a) Zhodnocení platného právního stavu
Dne 1. 11. 2016 nabyde účinnosti zákon č. 252/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Touto novelou došlo k významnějším úpravám shromažďovacího práva, v jejichž důsledku dojde k omezení práva svobodně se shromažďovat a k posílení pravomocí státních orgánů včetně Policie České republiky zasahovat do průběhu pořádaných shromáždění.
b) Odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno Listinou základních práv a svobod. Toto právo lze omezit zákonem pro shromáždění konaná na veřejných místech pouze v případě, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Současně v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Ústavního soudu platí, že každá výjimka omezující ústavně zaručená práva musí být vykládána přísně restriktivně a ve prospěch daného ústavně zaručeného práva.
Novela zákona o právu shromažďovacím provedená zákonem č. 252/2016 Sb. zasahuje do tohoto ústavně zaručeného práva, aniž by se však jednalo o opatření v demokratické společnosti nezbytná. Jedná se zejména o pravomoc úředníka udílet na místě shromáždění pokyny, které mohou obsahovat i příkaz k přemístění konání shromáždění a také pravomoc Policie České republiky rozpustit shromáždění v situaci, kdy „nekoná zástupce úřadu“.
Obě výše uvedené pravomoci znamenají výrazné posílení státu na úkor jednoho ze základních politických práv. Takový přístup je třeba odmítnout.
Úředník by neměl mít možnost přímo na místě shromáždění jednostranně rozhodnout, že určité shromáždění se navzdory splnění podmínek zákonného ohlašovacího procesu má uskutečnit na jiném místě. Bylo-li by tomu tak, pak by do jisté míry ztratil celý proces ohlašování konání shromáždění smysl. Tato pravomoc je rovněž velice snadno zneužitelná například v předvolebním období či politické soutěži obecně.
Pravomoc Police České republiky rozpustit shromáždění bez ohledu na přítomného zástupce úřadu rovněž představuje potenciálně zneužitelný nástroj, který nadměrně zasahuje do práva pokojně se shromažďovat. Bez ohledu na nežádoucí zneužitelnost již legislativní vyjádření „nekoná-li zástupce úřadu“ v sobě skrývá úskalí, protože není jasné, jak a co nemá zástupce úřadu konat, aby mohl policista shromáždění rozpustit. Jedná se posílení diskrečního uvážení policisty v případech, ve kterých by policista možnost úvahy mít neměl. Návrh předpokládá zrušení této pravomoci také pro zástupce krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra, neboť u těchto orgánů není k existenci pravomoci rozpustit shromáždění žádný důvod.
Současný právní řád bezpochyby umožňuje státním orgánům dbát o zachování veřejného pořádku a bezpečnosti. Pokud se tak v některých případech legálních shromáždění neděje, pak se jedná o individuální pochybení, které však nemůže být řešeno právní úpravou omezující shromažďovací právo.
Z výše uvedených důvodů se navrhuje zrušit zmíněné pravomoci. Toto zrušení znamená žádoucí návrat ke stavu existujícímu před účinností zákona č. 252/2016 Sb.
c) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty obcí a krajů.
d) Soulad návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána i s ústavním pořádkem České republiky.
K čl. I. bodu 1 a 4
Jedná se o zrušení pravomoci zástupce úřadu či Policie České republiky nadměrně zasahovat do výkonu shromažďovacího práva přímo na místě konání shromáždění, a to prostřednictvím udílených pokynů, které mohou zahrnovat i pokyn k přemístění konaného shromáždění.
K čl. I. bodu 2
Jedná se o úpravu pravomoci Policie České republiky rozpustit shromáždění při splněných dalších podmínek pouze v případě, není-li na místě přítomný zástupce úřadu.
K čl. I. bodu 3
Jedná se o zrušení pravomoci rozpustit shromáždění pro zástupce krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra.
K čl. II.
Účinnost předkládaného právního předpisu se navrhuje stanovit na patnáctý den po jeho vyhlášení.
V Praze dne 13. září 2016
Martin Plíšek, v. r.
Miroslav Kalousek, v. r.
František Laudát, v. r.
Zdeněk Bezecný, v. r.
Václav Horáček, v. r.
Helena Langšádlová, v. r.
Leoš Heger, v. r.
Jaroslav Lobkowicz, v. r.
Jan Farský, v. r.
Rom Kostřica, v. r.
Jiří Skalický, v. r.
Gabriela Pecková, v. r.
Herbert Pavera, v. r.
Jiří Koubek, v. r.
František Vácha, v. r.
Petr Gazdík, v. r.
Markéta Adamová, v. r.