Zhodnocení dosavadní právní úpravy včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Dosavadní právní úprava institut přímé volby starosty obce nezná. V současnosti se totiž uplatňuje model, podle něhož je starosta obce (a členové rady, jsou-li splněny podmínky pro její zřízení) volen zastupitelstvem obce na jeho ustavujícím zasedání. Tento model se přitom uplatňuje bezvýjimečně v obcích všech kategorií.
Principy navrhované právní úpravy
Návrh zavádí přímou volbu starosty obce v územních samosprávných celcích s počtem obyvatel menším než 1 500. V lidnatějších obcích může být starosta volen tehdy, rozhodne-li zastupitelstvo obce o tom, že nebude zřízena obecní rada. V obou případech i nadále platí, že v obcích, v nichž není rada obce zřízena, vykonává její kompetence starosta obce.
Tento návrh se opírá o přesvědčení, že zejména v menších obcích (jichž je v podmínkách České republiky naprostá většina) je přímá volba starosty výrazně vhodnějším způsobem ustanovování tohoto významného obecního orgánu. Je tomu tak proto, že obyvateli těchto obcí je starosta vnímán jako ústřední postava dotyčné územní samosprávy.
Tento dojem je oprávněný: vzhledem k tomu, že starosta menší obce nemá k dispozici rozsáhlý aparát, leží veškerá odpovědnost za její každodenní fungování i za její zdárný rozvoj na jeho bedrech. Zavedení přímé volby je s tímto pojetím jednoznačně v souladu.
Předkládaný návrh nicméně vychází vstříc i lidnatějším územním samosprávným celkům, v nichž může přímá volba starosty proběhnout, je-li splněna jednoduchá podmínka: rozhodne- li obecní zastupitelstvo o tom, že se v dalším volebním období neustaví rada obce. Jediný rozdíl tak je v tom, že v obcích do 1 500 obyvatel je přímá volba starosty obligatorní, ve větších obcích jde o institut fakultativní.
Soulad s ústavním pořádkem, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhovatelé předpokládají, že předložený návrh nebude mít v případě přijetí hmatatelný hospodářský ani finanční dopad na veřejné rozpočty.
Dopady na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí
Navrhovatelé nepředpokládají v těchto oblastech žádné dopady.
Část první (změna zákona o obcích)
K bodům 1 a 2 [§ 16 odst. 2 písm. a) zákona o obcích]
Do výčtu „volebního práva“ občana obce se doplňuje právo volit a být volen přímo voleným starostou a právo hlasovat o jeho odvolání. Dále se upravují poznámky pod čarou č. 7 a 8 o odkaz na platný zákon o volbách do zastupitelstev obcí a zákon o místním referendu.
K bodu 3 (§ 60 zákona o obcích)
Ustanovení se doplňuje o odkaz na zvláštní zákon, jenž upraví přímou volbu starostů a způsob jejich odvolání z funkce.
K bodům 4 a 5 (§ 75 odst. 5 a 6 zákona o obcích)
V souvislosti s přímou volbou starostů je nutné výslovně upravit správu obce v době ode dne voleb přímo voleného starosty (tímto okamžikem zaniká funkce dosavadního přímo voleného starosty) do dne, kdy se nově zvolený starosta ujme své funkce. Po tuto dobu bude v souladu s § 108c odst. 3 plnit úkoly „původní“ přímo volený starosta a v souladu s § 108d odst. 4 i dosavadní místostarosta. Oběma bude po celou dobu příslušet měsíční odměna ve výši odpovídající měsíční odměně po dobu výkonu funkce.
K bodu 6 [§ 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích]
V pravomoci zastupitelstva obce volit starostu obce se doplňuje výjimka pro přímo voleného starostu obce.
K bodu 7 (§ 84 odst. 3 zákona o obcích)
Viz novelizační bod 14.
K bodu 8 (§ 84 odst. 4 zákona o obcích)
Koncepce postavení přímo voleného starosty vychází z důsledného oddělení od zastupitelstva obce. Přímo volený starosta bude v zásadě všechny své pravomoci vykonávat jako vyhrazené. Z tohoto důvodu se doplňuje ustanovení § 84 odst. 4 zákona o obcích o výslovné vyloučení možnosti zastupitelstva obce vyhradit si pravomoci přímo voleného starosty obce, stanovené v § 108c odst. 1. Zastupitelstvo si tedy nebude moci vyhradit pravomoci přímo voleného starosty, které jinak zákon svěřuje starostovi obce nebo radě obce, s výjimkou pravomocí podle § 102 odst. 3 zákona o obcích (zbytková pravomoc rady obce).
K bodu 9 (§ 89 odst. 3 a 4 zákona o obcích)
Ustanovení § 89 zákona o obcích se doplňuje o opatření pro další správu obce po tuto dobu (přímo volený starosta bude mít rozšířené pravomoci).
K bodům 10 až 12 (§ 98 odst. 1, 2 a 5 zákona o obcích)
S ohledem na zavedení funkce přímo voleného starosty obce, která je v zásadě nezávislá na ustavení zastupitelstva obce, se rozlišují důvody pro jmenování správce obce pro obce, v nichž je starosta volen zastupitelstvem (§ 98 odst. 1) a obce, v nichž je volený přímo (§ 98 odst. 2). V těchto obcích je důvod pro jmenování správce obce jen, není-li funkce přímo voleného starosty obsazena a plnění jeho úkolů nelze zajistit skrze místostarostu nebo skrze zastupitelstvem pověřeného člena zastupitelstva obce. Současně se nově upravuje okamžik ukončení činnosti správce obce (§ 98 odst. 5).
K bodu 13 (§ 99 odst. 3 zákona o obcích)
V souladu se zvolenou variantou přímé volby starostů obce se stanoví, že rada obce není volena v obcích, v nichž je starosta obce volen přímo (ty jsou stanoveny v § 108a podle počtu obyvatel k 1. lednu počátku funkčního období nového zastupitelstva obce).
K bodu 14 (§ 102 odst. 4 zákona o obcích)
Starosta obce bude vykonávat vyhrazené pravomoci rady obce (§ 102 odst. 2) jako své vyhrazené pravomoci (srov. § 108c odst. 1). Jedinou výjimkou je vydávání nařízení obce, které se svěřuje zastupitelstvu obce. V souladu s tím se upravuje i stávající znění § 102 odst. 4 zákona o obcích.
K bodu 15 (§ 103 odst. 6 zákona o obcích)
Upřesňuje se ustanovení o způsobu výkonu pravomocí starosty obce. Stávající znění hovoří pouze o případech, kdy byl starosta odvolán nebo se vzdal funkce, nově by mělo dotčené ustanovení zahrnovat všechny případy zániku funkce starosty (úmrtí, rezignace na mandát apod.). Dochází též k jednoznačnému určení pořadí, v němž zastupuje místostarosta starostu.
K bodu 16 (§ 107 zákona o obcích)
Dosavadní zkušenosti s výkonem správy obce v době ode dne voleb do konání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce vykazují problémy v obcích, v nichž je voleno 5 nebo 7 členů zastupitelstva obce. Volební strana, která obsadila jen menšinu mandátů (2 nebo
3) může podanými rezignacemi vyvolat nové volby (z důvodu poklesu počtu členů zastupitelstva obce pod 5), čímž znemožní většině zvolit nového starostu (zastupitelstvo v tomto složení nemůže podle § 90 zákona o obcích volit starostu). Dosavadní starosta v takových obcích proto často vykonává pravomoci starosty i po poměrně dlouhou dobu (ať již s takovým stavem souhlasí či nikoli). Nicméně i zastupitelstvo, které má méně než 5 členů, může realizovat pravomoc podle § 103 odst. 6 zákona o obcích (ustanovení § 90 zákona o obcích ji nevylučuje) a pověřit někoho ze svých řad plněním úkolů starosty. Není proto důvodu, aby dosavadní starosta byl v takové situaci i nadále zákonem nucen vykonávat podle § 107 zákona o obcích své úkoly. Ustanovení se proto doplňuje tak, že povinnost dosavadního starosty plnit úkoly starosty končí i pověřením zastupitele podle § 103 odst. 6 zákona o obcích. Tato povinnost končí i dosavadnímu místostarostovi.
K bodu 16 (§ 108a až 108e zákona o obcích)
K § 108a zákona o obcích
Odstavec 1 stanoví způsob určení obcí, v nichž bude starosta volen přímo. Přímo volený starosta je volen v obcích, které měly k 1. lednu prvního kalendářního roku funkčního období zastupitelstva obce méně než 1500 obyvatel. Přímo volený starosta je dále volen v obcích, které měly k 1. lednu prvního kalendářního roku funkčního období zastupitelstva obce nejméně 1500 obyvatel, pokud v obci není volena rada. O tom, že se v takové obci rada obce nevolí a je v ní volen přímo volený starosta, rozhodne zastupitelstvo (stanovením počtu členů zastupitelstva dle § 68 odst. 1 zákona o obcích) nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Pro určení počtu obyvatel se vychází z počtu obyvatel k 1. lednu prvního kalendářního roku funkčního období zastupitelstva obce. Pokud tedy funkční období zastupitelstva obce začne po volbách např. 11. října 2018, pak pro určení, zda starosta obce bude volen přímo, bude rozhodující počet obyvatel k 1. lednu 2018.
Odstavec 2 upravuje vznik funkce přímo voleného starosty identicky jako vznik mandátu člena zastupitelstva obce. Současně upravuje jeho funkční období, které je shodné s funkčním obdobím zastupitelstva obce, a výslovně stanoví, že přímo volený starosta není členem zastupitelstva obce. Odstavce 3 až 5 upravují složení slibu a způsob výkonu funkce (rovněž způsobem obdobným jako v případě zastupitelů). Výslovně je určeno, že přímo volený starosta je členem zastupitelstva obce.
Odstavec 6 vztahuje na výkon funkce přímo voleného starosty obce všechna ustanovení zákona o obcích upravujících postavení starosty obce s následujícími výjimkami: Ustanovení věty první a třetí § 103 odst. 2 zákona o obcích, podle nichž starostu a místostarostu volí zastupitelstvo obce a jemu jsou ze své funkce odpovědni. Dále se na postavení přímo voleného starosty neužije ustanovení § 103 odst. 6 zákona o obcích, jež upravuje výkon pravomocí starosty v době, kdy jeho funkce není obsazena (ve vztahu k přímo volenému starostovi je zvláštní úprava obsažena v § 108d). Vyloučeno je dále ustanovení § 104 odst. 1 zákona o obcích, jenž upravuje zastupování místostarostou (řešeno speciálním ustanovením § 108d). Vyloučena budou i ustanovení § 105 o pozastavení výkonu usnesení rady obce a § 107 zákona o obcích, upravující výkon pravomocí starosty v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty či místostarosty (funkce přímo voleného starosty nebude závislá na mandátu zastupitele).
Odstavec 6 dále stanoví, která ustanovení zákona o obcích se na jeho postavení
užijí obdobně. Jedná se především o § 70 až 79 zákona o obcích o pravidlech odměňování zastupitelů (přímo volený starosta bude mít nárok na měsíční odměnu v identické výši jako starosta volený zastupitelstvem) a o ustanovení § 82 zákona o obcích o právech členů zastupitelstva obce.
K § 108b zákona o obcích
Variantně je předkládána úprava postavení přímo voleného starosty z hlediska jeho dlouhodobého uvolnění pro výkon funkce (a s tím spojeného nároku na měsíční odměnu).
Návrh akcentuje nezávislost přímo voleného starosty na zastupitelstvu, neboť předpokládá, že starosta bude funkci vykonávat jako uvolněný, ledaže se sám rozhodne jinak. Přestože se rozhodne, že funkci jako uvolněný vykonávat nechce, může mu zastupitelstvo přiznat měsíční odměnu ve výši odpovídající měsíční odměně stanovitelné pro neuvolněného člena zastupitelstva obce. Výhodou této varianty je nepochybně větší zájem o funkci přímo voleného starosty v malých obcích, nevýhodou mohou být mandatorní náklady na rozpočet obce.
K § 108c zákona o obcích
Odstavec 1 stanoví, že veškeré pravomoci vykonávané přímo voleným starostou jsou vykonávány jako vyhrazené. Jedná se o pravomoci starosty i vyhrazené pravomoci rady obce (§ 102 odst. 2 zákona o obcích), které na přímo voleného starostu ex lege přecházejí. Výjimkou budou pravomoci podle § 102 odst. 3 zákona o obcích (zbytková pravomoc rady), u nichž se zastupitelstvu ponechává možnost, aby si je na sebe vztáhlo.
Odstavec 2 upravuje svolávání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce přímo voleným starostou i opatření pro případy, v nichž nedošlo ke zvolení přímo voleného starosty obce. Odstavec 3 pak reaguje na situace, v nichž nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, přičemž se užije jak tam, kde byl zvolen přímo volený starosta i tam, kde nedošlo ani ke zvolení přímo voleného starosty (na základě § 108c odst. 3 zákona o obcích bude povinnosti vykonávat dosavadní přímo volený starosta).
K § 108d zákona o obcích
Ustanovení § 108d odst. 1 a 2 zákona o obcích upravují specifický způsob ustavování místostarosty obce. Podle odstavce 1 bude místostarostu obce jmenovat z řad členů zastupitelstva obce starosta obce. Se souhlasem zastupitelstva obce bude moci podle odstavce 2 jmenovat více místostarostů a určit pořadí, v jakém jej zastupují, a vymezit jim konkrétní pravomoci, které mohou plnit namísto přímo voleného starosty. Způsob výkonu funkce místostarosty tedy bude určovat zastupitelstvo obce (uvolněný/neuvolněný s nebo bez nároku na měsíční odměnu).
Podle odstavce 3 bude místostarosta vykonávat pravomoci přímo voleného starosty obce, pokud tato funkce nebude obsazena. Není-li obsazena ani funkce místostarosty, vykonává tyto pravomoci člen zastupitelstva obce, určený zastupitelstvem.
Odstavec 4 upravuje výkon pravomocí dosavadního místostarosty ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového přímo voleného starosty. Platí, že dosavadní místostarosta bude své pravomoci vykonávat po celou dobu jako dosavadní přímo volený starosta (§ 108c odst. 3 zákona o obcích).
Část druhá (změna zákona o hlavním městě Praze)
K bodům 1 a 2 [§ 8 a § 7 písm. a) zákona o hlavním městě Praze]
Odůvodnění viz část první, body 1 a 2 (změna § 16 odst. 2 zákona o obcích).
K bodu 3 (§ 89 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze)
Odůvodnění viz část první, bod 6 [změna § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích].
K bodu 4 (§ 89 odst. 5 zákona o hlavním městě Praze)
Odůvodnění viz část první, bod 7 (změna § 84 odst. 4 zákona o obcích).
K bodům 5 a 6 (§ 93 zákona o hlavním městě Praze)
Odůvodnění viz část první, body 9 až 11 (změna § 98 zákona o obcích).
K bodu 7 (§ 95 zákona o hlavním městě Praze)
Odůvodnění viz část první, bod 12 (změna § 99 odst. 3 zákona o obcích).
K bodu 8 (§ 99a až 99d zákona o hlavním městě Praze)
Odůvodnění viz část první, bod 16 (§ 108a až 108e zákona o obcích).
K bodu 9 (§ 123 zákona o hlavním městě Praze)
Odůvodnění viz část první, bod 3 (změna § 60 zákona o obcích).
Část třetí (změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí)
K bodům 2 a 3 [§ 1 odst. 1 a 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Úprava délky funkčního období přímo volených starostů obcí vychází z čl. 102 odst. 3 Ústavy České republiky. Funkční období přímo volených starostů obcí bude, stejně jako funkční období zastupitelstev obcí, čtyřleté.
K bodu 4 [§ 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
V souladu s čl. 102 Ústavy České republiky a čl. 21 Listiny základních práv a svobod se stanoví základní principy výkonu volebního práva i pro volbu přímo voleného starosty obce.
Zásada všeobecného volebního práva znamená, že aktivní volební právo mají občané obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky a státního občana jiného státu, kterému právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána, a to za podmínek stanovených zákonem bez ohledu na národnost, pohlaví, zaměstnání, sociální původ, náboženské vyznání apod.
Zásada rovnosti volebního práva v sobě zahrnuje dvě stránky. První z nich je, že na zvolení jednoho člena zastupitelstva obce v dané obci je třeba stejného (relativně stejného) počtu hlasů. Druhou stránkou pak je, že hlas každého voliče má stejnou váhu a nikdo z nich nemá zvýhodněné postavení.
Přímé volební právo znamená přímý (bezprostřední) výběr kandidátů voličem bez jakýchkoli zástupců.
Tajnost hlasování znamená, že nikdo nemá právo vědět, jakým způsobem volič hlasoval, komu dal svůj hlas. Výjimka z této zásady platí pouze v případech, kdy volič nemůže (není fyzicky schopen) upravit hlasovací lístek. V tomto případě může osoba, kterou si volič stanoví, provést úpravu hlasovacího lístku místo voliče a tudíž tato osoba ví, jakým způsobem volič hlasoval. Jedná se o výjimečné případy. Tento způsob hlasování je třeba umožnit, protože řada voličů by nemohla de facto realizovat, např. z různých zdravotních důvodů, své aktivní volební právo. Tajnost hlasování je nejen právem, ale i povinností. Zákon výslovně stanoví, že tomu, kdo nevstoupí do prostoru určenému k úpravě hlasovacích lístků, nebude hlasování umožněno.
Ustanovení zároveň stanoví, že volební systém je založen na zásadě většinového systému. Z hlediska nákladů, organizační jednoduchosti a srozumitelnosti pro občany, byl zvolen model jednokolové volby s relativní většinou. Funkce přímo voleného starosty obce se proto ujme ten kandidát, který získá největší počet odevzdaných platných hlasů bez ohledu na získané procento hlasů. V rámci konzultací se zainteresovanými subjekty při přípravě nové právní úpravy voleb přímo volených starostů obcí došlo ke shodě na tomto modelu, a to zejména s ohledem na ekonomická hlediska. Pro úplnost se uvádí, že negativem modelu jednokolové volby s relativní většinou, je možnost výskytu vysokého počtu propadlých hlasů. V případě, kdy kandiduje např. 10 kandidátů, může postačovat ke zvolení starostou obce získání cca o něco víc než 10 % hlasů. V takovém případě téměř 90 % hlasů propadne, a proto téměř 90 % voličů nemusí být spokojeno se zvoleným kandidátem.
K bodům 5 až 7 [§ 3 odst. 1,2 a 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení se doplňuje o pravomoc prezidenta republiky vyhlašovat vedle voleb do zastupitelstev obcí též volby přímo volených starostů obcí. Tato povinnost je vymezena v souladu s čl. 63 odst. 2 Ústavy České republiky. K platnosti tohoto úkonu (vyhlášení voleb) je třeba spolupodpisu (kontrasignace) předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády (čl. 63 odst. 3 Ústavy České republiky). Pro vyhlášení voleb přímo volených starostů obcí se stejně jako v případě voleb do zastupitelstev obcí se stanovuje lhůta 90 dnů. V praxi byla délka lhůty ověřena a poskytuje dostatečný časový prostor pro realizaci všech volebních úkonů. V rámci zajištění informování všech subjektů, kterých se volby do zastupitelstev obcí týkají, se rozhodnutí o jejich vyhlášení zveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den, kdy jsou volby vyhlášeny, se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb uveřejněno.
Dne 1. července 2006 nabyla účinnosti novela zákona o obcích (obecní zřízení); zákon č. 234/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., která mimo jiné obnovuje status městyse. Z důvodu, že v tomto zákonu nebyla předmětná změna zohledněna již při předchozích novelizacích, doplňuje se do výčtu typů nižších územních samosprávných celků i „městys“.
Pro společné konání voleb do zastupitelstev obcí a volby přímo voleného starosty obce svědčí zejména skutečnost, že funkční období zastupitelstev obcí a přímo volených starostů obcí je stanoveno totožně na čtyři roky, dalším aspektem, který nelze pominout, je úspora finančních prostředků při samotné realizaci voleb, při společném konání voleb budou sníženy náklady na činnost okrskových volebních komisí.
Doplnění ustanovení § 3 odst. 4 je vedeno snahou o bezproblémový průběh voleb v případě, že dojde ke kumulaci voleb konaných ve dvou dnech s volbami konanými v jednom dni. Ve volbách do zastupitelstev krajů a do 1/3 Senátu Parlamentu České republiky, jež se konaly ve dnech 12. a 13. října 2012 a které dne 13. října probíhaly společně s novými volbami do zastupitelstev obcí, se ukázala jako problematická zejména zákony rozdílně stanovená doba hlasování, kdy pokud se hlasuje ve dvou dnech je doba hlasování v první den voleb stanovena od 14.00 hodin do 22.00 hodin a druhý den voleb od 8.00 hodin do 14.00 hodin, zatímco při volbách konaných v jednom dni je doba hlasování stanovena od 7.00 hodin do 22 hodin. To působilo problémy zejména v souvislosti s uzavřením místností a započetím sčítání hlasů, ale též např. s vydáváním úředních obálek.
K bodům 8 [§ 4 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Úprava aktivního volebního práva je shodná jak pro volby do zastupitelstev obcí, tak pro volbu přímo voleného starosty obce. Ustanovení § 4 upravujícího právo volit se proto jen doplňuje ve smyslu nově přijímané právní úpravy přímo volených starostů obcí.
K bodům 10 [§ 5a zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Přiznání práva být volen přímo voleným starostou obce (pasivní volební právo) zákon váže na splnění stejných podmínek, jako je tomu u práva být volen členem zastupitelstva obce, s výhradou, že přímo voleným starostou obce může být zvolen pouze státní občan České republiky.
Možnost členského státu Evropské unie uplatnit tuto výjimkou vyplývá z článku 5
odst. 2 Směrnice Rady Evropské unie 94/80/ES, ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví
pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky.
Kromě podmínky státního občanství České republiky musí kandidát na funkci přímo voleného starosty splňovat další dvě nezbytné podmínky.
První podmínkou je dosažení věku nejméně 18 let a to nejpozději v den voleb. Tato podmínka není naplněna v případech, kdy k nabytí zletilosti došlo uzavřením manželství (§ 8 odst. 2 občanského zákoníku). Tato osoba pak nemůže pasivní právo realizovat.
Druhou podmínkou je trvalý pobyt v obci. Přihlášení k trvalému pobytu se řídí zvláštním právním předpisem (zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů /zákon o evidenci obyvatel/). Rozhodující je místo, kde byl občan hlášen k trvalému pobytu, nikoliv faktický stav, tj., kde se zdržoval.
Pokud jde o taxativní vymezení překážek výkonu pasivního volebního práva, přejímá se dosavadní právní úprava vztahující se k volbám do zastupitelstev obcí, tj. jedná se o překážky trvalejšího charakteru.
Ustanovení upravuje též neslučitelnost funkce přímo voleného starosty. Ta se vymezuje pouze s funkcí vykonávanou ve veřejné správě tam, kde by mohlo docházet ke střetu zájmů při konkrétním výkonu státní správy. Zákon rovněž řeší střet zájmů v případech, kdy člen zastupitelstva obce vykonává funkci statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené obcí anebo v níž má obec většinovou majetkovou účast. Navrženou úpravou nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující neslučitelnost funkcí, nebo střet zájmů např. zákon o soudech a soudcích, zákon o státním zastupitelství, zákon o střetu zájmů.
K bodům 11 a 12 [§ 7 odst. 1 a 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Státní volební komise bude stálým volebním orgánem i pro volbu přímo volených starostů. Ustanovení § 7 upravující postavení a činnost Státní volební komise se proto jen doplňuje ve smyslu nově přijímané právní úpravy přímo volených starostů obcí.
K bodům 13 a 14 [§ 8 odst. 1 a 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ministerstvo vnitra bude ústředním orgánem státní správy na úseku voleb i pro volby přímo voleného starosty. Ustanovení § 8 upravující postavení a činnost Ministerstva vnitra se proto jen doplňuje ve smyslu nově přijímané právní úpravy přímo volených starostů obcí.
K bodům 15 až 20 [§ 9 odst. 1, 2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Český statistický úřad bude stejné činnosti jako ve volbách do zastupitelstev obcí vykonávat i v případě voleb přímo volených starostů obcí. S ohledem na tuto skutečnost jsou jednotlivá ustanovení změněna tak, aby dopadala jak na oblast voleb do zastupitelstev obcí, tak na volby přímo volených starostů obcí.
Namísto dosavadní praxe, kdy byly Českým statistickým úřadem souhrnné informace o výsledku voleb na úrovni obcí v písemné formě předávány na pracovišti u pověřených obecních úřadů volebním stranám, jejichž kandidátní listina byla pro volby do zastupitelstva obce zaregistrována (a kdy v rámci technického řešení Český statistický úřad zabezpečoval předávání informací v elektronické formě u krajských úřadů nebo pověřených obecních úřadů) a kdy byly souhrnné informace o výsledku voleb na úrovni obce Českým statistickým úřadem zasílány na adresu zmocněnců volebních stran a na adresu nezávislých kandidátů, budou jak ve volbách do zastupitelstev obcí, tak ve volbách přímo volených starostů obcí informace o výsledcích voleb dostupné na speciálních internetových stránkách Českého statistického úřadu zřízených pro volby. Tyto úkoly tedy již pro futuro Český statistický úřad plnit nebude.
K bodům 21 až 27 [§ 12 odst. 1, 2, 6 a 7 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Pověřený obecní úřad bude stejné činnosti jako ve volbách do zastupitelstev obcí vykonávat i v případě voleb přímo volených starostů obcí. S ohledem na tuto skutečnost jsou jednotlivá ustanovení změněna tak, aby dopadala jak na oblast voleb do zastupitelstev obcí, tak na volby přímo volených starostů obcí, tj. bude např. novou povinností pověřeného obecního úřadu losovat pořadí kandidátů na funkci přímo volených starostů v obcích na hlasovacím lístku, pokud tato povinnost není v gesci obecního úřadu, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory.
K bodům 28 a 29 [§ 13 odst. 1 písm. a/ a d/ zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory, bude vykonávat stejné činnosti jako doposud ve volbách do zastupitelstev obcí i pro volby přímo volených starostů obcí. S ohledem na tuto skutečnost jsou jednotlivá ustanovení změněna tak, aby dopadala jak na oblast voleb do zastupitelstev obcí, tak na volby přímo volených starostů obcí, tj. novým úkolem pro obecní úřad, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory, bude povinností losovat pořadí kandidátů na funkci přímo volených starostů na hlasovacím lístku.
K bodu 30 [§ 15 písm. b/ a d/ zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení týkající se úkolů, jež jsou stanoveny starostovi obce v souvislosti s konáním voleb, se mění tak, aby obsáhlo i nově přijímanou právní úpravu voleb přímo volených starostů obcí. Úkoly, které starosta obce doposud vykonával v souvislosti s volbami do zastupitelstev obcí, bude plnit i pro volby přímo volených starostů obcí.
K bodům 31 a 32 [§ 16 písm. c/ a d/ zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení vymezující činnost okrskové volební komise je doplněno o ustanovení týkající se zápisu o průběhu a výsledku hlasování pro volbu přímo voleného starosty.
K bodům 33 a 34 [§ 17 odst. 1 písm. c/ a odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení týkající se okrskové volební komise se doplňují tak, aby se vztahovala i na volby přímo volených starostů obcí, neboť stejné úkoly, které okrsková volební komise plnila pro volby do zastupitelstev obcí, bude napříště plnit i pro volby přímo volených starostů obcí.
Volební strana, která je oprávněna delegovat členy a náhradníky do okrskových volebních komisí, tj., jejíž kandidátní listina byla zaregistrována, může delegovat do okrskové volební komise, která bude společná pro oba druhy voleb, neboť tyto se budou vždy konat společně, vždy pouze jednoho člena a jednoho náhradníka, a to i v případě, kdy jí byla registračním úřadem zaregistrována kandidátní listina pro jak pro volby do zastupitelstva obce, tak pro volbu přímo voleného starosty obce.
K bodům 35 až 37 [§ 20 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení upřesňuje kandidaturu na funkci přímo voleného starosty obce, v případě, že je tato podána politickými stranami a politickými hnutími tak, že mohou být součástí pouze jedné volební strany. Kandidát na funkci přímo voleného starosty obce pak může kandidovat na jedné kandidátní listině jedné volební strany pro volbu přímo voleného starosty obce.
Ustanovení též stanoví, že kandidatura na funkci přímo voleného starosty obce nevylučuje kandidaturu na funkci člena zastupitelstva obce.
K bodům 38 až 39 [§ 21 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení upravuje, jaký subjekt může podat kandidátní listinu pro volbu přímo voleného starosty obce. Výslovně se uvádí, že volební strana může pro volbu přímo voleného starosty obce podat pouze jednu kandidátní listinu, na které uvede jednoho kandidáta.
Pro případ volby přímo voleného starosty obce se do ustanovení doplňuje, že na petici, jež se připojuje ke kandidátní listině, musí být v záhlaví vedle názvu volební strany, která kandidátní listinu podává a roku konání voleb též název obce, ve které kandidát na funkci přímo voleného starosty kandiduje.
K bodu 40 [nově vložený § 21a zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení upravuje, s ohledem na zkušenosti z praxe, podmínky určení zmocněnce, jeho postavení, závaznost jím provedených úkonů, vznik a zánik jeho postavení tak, aby nedošlo ke sporům, např. o oprávněnost podávat kandidátní listiny. Ustanovení také upravuje postup při doručování písemností zmocněnci, pro případ, kdy se zmocněnec svého postavení vzdá, nebo v případě, kdy je volební stranou odvolán a ještě není určen zmocněnec nový.
K bodům 41 až 47 [§ 22 až 25 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení se mění smyslu nově přijímané právní úpravy přímo volených starostů obcí, tak, že se explicitně stanoví, že se vztahují k problematice voleb do zastupitelstev obcí, neboť problematika kandidátní listiny pro volbu přímo voleného starosty obce, její projednání a registrace, vzdání se a odvolání kandidatury ve volbě přímo voleného starosty obce a problematika hlasovacího lístku pro volbu přímo voleného starosty obce je upravena speciálně v jiných ustanoveních tohoto zákona.
K bodu 48 [nově vložená ustanovení § 25a, 25b, 25c a 25d zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení § 25a upravuje obligatorní náležitosti kandidátní listiny pro volbu přímo voleného starosty obce. Vzhledem k tomu, že se kandidátní listině bylo dle zkušeností z praxe ve volbách do zastupitelstev obcí uváděno několik zaměstnání nebo povolání, anebo zaměstnání nebo povolání, která kandidát vykonával mnoho let před svou kandidaturou, což vzbuzovalo ve voličích nedůvěru, je pro volbu přímo volených starostů obligatorně stanoveno, že na kandidátní listině může kandidát uvést pouze jedno zaměstnání nebo povolání, a to navíc to, které kandidát zastává v době podání kandidátní listiny. Přílohou kandidátní listiny bude stejně jako v případě voleb do zastupitelstev obcí čestné prohlášení kandidáta. Náležitosti prohlášení kandidáta jsou shodné jako v případě úpravy voleb do zastupitelstev obcí.
Postup při projednávání a registraci kandidátních listin registračním úřadem je v § 25b upraven obdobně jako v případě voleb do zastupitelstev obcí. Pokud registrační úřad zjistí nedostatky, poskytne volební straně možnost zjištěné vady odstranit. V zákonem stanovené lhůtě, která je pro registraci kandidátní listiny registračním úřadem dostatečná, pak bezvadnou kandidátní listinu zaregistruje. V případě, že vady kandidátní listiny nejsou odstraněny, je upraven postup registračního úřadu pro řešení této situace, a to tak, že registrační úřad kandidátní listinu odmítne. Rozhodnutí registračního úřadu o registraci kandidátní listiny musí splňovat tímto zákonem stanovené náležitosti. V případě odmítnutí kandidátní listiny a provedení registrace je dána možnost volební straně a kandidátovi na funkci přímo voleného starosty podat opravný prostředek ke krajskému soudu. V případě, že krajský soud rozhodne o zrušení registrace, registrační úřad nevyhotovuje již další rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny. Obdobně v případě, kdy krajský soud rozhodne o registraci, nevydává již registrační úřad nové rozhodnutí.
Tisk hlasovacích lístků je podmíněn zaregistrováním kandidátní listiny.
Volba přímo voleného starosty obce se nekoná, není-li podána v obci žádná kandidátní listina, nebo není-li žádná kandidátní listina registračním úřadem zaregistrována.
Ustanovení § 25c určuje lhůty, do kdy se může kandidát na přímo voleného starostu obce vzdát kandidatury a do kdy může zmocněnec volební strany kandidáta odvolat, po této lhůtě se kandidát nemůže kandidatury vzdát a ani být odvolán.
Po této lhůtě se na kandidáta hledí při sčítání hlasů jakoby se nevzdal své kandidatury ani z ní nebyl odvolán, neboť technicky není možné skutečnost, že kandidát se vzdává či je odvolán v době kratší než 48 hodin před zahájením voleb, při zpracování výsledků hlasování zohlednit.
V případě, že se kandidát na funkci přímo voleného starosty obce vzdá své kandidatury, nebo je odvolán v době po registraci kandidátní listiny, ale v lhůtě delší než 48 hodin přede zahájením voleb, je sice uvedený na hlasovacím lístku, neboť na hlasovací lístek se přetiskují údaje uvedené na zaregistrované kandidátní listině, ale při zjišťování výsledků voleb se k hlasům, které tomuto kandidátovi voliči odevzdali, nepřihlíží.
Dle § 25d je tisk hlasovacích lístků je podmíněn registrací kandidátní listiny. Jsou vymezeny obsahové náležitosti hlasovacího lístku, stejně jako podmínka stejného písma, druhu papíru a rozměru.
Kandidáti na funkci přímo voleného starosty jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku. Stanoví se prostřednictvím taxativního výčtu údaje, které musí být na hlasovacím lístku u každého kandidáta na přímo voleného starostu obce obsaženy. Pro případ, že je volební stranou sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, uvede se navíc i označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Je-li volební stranou koalice politických stran a politických hnutí, uvede se navíc označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Zmocněnci volební strany a nezávislému kandidátovi je dána možnost (nikoliv povinnost) kontroly správnosti údajů o volební straně a kandidátech na hlasovacím lístku před jeho vytištěním.
Je stanoven postup distribuce hlasovacích lístků a jejich dodání voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a okrskovým volebním komisím v den voleb. Uvedené lhůty se při volbách do Parlamentu České republiky, do zastupitelstev krajů i do zastupitelstev obcí ukázaly jako dostatečné. V případě, že v obci není starosta nebo jeho zástupce, je nezbytné, aby jeho úkoly při distribuci hlasovacích lístků zabezpečil ve stanovené lhůtě místostarosta, a v případě, že nebude ani jeho, ředitel krajského úřadu.
Postup při řešení případů, kdy na hlasovacích lístcích jsou zřejmé tiskové chyby je stejný jako v ostatních druzích voleb. Aby nemuselo být přikročeno k nákladným přetiskům všech hlasovacích lístků v obci a případně ke zpochybnění volby přímo voleného starosty obce, pokud by již byly hlasovací lístky s tiskovou chybou rozdány voličům a vedle toho by voliči obdrželi nové přetištěné hlasovací lístky, které by bylo třeba považovat za jediné platné, je stanovena povinnost registračního úřadu vyvěsit informaci o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území obce s uvedením správného údaje.
K bodu 49 [§ 27 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení výslovně upravuje možnost zřizovat více volebních obvodů pouze pro volby do zastupitelstev obcí. Ve volbách přímo volených starostů obcí bude obec vždy tvořit pouze jeden volební obvod. Pokud není volen zastupitelský sbor, ale jediný funkcionář, pak je celé území voleb z principu jedním jednomandátovým volebním obvodem, nejde-li o vícestupňovou volbu. Dle pravidla, že ve volbách to téhož sboru nemůže žádný kandidát kandidovat ve více volebních obvodech, je zřízení více volebních obvodů ve volbě přímo voleného starosty obce vyloučeno.
K bodům 50 a 51 [§ 30 odst. 1 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení týkající se volební kampaně se doplňují tak, že budou dopadat i na problematiku voleb přímo volených starostů obcí.
K bodům 52 a 53 [§ 31 odst. 2 a 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Vzhledem k tomu, že se volby přímo volených starostů obcí se bude konat společně s volbami do zastupitelstev obcí, je účelné vkládat oba hlasovací lístky pouze do jedné úřední obálky. Pro případné další volby, které by probíhaly společně s volbami do zastupitelstev obcí a volbou přímo volených starostů obcí, bude použito jiné barevně odlišené úřední obálky.
K bodu 54 [§ 33 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení stanoví, že pro vložení hlasovacích lístků pro volbu přímo voleného starosty obce a pro volby do zastupitelstva obce bude použito jedné úřední obálky.
K bodu 55 [§ 34 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení se doplňuje v tom smyslu, že se týká pouze voleb do zastupitelstev obcí. Způsob hlasování pro volby do zastupitelstev obcí a pro volbu přímo voleného starosty obce je rozdílný, z tohoto důvodu se tato problematika upravuje zvlášť v samostatných ustanoveních pro každý z obou druhů voleb.
K bodu 56 [nově vložený § 34a zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení upravuje způsob hlasování voliče, s tím, že musí být zachována tajnost hlasování. Volič má ve volbách přímo voleného starosty obce pouze jeden hlas, může tedy křížkem ve čtverečku před jménem kandidáta, označit pouze jednoho kandidáta na funkci přímo voleného starosty obce, pro kterého hlasuje. Volič je povinen vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí do volební schránky. Znovu se zdůrazňuje, že hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva obce a pro volbu přímo voleného starosty obce se vkládá do jedné úřední obálky.
K bodu 57 [§ 39 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení se doplňuje v tom smyslu, že okamžik ukončení hlasování stanovený pro volby do zastupitelstev obcí se stejně tak bude vztahovat i na volby přímo volených starostů obcí, tj. pokud všichni voliči zapsaní do výpisu ze seznamu ve volebním okrsku, odvolí a volby přímo volených starostů se nekonají společně s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo do zastupitelstev krajů, může předseda okrskové volební komise ukončit hlasování.
K bodům 58 až 61 [§ 40 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení upravuje způsob, jakým okrsková volební komise postupuje při započítávání hlasů pro jednotlivé kandidáty na funkci přímo voleného starosty obce. Volič může ve volbách přímo volených starostů obcí označit pouze jednoho kandidáta, v případě, že volič označí více kandidátů, nebude moci být jeho hlas započítán. Ustanovení též upravuje postup pro případ, kdy se kandidát platně vzdá kandidatury, nebo je odvolán v době po registraci kandidátní listiny, před uplynutím lhůty 48 hodin před zahájením voleb.
K bodům 62 až 64 [§ 41 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení upravuje neplatnost hlasu v případech, kdy volič na hlasovacím lístku pro volbu přímo voleného starosty obce neoznačil žádného kandidáta, nebo označil-li více než jednoho kandidáta. Je pamatováno i na případ, kdy volič hlasovací lístek nevloží do úřední obálky, nebo do ní vloží hlasovací lístek přetržený. Tím není míněno poškození hlasovacího lístku, kdy se případné utržení části hlasovacího lístku nedotklo textové části. Neplatný je hlasovací lístek také v případě, kdy do úřední obálky je vloženo několik hlasovacích lístků do pro volbu přímo voleného starosty obce.
K bodům 65 až 67 [§ 42 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
O průběhu hlasování ve volbě přímo voleného starosty a o jeho výsledku ve volebním okrsku vyhotoví okrsková volební komise stejně jako ve volbách do zastupitelstev obcí ve dvojím stejnopise zápis, který podepíší všichni přítomní členové okrskové volební komise. Pokud některý z členů komise zápis odmítne podepsat, uvede své důvody na samostatném
Zápis obsahuje všechny základní údaje o postupu okrskové volební komise v průběhu a při zjišťování výsledků hlasování a všechny údaje o výsledcích hlasování ve volebním okrsku. Do zápisu se kromě doby počátku a ukončení hlasování uvede i doba odročení, přerušení nebo prodloužení a důvody, které okrskovou volební komisi k tomuto opatření vedly.
K bodům 68 a 69 [§ 43 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení týkající se předání výsledku hlasování Českému statistickému úřadu se doplňují tak, aby dopadala i na problematiku voleb přímo volených starostů obcí.
Ustanovení týkající se předání výsledku hlasování za volební okrsek předsedou okrskové volební komise nebo pověřeným členem okrskové volební komise členům okrskové volební komise, stejně jako ustanovení upravující postup okrskové volební komise v souvislosti s úschovou volební dokumentace, se z hlediska přehlednosti a tematické jednotnosti přesouvají do § 44.
K bodu 70 [§ 44 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Namísto dosavadní praxe, kdy se mohla každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla pro volby do zastupitelstva obce zaregistrována, po sdělení kontaktní adresy pověřenému obecnímu úřadu nebo krajskému úřadu na vlastní náklady technicky připojit na pracoviště Českého statistického úřadu u pověřeného obecního úřadu nebo krajského úřadu za účelem předávání informací o výsledcích voleb na úrovni obce v elektronické formě, se zavádí nový postup, kdy výsledky voleb na úrovni obce budou k dispozici na zvláštních stránkách Českého statistického úřadu určených pro volby.
Tímto způsobem bude zajištěna i větší průhlednost a možnost kontroly široké veřejnosti.
Ustanovení týkající se předání výsledku hlasování za volební okrsek předsedou okrskové volební komise nebo pověřeným členem okrskové volební komise členům okrskové volební komise, stejně jako ustanovení upravující postup okrskové volební komise v souvislosti s úschovou volební dokumentace, se z hlediska přehlednosti a tematické jednotnosti jsou přesunuta z § 43.
K bodům 71 a 72 [§ 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení se doplňuje v tom smyslu, že se týká pouze voleb do zastupitelstev obcí. Způsob zjišťování výsledku voleb ve volbách do zastupitelstev obcí je rozdílný od způsobu zjišťování výsledku volby přímo voleného starosty obce, z tohoto důvodu se předmětná problematika upravuje zvlášť v samostatných ustanoveních pro každý z obou druhů voleb.
K bodu 73 [nově vložený § 46a zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení svěřuje, stejně jako ve volbách do zastupitelstev obcí, Českému statistickému úřadu zjišťování výsledku volby přímo voleného starosty obce a stanovuje postup při zjišťování výsledku volby. Navrhovaná úprava je postavena na většinovém volebním systému relativní většiny, kdy starostou obce je zvolený ten kandidát, který získal největší počet platných hlasů. V případě, že se na prvním místě umístí více kandidátů na funkci přímo voleného starosty obce, se stejným počtem odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů, je tato skutečnost důvodem pro konání nových voleb.
Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce vyhotovuje Český statistický úřad. Ustanovení určuje náležitosti tohoto zápisu a osoby oprávněné k jeho podpisu.
Před odevzdáním uvedeného zápisu registračnímu úřadu musí zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce podepsat jak zaměstnanec Českého statistického úřadu, tak i zaměstnanec obce, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu, který je pověřen činností na úseku voleb, to znamená, že příslušný zaměstnanec, tj. i z obecního úřadu v obcích, kde jsou zřízeny alespoň dva odbory, se musí dostavit k podpisu zápisu na pověřený obecní úřad, kde jsou výsledky zpracovávány.
K bodu 74 [§ 47 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení týkající se vyhlášení výsledků voleb registračním úřadem se doplňují tak, že se budou vztahovat i na problematiku voleb přímo volených starostů obcí. Povinností registračního úřadu bude proto napříště zveřejnit na své úřední desce nejen zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce, ale též zápis o výsledku volby přímo voleného starosty obce.
K bodům 75 a 76 [§ 48 odst. 2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Zvláštní ustanovení pro územně členěná statutární města a pro hlavní město Prahu upravující úkoly úřadů městských částí nebo městských obvodů těchto měst a okrskových volebních komisí se doplňují tak, že budou dopadat i na problematiku voleb přímo volených starostů obcí.
K bodu 77 [§ 49 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
K zajištění zprůhlednění celého volebního procesu se navrhuje, aby namísto dosavadní praxe, kdy každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla pro volby do zastupitelstva obce zaregistrována, se mohla na vlastní náklady technicky připojit na pracoviště Českého statistického úřadu u okresního úřadu, který ji sdělil doporučení pro konfiguraci uživatelského počítače a parametry pro technické připojení na okresním úřadě, a tím tato volební strana mohla sledovat postupnou sumarizaci výsledků z jednotlivých volebních okrsků, systémem, kdy zpracování výsledků v jednotlivých volebních okrscích a obcích je umožněno sledovat široké veřejnosti, prostřednictvím jejich prezentace na speciálních internetových stránkách Českého statistického úřadu zřízených pro volby.
K bodům 78 až 80 [§ 50 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení vymezuje náležitosti zápisu o výsledku voleb přímo volených starostů zpracovávaný Českým statistickým úřadem, který ze zákona zajišťuje zpracování výsledků voleb přímo volených starostů obcí.
K bodu 81 [§ 51 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Povinností Státní volební komise podle tohoto ustanovení bude s ohledem na nově přijímanou právní úpravu voleb přímo volených starostů obcí, vyhlášení celkových výsledků i těchto voleb.
K bodu 82 [§ 52 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení upravující problematiku ukončení činnosti okrskové volební komise se mění v tom smyslu, že bude napříště aplikováno jak při volbách do zastupitelstev obcí, tak při volbě přímo voleného starosty obce.
K bodu 83 [§ 53 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Kandidátovi zvolenému za přímo voleného starostu obce bude stejně jako zvoleným členům zastupitelstva obce vydávat osvědčení o zvolení registrační úřad. I v případě osvědčení o zvolení starostou obce se bude jednat o úkon deklaratorní, dokladující skutečnost, že kandidát se stal starostou obce. Osvědčení se vydá až po uplynutí lhůt pro rozhodnutí krajského osudu o návrhu na neplatnost voleb, neplatnost hlasování nebo neplatnost volby kandidáta.
K bodům 84 až 85 [§ 54 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení se doplňuje o případy, kdy nedojde ke zvolení přímo voleného starosty obce. V návaznosti na tuto skutečnost se upravuje povinnost ve stanovených lhůtách vyhlásit dodatečné volby (opakuje se celý volební proces), opakované volby (opakuje se celý volební proces) nebo opakované hlasování (opakuje se pouze hlasování) přímo volených starostů v obcích, ve kterých k jejich zvolení nedošlo a stanovuje se lhůta pro splnění této povinnosti. V souvislosti s nově přijímanou právní úpravou přímé volby starostů obcí se doplňuje další důvod pro vyhlášený opakovaných voleb, a to pro případ, kdy se ve volbě přímo voleného starosty na prvním místě umístilo více kandidátů se stejným počtem odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů. Vyhlášení dodatečných a opakovaných voleb a opakovaného hlasování se svěřuje ministrovi vnitra.
K bodu 86 [§ 55 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení se mění ve smyslu nově přijímané právní úpravy přímo volených starostů obcí tak, že se explicitně stanoví, že se vztahují pouze k problematice voleb do zastupitelstev obcí, neboť problematika vzniku a zániku funkce přímo voleného starosty obce je upravena samostatně v jiných ustanoveních tohoto zákona.
K bodu 87 [nově vložený § 57a zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení upravuje okamžik vzniku a zániku funkce přímo voleného starosty obce. Rozhodným okamžikem pro vznik funkce je zvolení, tj. okamžik, kdy je ukončeno hlasování ve volební místnosti. Důvody zániku funkce přímo voleného starosty obce jsou uvedeny taxativně.
Ustanovení rovněž řeší problém, kdy ředitel krajského úřadu nevysloví ze zákonem stanovených důvodů zánik funkce přímo voleného starosty obce. V takovém případě řešení této otázky náleží ministrovi vnitra.
Ustanovení též upravuje specifický důvod zániku funkce přímo voleného starosty obce, a to v případě jeho odvolání v místním referendu o odvolání přímo voleného starosty obce.
K bodům 88 [§ 58 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení upravuje podmínky pro vyhlášení nových voleb přímo voleného starosty obce před uplynutím jeho funkčního období.
Důvody pro konání nových voleb jsou prostřednictvím taxativního výčtu uvedeny v ustanovení § 57a.
Nové volby budou vyhlášeny v případě, že zvolený starosta obce odmítne složit slib nebo složí slib s výhradou, dále dnem, kdy na zasedání zastupitelstva obce podá starosta obce rezignaci na funkci Funkce přímo voleného starosty obce zanikne také jeho smrtí, dnem volby přímo voleného starosty, dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci a dnem, kdy nabude právní moci rozsudek soudu, jímž byl přímo volený starosta obce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro neúmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody anebo k trestu zákazu činnosti spočívajícím ve výkonu veřejných funkcí. Řešeno je i vyhlášení nových voleb v případě, kdy ředitel krajského úřadu, případně ministr vnitra vysloví zánik funkce přímo voleného starosty obce z důvodu, že přímo volený starosta přestal být volitelný podle § 5a odst. 1 tohoto zákona, nebo u něj nastala neslučitelnosti funkcí podle § 5a odst. 2. Nové volby ministr vnitra vyhlásí také tehdy, pokud občané obce rozhodnou v místním referendu o odvolání starosty obce.
Nové volby probíhají obdobně podle ustanovení, která platí pro volby všeobecné.
Dojde-li k důvodu pro vyhlášení nových voleb přímo voleného starosty obce, ředitel příslušného krajského úřadu je povinen v určené lhůtě podat Ministerstvu vnitra návrh na vyhlášení nových voleb.
Nové volby, na rozdíl od všeobecných voleb do zastupitelstev obcí, vyhlašuje ministr vnitra.
K bodu 92 [§ 59 odst. 2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení se doplňuje o problematiku rozhodování v otázkách spojených s odmítnutím kandidátní listiny, nebo registrací kandidátní listiny pro volby přímo volených starostů obcí.
Návrh může u příslušného krajského soudu podat volební strana, která podala kandidátní listinu pro volby přímo voleného starosty, nebo kandidát na funkci přímo voleného starosty, a to do 2 pracovních dnů od doručení rozhodnutí.
V souladu s přijímanou právní úpravou je upravena možnost odvolat se ke krajskému soudu proti rozhodnutí ředitele krajského úřadu, případně ministra vnitra, kterým byl vysloven zánik funkce přímo voleného starosty obce. Výslovně návrh upravuje odkladný účinek podaného návrhu tak, aby byl soudní přezkum v souladu s úpravou zániku funkce přímo voleného starosty obce, ke kterému v těchto případech dochází až pravomocným rozhodnutím soudu. Zabrání se tak případným komplikacím, pokud by soud zrušil rozhodnutí o zániku funkce přímo voleného starosty obce a mezitím byl zvolen nový starosta obce.
K bodu 93 [§ 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení je doplněno o možnost podání návrhu na neplatnost voleb, na neplatnost hlasování nebo na neplatnost volby kandidáta na funkci přímo voleného starosty obce. Jedná se o veškeré případy porušení tohoto zákona, kterým mohlo být narušeno řádné provedení volby přímo voleného starosty obce a tím ovlivněny výsledky voleb nebo hlasování.
K zachování jistoty výsledků voleb je stanovena maximální lhůta pro podání těchto návrhů. Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Určená lhůta je hmotně právní, v souladu s ustanoveními upravujícími počítání lhůt.
K bodu 94 [§ 65 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení týkající se jiných správních deliktů se mění tak, aby v souladu s nově přijímanou právní úpravou dopadala i na problematiku voleb přímo volených starostů obcí.
K bodu 95 [§ 66 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Funkční období zastupitelstev stanoví obecně jako čtyřleté čl. 102 Ústavy České republiky. Ustanovení § 65 není porušením této zásady, naopak z tohoto důvodu je třeba při nových volbách, popřípadě dodatečných nebo opakovaných volbách nebo opakovaném hlasování volit členy zastupitelstva obce pouze na zbývající část funkčního období a tím zachovat čtyřletou periodicitu ve všech obcích v České republice tak, aby řádné volby do zastupitelstev obcí probíhaly jednotně na základě jejich vyhlášení prezidentem republiky.
K bodu 96 [§ 69 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy. Veškeré výdaje, které vzniknou orgánům státní správy, obcím v souvislosti s úkoly starosty a obecního úřadu a okrskovým volebním komisím v souvislosti s přípravou, průběhem a zjišťováním výsledků voleb přímo volených starostů obcí, se stejně jako ve volbách do zastupitelstev obcí, hradí ze státního rozpočtu. Do těchto výdajů jsou zahrnuty i náklady na provedení dodatečných, opakovaných a nových voleb starostů obcí a zastupitelstev obcí. Vzhledem k tomu, že zabezpečení voleb je výkonem státní správy, musí jít o proces plně financovaný státem. Rozsah, způsob úhrady a závěrečné vyúčtování se řídí zvláštními právními předpisy v oboru působnosti Ministerstva financí. Jednotlivé subjekty pro účely vyúčtování vynaložených volebních nákladů tyto vedou z hlediska účetnictví odděleně s označením jejich účelu - "volby". Volební náklady související se zabezpečením činnosti Státní volební komise a jejího sekretariátu jsou součástí nákladů na volby příslušného ústředního orgánu státní správy na úseku voleb a tím je Ministerstvo vnitra.
K bodu 97 [§ 70 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Pro případ, že by se volby do zastupitelstev obcí konaly společně nejen s volbami do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu Parlamentu České republiky, ale též s volbami do Evropského parlamentu, upravuje zákon postavení okrskových volebních komisí zřízených podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí tak, že je pověřuje plněním úkolů i pro tyto volby.
V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byl přijat zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, tuto změnu tedy bylo třeba v ustanovení zohlednit. Důvodem takového postupu je přehlednost a jednotná organizace voleb včetně úspory finančních prostředků a snížení počtu členů volebních komisí. Pokud se volby budou konat společně, je třeba zabezpečit veškeré úkoly okrskové volební komise pro všechny tyto volby, a to jednou okrskovou volební komisí.
K bodu 98 [§ 72 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení upravující postup, týkající se průběhu voleb při změně území hlavního města Prahy v době po vyhlášení voleb, se napříště bude vztahovat jak na situaci, kdy budou vyhlášeny volby do zastupitelstev obcí, tak na případ, kdy budou vyhlášeny volby přímo volených starostů obcí.
K bodům 99 a 100 [§ 74 písm. d/ zákona o volbách do zastupitelstev obcí]
Ustanovení se doplňuje v tom smyslu, že Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou v dohodě s Českým statistickým úřadem mimo jiné, v souladu s navrhovanou právní úpravou voleb přímo volených starostů obcí, též způsob losování pořadí kandidátů na funkci přímo voleného starosty na hlasovacím lístku.
Dále se pak ustanovení mění tak, aby dopadalo i na oblast voleb přímo volených starostů obcí.
Část čtvrtá
Změna zákona o místním referendu
Odvolání starosty obce v místním referendu, i když byla zvažována varianta začlenění této problematiky do novelizovaného zákona o volbách do zastupitelstev obcí, je vložena do zákona o místním referendu. Právní úprava předpokládá, že konání místního referenda o odvolání starosty obce, bude výkonem samosprávy, tedy že obce, městské části a městské obvody budou konání místního referenda o odvolání starosty obce plně zabezpečovat a náklady na jejich provedení hradit ze svého rozpočtu.
S ohledem na zvolený volební systém, tak aby byl pro voliče co možná nejsrozumitelnější a nejjednodušší, vystupuje do popředí požadavek na odpovědnou volbu voličů osoby na funkci starosty obce. Začlenění místního referenda do zákona o místním referendu je v tomto smyslu pojistkou, aby tento institut nebyl nadužíván a aby voliči především svým odpovědným přístupem ve volbách přímo volených starostů obcí zajistili stabilitu obsazení této funkce.
K bodu 1 [§ 5 odst. 1 zákona o místním referendu]
Hlasování v místním referendu se obecně koná v jednom dni. Pokud se však bude konat současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu a také současně s volbami přímo volených starostů obcí, bude se konat ve stejnou dobu, jaká je stanovena pro konání voleb. Při souběžném konání místního referenda s volbami, bude ustanovena jak okrsková volební komise pro volby, tak i okrsková komise pro místní referendum. Z organizačně technického hlediska je třeba vzít v úvahu to, že činnost volebních orgánů podle volebních zákonů pro všechny druhy voleb je výkonem státní správy na rozdíl od místního referenda, které je vymezeno jako samospráva. Především z hlediska hrazení nákladů bude při souběhu voleb a místního referenda nutné oddělit financování voleb ze státního rozpočtu a financování místního referenda z prostředků obce nebo statutárního města. Rovněž složení komisí a jejich delegování je zcela rozdílné. Rozdílný bude i způsob zjišťování výsledků místního referenda.
Takováto právní úprava je zvolena zejména s ohledem na pozitivum, které přináší voliči (oprávněné osobě), jímž je vyloučení nutnosti dostavovat se několikrát do volební (hlasovací) místnosti. V konečném důsledku takovýto přístup přináší i vyšší účast ve volbách (místním referendu).
K bodu 2 [§ 7 písm. c/ zákona o místním referendu]
Ustanovení, jež prostřednictvím taxativního výčtu stanoví okruh otázek, o kterých není možno místní referendum konat, je třeba s ohledem na nově přijímanou právní úpravu, která explicitně počítá s možností odvolání starosty obce, v níž se starosta volí přímo, a se kterou by bylo v naprostém nesouladu, novelizovat v tom smyslu, že z otázek, o kterých nelze místní referendum konat, se vypouští nemožnost konat místní referendum v otázce odvolání starosty obce, který je volen přímo občany obce. V případech obcí, kde bude starosta volen zastupitelstvem, tedy nikoliv na základě přímé volby, nebude i nadále konání místního referenda o jeho odvolání možné.
K bodu 3 [nově vložený § 8a zákona o místním referendu]
Místní referendum o odvolání přímo voleného starosty obce se koná na základě usnesení zastupitelstva obce, nebo na základě návrhu, který je podán přípravným výborem. Možnost vyhlášení místního referenda konaného z podnětu zastupitelstva obce je podmíněna jeho podpořením kvalifikovanou většinou zastupitelstva viz § 14. Poměr kvalifikované většiny (tj. dvoutřetinová většina všech členů zastupitelstva) by měl být dostačující k vyjádření závažnosti konání místního referenda k dané otázce.
Procentuální stanovení potřebné podpory oprávněných osob v místním referendu pro návrh na konání místního referenda o odvolání přímo voleného starosty obce, který je podán přípravným výborem, je koncipováno tak, aby se jednalo o dostatečně „reprezentativní vzorek“ oprávněných osob, jež se mohou s právními důsledky vyjádřit. (Počet oprávněných osob se bude zjišťovat z počtu obyvatel k 1. lednu toho roku, v němž bude přípravný výbor návrh na konání místního referenda podávat viz. § 55).
K bodům 4 a 5 [§ 10 zákona o místním referendu]
Ustanovení se zpřesňuje v tom smyslu, že pokud zákon hovoří o místě, kde je osoba přihlášena k trvalému pobytu, rozumí se jím adresa trvalého pobytu.
K bodu 8 [nově vložená § 49a zákona o místním referendu]
Toto ustanovení upravuje platnost a závaznost místního referenda o odvolání přímo voleného starosty obce.
K platnosti rozhodnutí v místním referendu o odvolání přímo voleného starosty obce se stanoví kvorum nadpoloviční většiny oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob. Místní referendum o odvolání starosty obce je natolik závažnou otázkou, dotýkající se všech občanů obce, ale i obce samotné, o které by mělo být rozhodováno dostatečným počtem oprávněných osob, aby se vyloučilo, že výsledek hlasování v místním referendu o odvolání přímo voleného starosty obce bude projevem vůle jen menšiny osob v obci oprávněných se v předmětném místním referendu, vyjádřit.
K závaznosti rozhodnutí v místním referendu o odvolání přímo voleného starosty obce je pak třeba nadpoloviční většiny hlasů oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily.
Část pátá
K bodu 1 [§ 91a soudního řádu správního]
Rozšiřuje se okruh účastníků řízení, jež se mohou domáhat soudní ochrany ve věcech místního referenda, a to konkrétně ve věcech místního referenda o odvolání přímo voleného starosty obce. Mezi účastníky řízení je třeba zahrnout i přímo voleného starostu, který bude rozhodnutím soudu přímo dotčen.
K bodu 2 [§ 91aa soudního řádu správního]
Doplňuje se možnost soudního přezkumu ve věci zániku funkce přímo voleného starosty obce, pro případ, kdy bude rozhodnuto ředitelem příslušného krajského úřadu, případně ministrem vnitra o tom, že funkce přímo voleného starosty zanikla z důvodu neslučitelnosti funkcí, nebo ztráty volitelnosti podle jiného zákona.
Část šestá a sedmá
Účinnost zákona je plánována od 1. července 2015, zákon nicméně výslovně stanoví, že poprvé podle něj bude postupováno ve volbách přímo volených starostů v roce 2018. Jelikož jejich funkční období je shodné s funkčním obdobím zastupitelstev obcí, znamená to, že poprvé budou přímo volení starostové voleni současně s podzimními volbami do zastupitelstev obcí.
V Praze dne 21. 8. 2014
Petr Gazdík, v. r.
Věra Kovářová, v. r.
Jan Farský, v. r.
Jiří Skalický, v. r.
František Vácha, v. r.