Důvodová zpráva k Novela z. o rozpočtovém určení daní

Vládní návrh zákona o rozpočtovém daní, který jako sněmovní tisk č. 416 ve svém sedmém volebním období projednala v roce 2015 Poslanecká sněmovna, nepředpokládal – na rozdíl od krajů - posílení daňových příjmů obcí. Takový návrh pokládá předkladatel za diskriminační, neboť jak podíl krajů, tak ale i podíl obcí na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) byl snížen s účinností od 1. ledna 2012 v souvislosti se zahájením druhého pilíře důchodové reformy. V současnosti již byl druhý pilíř důchodové reformy zrušen (viz zákon č. 376/2015 Sb.), navýšení podílu DPH se ale dle předkladatele nepochopitelně mělo týkat jen vyšších územních samosprávných celků - krajů.

Zvýšení podílu obcí z 20,83 % na 21,4 %, které bylo schváleno na základě pozměňovacího návrhu horní komory Parlamentu ČR, přitom nelze považovat za dostatečné. Obce a města v důsledku výše popsané změny v roce 2012 přišly o 4,5 miliardy korun, kraje o 1,9 miliardy korun. V roce následujícím podle výpočtů Ministerstva financí se obce a města musely obejít bez 4,8 miliardy korun, kraje pak o 2 miliardy. Je zřejmé, že územní samosprávy utrpěly v minulých letech výrazné ztráty, které v případě obcí a měst vládní návrh ještě prohluboval – a přijatý senátní pozměňovací návrh popisovaný problém pouze zmírnil, když návrhy senátních výborů – Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu č. 129 ze dne 1.12.2015 či Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí č. 76 ze dne 25.11.2015 schváleny plénem senátorů nebyly a Senátem schválené znění, který přijala následně také Poslanecká sněmovna, nelze pokládat za dostatečnou nápravu předchozích změn financování samospráv v souvislosti se zaváděním a následným rušením druhého pilíře důchodové reformy. Předložená novela má ambici tento vůči obcím a městům nespravedlivý a diskriminační stav napravit.⁠​​‌‌​‌​‌‌‌​​​‌‌​⁠

Novela rovněž zavádí motivační prvek, který byl novelou č. 391/2015 Sb. vypuštěn. Jeho zrušení (a to bez náhrady) považuje předkladatel za zcela nevhodné, a to tím spíš, že nebylo dostatečně prodiskutováno s představiteli obcí a měst ani organizací reprezentujících jejich zájmy. Na tomto místě je vhodné připomenout, že například město Karlovy Vary na základě tohoto motivačního prvku v letech 2012 až 2014 získalo do svého rozpočtu částku převyšující 38 milionů Kč, hlavní město Praha 1,8 miliardy, Brno 198 milionů, Olomouc 60 milionů, Liberec 44 milionů, Plzeň 109 milionů, Hradec Králové 46 milionů, Zlín 47,8 milionů, Říčany 21 milionů, Děčín 10 milionů, Litoměřice 17,6 milionů, Hořovice téměř 4 miliony, Bělá pod Bezdězem 25 milionů, Strakonice 14 milionů, Mariánské Lázně 4 miliony, Šumperk téměř 7 milionů, Kroměříž 13 milionů, Rožnov pod Radhoštěm necelých 8 milionů a Černošice přibližně 19,6 milionů korun.

Předkladatel si přeje zdůraznit, že sleduje cíl pouze adekvátního napravení stavu, kdy finanční vztahy mezi státem a územně samosprávnými celky (kraji a obcemi) nebyly ve velmi „těsných hlasováních“ obou komor Parlamentu ČR nastaveny v odůvodněných procentních sazbách u sdílených daní (především DPH). Senátoři pouze o jeden hlas nepřijali návrh, který sice výrazněji zvyšoval podíl obcí z DPH (z 20,83% na 23,58%), ale také rozpočtově uvážlivě s účinností od 1.1.2018. Tento návrh, dostatečně projednaný všemi příslušnými senátními orgány, si předkladatel v nezměněné podobě osvojuje a činí jej předmětem svého návrhu zákonodárné iniciativy. Pokud totiž vláda nepředložila adekvátní návrh zákona pro obě úrovně územně samosprávných celků (kraje i obce) a Parlament ČR náležitou úpravu rovněž (byť těsně) neschválil, je nejen nezadatelným právem předkladatele, ale také jeho povinností poskytnout oprávněným požadavkům svých obcí a měst podporu a využít svého ústavně zaručeného práva iniciovat podání takového návrhu zákona, který nedostatky již přijatého zákona č. 391/2015 Sb. napraví v rozumné lhůtě s ohledem na předpokládanou délku projednávání zákona v Parlamentu ČR – ke dni 1.1.2018, což se jeví i pohledem přípravy státního rozpočtu jako zcela postačující doba.

Předložený návrh zvyšuje podíl obcí na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty na 23,58 % od 1.1.2018. S ohledem na prognózu vývoje české ekonomiky Ministerstva financí vydanou v červenci 2015 odpovídá tento podíl částce 7 miliard korun, což má kompenzovat snížení příjmů obcí a měst, o něž byly v roce 2012 ochuzeny, ale také i adekvátní hranici sdílení DPH mezi státem a základními územně samosprávnými celky.

Předložený návrh dále reaguje na novelu zákona o rozpočtovém určení daní č. 391/2015 Sb., která s účinností od 1. ledna 2017 zrušila motivační prvek v podobě § 4 odst. 1 písm. g), a to tak, že tento motivační prvek do platného textu zákona znovu navrací.

Rozpočty krajů nejsou tímto návrhem dotčeny, na státní rozpočet je kladen nárok ve výši přibližně 7 miliard korun, které budou určeny do rozpočtu obcí. Navrácení motivačního prvku do platného textu zákona bude mít na státní rozpočet dopad, který je ze své povahy obtížně kvantifikovatelný; v zásadě by se mělo jednat o jednotky miliard Kč.

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky.