Důvodová zpráva k Novela z. o loteriích a jiných podobných hrách

V souvislosti s prakticky nijak nekontrolovaným rozmachem provozování technických herních zařízení, jejichž provozovatelé zcela úmyslně obcházejí ustanovení loterního zákona v tom směru, že k provozování takovýchto zařízení využívají zcela účelově marginálního či pouze domnělého dovednostního resp. znalostního prvku v podobě vědomostní soutěže. Konkrétně se jedná o technická zařízení označovaná jako např. „kvízomaty“ či „slevostroje“. Provozování takovýchto nelegálních zařízení přitom znamená zcela zásadní ohrožení veřejného pořádku a s ohledem na svou neregulovatelnost může mít přímo fatální důsledky z pohledu vzniku závislosti a veškerých negativních dopadů spojených s diagnózou patologického hráčství. Doposud provozovatelé uvedených technických zařízení zneužívaly sporného výkladu týkajícího ho se definice loterie a jiné podobné hry ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 loterního zákona. Cílem předkládané novely je tak především posílit efektivitu postihu takovýchto společensky vysoce rizikových aktivit, a to zejména v tom směru, aby došlo k zakotvení jejich zcela jednoznačného a nezpochybnitelného zákazu na základě ustanovení loterního zákona. Jednoznačný zákaz provozování jakýchkoliv technických zařízení, které by pod zástěrkou vědomostní soutěže nabízely sázejícím sázkové hry, v jejichž rámci by ve skutečnosti o výhře, prohře či jejich výši rozhodovala náhoda nebo předem neznámá okolnost, by měl zcela zásadním způsobem přispět k postihu jejich provozování a k ochraně výše uvedených veřejných zájmů.

Změna je navrhována v návaznosti na výtku Evropské komise, která v požadavku sídla na území České republiky jako nezbytnou podmínku pro získání povolení k provozování loterií nebo jiných podobných her, spatřovala rozpor s primárním právem Evropské unie, zejména články 49 (právo usazování), 56 (volný pohyb služeb) a 63 Smlouvy o fungování Evropské unie (volný pohyb kapitálu).

Podle nové konstrukce se výslovně zakazuje jakákoliv podpora provozování nepovolené loterie a jiné podobné hry, ať už nabývá formy podpory prodeje nepovolených loterií a jiných podobných her, jakož i veškeré formy zprostředkování účasti na nepovolených loteriích a jiných podobných hrách, včetně zprostředkování vkladu a výplaty výher z těchto her. Tento výčet je toliko příkladný a umožňuje tak pro futuro za podporu provozování považovat jakoukoliv činnost, jejímž cílem je usnadnit či podpořit provozování nepovolené loterie a jiné podobné hry a nejedná se přitom o činnosti komplexně upravené zvláštním právním předpisem (např. zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy). Naopak za podporu provozování je nutné vždy považovat činnosti v definici explicitně uvedené.

V souvislosti s nově zavedenou definicí podpory provozování došlo k precizaci původní široké definice provozování, jejíž předchozí bezbřehost způsobovala celou řadu aplikačních problémů.

V návaznosti na odstranění požadavku sídla na území České republiky je nově v souladu s požadavky Evropského práva stanoveno, že povolení k provozování loterií nebo jiných podobných her může být vydáno právnické osobě se sídlem na území členského státu Evropské unie nebo na území státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru. V této souvislosti jsou provedeny i nutné změny v dosavadním § 4 odstavci 6, 7, 8 a 9, které upravují požadavky na provozovatele, a to podle jednotlivých typů loterií a jiných podobných her.

Návrh stanoví, že v případě právnické osoby se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, musí jít o právnickou osobu, která splňuje srovnatelné požadavky stanovené loterním zákonem. Dovolává-li se návrh u takovéto zahraniční právnické osoby srovnatelnosti s českou právnickou osobou, je tato podmínka splněna, jestliže se ve všech podstatných znacích shoduje s právní formou akciové společnosti, jak ji definuje český právní řád, a současně splňuje všechny další požadavky, které na tuto právnickou osobu klade loterní zákon. ⁠‌‌​‌​​‌​​‌‌‌‌‌​‌⁠

Prostřednictvím předloženého návrhu zároveň dochází k odstranění obligatorní registrace sázejících v kamenných pobočkách provozovatele resp. na místech, kde běžně přijímá sázky. V souvislosti s odstraněním požadavku sídla na území České republiky a otevřením trhu pro provozovatele z jiných členských států Evropské unie by tato forma registrace mohla zakládat překážku volnému pohybu služeb dle čl. 56 Smlouvy o fungování Evropské unie. Z tohoto důvodu a v zájmu předcházení jakýmkoliv rozporům s unijním právem je nutné tuto zákonnou podmínku odstranit. Proces registrace bude nadto transparentně upraven příslušnými ustanovení nové části šesté.

Návrh výslovně stanovuje pravidlo pro přepočet cizí měny na českou korunu v případě požadavků na výši základního kapitálu. V takovém případě nesmí být hodnota základního kapitálu po přepočtu na českou korunu nižší než zákonem stanovená výše základního kapitálu pro jednotlivé druhy loterií a jiných podobných her. Přepočet se bude řídit kurzem České národní banky platným ke dni podání žádosti o povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry.

Podle nově navrhované právní úpravy se explicitně zakazuje provozování loterií a jiných podobných her, u nichž je jejich výsledek (výhra případně její výše) odvislý od sázek učiněných v souvislosti s provozováním loterie nebo jiné podobné hry, k jejímuž provozování nebylo vydáno povolení podle tohoto loterního zákona. Tento zákaz směřuje proti praxi spočívající v propojování účastníků povolených loterií a jiných podobných her s loteriemi a jinými podobnými hrami, které podle českého loterního zákona povoleny nebyly. Takovéto propojování sázejících registrovaných na základě různých národních právních úprav je využívané především v rámci provozování on-line kasinových her (zejména pokeru či jiných karetních popř. i válcových her) a znamená velká rizika pro zajištění účinné aplikace opatření proti praní špinavých peněz, a to v důsledku účasti sázejících z jurisdikcí s nižším standardem regulace loterií a jiných podobných her. S ohledem na skutečnost, že loterie dle části první loterního zákona bylo na základě studie Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti & SC&C vyhodnoceno jako nejméně společensky škodlivý druh loterií a jiných podobných her je přípustné vyjmout z výše uvedeného zákazu provozování tzv. sdílených loterií dle ustanovení §6a loterního zákona.

V souvislosti s umožněním zahraničním subjektům žádat o povolení k provozování loterií a jiných podobných her na území České republiky je nutné nově vymezit, jakým způsobem budou nejen tito zahraniční provozovatelé dokládat svou bezúhonnost. V tomto ohledu dochází k převzetí úpravy obsažené v návrhu zákona o hazardních hrách a rozšíření výčtu osob, které musí podmínky tohoto zákona z pohledu své bezúhonnosti splňovat. Takovéto opatření má za cíl zajistit maximální možnou důvěryhodnost provozovatelů loterií a jiných podobných her z pohledu plnění jejich zákonných povinností, a to především v souvislosti s významným nárůstem počtu těchto provozovatelů na tuzemském trhu s loteriemi a jinými podobnými hrami.

V souvislosti s umožněním zahraničním subjektům žádat o povolení k provozování loterií a jiných podobných her je v souladu s pravidly evropského práva stanoveno, že tzv. jistota může být složena nejen na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva se sídlem na území České republiky, nýbrž též u jakékoliv z těchto institucí, jejichž sídlo se nachází na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

Současně je nutné stanovit požadovanou výši jistoty pro loterie a jiné podobné hry provozované dálkovým způsobem prostřednictvím internetu podle nově upravené části šesté loterního zákona. Výše jistoty pak plní zásadní regulační funkci v tom směru, že má umožnit provozování pouze ekonomicky dostatečně silným subjektům, u nichž se dá s přihlédnutím ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že budou schopni kdykoliv během provozování dostát svým závazkům, jež jim z jejich činnosti budou vyplývat.

