Důvodová zpráva k Prot.o změnách v Doh. o zřízení Mezinárodní investiční banky

Dne 8. května 2014 byl v Havaně sjednán Protokol o provedených změnách v Dohodě o zřízení Mezinárodní investiční banky a jejích Stanovách (dále jen „Protokol“).

Souhlas se sjednáním uvedeného Protokolu vláda vyslovila na svém zasedání dne 2. listopadu 2015 usnesením č. 901, a to s podmínkou, že ČR Protokol podepíše s výhradou ke článkům upravujícím výsady a imunity představitelů a zástupců Mezinárodní investiční banky (MIB). Souhlas s podepsaným Protokolem vláda vyslovila svým usnesením ze dne 2. května 2016 č. 397.⁠‌​​‌​​​‌​​​‌‌​‌‌⁠

Podpis Protokolu s výhradou byl výsledkem řady jednání mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem zahraničních věcí. Česká republika se od roku 2014 snažila o přejednání ustanovení článků pokrývajících výsady a imunity, avšak všechny ostatní členské státy schválily materiál ve stávající podobě a v průběhu roku 2014, resp. 2015 Protokol podepsaly. Česká republika tak zůstala jediným státem, který Protokol neschválil. Kompromisním řešením tak byl podpis Protokolu s výhradou.

Zmocněna k podpisu tohoto Protokolu byla náměstkyně ministra financí JUDr. Ing. Lenka Jurošková, Ph.D., která Protokol podepsala dne 3. prosince 2015 v Hanoji v rámci zasedání bankovní rady MIB. Při podpisu byla učiněna následující výhrada České republiky:

„Česká republika nebude vázána ustanoveními článku 11 odst. 2, článku 13 odst. 3 písm. d), článku 14 a článku 15 odst. 1 písm. a) až c) a e), odst. 2 až 4 Dohody o zřízení Mezinárodní investiční banky a jejích Stanov ve znění Protokolu o změně Dohody o zřízení Mezinárodní investiční banky a jejích Stanov.“

Podle čl. 20 odst. 3 Vídeňské úmluvy o smluvním právu (Vídeň, 23. května 1969, 15/1988 Sb.) musí být výhrada k mezinárodní smlouvě, která je zakládající listinou mezinárodní organizace, schválena příslušným orgánem této organizace; v případě MIB je tímto příslušným orgánem bankovní rada. Ke schválení výhrady ČR došlo na zasedání bankovní rady MIB v den podpisu Protokolu Českou republikou, tj. 3. prosince 2015.

Česká republika Protokol podepsala jako poslední členský stát, čímž byl završen proces sjednávání Protokolu a nyní je možné přistoupit k jeho ratifikaci.

Účelem předkládaného materiálu je tedy ratifikace Protokolu, včetně potvrzení výhrady České republiky k němu.

***

Nutnost změny stávajících zakládajících dokumentů MIB vyplynula z jejího dynamického rozvoje v posledních třech letech. Cílem změn statutárních dokumentů je završit přeměnu MIB do moderní mezinárodní finanční instituce a naplnění požadavků ratingových agentur.

Hlavní navržené změny v Dohodě se týkají následujících klíčových aspektů činnosti MIB:

Problematickými z pohledu České republiky jsou následující články, ke kterým byla při podpisu učiněna oficiální výhrada:

„Na území každého členského státu banky požívají úřední osoby a zaměstnanci banky, stejně jako zástupci členů banky v radě guvernérů a radě ředitelů, výsad a imunity, jež jsou nezbytné pro plnění funkcí a dosahování cílů uvedených v této dohodě a stanovách banky. Výše uvedené výsady a imunita jsou definovány v článcích 13, 14 a 15 této dohody.“

„V rámci svých oficiálních aktivit Banka na území svých členských států bude:

„Představitelům členů Banky v Radě guvernérů stejně jako jejich zástupcům jsou při plnění jejich služebních povinností na území každého členského státu Banky poskytovány tyto výsady a osvobození:

a)osvobození od správního či soudního řízení s ohledem na jednání, která učinili při plnění služebních povinností. Toto osvobození se nevztahuje na občanskoprávní odpovědnost v případech způsobení škody při dopravních nehodách;

b)stejné celní výhody pro jejich osobní zavazadla, jaké jsou poskytovány co do hodnosti příslušným pracovníkům diplomatických misí v daném státě;

c)osvobození od přímých daní či poplatků z peněžních částek, které jsou vypláceny představitelům či jejich zástupcům příslušným členským státem, který je jmenoval; a d)osvobození od jakékoliv povinnosti k vojenské službě.

2.Člen Banky je povinen zříci se jakýchkoli výsad a osvobození, které byly poskytnuty jeho představiteli v Radě guvernérů v případech, pokud by podle jeho názoru tyto výsady nebo osvobození bránily výkonu spravedlnosti a pokud tak mohou učinit, aniž by utrpěly zájmy Banky, a to v té míře a za takových podmínek, které jsou podle jejich názoru v souladu se zájmy Banky.

3.Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nevztahuje na vztahy mezi představitelem člena Banky v Radě guvernérů nebo jeho zástupcem a orgány státu, jehož jsou občany.“

„Na území každého členského státu Banky budou členové Rady ředitelů, úředníci a zaměstnanci Banky při plnění svých služebních povinností:

a)osvobozeni od jakýchkoliv soudních či správních řízení v souvislosti s plněním svých služebních povinností. Toto osvobození se nevztahuje na občanskoprávní odpovědnost v případech způsobení škody při dopravních nehodách;

b)požívat spolu s rodinnými příslušníky repatriační výhody stejné jako výhody přiznané pracovníkům diplomatických misí v daném státě;

c)osvobozeni od úhrady cel, daní a poplatků z dováženého zboží, které je určeno pro osobní a rodinnou potřebu;

e)jsou osvobozeni od jakékoliv povinnosti k vojenské službě.

2.Člen Banky je povinen zříci se jakýchkoli výsad a osvobození, které byly přiznány jeho představitelům v Radě ředitelů v případech, kdy podle jeho názoru takové výsady nebo imunita brání spravedlnosti a pokud tak mohou učinit, aniž by tím utrpěly zájmy Banky, a to v té míře a za takových podmínek, které jsou podle jejich názoru v souladu se zájmy Banky. Za obdobných okolností a za stejných podmínek je Rada guvernérů povinna vzdát se jakékoli výsady nebo osvobození pro členy Představenstva a Předseda Představenstva je povinen odmítnout jakékoli výsady nebo osvobození pro každého úředníka či zaměstnance Banky kromě členů Rady ředitelů a Představenstva.

3.Ustanovení odstavce 1 tohoto článku, kromě podbodů a) a d), se nevztahují na vztahy mezi členem Rady ředitelů, úředníkem či zaměstnancem Banky a orgány státu, jehož jsou občany.

4.Banka bude pravidelně poskytovat kompetentním orgánům členského států jména osob, pro které platí výsady a osvobození uvedené v článku 14 této Dohody a v tomto článku, aby těmto osobám byly uděleny příslušné výsady a imunity.“

Výhrady k jednotlivým ustanovením týkajícím se výsad a imunit byly učiněny nejen podle toho, co je jejich obsahem, ale také podle toho, o čí výsadu či imunitu se jedná.

Předkládaný materiál obsahuje Protokol o změně Dohody o zřízení Mezinárodní investiční banky a jejích Stanov, upravené znění Dohody a Stanov

Protokol obsahuje následující ustanovení:

Nové znění Dohody o založení MIB a jejích Stanov obsahuje tyto zásadní body:

Příloha 2 – Stanovy Mezinárodní investiční banky (hlavní změny)

Část – Řízení Banky

Nejvyšším orgánem je Rada guvernérů (Совет управляющих, Board of Governors):

*jednohlasně

Kolegiálním orgánem řízení MIB je (nerezidentní) Rada ředitelů (Совет директоров/Board of Directors)

Hlavním výkonným orgánem Banky je Představenstvo (Правление/Management Board)

Pozn. Konkrétní složení bude dáno až směrnicí o činnosti Představenstva, kterou bude schvalovat Rada guvernérů. ČR bude trvat na tom, aby složení Představenstva reflektovalo složení akcionářské základny.;

Informace o Mezinárodní investiční bance

MIB byla založena vládami členských států RVHP v roce 1970. Současnými akcionáři (členskými státy) jsou – Ruská federace, Česká republika, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Mongolsko, Vietnam a Maďarsko, které přistoupilo v roce 2015 (respektive na základě dohody s MIB obnovilo své členství, které ukončilo v roce 2000). Hlavní činností MIB je poskytování komerčně orientovaných střednědobých a dlouhodobých úvěrů na realizaci společných investičních projektů v členských zemích.

Aktuálním cílem úvěrové politiky je podpora malých a středních podniků prostřednictvím úvěrových linek přes partnerské instituce či účast v syndikovaných úvěrech.

MIB má uzavřenu dohodu o spolupráci s Českou exportní bankou (podepsáno 7. 6. 2013 v Bratislavě). Pod záštitou MIB bylo také v dubnu 2014 podepsáno Memorandum o spolupráci exportně-pojišťovacích společností členských států MIB, kterého se zúčastnil i EGAP.

Základní kapitál MIB činí 1 300 mil. EUR (292,6 mil. EUR splacená část). Na ČR připadá ze základního kapitálu kvóta 9,66 %, tj. 125,6 mil. EUR (z toho splaceno 30 374 957 EUR). Čistý zisk za rok 2015 činil 1,9 mil. EUR.

V období 2007 – 2011 se MIB připravovala na sloučení s Mezinárodní bankou hospodářské spolupráce do jedné regionální rozvojové banky. Po skončení neúspěšného procesu transformace bylo rozhodnuto, že MIB se bude samostatně přetvářet do moderní mezinárodní investiční a rozvojové banky po vzoru EBRD.

MIB je vhodným nástrojem prosazování exportních zájmů ČR, a to především v ostatních členských státech. MIB nabízí zajímavé možnosti pro české podnikatelské subjekty, a to jak z pohledu kompatibility členské základny MIB s exportní strategií České republiky (2 členské země MIB – Ruská federace a Vietnam – jsou zároveň prioritními zeměmi pro český export, dalšími zajímavými trhy jsou Mongolsko a Kuba), tak i z hlediska alternativních možností financování projektů v těchto státech.

V roce 2015 byly české podniky nejčastějšími klienty služeb MIB v oblasti trade finance, a to převážně na export českých technologií a zařízení do Běloruska. V prosinci 2015 byl odsouhlasen první úvěr pro ČR pro významného a tradičního vývozce v oblasti metalurgie ve výši 35 mil. EUR.

Konkrétním přínosem je také to, že rozhodnutím bankovní rady z 6. června 2013 byl navýšen splacený kapitál z nerozděleného zisku. Bez nutnosti vynaložení dodatečných finančních prostředků byl podíl ČR navýšen o 9 574 782,50 EUR.

Přijetí změn v zakládajících dokumentech, které je předmětem tohoto materiálu, s sebou přinese zásadní posun v postavení této instituce na mezinárodním bankovním trhu, neboť by mělo vést ke zlepšení jejího investičního ratingu, čímž by se výrazně zlevnily zdroje poskytované touto institucí, a zvýšil by se tak význam MIB i pro investory z České republiky.

Na podzim 2012 se předsedou MIB stal Nikolaj Nikolajevič Kosov.

Českou republiku jako členský stát MIB zastupuje Ministerstvo financí. Členy bankovní rady jmenuje vláda ČR. V současné době je vedoucí delegace a členkou bankovní rady JUDr. Ing. Lenka Jurošková, Ph.D., náměstkyně ministra financí, druhým členem bankovní rady je Ing. Zuzana Kudelová, ředitelka odboru Mezinárodní vztahy.

Novému vedení MIB se v období od září 2012 podařilo dosáhnout výrazného pokroku v několika zásadních aspektech činnosti MIB. Byla modernizována organizační struktura, přijata řada opatření na vyřešení problémových úvěrů, nastolena nová úvěrová politika či vyřešena dlouhodobě neřešená otázka kubánské zadluženosti.

Hlavním důvodem většiny změn v činnosti MIB bylo získání mezinárodního ratingu. Kromě výše zmíněných kroků byl zaveden i nový systém řízení rizik, konkrétně byl zaveden systém Basel II a některé komponenty Basel III. Všechny tyto snahy zastřešuje v roce 2012 přijatá Strategie rozvoje, která obsahuje i strategii spolupráce s jednotlivými členskými státy. Pokrok dosažený novým vedením přispěl například k tomu, že MIB nyní spolupracuje na poskytování úvěrů s institucemi jako ING, EBRD, IFC apod. Zároveň byl i impulsem pro Maďarsko, které obnovilo své členství.

V současné době MIB disponuje investičním ratingem od Fitch (BBB-), Moody´s (Baa1) a Standard&Poor´s (BBB), se stabilními výhledy. V roce 2015 se MIB stala první mezinárodní institucí, která prošla ratingovým řízením u čínské ratingové agentury Dagong, která jí udělila rating A.

Výši ratingu ovlivňuje i podpora členských států, jejímž stěžejním bodem je přijetí navrhovaných změn statutárních dokumentů.

***

Sjednání Protokolu je v souladu se zahraničně politickými zájmy České republiky, neboť s sebou přinese potenciální zásadní posun ve významu této instituce pro ČR a přispěje k podpoře aktivní činnosti MIB ve prospěch ČR.

Protokol, včetně výhrady České republiky, podléhá ratifikaci v členských státech. Podle čl. 49 písm. c), d), e) Ústavy České republiky se jedná o mezinárodní smlouvu prezidentské kategorie, k jejíž ratifikaci prezidentem republiky je zapotřebí souhlasu obou komor Parlamentu. V platnost Protokol vstupuje 30 dnů ode dne, kdy bude doručena poslední ratifikační listina k depozitáři Protokolu.

Obsah Protokolu i výhrady České republiky je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných mezinárodních smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Materiál nemá přímý dopad na podnikatelské prostředí a z hlediska rovnosti žen a mužů je indiferentní. Sjednání Protokolu ani potvrzení výhrady nebude mít přímý dopad na státní rozpočet. Provádění Protokolu bude v působnosti Ministerstva financí.⁠‌​​‌​​​‌​​​‌‌​‌‌⁠