Důvody k předložení
Navrhovaná právní úprava reflektuje směrnici Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, která členským státům umožňuje zavést režim tzv. „hotovostního účetnictví“. Cílem hotovostního účetnictví je odlehčit malým a středním podnikům, jejichž obrat nedosahuje stanovené výše 500 000 EUR, když tyto podniky se potýkají s platební neschopností, z důvodu nutnosti odvést daň před přijetím platby za poskytnuté služby, nebo dodané zboží. K tomuto stavu dochází v ČR, kdy naprosto zbytečně poctivé podniky, které se snaží řádně plnit své daňové povinnosti, buďto nejsou schopny splnit svou povinnost, a nebo jim to silně negativně ovlivňuje jejich cash flow, což vede ke zpomalování ekonomiky České republiky a případně i ke zvyšování nezaměstnanosti. Předkladatelé uvědomujíc si tento stav, proto jako prorůstové opatření navrhují předkládaným návrhem implementovat tuto směrnici a zavádí do našeho právního řádu hotovostní účetnictví, čímž ve výsledku dojde k ozdravení malých a středních podniků, včetně živnostníků, následně ke snížení nezaměstnanosti a zvýšení konkurenceschopnosti a oživení ekonomiky ČR. Nemalou částí z této skupiny jsou právě živnostníci, tedy více než 250 000 plátců DPH.
Zhodnocení platného právního stavu
V současné době mají plátci daně povinnost odvést daň na výstupu po skončení zdaňovacího období, nezávisle na faktu, zda přijali úhradu, byť částečnou, či nikoliv. Tím není naplněn jazykový význam pojmu daň z přidané hodnoty (DPH), neboť samotná přidaná hodnota daného plátce je záporná. Již došlo i k absurdním situacím, kdy drobní plátci DPH, zejména živnostníci, pro splnění své daňové povinnosti vůči správci daně byli nuceni si vzít bankovní úvěr a in fine je to dovedlo do úpadku.
Hlavní principy navrženého návrhu zákona a důvody jeho nezbytnosti
Režim hotovostního účetnictví je dobrovolný pro plátce, jejichž obraz za posledních 12 kalendářních měsíců nepřesáhl 10 200 000 Kč. Plátce režimu hotovostního účetnictví si může nárokovat odpočet daně na vstupu a odvádí daň na výstupu až po poskytnutí či přijetí úplaty. Rovněž plátce, který není v režimu hotovostního účetnictví, si může nárokovat odpočet daně na vstupu za plnění, která přijal od plátce v režimu hotovostního účetnictví, až po poskytnutí úplaty. Aby se předešlo možnému poklesu výběru daní z důvodu řádného neposkytování úplat za dodané služby nebo zboží, zavádí se pro účely přiznání daně na výstupu fikce poskytnutí úplaty po jednom roce.
Odborná diskuse kolem zavedení hotovostního účetnictví vznesla otázku zhoršené kontroly výběru daně. Z těchto důvodů předkladatelé navrhují, aby každý plátce daně si vedl evidenci přijatých a vydaných daňových dokladů v režimu hotovostního účetnictví a při podání přiznání k dani z přidané hodnoty předali správci daně i výstup z této evidence. Následně centrální systém spravovaný Generálním finančním ředitelstvím bude moci párovat jednotlivé doklady a tedy podstatně rychleji odhalovat daňové úniky, čímž se ve střednědobém až dlouhodobém horizontu může zvýšit efektivita výběru daně až několikanásobně.
Dotčené subjekty
Jsou to primární plátci daně, jejichž obrat nepřevyšuje 10 200 000 Kč. Sekundárně jsou to plátci daně, kteří přijímají zboží nebo služby od plátců daně dle věty předchozí.
Hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet
Navrhované změny nemají z dlouhodobého hlediska dopad na rozpočet krajů a obcí a ani na státní rozpočet. Jejich účelem je zlepšit výběr daní a zabránit, aby podnikatelé neodváděli DPH z faktur, které jim jejich smluvní partneři nezaplatili.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, nebo obecnými právními zásadami EU
Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou Evropské unie, nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Zhodnocení v souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána a nediskriminuje muže, ani ženy.
K Čl. I
K bodu 1 až bodu 6: Hotovostní režim je určen pro plátce s obratem do 10 200 000 Kč s povinností toto oznámit správci daně. V bodu 6 jsou přesně rozvedeny způsoby vstupu a výstupu do/z tohoto režimu. Je stanovena fikce k přijetí úplaty po dvanácti měsících po zdaňovacím období, ve kterém byly daňové doklady vystaveny pro účely přiznání dani na výstupu. Následně je stanovena identifikační povinnost plátce vůči správci daně ohledně změny svého statutu v režimu hotovostního účetnictví.
K bodu 7: dané ustanovení stanovuje parametry evidence daňových dokladů v režimu hotovostního účetnictví tak, aby bylo možné jednoznačně identifikovat jednotlivé doklady a výši poskytnuté úplaty.
K bodu 8: dané ustanovení stanovuje povinnost předat správci daně zcela či částečně neuhrazených daňových dokladů v režimu hotovostního účetnictví ve spojení s bodem 9 v elektronické podobě, který umožní správci daně podstatně rychlejší a efektivnější metodu odhalování daňových úniků, nebo neplnění daňových povinností. Což je z dlouhodobého hlediska záměr všech správců daně v rámci EU.
K bodu 9: dané ustanovení odstraňuje výjimky z povinné elektronické formy podání a to z důvodu zjednodušení státní správy, snížení nákladů a zefektivnění výběru daně. Což vede k rozumnému vyvážení mezi nároky státní správy a soukromého sektoru, který přihlíží převážně ke svému stavu cash flow.
K Čl. II
Navrhuje se účinnost zákona od 1.1.2015.
V Praze dne 29.11. 2013
Radim Fiala v. r.
Tomio Okamura v. r.
Petr Adam v. r.
Augustin Karel Andrle Sylor v. r.
Marek Černoch v. r.
Karel Fiedler v. r.
Olga Havlová v. r.
Jana Hnyková v. r.
Jaroslav Holík v. r.
David Kádner v. r.
Martin Lank v. r.
Karel Pražák v. r.
Milan Šarapatka v. r.
Jiří Štětina v. r.