Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Návratová směrnice, formálně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, ve svém článku 15 odstavci 5 a 6 stanoví: „(5) Zajištění trvá, dokud trvají podmínky uvedené v odstavci 1 a dokud to je nezbytné pro zajištění úspěšného vyhoštění. Každý členský stát stanoví omezenou dobu trvání zajištění, jež nesmí přesáhnout dobu šesti měsíců. (6) Členské státy nesmějí prodloužit dobu uvedenou v odstavci 5, s výjimkou prodloužení o omezenou dobu nepřesahující dalších dvanáct měsíců v souladu s vnitrostátním právem v případech, kdy je pravděpodobné, že doba potřebná pro úkony směřující k vyhoštění budou přes jejich řádné úsilí delší z důvodu a) nedostatečné spolupráce dotčeného státního příslušníka třetí země nebo b) zpoždění při získávání nezbytných dokladů ze třetích zemí.“
Na základě těchto ustanovení byl změněn § 125 zákona o pobytu cizinců, který ve své původní podobě omezoval zajištění (detenci) cizince na půl roku („180 dnů“). Článek I bod 264 novely č. 427/2010 Sb. transponoval návratovou směrnici v jejím maximu, takže stanovil možnost prodloužení, a to až na rok a půl („545 dnů“). Ve světle dnešní masové imigrace se i to ukazuje být neúnosné, a proto se navrhuje časový limit prodloužení zcela zrušit.
Aby se ČR nevystavila nebezpečí řízení o porušení smlouvy, odkládá se účinnost tohoto opatření až na změnu návratové směrnice. Lze totiž racionálně předpokládat, že v momentální situaci budou členské státy EU chtít zmírnit cizinecké práva tak, aby to vyhovovalo dnešním mimořádným podmínkám.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Dopad lze očekávat několikerý. Jednak půjde o zvýšené náklady na detenci cizinců, kteří nelegálně pobývají na území ČR. Na druhou stranu možnost neomezeného zajištění může mnoho cizinců odradit od toho, aby zdržovali své vyhoštění z ČR, např. neúčelnými žádostmi o mezinárodní ochranu. Rovněž tak positivní bude prevence zejména drobné kriminality, kterou by tito cizinci mohli páchat, přičemž sklony k tomu vykázali již tím, že se nelegálně dostali na území ČR.
Návrh zákona nebude mít přímý dopad na rozpočty krajů a obcí.
Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami
Mezinárodní smlouvy zajištění cizinců neregulují. Podrobně ho však reguluje evropské právo, přičemž přijímací směrnice, formálně směrnice Rady 2003/9/ES, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, se zadržením žadatelů o asyl podrobně nezabývá.
ČR využívá možnosti dané evropským právem na maximum. Proto je s účinností zákona nezbytné vyčkat, až se evropské právo změní. Tím, že však bude schválen tento zákon, ČR jasně vyjádří postoj, že změna evropského práva je nezbytná a že ji ČR podporuje.
Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem
Klíčovou roli hraje článek 8 Listiny, který stanoví kautely osobní svobody. Omezení osobní svobody cizince zajištěním je vážné; na druhou stranu ho cizinec může kdykoliv ukončit, pokud se nechá vyhostit nebo dobrovolně opustí ČR.
Zvláštní část
Podstatou regulace je zrušení omezující právní normy. Jakmile prodloužení zajištění nebude omezeno na rok a půl, bude možné ho prodlužovat neomezeně.
Legisvakační lhůta se stanoví atypickým způsobem. Vzhledem k opačné evropské regulaci je s účinností zákona nutno posečkat, dokud nepřestane platit.