Důvodová zpráva k Doh. mezi ČR a vládou Hongkongu o leteckých službách

Hongkong byl navrácen pod čínskou správu dne 1. července 1997. V rámci principu „jedna země, dva systémy“ a podle základního zákona má Hongkong jako zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky (dále také „Hongkong“) vlastní zákonodárnou moc, vlastní právní řád, vlastní soudní moc včetně soudu poslední instance, vlastní celní území a plnou autonomii ve všech oblastech kromě obrany a té části zahraničních vztahů, které se dotýkají suverenity Čínské lidové republiky (dále také „ČLR“) jako celku. Hongkong sjednává vlastní letecké, konzulární, ekonomické a justiční  dohody, které  neplatí ve zbytku ČLR a naopak. Hongkong je jednou z nejotevřenějších a nejdynamičtějších světových ekonomik a současně jedno z nejvýznamnějších světových finančních center.

Obchodní a ekonomické vztahy jsou těžištěm vzájemných kontaktů. Hongkong představuje pro ČR jeden z největších exportních trhů v Asii, resp. mimo Evropu vůbec, je významným zdrojem příjmů z turistiky (cca 12 tis. osob ročně) a potenciálně i  zdrojem investic. Jde o jedno z mála asijských teritorií, kde má ČR aktivní obchodní bilanci (nepřetržitě od r. 1999). ⁠‌‌‌​‌‌​‌​​‌‌‌​‌​⁠

Dvoustranné vztahy v oblasti civilního letectví jsou upraveny Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky, o leteckých službách (dále také „Dohoda o leteckých službách“), která byla podepsána dne 22. února 2002 v Hongkongu a vstoupila v platnost dne 26. dubna 2002. Dohoda o leteckých službách má liberální charakter. Pravidelná letecká doprava mezi ČR a Hongkongem není v současné době zajišťována žádným dopravcem.

Na přelomu let 2012 a 2013 proběhlo s hongkongskou stranou expertní jednání vedené korespondenční cestou, jehož výsledkem je text Změny Dohody mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky, o leteckých službách, podepsané v Hongkongu dne 22. února 2002 (dále také „Změna Dohody o leteckých službách“). Hlavním cílem Změny Dohody o leteckých službách je uvést stávající Dohodu o leteckých službách do souladu s právem EU v oblasti určování leteckých podniků a odvolávání či pozastavování provozních oprávnění leteckým podnikům. Obdobné zněny dvoustranných leteckých dohod sjednávají s Hongkongem i ostatní členské státy EU.

Obsahové vymezení textu Změny Dohody o leteckých službách je následující:

Článek I – obsahuje úpravu odstavce (a) článku 1 (Definice), kde se v případě ČR mění název leteckého úřadu z „Ministerstvo dopravy a spojů“ na „Ministerstvo dopravy“;

Článek II – celý stávající článek 4 (Určení a oprávnění leteckých podniků) se nahrazuje novým článkem (Určení a provozní oprávnění), který je v souladu s právem EU. Možnost určení libovolného počtu leteckých podniků z každé strany zůstala zachována;

Článek III – celý stávající článek 5 (Odvolání a pozastavení provozního oprávnění) se nahrazuje novým článkem (Odepření, odvolání, pozastavení nebo omezení provozního oprávnění), který je v souladu s právem EU;

Článek IV – dochází k nahrazení celého článku 18 (Změna) novým textem v souladu se změnou kategorizace leteckých dohod;

Článek V – upravuje podmínky vstupu Změny Dohody o leteckých službách v platnost. Změna Dohody o leteckých službách vstoupí v platnost šedesátý den ode dne doručení pozdějšího z oznámení, kterými se smluvní strany navzájem informují o dokončení nezbytných postupů pro schválení této změny.

Závěrečná ustanovení stanoví, že Změna Dohody o leteckých službách se sjednává pouze v anglickém jazyce. Stejný jazykový režim používá i Dohoda o leteckých službách.

Usnesením vlády České republiky ze dne 11. září 2013 č. 699 vyslovila vláda souhlas se sjednáním Změny Dohody o leteckých službách. Ta byla následně podepsána v Hongkongu dne 14. srpna 2014. Za vládu České republiky Změnu Dohody o leteckých službách podepsal generální konzul České republiky v Hongkongu Ing. Jaroslav Kantůrek a za vládu Hongkongu ministr pro dopravu a bydlení Prof. Anthony B. L. Cheung.

Text Změny Dohody o leteckých službách je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Při přípravě Změny Dohody o leteckých službách byly splněny požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách. Její text obsahuje relevantní vzorové doložky a taktéž byla vůči Evropské komisi splněna oznamovací povinnost včetně zaslání dosažených výsledků v souladu s čl. 1 odst. 1 první a druhou odrážkou výše uvedeného nařízení. Sjednání Změny Dohody o leteckých službách a také ratifikace stávající Dohody o leteckých službách nevyžadují změny v českém právním řádu.

Sjednání a provádění Změny Dohody o leteckých službách nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Provádění Změny Dohody o leteckých službách bude zajišťováno Ministerstvem dopravy a Úřadem pro civilní letectví, které budou v případě potřeby spolupracovat s Ministerstvem zahraničních věcí, a bude spočívat zejména v administrativních úkonech stanovených jejím textem. Administrativní a správní výdaje s tím spojené budou hrazeny z rozpočtů uvedených resortů a Úřadu pro civilní letectví.

Dvoustranné letecké dohody jsou na základě doporučení Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) celosvětově tradičně sjednávány na úrovni vlád jednotlivých států. V ČR byly v minulosti letecké dohody řazeny do kategorie mezinárodních smluv vládních. To platí i o stávající Dohodě o leteckých službách. Od roku 2006 jsou však letecké dohody na základě stanoviska Legislativní rady vlády řazeny mezi mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie. Změna Dohody o leteckých službách bude také formálně sjednána na vládní úrovni, svým obsahem má však v ČR charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, neboť upravuje záležitosti podle článku 49 písm. a) Ústavy ČR (úprava práv a povinností osob např. určování leteckých podniků). Změna Dohody o leteckých službách se podle Ústavy ČR předkládá před ratifikací prezidentem republiky Parlamentu ČR k vyslovení jeho souhlasu s ratifikací.

Současně se Změnou Dohody o leteckých službách se Parlamentu ČR předkládá k vyslovení souhlasu s ratifikací také stávající Dohoda o leteckých službách¹. Tato mezinárodní smlouva byla schválena podle tehdy platných právních předpisů, a jedná se proto o mezinárodní smlouvu vládní kategorie. Její změnu je však potřeba podle současných ústavních požadavků projednat v Parlamentu ČR. Stávající Dohoda o leteckých službách však také upravuje záležitosti podle článku 49 písm. a) a e) Ústavy ČR, neboť obsahuje mj. úpravu práv a povinností osob stejně jako věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu (jedná se např. o právo leteckých podniků létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany, přistávat na jeho území pro neobchodní účely, nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží, právo volně prodávat letecké dopravní služby na území smluvního státu, osvobození od cel a nepřímých daní, atd.). Je proto potřeba změnit její kategorii z mezinárodní smlouvy vládní na mezinárodní smlouvu prezidentskou, a zajistit tak přímou vykonatelnost jejích ustanovení. Aby byla celá stávající Dohoda o leteckých službách bezprostředně závazná s přednostní aplikací před zákony, je třeba, aby byla také ona - a nejen její novelizace - schválena podle současných požadavků článku 10 Ústavy ČR. Vyslovením souhlasu Parlamentu ČR s ratifikací a následnou ratifikací předkládané Změny Dohody o leteckých službách a stávající Dohody o leteckých službách se oba dokumenty stanou součástí právního řádu a bude zajištěna jejich stejná právní síla.

Obsahové vymezení textu Dohody o leteckých službách je následující:

V článku 1 jsou definovány výrazy důležité pro jednotný výklad a provádění Dohody o leteckých službách.

Článek 2 stanoví, že se při provádění Dohody o leteckých službách bude postupovat v souladu s Úmluvou o mezinárodním civilním letectví.

Článek 3 obsahuje vymezení přepravních práv, která si smluvní strany vzájemně vyměnily. Jedná se o právo přeletu přes území druhé smluvní strany, právo přistání na území státu druhé smluvní strany pro neobchodní účely, právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla, zboží a poštovní zásilky určené do nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany a právo nakládat a vykládat na územích třetích států v místech dohodnutým mezi leteckými úřady cestující, zavazadla, zboží a poštovní zásilky určené do nebo pocházející z míst na území státu druhé smluvní strany.

V článku 4 je obsaženo právo každé smluvní strany určit letecké podniky, které budou provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách, a podmínky, za kterých druhá smluvní strana udělí takto určeným leteckým podnikům příslušné provozní oprávnění. Pozn.: Změna Dohody o leteckých službách nahrazuje celý článek novým textem.⁠‌‌‌​‌‌​‌​​‌‌‌​‌​⁠

V článku 5 jsou obsaženy podmínky, za kterých je možné odvolat nebo pozastavit vydané provozní oprávnění a výkon práv stanovených v článku 3 Dohody o leteckých službách. Pozn.: Změna Dohody o leteckých službách nahrazuje celý článek novým textem.

Článek 6 stanoví, že na letecké podniky resp. jejich letadla, cestující, posádky, zavazadla, poštovní zásilky a zboží nacházející se na území státu druhé smluvní strany se vztahují zákony, předpisy a postupy platné na území státu této smluvní strany. Žádná smluvní strana nebude při aplikaci zákonů, předpisů a postupů dávat přednost svým leteckým podnikům.

Obecné principy týkající se provozování dohodnutých služeb a stanovení kapacity jsou uvedeny v článku 7.

V článku 8 je upravena otázka tarifů, jejich stanovování a schvalování.

Článek 9 upravuje recipročně osvobození leteckých podniků resp. jejich letadel, pohonných hmot, mazadel, technického materiálu, náhradních dílů, obvyklého palubního vybavení, zásob a jiných věcí, které jsou používány výhradně v souvislosti s provozem a obsluhou letadla, od cel, nepřímých daní a jiných dávek a poplatků.

V článku 10 si strany potvrzují závazek chránit bezpečnost civilního letectví před protiprávními činy.

Článek 11 se týká vzájemného poskytování statistických informací a údajů mezi leteckými úřady smluvních stran.

Oblast prodeje leteckých služeb a převodů finančních prostředků je upravena v článku 12.

Právo leteckého podniku zřídit si na území státu druhé smluvní strany své zastoupení je stanoveno v článku 13. Oblast pobytu a zaměstnávání personálu podléhá zákonům a předpisům platným na území příslušného státu.

Podmínky pro předkládání a schvalování letových řádů jsou uvedeny v článku 14.

Článek 15 se týká nediskriminačního ukládání uživatelských poplatků za použití letišť, služeb řízení letového provozu a jiných zařízení a služeb při provádění mezinárodní letecké dopravy.

Postup pro provádění konzultací mezi smluvními stranami je stanoven v článku 16.

Článek 17 upravuje postup pro řešení případných sporů, které mohou vyplynout z výkladu nebo provádění Dohody o leteckých službách.

Článek 18 stanoví pravidla pro provádění změn Dohody o leteckých službách. Pozn.: Změna Dohody o leteckých službách plně nahrazuje text tohoto článku.

Článek 19 stanoví podmínky pro ukončení platnosti Dohody o leteckých službách.

Článek 20 stanoví povinnost registrovat Dohodu o leteckých službách a jakékoli její změny u Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Článek 21 stanoví podmínky pro vstup Dohody o leteckých službách v platnost.

Příloha k Dohodě o leteckých službách obsahuje vymezení linek pro provozování dohodnutých služeb mezi ČR a Hongkongem včetně mezilehlých míst a míst za územími těchto států.⁠‌‌‌​‌‌​‌​​‌‌‌​‌​⁠