Novela z. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem - EU

1.1 Obecně – popis stávající právní úpravy

Stávající právní úprava zahraničního obchodu s „bezpečnostně citlivým materiálem“, mezi který náleží vojenský materiál, zbraně nevojenského charakteru, výbušniny a pyrotechnika nebo zboží dvojího použití podléhá zvláštní právní úpravě několika právních předpisů, což je zapříčiněno různými hledisky vycházejícími z povahy materiálu.

Zahraniční obchod s vojenským materiálem upravuje zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolu zahraničního obchodu v této oblasti provádí ve spolupráci s dalšími rezorty Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vojenský materiál je zbožím citlivého charakteru s tím, že právě s ohledem na tento charakter je kontrola zahraničního obchodu nezbytná, a to zejména ze zahraničněpolitických a bezpečnostních důvodů.

Vzhledem k tomu, že v mezidobí od poslední novelizace vstoupily v účinnost nové právní předpisy (např. nový Občanský zákoník, kontrolní řád, zákon o obchodních korporacích), jeví se jako nezbytné přikročit k dílčím změnám předmětného zákona č. 38/1994 Sb. Současně se upravují ustanovení zákona, která v návaznosti na vyhodnocení stávající praxe změnu vyžadují.

Cílem řady navrhovaných změn je též dosažení větší transparentnosti při provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, například zavedením povinnosti držitelům povolení informovat o uskutečněném transferu vojenského materiálu z jiných členských států EU na území ČR. Nejedná se o nové povolovací řízení nad rámec stávajících, ale pouze o informační povinnost tak, aby byl získán širší přehled o tom, jaký vojenský materiál je transferován na území ČR z jiných členských států EU.

Návrh novely zákona byl připravován v rámci pracovní skupiny složené ze zástupců dotčených rezortů, které na povolování zahraničního obchodu s vojenským materiálem jakýmkoliv způsobem participují. Vhodnost navrhované právní úpravy vyplývá i z námětů dotčených správních orgánů, které se na povolovacím a licenčním řízení podílejí. Předložená novela má technický charakter; záměrem tedy není měnit základní systémová ustanovení zákona.

1.2 Okruhy navrhované právní úpravy

 Vztah zákona č. 38/1994 Sb. k novým institutům zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.  Odstranění duplicit se zákonem č. 255/2012 Sb., kontrolní řád.

 Zjednodušené licence pro vývozy při veletrzích, výstavách, předvádění apod.

 Znovuzavedení právní úpravy vývozu vojenského materiálu realizovaného Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany na základě usnesení vlády, která zajistí mimo jiné možnost prodeje a vývozu nepotřebného vojenského materiálu bez nutnosti zprostředkovatele.

 Revize definice vojenského materiálu.  Publikování formulářů žádostí elektronickou formou.

 Možnost rozšíření povolení k obchodování s vojenským materiálem, a to jak o teritoria, tak i o skupiny vojenského materiálu, nebo také možnost prodloužení doby udělené platnosti licence.

 Úprava informační povinnosti při transferu vojenského materiálu z jiného členského státu EU na území ČR.

 Odkaz na Společný postoj Rady 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu.

 Úprava správních poplatků.

1.3 K navrhovaným okruhům

1.3.1 Vztah zákona č. 38/1994 Sb. k novým institutům zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

V souvislosti s novým Občanským zákoníkem dochází k úpravě terminologie tak, aby byla v souladu s tímto novým zákonem. Například pojem „způsobilost k právním úkonům“ se nahrazuje pojmem „svéprávnost“ nebo pojem „obchodní rejstřík“ se nově nahrazuje termínem „veřejný rejstřík“. Další úpravy byly navrženy v souvislosti se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014 a který mimo jiné nově zavádí možnost tzv. monistického systému společnosti, v níž plní funkci statutárního orgánu společnosti statutární ředitel a funkci dozorčí rady správní rada nebo předseda správní rady anebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností, proto se podmínky pro vydání povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem stanovené v § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, nově vztahují i na tyto osoby.

