Novela z. o dani z přidané hodnoty

Zhodnocení platného právního stavu

Příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňující dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivý plátce. V § 109 odst. 3 ukládá zákon cizímu subjektu, povinnost ručit svým majetkem, pokud správce daně dojde k závěru, že jeho smluvní obchodní partner je nespolehlivý plátce. Pokud tedy ručitel v době, když vznikl smluvní vztah mezi dvěma subjekty, nebyl informován, že je jeho obchodní partner je nespolehlivý plátce a následně správce daně po podepsání smlouvy zveřejní tuto informaci. Vzniká povinnost ručit za svého obchodního partnera a přitom se nemůže se vyvázat ze smluvního vztahu třeba i pod hrozbou sankcí. Lze se z toho vyvinit postupem podle §109a, tj. dodavateli zaplatí platbu sníženou o DPH, a DPH odvede přímo státu. Na druhé straně na ručitele je kladena administrativní povinnost prověřovat každého, od kterého odebírá zboží nebo službu, aby zjišťoval, zda je či není v registru nespolehlivých plátců.

Hlavní principy navrženého zákona a důvody jeho nezbytnosti

Navrhovaná právní úprava ruší zákonné ručení za odvod daně z přidané hodnoty příjemce plnění od nespolehlivého plátce. Tato povinnost znamená neúnosné zatížení obchodního styku ve dvou rovinách. První je nadbytečná povinnost příjemce zdanitelného plnění zkoumat pro každou konkrétní smlouvu spolehlivost právního vztahu poskytovatel - stát. Taková povinnost přísluší státu skrze jiné mechanismy, než je převedení administrativní zátěže na třetí, soukromý subjekt. Druhou je výrazný zásah do smluvní volnosti soukromých subjektů, který spočívá k přijetí ručení bez relevantní vůle subjektu, pouze na základě určitého osobního statusu obchodního partnera.

Důležitým momentem je druhý odstavec § 109 zákona. Ten zakládá ručitelství příjemce zdanitelného plnění, pokud je úplata za toto plnění:

a) bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny,

b) poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko, nebo

c) poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Tento mechanismus je vázán na konkrétní plnění, pro které zákon nastaví předem určité podmínky. Odstavec třetí je však vázán na osobní status poskytovatele plnění, jehož zjištění je povinností i nákladem subjektu, který daňový systém nezatěžuje.

Z těchto důvodů se navrhuje § 109 odst. 3 zrušit. Případná kontrola obchodního partnera musí být vázána na konkrétní plnění, u nějž hrozí riziko daňového úniku. Vztah plátce DPH a státu však v obecné rovině musí řešit správce daně a ne příjemce plnění.

Zhodnoceni souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navržená právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR a garantuje rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.

Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, nebo obecnými právními zásadami EU

Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou Evropské unie, nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Zhodnocení v souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterých je Česká republika účastna.

Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrhované změny nemají dopad na rozpočet krajů a obcí a ani na státní rozpočet.