Důvodová zpráva k Novela z. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

V současnosti je systém stanovení vyměřovacího základu za státní pojištěnce (jak tuto legislativní zkratku zavádí zákon č. 48/1997 Sb.) pevnou částkou - 6 259 Kč, přičemž existuje možnost vždy prostřednictvím nařízení vlády tuto částku, s účinností k 1.1. následujícího kalendářního roku změnit.

Tento konstrukt byl zvolen proto, aby se vyměřovací základ státních pojištěnců dal měnit v závislosti na aktuálním vývoji – vláda má při svém rozhodování zohlednit natolik dynamicky vyvíjející se hodnoty, jako je vývoj průměrné mzdy, či možnosti systému veřejného zdravotního pojištění, což neumožňuje pružně měnit zákonný rámec a bylo proto zvoleno řešení formou nařízení vlády.⁠​‌‌‌​​‌‌​‌​​​‌​‌⁠

Tento stav dlouhodobě vnáší do systému veřejného zdravotního pojištění zásadní prvek nestability – neexistuje pevně dané pravidlo výpočtu příjmů tohoto systému za početně největší množinu pojištěnců (v současné době cca 6,05 mil. osob). Změny tohoto vyměřovacího základu podléhají aktuálním tlakům, stavu i rozložení politických sil. Zároveň dochází k paradoxní situaci, kdy je sice výše vyměřovacího základu pro státní pojištěnce stanovena zákonem, ale pro její aktuální výši je třeba sledovat nařízení vlády – tedy text nižší právní síly.

V minulosti byla výše vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát stanovena například jako:

Současný model byl nastaven v roce 2009 s ohledem na probíhající ekonomickou a bankovní krizi a byl koncipován tak, že je v zásadě oproštěn od ekonomického vývoje a rozhodnutí o výši vyměřovacího základu pro státní pojištěnce je ponecháno výlučně na vůli zákonodárce, či vlády. S plnou silou se tak dopady takového nastavení ukázaly především v letech 2010–2013, kdy nedošlo k jeho zvýšení a systém veřejného zdravotního pojištění byl vyčerpán prakticky z veškerých rezerv, které byly v předchozím období vytvořeny.

Za současného stavu právního rámce je toto nastavení nevhodné i z dalšího důvodu – vzhledem k tomu, že se počítá s uzavřením dohodovacího řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli do konce I. pololetí v roce – neměly by tyto strany žádné definitivní informace o výši příjmů systému za státní pojištěnce, což by značně podvázalo relevantnost dosažených dohod.

Stát, zdravotní pojišťovny, pojištěnci, poskytovatelé zdravotních služeb.

Záměr

Navrhovaná změna by měla napravit výše zmíněné nedostatky současné právní úpravy a reagují na ukončení ekonomické krize – tudíž i na potřebu odstranit restriktivní svázání výše vyměřovacího základu za státní pojištěnce s vůlí vlády. Navržený způsob je již historicky v České republice zažitý (od roku 2006 do roku 2009 byl vyměřovací základ stanoven jako 25% všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předcházel kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťoval) a měl by přinést průhledný a především předvídatelný vývoj výše pojistného hrazeného státem za skupinu státních pojištěnců.

Zároveň se tímto způsobem pevně stanovuje princip, který by měl zabránit nekontrolovatelnému a v zásadě jen těžko zákonným způsobem ovlivnitelnému rozevírání nůžek mezi odvody státu a ostatních skupin pojištěnců.

Dopady

Zvolený způsob konstrukce vyměřovacího základu pojistného pro státní pojištěnce je vázán na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění, který každoročně stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí podle pravidel stanovených zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.⁠​‌‌‌​​‌‌​‌​​​‌​‌⁠

Navržená výše – tedy 22,5 % průměrné mzdy byla koncipována tak, aby odpovídala zvyšování vyměřovacího základu za státní pojištěnce v průběhu uplynulých 10 let.

Následující tabulka ukazuje hodnoty průměrné mzdy (vypočtené pro účely důchodového pojištění jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu) a výši vyměřovacího základu státu (k 1.1. daného roku).

Dlouhodobý průměr činí 22,6%.

Předpokládaný dopad navržené úpravy tedy byl koncipován tak, aby tento systematický nárůst plateb za státní pojištěnce kopíroval nárůst plateb založených i na ad hoc rozhodnutích výkonné moci – celkový dopad tedy předpokládáme neutrální.

Konkrétní dopady na jednotlivé roky lze odhadnout, ovšem je třeba mít na paměti, že tato navýšení jsou odhadnuta vůči nulovému zvyšování vyměřovacího základu na státní pojištěnce – což není příliš pravděpodobné.

Predikce vývoje v letech 2017–2019

V dalších letech lze předpokládat zachování nárůstu ve zpomalujícím se tempu – současná vyšší nákladnost je zapříčiněna i tím, že platby za státní pojištěnce, resp. vyměřovací základ byl dlouhodobě zamrazen a dochází tak vlastně k narovnávání efektu vyvolaného jeho nezvyšováním v období ekonomické krize.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a nedotýká se práva EU ani mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

Navrženou právní úpravou bude ve výše zmíněném smyslu zatížen pouze státní rozpočet, vycházíme však z historické komparace, dle které lze z dlouhodobého hlediska předpokládat neutrální dopad. Každoročně valorizovaná částka za státní pojištěnce, dle současných poznatků odpovídá ad hoc historickým jednorázovým navyšováním.

Na rozpočty krajů a obcí návrh dopad mít nebude.

Toto ustanovení představuje částečný návrat k historicky ověřenému systému a zavádí vazbu stanovení vyměřovacího základu pro platbu státu za tzv. státní pojištěnce na všeobecný vyměřovací základ stanovený vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí pro účely důchodového pojištění na každý kalendářní rok.

Navrhujeme zrušení nařízení, kterým je upravena výše vyměřovacího základu za státní pojištěnce.

Účinnost navrhujeme k 1. 1. 2017. ⁠​‌‌‌​​‌‌​‌​​​‌​‌⁠

V Praze 16.2.2016