1.3.2 Odstranění duplicit se zákonem č. 255/2012 Sb., kontrolní řád

V souvislosti s novým kontrolním řádem se navrhuje provést revizi části čtvrté zákona č. 38/1994 Sb. Úprava ustanovení části čtvrté znamená, že se použije obecný právní předpis – tj. kontrolní řád.

1.3.3 Revize definice vojenského materiálu

Upravuje se definice vojenského matriálu v § 5. Stávající definice nevyhovuje požadavkům praxe, a to vzhledem k vývoji a náhledu na zahraniční obchod s vojenským materiálem za období 20 let existence zákona č. 38/1994 Sb. Definice vojenského materiálu byla revidována pouze jednou, a to novelou č. 220/2009 Sb. Změna spočívala v 1/ rozšíření definice o technologie, programové vybavení, technické dokumentace nebo návody vyrobené, upravené, vybavené, zkonstruované nebo přizpůsobené pro vojenské použití, 2/ odstranění kategorií vojenského materiálu ze zákona a o jejich převedení do podzákonného předpisu a 3/ stanovení, že Seznam vojenského materiálu stanoví prováděcí předpis na základě Společného seznamu vojenského materiálu Evropské unie. Ani tyto úpravy však neodpovídají současným potřebám v praxi, proto navrhovaná úprava upouští od stanovení vojenského materiálu na základě, mimo jiného, toho, zda je hromadně užíván v ozbrojených silách nebo bezpečnostních sborech k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu. Odstraněním tohoto požadavku bude zachována pouze podmínka, že materiál musí být uveden v Seznamu vojenského materiálu; tento seznam jednoznačně stanoví parametry pro každý výrobek, přičemž tyto parametry jsou rozhodující pro určení, zda se jedná o vojenský materiál, či nikoliv.

1.3.4 Publikování formulářů žádostí elektronickou formou

V souvislosti s elektronizací Licenční správy, jež proběhla v roce 2013, se navrhuje umožnit, aby žádosti o vydání povolení, licencí apod. byly podávány výhradně na formuláři, který je dostupný na internetových stránkách MPO. Přístup k formuláři je bezplatný. Elektronizace podávání žádostí urychluje její podání a celý proces zpracování žádosti administrativně značně zjednodušuje. Proces podávání žádostí je tímto transparentnější a pro podnikatele přínosný vzhledem k jeho urychlení.

1.3.5 Úprava rozšíření povolení k obchodování s vojenským materiálem

Za účelem posílení právní jistoty se navrhuje upravit procesní stránka při rozšiřování povolení o další skupiny vojenského materiálu nebo rozšíření povolení o teritoria. Stávající znění zákona tuto možnost explicitně neupravuje. Proces vydávání rozhodnutí o rozšíření povolení bude obdobný jako při vydávání nového povolení – Ministerstvo průmyslu a obchodu bude rozhodovat na základě závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy (Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí). Dojde ke zvýšení transparentnosti v oblasti vydaných povolení, neboť jejich rozšiřování bude probíhat dle zákonem jednoznačně stanovených pravidel.

1.3.6 Úprava prodloužení platnosti licence k obchodu s vojenským materiálem

Navrhuje se vydávat licence na dobu určitou, a to na 3 roky, neboť vydávání licence na delší časové období by nekorespondovalo s dobou platnost povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem. Licence vydané na dobu určitou budou lépe plnit cíl zákona – transparentnost a přehled o uskutečněných obchodech s vojenským materiálem v rámci kontrolního režimu jako takového. V případě, že žadatel nezrealizuje obchod ve lhůtě 3 let, tak může požádat o prodloužení platnosti licence, a to až o další dva roky.

1.3.7 Umožnění vývozu vojenského materiálu realizovaného Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany na základě usnesení vlády

Navrhuje se nově umožnit vývoz a prodej vojenského materiálu na základě usnesení vlády, kde tento vývoz bude moci realizovat buď Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany na přímo bez nutnosti využití prostředníka. Na základě usnesení vlády, kterým se schvaluje vývoz nebo prodej vojenského materiálu, bude vydávat Ministerstvo průmyslu licenční potvrzení.

1.3.8 Úprava informační povinnosti při transferu vojenského materiálu z jiného členského státu EU na území ČR

Navrhuje se zavedení informační povinnost držitele povolení vůči Ministerstvu průmyslu a obchodu při transferu vojenského materiálu z jiného státu EU do ČR. Současně se v případě, že se jedná o vojenský materiál, který podléhá smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, zavádí povinnost o takovémto transferu informovat též Ministerstvo obrany. Tato informační povinnost povede k lepší transparentnosti realizace dovozů materiálu na území ČR. Možnost disponovat informacemi o transferu vojenského materiálu do ČR je potřebná pro širší přehled o tomto zboží vstupujícím na území ČR.

1.3.9 Úprava platnosti povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem pro na dobu určitou

Na základě vyhodnocení praxe od poslední novely se navrhuje, aby povolení bylo vydáváno na dobu určitou, a to na dobu 5 let. V souvislosti s novou úpravou zákona o obchodních korporacích umožňující založení společnosti se základním kapitálem 1,– Kč je nezbytné tato bezpečnostní rizika eliminovat mimo jiné i tím, že povolení budou vydávána pouze na omezenou dobu.

1.3.10 Povinnost žadatele o povolení, aby dokládal žádost potvrzením o bezdlužnosti

Navrhuje se, aby žadatel o povolení měl povinnost doložit, že nemá žádné nedoplatky u orgánů Finanční správy, Celní správy ani na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento institut je běžně využíván i v jiných právních předpisech, vede ke zvýšení serióznosti žadatelů o povolení a ke zvýšení transparentnosti podnikání v této oblasti, která je „bezpečnostně citlivá“.

1.3.11 Odkaz na Společný postoj Rady 2008/944/SZBP

V rámci rozhodování Ministerstva zahraničních věcí se doplňuje odkaz na Společný postoj Rady 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Společný postoj je základním dokumentem na úrovni EU, jež pro členské státy stanoví 8 kritérií pro posuzování žádostí o vývoz vojenského materiálu do třetích zemí. Těmito kritérii jsou:

(1) Dodržování mezinárodních povinností a závazků členských států, zejména sankcí

přijatých Radou bezpečnosti OSN nebo Evropskou unií, dohod o nešíření a jiných tématech, jakož i dalších mezinárodních závazků.

(2) Dodržování lidských práv v zemi konečného určení a dodržování mezinárodního

humanitárního práva touto zemí.

(3) Vnitřní situace v zemi konečného určení jako výsledek napětí nebo ozbrojených

konfliktů.

(4) Zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability. (5) Národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších

vztazích odpovídají, jakož i bezpečnost spřátelených a spojeneckých zemí.

(6) Chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména pokud jde o její

přístup k terorismu, povahu jejích spojeneckých závazků a dodržování mezinárodního práva.

(7) Existence rizika, že vojenské technologie nebo vojenský materiál budou v kupující

zemi dodány jinému než deklarovanému odběrateli nebo znovu vyvezeny za nežádoucích podmínek.

(8) Slučitelnost vývozu vojenských technologií nebo vojenského materiálu

s technickou a hospodářskou kapacitou přijímající země, přičemž je žádoucí, aby státy své legitimní potřeby v oblasti bezpečnosti a obrany naplňovaly s co nejmenším využitím lidských a hospodářských zdrojů pro potřeby zbrojení.

1.3.12 Zjednodušené licence pro vývozy při veletrzích, výstavách, předvádění apod.

Pro dovozy a vývozy vojenského materiálu za účelem předvádění vzorků na veletrzích, výstavách a prezentacích, účasti na výběrových řízeních nebo pro testování, zkoušení a hodnocení se navrhuje umožnit podnikatelům získat licenci ve zkrácené lhůtě. Tato zkrácená lhůta je 15 pracovních dnů oproti běžné 60denní lhůtě. Zjednodušená procedura byla již dříve zavedena v rámci euronovely zákona pro transfery vojenského materiálu k těmto účelům v rámci EU. Důvodem zkrácení lhůty i při vývozech a dovozech mimo EU je snaha o zvýšení operativnosti podnikatelů při těchto specifických činnostech, jejichž účelem není trvalý dovoz nebo vývoz vojenského materiálu, ale spíše snaha o prosazení se na zahraničních trzích. Tato licence neopravňuje k prodeji; vojenský materiál musí být vyvezen na veletrh, výstavu či předvedení a po jejich skončení musí být vrácen do ČR. Není možné, aby tento vojenský materiál byl prodán nebo jakkoli vyvezen jinam. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude i v těchto případech, byť ve zkrácené lhůtě, rozhodovat na základě závazných stanovisek dotčených orgánů. V případě, že by byly ohroženy chráněné zájmy, je Ministerstvo průmyslu a obchodu oprávněno žádost zamítnout. Ustanovení o odejmutí licence platí obdobně.

1.3.13 Úprava správních poplatků

V souvislosti se změnami v zákoně č. 38/1994 Sb. dochází k revizi správních poplatků. Nová právní úprava správních poplatků koresponduje s novými instituty, jež se do zákona zavádějí nebo se v zákoně upravují (např. rozšíření povolení k obchodování s vojenským materiálem nebo prodloužení platnosti licence k obchodu s vojenským materiálem) a odpovídá zvýšeným nárokům spojeným s povolovací a kontrolní činností v této citlivé oblasti. Nejenže v rámci správních řízení jsou žádosti mimo jiné hodnoceny a posuzovány z hlediska zahraničněpolitických zájmů, dodržování závazků vyplývajících z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích, z hlediska veřejného pořádku a bezpečnosti a v určitých případech i z hlediska zabezpečování obrany České republiky, přičemž do správního řízení vstupují mimo Ministerstva průmyslu a obchodu též Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, ale současně je v rámci této novely navrhováno zkrácení lhůt pro vydání závazného stanoviska, což s sebou nese zvýšené požadavky na prověření žadatele, a přinese tak zvýšení zátěže státní správy. Tyto skutečnosti musí reflektovat výše správních poplatků, které zůstaly po celou dobu od přijetí zákona o správních poplatcích v této oblasti zachovány ve stejné výši.

2.0 Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

K předkládanému materiálu se podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace RIA neuplatňuje, neboť navrhovaná právní úprava je ve své podstatě technického rázu. Právní úprava zákona je částečně implementací směrnice EP a Rady 2009/43/ES – v tomto ohledu není možné odchýlení se či neimplementace tohoto právního předpisu EU.

Dle Plánu legislativních prací vlády na zbylou část roku 2014 se k předkládanému návrhu RIA též neuplatňuje.

2.1 Návrh možných řešení

Navrhovaná právní úprava reaguje na změny v našem právním řádu a dává zákon do souladu s právními předpisy, které byly za uplynulé období novelizovány nebo byly vydány nové (například Občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, kontrolní řád). Záměrem není měnit základní systémová ustanovení zákona. Vzhledem k výše uvedenému nebylo možno při posuzování možných řešení uvažovat o jiné variantě než o novele stávajícího zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem.

Pokud jde o úpravy související s novým Občanským zákoníkem, zákonem o obchodních korporacích a kontrolním řádem, lze odkázat na důvodové zprávy těchto právních předpisů, jež odůvodňují koncepci těchto právních předpisů a jednotlivých institutů v těchto právních předpisech.

Zavedení některých institutů do zákona (revize definice vojenského materiálu, informační povinnost při vývozu vojenského materiálu, který podléhá mezinárodní smlouvě o konvenčních ozbrojených silách, informační povinnost transferovaného vojenského materiálu do ČR, odkaz na Společný postoj Rady 2008/944/SZBP, znovuzavedení právní úpravy vývozu vojenského materiálu realizovaného Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany, zavedení vydávání povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem pro na dobu určitou, zavedení povinnosti žadatele o povolení, aby dokládal žádost potvrzením o bezdlužnosti) odpovídá bezpečnostním požadavkům, jež zákon sleduje a chrání. Není v tomto ohledu možné zvažovat různé varianty řešení, neboť bezpečnost státu je v tomto prioritní. Nelze v tomto ohledu zvažovat ani ekonomický či administrativní dopad, neboť i v tomto případě je bezpečnost státu prioritní.

Na jedné straně úprava povolovacího režimu z bezpečnostních důvodů je vyvážena zavedením institutů, které jsou pro podnikatele prospěšné a které podnikateli ulehčí nebo zjednoduší výkon podnikatelské činnosti, a to jak administrativně, tak finančně. Např. elektronizace podávání žádostí již v dnešní době funguje v souvislosti s elektronizací Licenční správy MPO. Právní úprava rozšíření povolení k obchodování s vojenským materiálem a právní úprava prodloužení platnosti licence k obchodu s vojenským materiálem jsou pro podnikatele prospěšné v tom, že původní povolení nebo licence zůstávají v platnosti a pouze za správní poplatek po splnění nutných náležitostí, jež jsou bezpečnostně podmíněny, může být povolení rozšířeno nebo licence prodloužena. Značné zjednodušení a urychlení procesu přináší zjednodušená licence pro veletrhy, výstavy, předvádění a testování dle § 19a. Obecně lze pozitivní dopad předpokládat jak u cca 200 stávajících držitelů povolení, tak i u budoucích žadatelů o povolení, kterých je během roku průměrně 30. U stávajících podnikatelů lze předpokládat časové úspory.

Úprava deliktů odpovídá navrženým změnám v zákoně. Nedochází ke zvýšení sankcí (pokut), jež mohou být ukládány. Nepředpokládá se, že by úpravou sankcí došlo ke zvýšení výběru finančních prostředků, jež by byly příjmem státního rozpočtu.

2.2 Dotčené subjekty

Návrh právní úpravy se dotýká právnických a podnikajících fyzických osob, žadatelů a držitelů povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V současné době je evidováno cca 200 držitelů tohoto povolení. Novelou jsou dále dotčeny orgány státní správy (MPO, MV, MZV, MO).

2.3 Konzultace

Samotné přípravě návrhu právní úpravy předcházelo projednání možných variant a východisek se všemi zainteresovanými ministerstvy a ústředními správními úřady a se zástupci podnikatelů, tj. Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu.

Návrh zákona byl v rámci mezirezortního připomínkového řízení projednán se všemi ministerstvy a dalšími ústředními orgány státní správy, jejichž působnosti se právní úprava týká.

2.4 Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Po konzultacích s dotčenými orgány a podnikatelskou veřejností bylo zvoleno řešení spočívající v technické novele zákona. Její přijetí umožní účinněji využívat existující instituty, a to vše bez ohrožení zahraničněpolitických nebo bezpečnostních zájmů České republiky.

2.5 Implementace a vynucování

Orgány odpovědnými za realizaci provedených změn jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Generální ředitelství cel.

2.6 Přezkum účinnosti

Předmět právní úpravy bude sledován po celou dobu naplňování cíle, kterým je zvýšení transparentnosti regulace a kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Při dalším vývoji právní úpravy bude přihlédnuto k případným novým východiskům v rámci EU, NATO apod.

