane zachována místní příslušnost Krajského soudu v Hradci Králové. Okresní soud v Semilech nepatří k velkým ani problémovým obvodům, počet zahájených řízení, které dokončí Krajský soud v Hradci Králové, by neměl být významný. Obdobné řešení bylo ostatně zvoleno rovněž v případě zřízení Vrchního soudu v Olomouci (viz § 2 zákona č. 241/1995 Sb., o zahájení činnosti Vrchního soudu v Olomouci, podle nějž věci napadlé přede dnem účinnosti tohoto zákona u Vrchního soudu v Praze, v nichž by byla dána příslušnost Vrchního soudu v Olomouci, dokončí Vrchní soud v Praze.).
K § 4:
K bodu 1:
Legislativně technická úprava, nově zřízený Krajský soud v Liberci se zařazuje do působnosti Vrchního soudu v Praze v souladu se zařazením dosavadní pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem a geografickou polohou Libereckého kraje.
K bodům 2 až 4:
V souladu s ustanovením § 11 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, dochází ke stanovení názvu nového krajského soudu, stanovení obvodů okresních soudů, které budou spadat do jeho působnosti a stanovení sídla nového krajského soudu. Zároveň jsou příslušné obvody okresních soudů vyňaty z dosavadních obvodů krajských soudů v Ústí nad Labem a v Hradci Králové, do nichž jsou dosud zařazeny.
K bodu 5:
Ze zákona o soudech a soudcích je vyňata liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem, které po vzniku plnohodnotného Krajského soudu v Liberci již nebude zapotřebí.
K části třetí:
Účinnost zákona se vzhledem k legislativním lhůtám a potřebné legisvakanci navrhuje ke dni 1. ledna 2013.
Cyril Zapletal v.r.Jan Babor v.r.Karel Černý v.r.
Pavel Ploc v.r.Vladimíra Lesenská v.r.Václav Neubauer v.r.
Josef Novotný v.r.Vlasta Bohdalová v.r.Ivan Ohlídal v.r.