Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Zkušenosti ze západní a severní Evropy ukazují, že je nutné účinně čelit radikalizaci evropských islámských obcí. K té přispívají hlavně duchovní ze zemí ortodoxního – wahhábitského a salafistického islámu. Některé státy, jako například Dánsko, anebo Rakousko, přijímají legislativní opatření k účinnější státní kontrole radikálních kazatelů. Doporučujeme proto podobné řešení i pro ČR.
Novela řeší i další problém – zatím nekontrolovatelný příliv peněz z bohatých muslimských zemí do islámských obcí v Evropě.
Chceme také předejít nepříjemnému překvapení, že by současná anebo jiná vláda nepostupovala standardní procedurou pro přiznání zvláštních práv pro církve a náboženské společnosti. Pokládáme za systémové opatření odebrat Ministerstvu kultury, respektive Vládě ČR, ustanovení o mimořádném přiznání zvláštních práv.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Vzhledem k tomu, že poučení o právním, kulturním a zvykovém prostředí ČR, včetně podepsání čestného prohlášení, absolvují duchovní a kazatelé ze zahraničí na Ministerstvu kultury ČR s pověřeným zaměstnancem ministerstva, znamená navrhovaná novela zákona zanedbatelnou zátěž pro státní rozpočet, bude se jednat o administrativní náklady.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Zvláštní část
Tímto opatřením předkladatelé zavádí povinnost Ministerstvu kultury ČR provádět poučení duchovním, kazatelům a propagátorům církví a náboženských společností ze zahraničí. Rozsah a formu poučení si stanoví Ministerstvo kultury svým vnitřním předpisem. Povinnost absolvovat poučení a podepsat čestné prohlášení se netýká duchovních, kazatelů a propagátorů církví a náboženských společností, které získaly oprávnění ke zvláštním právům podle § 7 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů. “.