3.0 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR; Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, její slučitelnost s právem EU a jeho zásadami; Předpokládaná hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, nároky na státní rozpočet; Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s rovností mužů a žen, vyhodnocení korupčních rizik, dopad na ochranu osobních údajů, dopad na životní prostředí

3.1 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR

Předkládaný návrh je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky, který stanoví čl. 112 Ústavy ČR, zejména s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.) a s jejím čl. 4 odst. 1 (Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.).

3.2 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, její slučitelnost s právem EU a jeho zásadami

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, a též respektuje závazky vyplývající z členství České republiky v mezinárodních organizacích.

Dne 24. 12. 2014 vstoupila v platnost Smlouva o obchodu se zbraněmi. Tato smlouva reaguje na nedostatečnou úroveň regulace mezinárodního obchodu se zbraněmi obsaženými v Registru konvenčních zbraní OSN a s ručními a lehkými zbraněmi s cílem předejít nedovolenému obchodu s nimi, zabránit jejich případnému zneužití a současně posílit ochranu lidských práv, když vytváří první globální nástroj, na jehož základě jsou všechny smluvní strany povinny vytvořit a ve své praxi implementovat účinný kontrolní systém vycházející ze společných standardů stanovených touto smlouvou. Současné znění zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem je plně v souladu s touto smlouvou a zůstane i v případě schválení navrhované právní úpravy, neboť tato úprava nenavrhuje žádné změny, které by byly v rozporu s požadavky stanovenými Smlouvou o obchodu se zbraněmi.

V rámci právní úpravy EU se na danou oblast právní úpravy vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie, konkrétně články 36, 114, 346 této Smlouvy. Podstatným je v této souvislosti článek č. 346 Smlouvy o fungování EU. Obchod s materiálem bezpečnostně citlivým požívá výjimku z pravidel jinak obvykle volného vnitřního trhu jen do té míry, do jaké ji členský stát považuje za nezbytnou k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti. Členské země Evropské unie mohou v nutné míře přijmout svým charakterem speciální právní úpravu v oblasti vyňaté z pravidel volného trhu na základě článku č. 346. Taková výjimka z pravidel vždy konzistentně sleduje určitý oprávněný zájem a není více restriktivní, než je nutné k ochraně takového zájmu, kterým je v konkrétním případě potřeba zajištění zejména vnitřní a vnější bezpečnosti v souvislosti s obchodem s materiálem bezpečnostně citlivým. V zákoně č.

38/1994 Sb. je tato výjimka uplatněna např. v tom, že se neuplatní volný pohyb služeb, jež je jinak obvyklý, a to s poukazem na 1/ bezpečnostní zájmy ČR a EU jako celku, 2/ s ohledem na to, že zbraně nejsou volně obchodovatelné zboží – jedná se o zboží citlivé povahy (nabývání a prodej jsou omezeny a striktně regulovány vnitrostátním právem), 3/ a na skutečnost, že odstoupením od této regulace by stát popíral svoji regulatorní funkci. Veškeré „odchylky“ od jinak platných obecných zásad práva EU jsou podloženy bezpečnostními riziky – ostatně tato rizika jsou explicitně uvedeným důvodem, kdy členský stát může mít odchylnou právní úpravu. V tomto směru i ostatní státy EU mají zachovány výjimky z volného pohybu služeb, jež jsou bezpečnostně podmíněny (např. povolovací režimy transferů v rámci EU).

V rámci rozhodování Ministerstva zahraničních věcí se doplňuje odkaz na Společný postoj Rady 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Společný postoj je základním dokumentem na úrovni EU, jenž stanoví 8 kritérií pro posuzování žádostí, jimiž se MZV mimo jiné řídí. Tato kritéria jsou tedy důležitá v rámci vydávání závazného stanoviska ze strany MZV. Normativní text zákona je nově doplněn jak o výše zmíněný čl. 346 SFEU, tak o Společný postoj a též o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES. Některá ustanovení v zákoně jsou vykazována jako implementační k uvedené směrnici – v tomto ohledu jsou tato ustanovení podtržena a označena CELEXem. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství byla rozhodnutím Společného výboru Evropského hospodářského prostoru č. 111/2013 ze dne 14. června 2013 rozšířena na státy Evropského hospodářského prostoru. Proto je tato skutečnost v jednotlivých ustanoveních zákona zohledněna – znamená to tedy rozšíření dopadu směrnice a režimu zákona na občany Islandu a Norska; pokud jde o transfery, tam se jejich režim uplatní na Norsko a Island. Občané Lichtenštejnska jsou explicitně vyjmuti, neboť to výše uvedené rozhodnutí Společného výboru Evropského hospodářského prostoru explicitně přepokládá. Pokud jde o povolení dle § 7 zákona, to předpokládá, že povolení může být vydáno právnické osobě za podmínky, že základní kapitál není více než z 49 % tvořen vklady pocházejícími od zahraničních osob, s výjimkou vkladů od zahraničních osob se sídlem nebo bydlištěm v některém z členských států Evropského hospodářského prostoru. Toto ustanovení je v souladu s dohodou o EHP a není dotčeno rozhodnutím Společného výboru Evropského hospodářského prostoru č. 111/2013.

Zákon jako celek byl notifikován Evropské komisi v rámci přístupu ČR k ES. Následně jeho celá podoba byla notifikována v rámci euronovely v roce 2011, i v rámci této novely bude zaslána tabulka implementace k notifikaci v rámci EU.

Zákon jako celek není pokládán za technický předpis ve smyslu směrnice EP a Rady 98/34/ES.

Pokud jde o judikaturu Soudního dvora EU v dané oblasti, lze zmínit judikaturu věnující se otázce způsobilosti osob zapojených do obchodu s vojenským materiálem, zejm. případ C- 474/12 Schiebel, kdy bylo potvrzeno, že veškeré omezující podmínky, uplatňované na základě možné výjimky dané čl. 346 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování EU, je třeba posuzovat s ohledem na kritérium vhodnosti a proporcionality sledovanému cíli, a to i v případě, že se jedná o cíl zajistit spolehlivost osob oprávněných k provozování obchodu s vojenskými zbraněmi a vojenským střelivem a zprostředkování koupě a prodeje vojenských zbraní a vojenského střeliva, cíl bezpečnosti dodávek obranného materiálu a cíl zabránit úniku strategických informací.

Materiál je, vzhledem k výše uvedenému, v plném souladu s právem Evropské unie.

3.3 Předpokládaná hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, nároky na státní rozpočet

Oproti stávající právní úpravě nebudou s návrhem ve vztahu k veřejným rozpočtům spojeny žádné výdaje, předpokládá se zvýšení výběru na správních poplatcích o cca 10 mil.,– Kč. Návrh se netýká sociální oblasti ani otázky rovnosti mužů a žen. Návrh nebude mít negativní dopady na životní prostředí.

Instituty, jež jsou zavedeny, jsou pro podnikatele prospěšné (např. zjednodušená licence pro veletrhy a výstavy, úprava rozšíření povolení, úprava prodloužení platnosti licence, elektronizace podání žádosti o povolení a o licenci).

3.4 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s rovností mužů a žen, vyhodnocení korupčních rizik, dopad na ochranu osobních údajů, dopad na životní prostředí

Předložený návrh zákona nemá dopad na specifické skupiny obyvatel, včetně rovnosti mužů a žen. Návrh nemá dopad na životní prostředí. Návrh nemá dopad na ochranu osobních údajů. Zákonem nejsou zakládány možnosti zvýšení korupce, vzhledem ke kontrolním mechanizmům, jež jsou nastaveny v rámci MPO a dotčených rezortů.

3.5 Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví čl. 4 odst. 1 písm. h) a čl. 9 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), kterou uveřejnila na webové stránce www.korupce.cz Sekce pro koordinaci boje s korupcí Úřadu vlády České republiky. Jedná se o jednoduché vyhodnocení korupčních rizik předkladatelem. Při zpracování návrhu novely zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci novelizovaného zákona. S ohledem na to, že navrhovaná právní úprava je toliko povahy technické, respektuje zásadu co nejmenších zásahů do současného znění zákona, reaguje na požadavky vyplývající z nových právních předpisů (Občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, kontrolní řád, správní řád) a požadavky praxe při aplikaci zákona, respektive představuje pouze:

- odstranění „nedostatků“ účinného znění zákona, tedy drobné úpravy znění některých ustanovení tak, aby jejich výklad a aplikace nečinily v praxi potíže nebo

- modifikaci již v současnosti zavedených zákonných povinností nebo

- zavedení povinností, jež sledují bezpečnostní cíle zákonné úpravy v souvislosti s vnější či vnitřní bezpečností.

Předkladatel si dovoluje konstatovat, že smyslem navrhované právní úpravy je kromě jiného omezit korupční rizika tím, že budou upřesněny povinnosti a postupy, které stanoví zákon. Zejména se jedná o upravení postupu při prodlužování lhůty pro vydání

závazného stanoviska (např. podle § 6, § 16 apod.), stanovení, že licence se prodlužuje na základě § 18a, kde bude využito závazných stanovisek (§ 18a odst. 4). Tyto postupy rozšiřují aplikaci závazných stanovisek a doplňují tak zvážení zahraničněpolitických a bezpečnostních rizik při správním řízení o žádosti. Tím dochází k minimalizaci korupčních rizik, neboť rozhodnutí ve věci je podmíněno tímto závazným stanoviskem. Tímto dochází k posílení nejen protikorupčního jednání, ale též k posílení transparentnosti celého správního řízení upravované oblasti. Předkladatel posoudil podle požadavků Metodiky CIA, zda navrhovaná právní úprava naplňuje kritéria přiměřenosti, efektivity, odpovědnosti, opravných prostředků, kontrolních mechanizmů.

Tabulka: Zhodnocení korupčních rizik dle Metodiky CIA

Kritérium Zhodnocení naplnění kritériaPoznámka či vysvětlení

definovaného v Metodiceke zhodnocení naplnění CIAkritéria ve vztahu k návrhu právního předpisu

přiměřenost návrh předpisu nerozšiřujenávrh předpisu zasahuje do

kompetence orgánů veřejnésoučasného znění zákona co správy,možná nejmenší měrou předpis je přiměřený množině vztahů, které má upravovat

efektivita návrh předpisu umožňujepředmětem návrhu předpisu

kontrolovat a vynucovatnebyly úpravy, které by měly dodržování stanovenýchvliv na změnu možnosti povinností;kontrolovat nebo vynucovat cílem návrhu předpisu jedodržování stanovených přímo podpořit možnostipovinností efektivní implementace postupů stanovených v zákoně

odpovědnost hodnocení tohoto kritérianávrh předpisu nijak nově

není relevantníneupravuje odpovědnosti, tyto zůstávají zachovány

opravné prostředky hodnocení tohoto kritérianávrh předpisu nemění

není relevantnímožnosti obrany proti nesprávnému postupu orgánu veřejné správy, problematika opravných prostředků není předmětem úpravy novely

kontrolní mechanizmy hodnocení tohoto kritéria návrhem předpisu dochází

není relevantní k rozšíření kontrolních mechanizmů tak, aby byly co nejvíce chráněny zájmy a požadavky zákona v podobě vnitřní a vnější bezpečnosti a naplnění závazků z mezinárodních smluv v oblasti bezpečnosti

Co se týká oblasti transparentnosti a otevřených dat, předkládaný návrh dbá na to, aby byly zachovány všechny uveřejňovací povinnosti, které z právní úpravy zákona vycházejí nebo s ním souvisejí, a jsou tak realizovány dlouhodobě (každoročně předkládaná a zveřejňovaná Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice).