Důvodová zpráva k Novela z. o státních svátcích - RJ

Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy.

Mezinárodní den studentstva je po celém světě slaven jako připomínka pražských událostí z konce října a průběhu listopadu 1939 a následné popravy 9 představitelů studentských organizací dne 17. listopadu 1939. Jak se konstatovalo v „Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu“ vydaném na schůzi delegátů z 26 členských zemí Mezinárodní unie studentů, která se konala v Londýně v roce 1941, čeští vysokoškolští studenti „jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům roku 1939“. Od té doby je 17. listopad celosvětově slaven jako Mezinárodní den studenstva. V českých, resp. československých právních předpisech se však 17. listopad poprvé objevil až v roce 1990, kdy v rámci novely zákona č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, byl 17. listopad poprvé v historii zařazen mezi významné dny jako „den boje studentů za svobodu a demokracii“. Novým zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, byl 17. listopad poprvé zakotven jako státní svátek, a to opět jako „Den boje studentů za svobodu a demokracii“. Jde o přípomínku zmíněných událostí v roce 1939 i událostí o 50 let mladších, které v roce 1989 spustily v tehdejším Československu vlnu demonstrací s následkem pádu totalitního komunistického režimu. Ačkoli v současné české společnosti logicky mnohem více „rezonují“ události z roku 1989, z dlouhodobější historické perspektivy i v kontextu mezinárodního významu by neměl odkaz listopadu 1939 být upozaděn. Přestože Mezinárodní den studentstva byl v roce 1941 přijat za výrazné podpory tehdejší exilové československé vlády, československá legislativa až do roku 1990 datum 17. listopadu zcela přehlížela. Samotný „Mezinárodní den studenstva“ není v právních předpisech reflektován dodnes. Nový název státního svátku „Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii“ tak poprvé oficiálně pojímá celosvětově uznávaný mezinárodní svátek studentů i jako státní svátek, a zároveň v původní části názvu ponechává odkaz na oba dějinné milníky, které mají velký historický význam jak pro vysokoškolské studenstvo samotné, tak pro celou českou společnost.⁠‌‌​‌​​​​‌‌‌​‌​‌​⁠

Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí.

Navrhovaná úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí.

Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky.

Navrhovaná úprava nebude mít dopad na podnikatelské prostředí České republiky.

Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právem Evropské unie.

Navrhovaná změna není v rozporu s ústavním pořádkem, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Navrhovaná změna není v rozporu s právními akty Evropské unie.⁠‌‌​‌​​​​‌‌‌​‌​‌​⁠

Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen a předpokládané dopady na životní prostředí

Platný právní stav a navrhovaná právní úprava nemají vliv na rovné postavení mužů a žen. Navrhovaná úprava nebude mít dopady na životní prostředí.

Návrh na schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení

Navrhovaná právní úprava si klade za cíl pouze doplnění názvu státního svátku 17. listopadu a je proto legislativně jednoduchá. Neklade si ambici měnit ostatní svátky nebo významné dny nebo další části zákona. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.