Novela z. o silničním provozu

1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Návrh zákona vychází z toho, že je správné zrušit absolutní zákaz řízení pod vlivem alkoholu (absolutní nula) pro omezenou skupinu řidičů. Jedná se o cyklisty – tedy řidiče jízdních kol. Lze považovat za absurdní, že například na Moravě byly vybudovány za užití veřejných peněz vinařské cyklostezky, které cíleně vedou územím s vinohrady a v okolí vinných sklepů a přitom je na základě právních předpisů mnohdy i malé ochutnání vína cyklistou postihováno. Podmínkou navrhované úpravy však je, že cyklista pojede na jednomístném kole sám, tedy nepoveze ani děti, ani bude řídit dvojsedadlové kolo. Další kumulativní podmínkou je, že toto bude umožněno jen na stezkách pro cyklisty, účelových a místních komunikacích a silnicích III. třídy, tedy těch pozemních komunikacích, kde je slabší provoz proti jiným dopravně významnějším silnicím I. a II. třídy. Návrh jde cestou tolerování požívání alkoholických nápojů před jízdou nebo během jízdy u osob, které řídí jízdní kolo. Pro tuto výjimku z obecného zákazu požívání alkoholu v silničním provozu přitom stanoví další omezující podmínky. Předně musí jet cyklista na jednomístném kole sám (tedy nepoveze děti na sedadle pro přepravu dítěte ani nepotáhne přívěsný vozík či připojené dětské kolo). Další kumulativní podmínkou je, že k takové jízdě dojde jen na stezkách pro cyklisty, účelových a místních komunikacích nebo silnicích III. třídy. Posledním předpokladem pro využití výjimky ze zákazu požívání alkoholu je požadavek, aby u cyklisty byla zachována schopnost řídit jízdní kolo, tedy konkrétně, aby u něj zjištěný obsah alkoholu nebyl vyšší než 0,8 promile. Již dnes je s tímto principem v zákoně pracováno, když požití alkoholu řidičem je postihováno pokutou 2 500 až 20 000 Kč (§ 125c odst. 1 písm. b) a odstavec 5 písm. c) zákona o silničním provozu) zatímco požití alkoholu v takové míře, že je vyloučena způsobilost řídit vozidlo je postihováno pokutou 25 000 až 50 000 Kč (§ 125c odst. 1 písm. c) a odstavec 5 písm. a) zákona o silničním provozu). S tím, že u řidičů motorových vozidel nemá řízení pod vlivem alkoholu do 0,3 promile vliv na bodové hodnocení v rámci bodového systému. Zákaz požití alkoholu v jakékoli míře nejen u řidičů motorových vozidel, ale i u cyklistů je v České republice ve srovnání s poměry v jiných evropských státech velmi restriktivní a také celkem ojedinělý. Řidiči jízdních kol přitom představují mnohem menší riziko v provozu než řidiči motorových vozidel, a mnohdy se pohybují na cyklostezkách, místních komunikacích a silnicích III. třídy, tedy těch pozemních komunikacích, kde je slabší provoz proti jiným dopravně významnějším silnicím I. a II. třídy. Další navrhovanou změnou doprovázející kmenový záměr je limitování maximální pokuty u cyklisty, který při jízdě pod vlivem alkoholu nedodrží některou z výše uvedených kumulativních podmínek, a to do výše 500 Kč (dosud hrozí pokuta v rozmezí od 2 500 do 20 000 Kč). Pokud jde o případnou praktickou aplikaci uvedeného ustanovení, tak lze v podstatě předestřít následující modelové situace, kdy bude uplatněna snížená pokuta pro cyklistu.

1. Cyklista nedodrží některou z podmínek pro jízdu na kole (jednomístné kolo, jízda bez dítěte na sedačce, v přívěsném vozíku nebo na připojeném dětském kole). 2. Jízda bude probíhat na jiné než vybrané komunikaci (tj. na silnicích I. nebo II. třídy). 3. Obsah alkoholu u cyklisty přesáhne 0,8 promile.

V úvahu samozřejmě přichází i souběh výše uvedených možností. Pro případ, že zjištěný obsah alkoholu přesáhne u cyklisty stanovený mezní limit, bude moci být snížená pokuta ukládána jen tehdy, pokud nedosáhne hodnoty 1 promile (tedy de facto jen v rozmezí od 0,8 do 1 promile). Soudní judikatura totiž považuje dosažení hladiny 1 promile alkoholu v krvi řidiče za stav vylučující způsobilost řídit (zákon sám tento pojem nedefinuje), který pak podle konkrétního případu vyvolá buď správní odpovědnost (přestupek) nebo trestní odpovědnost (trestný čin). U správní odpovědnosti, která by vzhledem k zásadě subsidiarity trestní represe u řidičů nemotorových vozidel a tedy u cyklistů přicházela v úvahu, by se pak ukládala pokuta v rozmezí 25 000 až 50 000 Kč. Návrh zákona vychází z toho, že je správné změnit dosud stejný postih řidičů řídících pod vlivem alkoholu motorová vozidla jako i jízdní kola, protože z hlediska možných následků je zde rozdíl, případná nehoda cyklisty primárně postihne jeho jako řidiče, nikoliv jiné. Jedná se o cyklisty – tedy řidiče jízdních kol, kterým by nově měla být ukládána pokuta do 500 Kč, místo současného rozmezí 2 500 až 20 000 Kč.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimž je Česká republika vázána a její slučitelnosti se závazky vplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem, se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a v souladu s právem Evropské unie, respektive se ústavního pořádku, mezinárodních závazků a evropského práva nedotýká. Pravidla silničního provozu v určení tolerance alkoholu jsou v dispozici vnitrostátního zákonodárce. Konkrétní návrh vychází ze zkušenosti dalších evropských zemí. V řadě evropských státu je alkohol tolerován do určité míry i u řidičů motorových vozidel (Velká Británie) a v historicky blízkém Rakousku mohou cyklisté mít právě 0,8 promile alkoholu.

3. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí

Návrh zákona nemá vliv na státní ani jiné veřejné rozpočty. Návrh zákona nemá vliv na rozpočty krajů a obcí, pokud nebereme v úvahu příjem z pokut za tento dosud postihovaný přestupek, který však není pro dotčené obce zásadní.

4. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na princip rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na rovné postavení mužů a žen, a proto je z tohoto hlediska neutrální.