V souvislosti s otevřením trhu s loteriemi a jinými podobnými hrami provozovatelům usazeným mimo území České republiky je zřejmé, že podmínky loterního zákona musí zohlednit také situace, ve kterých bude mezi takovýmito subjekty docházet k provozování jediného loterního produktu. V současné době se jedná především o provozování číselných loterií, v jejichž rámci je herní jistina vytvářena na základě vkladů poskytnutých sázejícími u jednotlivých národních provozovatelů, avšak o výhře či prohře rozhoduje jediné slosování, jehož výsledky jsou následně společné pro všechny provozovatele, kteří se na provozování takovéto sdílené loterie podílejí. Odpovědnost za řádné provozování sdílené loterie pak plně nese ten provozovatel, který na území tohoto státu zajišťuje výběr sázek a výplatu výher.

Vzhledem k nezastavitelnému technickému pokroku se stala dosavadní právní úprava nevyhovující požadavkům a možnostem současného trhu s loteriemi a jinými podobnými hrami. Prakticky všechny loterie a jiné podobné hry je technicky možné provozovat dálkovým přístupem prostřednictvím internetu. Restriktivní regulace by byla proti smyslu a účelu zákona, neboť ze současných zkušeností je známo, že v jejím důsledku jsou sázející poměrně snadno schopni takovouto nepřiměřenou regulaci obcházet prostřednictvím účasti na loteriích a jiných podobných hrách na internetových stránkách provozovatelů, kteří nedisponují patřičným povolením k této činnosti, kde jim stát nemůže zajistit příslušnou míru ochrany.

V souvislosti s otevřením trhu pro zahraniční subjekty usídlené v jiných členských státech Evropské unie (Evropského hospodářského prostoru), kteří se zaměřují především na oblast provozování loterií a jiných podobných her dálkovým přístupem prostřednictvím veřejné sítě internet, je nezbytné nahradit dosavadní zmatečnou právní úpravu této oblasti, jež na jedné straně nevylučuje, ba spíše podporuje využití internetu, avšak na straně druhé pro to nezakládá žádná pravidla. Dochází proto k vymezení zcela nového pojmu „internetové hry“, jež však není samostatným druhem loterie nebo jiné podobné hry, nýbrž se jedná o formu (kanál), jejímž prostřednictvím mohou být jednotlivé druhy loterií nebo jiných podobných her dle § 2 zákona o loteriích provozovány. Princip těchto druhů loterií a jiných podobných her tak zůstává zcela identický a dochází pouze k rozšíření legálních forem, jejichž prostřednictvím jsou tyto konkrétní loterie nebo jiné podobné hry sázejícímu zpřístupněny. Prostřednictvím veřejné sítě Internet bude dle předložené novely možné provozovat všechny druhy loterií nebo jiných podobných her upravených loterním zákonem v ustanovení § 2 písm. a) a c) až n), přičemž musí být splněny a zachovány všechny požadavky a podmínky stanovené zákonem s přihlédnutím ke specifickým aspektům, jež jsou spojené s provozováním takovýchto loterií a jiných podobných her v tomto prostředí (např. faktická nerealizovatelnost požadavku provozování sázkových her v kasinu dle § 2 písm. i) loterního zákona prostřednictvím hodnotových žetonů aj.). Ustanovení rovněž zavádí pro provozovatele internetové hry výslovný zákaz nabízet nebo poskytovat jakékoli zařízení umožňující účast na internetové hře, a to ani prostřednictvím třetí osoby. Účelem tohoto opatření je zamezit vytvoření nezákonných heren.

Vzhledem k výše naznačené absenci dosavadní úpravy loterií a jiných podobných her prostřednictvím internetu je nezbytné vymezit též základní technické parametry a požadavky, které bude muset každý provozovatel takto provozovaných loterií a jiných podobných her splňovat. Takovéto technické parametry a požadavky byly včleněny do zcela nové části šesté loterního zákona a jejich základními východisky byla především ochrana sázejících, transparentnost provozování internetových her či dodržování předpisů upravujících opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Jako základní požadavek se jeví otázka umístění jednotlivých serverů, jejichž prostřednictvím je internetová hra provozována. Zatímco servery, na nichž probíhají herní procesy mohou být s ohledem na respektování volného pohybu zboží a služeb umístěny v kterémkoliv členském státě EU (EHP), servery s finančními daty a osobními údaji sázejících budou muset být obligatorně umístěny na území České republiky, a to s ohledem na veřejnoprávní zájem na ochraně finančních a fiskálních zájmů České republiky, stejně jako na dostatečné ochrany osobních a jiných údajů o tuzemských sázejících účastnících se internetových her.

Pokud jde o zajištění efektivního výkonu státního dozoru nad provozováním loterií internetových her, pak je provozovatel takovýchto loterií a jiných podobných her povinen zřídit příslušným orgánům státního dozoru dálkový a nepřetržitý přístup ke všem herním a finančním datům. Herními daty se v tomto směru rozumí především údaje o vyhodnocování jednotlivých okolností, jež určují výhru ve smyslu § 1 odst. 3 loterního zákona, kterými mohou být např. sázkové příležitosti v rámci kurzového sázení či výsledky konkrétních slosováních v rámci číselných loterií. Finančními daty, k jejichž zpřístupnění formou dálkového a nepřetržitého pasivního přístupu je provozovatel loterií a jiných podobných her provozovaných dálkovým způsobem povinen, se rozumí především údaje o vsazených částkách resp. vyplacených výhrách, a to jak ve svém souhrnu za určité časové období, tak v podobě jednotlivých transakcí individualizovaných ve vztahu ke konkrétním sázejícím.

Vymezení informačních povinností, s nimiž bude provozování internetových her spojeno, je jedním ze základních opatření v eliminaci škodlivých účinků spojených s nadměrnou účastí na loteriích a jiných podobných hrách provozovaných dálkovým způsobem prostřednictvím Internetu.

V případě provozování loterií a jiných podobných her provozovaných prostřednictvím internetu se jeví jako zcela zásadní umožnit každému jednotlivému sázejícímu nastavit si individuální finanční a časové podmínky své účasti. Pokud jde o finanční omezení, jež si je hráč povinen nastavit již v průběhu své registrace u každého jednotlivého provozovatele internetových her, při jeho vymezení se vycházelo ze zcela jednoznačného argumentu, dle nějž nastavení limitu výše sázek za určité období (kalendářní den či měsíc) je naprosto determinující ve vztahu k eventuální výši prohry. S ohledem na předcházení neuváženého navyšování limitů účasti sázejícího na internetové hře, je účinnost jakéhokoliv navyšování těchto limitů stanovena až od 24 hodin od provedení takovéto změny, a to plně v souladu s bodem 29 písm. b) Doporučení Evropské komise ze dne 14.7.2014 o zásadách pro ochranu spotřebitelů a hráčů služeb hazardních her online a pro prevenci hraní hazardních her online nezletilými osobami. Oproti tomu předložená úprava stanovuje prakticky okamžitou účinnost v případě zpřísnění jakýchkoliv limitů účasti sázejícího, čímž bude dostatečným způsobem zohledněna vůle sázejícího moderovat své chování v rámci účasti na internetové hře.

Základní podmínkou účasti sázejícího na internetové hře je úspěšné ukončení procesu registrace. Registrace sázejících je jediným nástrojem, kterým je možné účinně eliminovat rizika spojená s prakticky plně anonymním prostředí Internetu. Jejím smyslem je tedy primárně ověřit totožnost a věk sázejícího, přičemž provozovatel bude moci zaregistrovat pouze takového sázejícího, jenž zcela prokazatelně překročil 18. rok věku. Dosavadní úprava v § 4 odst. 5 zákona o loteriích stanovovala též formální požadavky týkající se procesu registrace sázejících, přičemž tyto požadavky spočívaly v obligatorní registraci sázejících pouze po osobní kontrole totožnosti a věku v místech, která provozovatel přijímal sázky na loterie nebo jiné podobné hry. Tento požadavek se jeví jako diskriminační z pohledu vstupu zahraničních subjektů usídlených v jiných členských státech Evropského unie (Evropského hospodářského prostoru), jelikož tito nemohou disponovat sítí poboček na území České republiky a dle evropského práva resp. jeho zásad volného pohybu zboží, služeb a kapitálu po nich ani nemůže národní úprava vytvoření takovéto sítě vyžadovat. Z tohoto důvodu bude nově na samotném provozovateli, aby učinil veškerá možná opatření, která budou moci spolehlivě prokázat věk a totožnost sázejících. V opačném případě se samozřejmě vystavuje riziku postihu v rámci správního trestání.

V souvislosti s procesem registrace je sázející vždy povinen identifikovat bankovní účet, popřípadě platební kartu, jejichž je vlastníkem nebo disponentem, a to za účelem vkládání či vyplácení (v případě bankovního účtu) peněžních prostředků na a z uživatelského účtu vedeného u provozovatele. Tento účet (karta) bude nově zákonem definován jako tzv. registrovaný bankovní účet (registrovaná platební karta) a až na výjimku v § 40h bude možné na uživatelský účet vkládat či z uživatelského účtu vyplácet peněžní prostředky. Provozovatel tak nesmí ani provést, resp. umožnit, platbu z uživatelského účtu ve prospěch neregistrovaného účtu. Stejně tak je povinen vrátit jakékoliv platby, které by pocházely z jiného než registrovaného bankovního účtu (registrované platební karty).

Výjimka z tohoto pravidla v rámci nově vloženého ustanovení § 40h umožňuje v omezeném objemu (5 000 Kč) vyplácet z uživatelského účtu peněžní prostředky v hotovosti a vkládat na uživatelský účet v souladu se zákonem upravujícím omezení plateb v hotovosti.

Obě tato ustanovení mají za cíl významným způsobem omezit rizika spojená s legalizací výnosů z trestné činnosti.

Proces registrace může být spojen s určitým časovým prodlením na straně provozovatele, jež by mohlo nepřiměřeným způsobem narušit účast sázejících na internetových hrách. V zájmu vytvoření prostoru pro řádné a efektivní ověření všech údajů provozovatelem bude nová úprava umožňovat zřízení tzv. dočasného uživatelského účtu, jehož prostřednictvím se sázející bude moci v určité omezené míře účastnit loterií nebo jiných podobných her provozovaných prostřednictvím internetu, aniž by byl proces jeho registrace dokončen. Tato omezená míra spočívá především v omezené době aktivace (30 dnů), v omezení celkové výše vkladu (3 000 Kč) a konečně v zákazu výplaty jakýchkoliv vložených vkladů či výher.

Vzhledem ke skutečnosti, že předložený návrh novely loterního zákona umožňuje provozování internetových her subjektům usídleným v jiných členských státech EU (EHP) je naprosto nezbytné, aby stát přijal konkrétní opatření, jejichž prostřednictvím bude eliminovat nelegální nabídku takovýchto loterií a jiných podobných her. Předložený návrh novely z tohoto důvodu zavádí blokaci internetových stránek a blokaci plateb učiněných v souvislosti s účastí sázejících na nepovolených internetových hrách. Obě tato opatření jsou úzce provázána se seznamem nepovolených internetových her, který vede Ministerstvo financí, které je zároveň věcně příslušné k rozhodnutí o zápisu do tohoto seznamu. Seznam nepovolených internetových her je jedním z prostředků boje proti nelegálním provozovatelům takovýchto loterií a jiných podobných her, jenž je velmi často využíván v rámci evropských právních úprav. Jeho prostřednictvím může být široká veřejnost prakticky okamžitě seznámena se skutečností, zda určitý provozovatel internetových her nabízející své služby na tuzemském trhu tyto své služby nabízí na základě platného povolení Ministerstva financí či nikoliv.

Vymezení základních podmínek provozování internetové hry dle nově navrhované části šesté loterního zákona prakticky v plném rozsahu odpovídá úpravě takovýchto loterií a jiných podobných her v rámci návrhu zákona o hazardních hrách. V tomto směru tak bude zajištěn plynulý přechod z loterního zákona na novou komplexní právní úpravu, a to jak pro provozovatele loterií a jiných podobných her, jakožto primární adresáty příslušných norem, tak pro samotného regulátora, kterým je v obou případech Ministerstvo financí.

Předkládaná novela nově upravuje poplatníka a předmět odvodu z loterií a jiných podobných her. Poplatníkem je vedle držitele povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry i ten, kdo loterii nebo jinou podobnou hru provozuje na území ČR bez příslušného povolení.

Předmětem daně je nadále provozování loterie a jiné podobné hry, a to znovu i takové, k jejímuž provozování provozovatel nedisponuje příslušným povolením. V souvislosti s provozováním internetových her je dále nezbytné zdůraznit princip teritoriality, neboť zásadním cílem navrhované úpravy je zdanit provozování internetových her na území České republiky. S ohledem na faktickou neohraničitelnost internetu je nezbytné vymezit kritérium, na jehož základě by bylo možné určit, kdy je internetová hra provozována na území České republiky. Tímto kritériem je po vzoru posledního návrhu zákona o hazardních hrách a o dani z hazardních her bydliště sázejících. Vzhledem k absenci legální definice pojmu bydliště v loterním zákoně, je nutné vycházet z definice obsažené v § 80 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle níž je bydlištěm osoby místo, kde se tato osoba zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale.

V souvislosti s výše uvedenými úpravami zákona o loteriích dochází k příslušné modifikaci ustanovení týkajících se správního trestání. Konkrétně pak dochází k navýšení horní hranice pokuty za provozování nepovolených loterií a jiných podobných her či k vymezení sankce pro poskytovatele internetového připojení či platebních služeb, jež nebudou respektovat ustanovení týkající se blokace internetových adres, na kterých jsou dostupné internetové hry bez povolení v České republice.

Zároveň dochází k zařazení liberačního důvodu pro právnické osoby provozující loterie a jiné podobné hry, jenž dosud nebyl v této oblasti správního trestání vymezen.

S ohledem na roztříštěnost právní úpravy v loterním zákoně definující správní orgány příslušné k povolování jednotlivých druhů loterií a jiných podobných her (viz např. § 6 odst. 1 či § 18 odst. 1 loterního zákona) je nezbytné jasným způsobem vymezit, který povolující orgán dle loterního zákona bude příslušný k vydávání povolení k provozování internetových her. S ohledem na výše uvedenou neohraničitelnost prostředí internetu bude v tomto směru věcně příslušné Ministerstvo financí. Vzhledem ke skutečnosti, že nová část šestá stanovuje toliko obecné podmínky pro provozování internetové hry, bude nezbytné, aby konkrétní podmínky provozování jednotlivých loterií nebo jiných podobných her provozovaných prostřednictvím internetu byly definovány přímo v povolení. Za tímto účelem tak dochází k rozšíření výčtu loterií a jiných podobných her, k jejichž povolování je Ministerstvo financí příslušné na základě ustanovení § 50 odst. 3 loterního zákona.

Podle přechodných ustanovení se řízení ve věcech loterií a jiných podobných her zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Předkládaný zákon současně stanoví, že povolení k provozování loterií a jiných podobných her vydaná na základě § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti do doby stanovené v povolení.

Návrh současně upravuje vztah registrace sázejících na loterie a jiné podobné hry provozované prostřednictvím veřejné sítě internet učiněné v souladu s ustanovením § 4 odst. 5 loterního zákona ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a v souladu se Standardem státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi k provozování loterií a jiných podobných her podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, prostřednictvím veřejné sítě internet, a to v tom směru, že takto provedené registrace svou povahou plně odpovídají procesu registrace sázejících dle předkládané právní úpravy. V této souvislosti je provozovatel povinen umožnit sázejícím registrovaným podle dosavadní právní úpravy si nastavit sebeomezující opatření dle nově navrhovaného ustanovení § 40d.

Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim v aktuálně platném znění nezahrnuje v seznamu trestných činů, za které je právnická osoba trestně odpovědná, trestný čin neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry podle § 252 trestního zákoníku. S ohledem na aktuální stav mezinárodní spolupráce v trestních věcech, která naopak v oblasti správního trestání stále ještě naráží na řadu problémů při jejich efektivním vymáhání, se jedná o jednu z nejefektivnějších forem postihu nepovolených loterií a jiných podobných her. V důsledku nárůstu společensky škodlivého jednání spočívajícího v obcházení loterního zákona, kterého se dopouští v řadě případů právě právnické osoby, a v souvislosti s umožněním zahraničním subjektům provozovatel loterie a jiné podobné hry na území ČR, se proto jeví vhodné doplnit do výčtu § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim trestný čin neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry podle § 252 trestního zákoníku.

Rozšíření trestněprávní odpovědnosti právnických osob na nelegální provozování loterií a jiných podobných her bude mít dále významný dopad na efektivnější postih provozovatelů nelegálních technických herních zařízení uvedených v novém § 1 odst. 6 loterního zákona. Společenská škodlivost provozování „kvízomatů“ a obdobných zařízení dostatečným způsobem odůvodňuje závěr spočívající v potřebě co nejpřísnějšího postihu subjektů, kteří takováto zařízení provozují a mají z této činnosti značný majetkový prospěch získaný na úkor státu a samotných sázejících.

V aktuální právní úpravě pro oblast protidrogové politiky reprezentované zákonem 379/2005 Sb., není dosud výslovně stanoveno, že problematika hazardního hraní je součástí protidrogové politiky a rovněž neodráží současné potřeby protidrogové politiky ČR v oblasti její koordinace. Vláda v roce 2014 přijala v rámci Národní strategie protidrogové politiky na období 2010–2018 nový přístup k protidrogové politice ve smyslu tzv. integrované protidrogové politiky. Integrovaná protidrogová politika zahrnuje problematiku nelegálních drog, alkoholu, tabáku a hazardního hráčství. Současné vymezení protidrogové politiky a její koordinace je proto nedostatečné. Současně s těmito změnami byla vládě v září 2014 předložena Zpráva o sociálně patologických dopadech hazardních her na společnost ČR (usnesení č. 746 ze dne 15. 9. 2014), která mimo jiné konstatovala dosavadní absenci komplexní politiky vůči hazardnímu hraní v ČR, zejména absenci preventivních poradenských a léčebných programů určených obecné populaci, hazardním hráčům a patologickým hráčům. Neexistují tudíž ani finanční zdroje na realizaci opatření v této oblasti mimo mimořádný dotační titul Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky ve výši 3–5 mil. Kč ročně od r. 2013.

Návrh přináší změnu ve třech oblastech: rozšíření definice protidrogové politiky o problematiku hazardního hraní, posílení koordinace protidrogové politiky a alokace finančních prostředků na vznik a zajištění dostupnosti preventivních poradenských a léčebných služeb v oblasti hazardního hraní.

Za tímto účelem se navrhuje stanovit objem prostředků ve státním rozpočtu každoročně účelově určených na realizaci protidrogové politiky v oblasti hazardního hraní tak, aby odpovídal 1 % z odvodu z loterií a jiných podobných her v rámci průřezového ukazatele „program protidrogové politiky“, jako závazný ukazatel a rovněž ve střednědobém výhledu státního rozpočtu dle zákona o rozpočtových pravidlech. ⁠‌‌​‌​​‌​​‌‌‌‌‌​‌⁠

Návrh přinese zlepšení, posílení a stabilitu koordinačních mechanismů v souvislosti s právním ukotvením funkcí meziresortního orgánu pro oblast protidrogové politiky a národního koordinátora pro protidrogovou politiku. Dojde ke snížení společenských nákladů na patologické hráčství v ČR prostřednictvím prevence a léčby problémových forem hazardního hraní. Společenské náklady byly vyčísleny ve výši cca 15 mld. Kč ročně, z toho 3 mld. Kč hmotné náklady (vydávané z veřejných rozpočtů). Příjmy z odvodů z hazardního hraní jsou v současné době ve výši cca 8 mld. Kč, 1% podíl činí tedy cca 80 mil. Kč. Aktivity připraveného akčního plánu pro hazardní hraní byly vyčísleny ve výši cca 110 mil. Kč ročně. Objem 80 mil. Kč odvodů z hazardního hraní nedosahuje ani této částky. Současných mimořádných 3-5 mil. Kč ročně je částka naprosto nedostatečná.