Obecná část
1 Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhované změny dvou paragrafů zákona o sociálních službách vrací jejich obsah do doby před změnami provedenými Parlamentem ČR v rámci tzv. úsporných balíčků. Současné platné znění se z hlediska osob žádajících o příspěvek na péči neosvědčilo, mnoha osobám pobírajícím tuto dávku byl příspěvek snížen, nebo dokonce odebrán, a to nikoliv proto, že by se změnil – zlepšil jejich zdravotní stav a způsobilost, ale proto, že v rámci nového systému „jsou administrativně považováni“ za soběstačnější než ve skutečnosti jsou. Noví žadatelé o příspěvek na péči jsou v mnoha případech zařazeni do nižšího stupně závislosti na pomoci druhé osoby, než umožňují jejich skutečné možnosti zvládat základních životní potřeby.
Pokud tedy bylo skutečně cílem této úpravy, jak bylo při jejím prosazování deklarováno, snížení administrativní náročnosti a složitosti při současném zachování či dokonce zvýšení „standardu“ péče o osoby závislé, a nikoliv snížení výše finančních příspěvků, je evidentní, že proklamovaných cílů přijetím této úpravy nebylo dosaženo.
Nejen, že radikálním snížením počtu posuzovaných úkonů nedošlo ke snížení administrativní náročnosti, ale došlo dokonce k jejímu zvýšení. Posuzuje se totiž sice méně oblastí, ale vzhledem k jejich rozsahu a absenci logického rozčlenění je složitější (a v řadě případů dokonce nemožné) každý jednotlivý případ zodpovědně a pravdivě tímto nedostatečným počtem parametrů posoudit.
Důvodem těchto negativních změn je zúžení rozsahu úkonů, které jsou příslušnými orgány státní správy posuzovány při rozhodování o výši příspěvku z původních 36 na pouhých 10. Stejným způsobem byla provedena restrikce i v prováděcí vyhlášce, takže nyní je značně obtížné pro sociální pracovnice i posudkové lékaře objektivně zhodnotit u jednotlivých žadatelů o příspěvek jejich schopnost zvládat konkrétní úkony základních životních potřeb.
Navrhovaná nová právní úprava se pouze vrací k původnímu znění § 8 a 9, které se za několik let jejich využívání plně v praxi osvědčilo.
Vzhledem k tomu, že sestava sociálních pracovníků a lékařů, kteří zdravotní způsobilost posuzují, se změnila za dobu trvání současné úpravy jen málo, je předpoklad, že většině pouhý návrat do doby před přijetím minulé právní úpravy způsobí méně problémů než tvorba zcela nové metodiky.
Navrhovaná právní úprava odstraňuje negativní dopady předchozí úpravy, objektivizuje posuzování odkázanosti žadatele o příspěvek na pomoc druhé osoby, a tím přináší kladný sociální dopad.
2 Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Lze očekávat, že náklady státního rozpočtu se vrátí k hodnotám z roku 2012. Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na rozpočty obcí a krajů.
3 Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami
Navrhovaná právní úprava s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
4 Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR.
Zvláštní část
K článku I bodu 1
Definují se podmínky, za kterých je osoba považována za osobu závislou na pomoci jiné osoby a to celkem ve čtyřech stupních.
K článku I bodu 2
V odstavci 1 se definují úkony při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti. V odstavci 2 se definují úkony při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti. Dále se určuje princip, podle kterého se provádí hodnocení.
K článku II
Zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2016.