Novela z. o státních svátcích - RJ

Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy.

Mezinárodní den studentstva je po celém světě slaven jako připomínka pražských událostí z konce října a průběhu listopadu 1939 a následné popravy 9 představitelů studentských organizací dne 17. listopadu 1939. Jak se konstatovalo v „Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu“ vydaném na schůzi delegátů z 26 členských zemí Mezinárodní unie studentů, která se konala v Londýně v roce 1941, čeští vysokoškolští studenti „jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům roku 1939“. Od té doby je 17. listopad celosvětově slaven jako Mezinárodní den studenstva. V českých, resp. československých právních předpisech se však 17. listopad poprvé objevil až v roce 1990, kdy v rámci novely zákona č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, byl 17. listopad poprvé v historii zařazen mezi významné dny jako „den boje studentů za svobodu a demokracii“. Novým zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, byl 17. listopad poprvé zakotven jako státní svátek, a to opět jako „Den boje studentů za svobodu a demokracii“. Jde o přípomínku zmíněných událostí v roce 1939 i událostí o 50 let mladších, které v roce 1989 spustily v tehdejším Československu vlnu demonstrací s následkem pádu totalitního komunistického režimu. Ačkoli v současné české společnosti logicky mnohem více „rezonují“ události z roku 1989, z dlouhodobější historické perspektivy i v kontextu mezinárodního významu by neměl odkaz listopadu 1939 být upozaděn. Přestože Mezinárodní den studentstva byl v roce 1941 přijat za výrazné podpory tehdejší exilové československé vlády, československá legislativa až do roku 1990 datum 17. listopadu zcela přehlížela. Samotný „Mezinárodní den studenstva“ není v právních předpisech reflektován dodnes. Nový název státního svátku „Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii“ tak poprvé oficiálně pojímá celosvětově uznávaný mezinárodní svátek studentů i jako státní svátek, a zároveň v původní části názvu ponechává odkaz na oba dějinné milníky, které mají velký historický význam jak pro vysokoškolské studenstvo samotné, tak pro celou českou společnost.

Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí.

Navrhovaná úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí.

Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky.

Navrhovaná úprava nebude mít dopad na podnikatelské prostředí České republiky.

Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právem Evropské unie.

Navrhovaná změna není v rozporu s ústavním pořádkem, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Navrhovaná změna není v rozporu s právními akty Evropské unie.

Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen a předpokládané dopady na životní prostředí

Platný právní stav a navrhovaná právní úprava nemají vliv na rovné postavení mužů a žen. Navrhovaná úprava nebude mít dopady na životní prostředí.

Návrh na schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení

Navrhovaná právní úprava si klade za cíl pouze doplnění názvu státního svátku 17. listopadu a je proto legislativně jednoduchá. Neklade si ambici měnit ostatní svátky nebo významné dny nebo další části zákona. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.