Novela z. o veřejném zdravotním pojištění

Obecná část:

Popis současného právního stavu :

Části zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, navrhované předkladateli ke zrušení, se součástí zákona staly jeho změnou přijatou zákonem č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů v části čtyřicáté. Ke změně došlo přijetím rozsáhlého pozměňovacího návrhu předloženého v průběhu druhého čtení jako typický „přílepek“ – tedy bez možnosti dostatečného posouzení a projednání v řádném legislativním procesu – jenž není v legislativní tvorbě přípustný, což potvrdila již judikatura Ústavního soudu.

Přijetím návrhu došlo pro občany, zejména pak pro nízkopříjmové, sociálně slabé a sociálně ohrožené skupiny, k výrazným negativním změnám spočívajícím v zavedení spoluúčasti občanů na hrazení zdravotní péče formou regulačních poplatků. Principy a výše regulačních poplatků, výjimky z povinnosti regulační poplatky hradit, jejich limity a limity doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely jsou obsaženy zejména v § 16a a § 16b zákona. Návrh na zrušení regulačních poplatků a doplatků obsažený ve sněmovním tisku č. 504 projednala a přijala Sněmovna na konci roku 2008. Návrh zákona byl Senátem vrácen do Sněmovny s pro předkladatele nepřijatelnými pozměňovacími návrhy a v této nepřijatelné podobě byl Sněmovnou dne 11.2.2009 přijat těsnou většinou hlasů. Také další dva návrhy obsažené ve sněmovních tiscích č. 735 (poslanecký návrh zákona) a 739 (návrh předložený krajským zastupitelstvem) byly Senátem vráceny do Sněmovny a zde v závěrečném hlasování těsně neprošly.

Důvod předložení :

1. I nadále se předkladatelé ztotožňují s výhradami k zavedení regulačních poplatků ve zdravotní péči.

2. Zrušení poplatků může výrazně ulehčit situaci osobám potřebujícím zdravotní péči ohroženým v současné době také stále trvajícími dopady ekonomické krize a zhoršením jejich sociální situace. Jejich postavení se zhoršilo ještě více zavedením daňových úprav, které mají přímý dopad na zvýšení jejich výdajů.

3. Úplné a celoplošné zrušení poplatků a doplatků zákonem je „nejčistším“ řešením stávající situace v rámci celé ČR i v rámci jednotlivých krajů.

Předkládaný návrh zákona nezasahuje do ustanovení zákonů, jimiž dochází ke změně zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 551/1991 Sb. a zákona č. 280/1992 Sb. s účinností od 1.1.2015.

Současná praxe ukazuje , že mnoho lékařů a zdravotnických zařízení nepostupuje zcela v souladu s platnou právní úpravou pokud jde o regulační poplatky. Vybrané poplatky se nedostávají zpět do systému, ale jsou příjmem těch, kteří je vyberou. Dále praxe ukázala, že regulační poplatky nepřinesly žádný přínos do systému v tom smyslu, že by zdravotnictví mělo dostatek peněz. Naopak tyto se ztrácejí v neopodstatněných výdajích zdravotních pojišťoven mimo zdravotní péči. To však nebylo účelem zavedení regulačních poplatků a je to i v rozporu s tím, proč Ústavní soud souhlasil s jejich zavedením, tedy s regulační funkcí zdravotnických poplatků. Proto se navrhuje jejich zrušení.

Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Sleduje odstranění důsledků, k nimž došlo při schvalování zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů a zavedením regulačních poplatků ve zdravotnictví. Jeho účelem je zaručit právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění za podmínek stanovených zákonem tak, jak je zakotvuje čl. 31 věta druhá Listiny základních práv a svobod. Návrh není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána ani s právem Evropské unie.

Předpokládaný finanční dopad navrhované právní úpravy:

Návrh nebude mít negativní, dopady do státního i dalších veřejných rozpočtů, jelikož tzv. regulační poplatky nejsou příjmem ani státního rozpočtu ani systému veřejného zdravotního pojištění. Navrhovatelé však předpokládají pozitivní dopad do životních nákladů sociálně slabších skupin obyvatelstva a návrat principu solidarity do zdravotnictví.

Další specifikace

Návrh nemá dopad na podnikatelské prostředí, ani na životní prostředí. Z hlediska sociálních dopadů je návrh pozitivní zejména pokud jde o sociálně slabší skupiny obyvatelstva. Nemá ani žádné dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen.