Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu a hlavní principy navrhované právní úpravy
V současné době platný zákon č. 306/1999 Sb., ze dne 18.11.1999, o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením v platném znění, neumožňuje svými ustanoveními vytvářet tlak na potřebné změny soustavy zejména středních škol, jejichž potřebu vyvolávají demografické změny. Soustava středních škol a učilišť může být v současnosti regulována pouze v jednom pilíři - a to v pilíři „škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvy, kraji a obcemi“ – dále jen „státní školy“. Související školy soukromé jakékoliv regulaci jak v počtech, tak i v oborech nepodléhají. Jediný způsob, jak jejich regulace dosáhnout v souladu s demokratickými principy, je proto obsažen v regulaci příspěvku na jejich provoz, stanoveném v zákonu 306/1999 Sb. Jakékoli regulaci co do počtů a oborů nepodléhají ani školy církevní. Ale vzhledem k tomu, že do uskutečnění „odluky církve od státu“ jsou legální církve a jejich orgány „součástí státu“, se na státem povolené školy pohlíží s drobnými odchylkami jako na školy státní. Do provedení odluky církví od státu ať již právní, či ekonomické by proto byla finanční restrikce církevních škol oproti „státním školám“ na hraně ústavnosti.
Regulace systému kombinací přímé regulace „státních škol“ a regulace soukromých škol prostřednictvím finančních toků by pokrývala dominantní většinu celého systému středního školství. Vzhledem k tomu, že církevní školy představují jen velmi malou část školských zařízení, lze předpokládat, že by absence regulace církevních škol celkovou regulaci systému škol sice zhoršila, ale neznemožnila.
Zákon v současné podobě stanovuje dotace soukromým školám při splnění poměrně nenáročných podmínek jako nárokové, bez ohledu na kvalitu, kdy pro nárok na dotaci postačuje „průměrnost“ a zejména bez ohledu na „potřebnost“ kapacity daného oboru pro region, ve kterém se daná škola nachází.
Zákon v současné podobě neposkytuje možnost regulace soukromých škol, a to ani oborově, ani kapacitně, a to jak vzhledem k státu, tak vzhledem ke kapacitám a potřebám daného regionu. Naopak tím, že poskytuje za velmi snadno dosažitelných podmínek jeno málo nižší nebo dokonce stejné státní dotace na žáka jako u státních škol, vytváří pro soukromé školy konkurenční výhodu vyšších celkových příjmů (při součtu nárokové dotacea školného), která není opodstatněna společenskou potřebou (nahrazení neexistujících státních kapacit) ani vyšším výkonem (kvalitnější výukou) na těchto školách. Proto je do novely doplněno ustanovení § 3 odstavce 1, které nárok na dotaci nově podmiňuje nižším než 50% školným. Tím v souvislosti s omezeními výše dotace dle §4 odstavce 5 vytváří srovnatelné ekonomické podmínky pro oba dominantní typy škol, přičemž pro školy s „nadstandardní kvalitou nebo oborovou či regionální potřebností“ ponechává možnost jejich ekonomického zvýhodnění v součtu až na 150% normativu „státních škol“.
Z praxe, kterou potvrdily i výsledky státních maturit, je přitom všeobecně známo, že kvalita soukromých škol v průměru není vyšší než škol státních. Naopak jejich průměrná úroveň - až na několik výjimek - nedosahuje průměrné úrovně „státních škol“.
Cílem novely je proto umožnit regulaci soukromých škol z pohledu kapacitníchi oborové potřebnosti, a to jediným relevantním způsobem, který by nezasahoval do práv zaručených ústavními principy, zákony či mezinárodními smlouvami, tedy změnou podmínek jejich dotování, a to tak, aby nastavené parametry lépe definovaly podporu pouze takovým soukromým školám, které představují buď svou nadstandardní kvalitou, nebo svým odborným zaměřením lepší variantu ke stávajícím „školám státním“, nebo doplnění chybějícího potřebného segmentu „státních škol“.
Soulad návrhu zákona s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem i s Listinou základních práva svobod. Návrh nijak neomezuje výsostné právo soukromých subjektů školy zřizovata provozovat. Návrh ani nijak neomezuje konkurenční prostředí, ani soukromé školy nediskriminuje.
Návrh zákona je v souladu i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Hospodářský a finanční dopad právní úpravy na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Navržená novela nevyvolá žádné zvýšení nároků na státní rozpočet, a to ani v případě použití ustanovení dle § 5 odstavec 2, neboť obdobné ustanovení (na rozdíl od navrhovaného nárokové) platí i v současnosti. Dá se předpokládat, že bude naopak znamenat malý pokles nároků na státní rozpočet, a to vzhledem k snížení nárokových částek dle § 4 odstavce 5 o cca 1/3 proti současnosti a vzhledem k tomu, že část soukromých škol, jejichž „školné“ se blíží nebo překračuje normativ, nově nárok na dotaci mít nebude.
Navržená novela nebude mít finanční dopad na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí.
Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1.
Omezuje se nárok na dotaci jen na subjekty, které jí ke své činnosti potřebují. Dotace již ze svého pojetí má sloužit k financování činností, na něž subjekt nedisponuje vlastními prostředky, a která by se proto bez dotace neuskutečnila buď vůbec, nebo pouze v omezeném rozsahu, přestože existuje společenský zájem na jejím uskutečnění. Nově je proto navrhováno, aby dotace příslušela jen subjektům, které takovouto dotaci skutečně potřebují, protože samotné školné, které právnická osoba vybírá, by k jejich uskutečnění nestačilo. Řada subjektů disponuje natolik nadstandardními prostředky, že jejich financování ze státních prostředků je nadbytečné. Procentuální podíl pro hranici „potřebnosti“ ve výši 50% normativu je navrhován s ohledem na navazující ustanovení.
K bodu 2.
Částka možné dotace stanovená v ustanovení § 4 odst. 5 písm. a) a d) pro uvedené subjekty se snižuje o 20% na 60% . I takto snížená výše nárokového normativu zabezpečuje srovnatelné až nadstandardní podmínky oproti „státním školám“. V součtu s tím, že je „povoleno“ školné ve výši až 50%, je celková výše příjmu takovéhoto subjektu na jednoho žáka až na úrovni 110% a při splnění podmínek nadstandardní kvality či potřebnosti až ve výši 150% normativu.
K bodu 3.
Částka možné dotace stanovená v ustanovení § 4 odst. 5 písm. b), c) a e) pro uvedené subjekty se snižuje o 20% na 40% . I takto snížená výše nárokového normativu zabezpečuje i pro tuto skupinu subjektů srovnatelné až nadstandardní podmínky oproti „státním školám“. V součtu s tím, že je „povoleno“ školné ve výši až 50%, je celková výše příjmu takovéhoto subjektu na jednoho žáka až na úrovni 90% a při splnění podmínek nadstandardní kvality či potřebnosti až ve výši 150% normativu.
K bodu 4.
Částka možné dotace stanovená v ustanovení § 4 odst. 5 písm. f) pro uvedené subjekty se snižuje taktéž o 20% na 30% . I takto snížená výše nárokového normativu zabezpečuje minimálně srovnatelné podmínky oproti „státním školám“. V součtu s tím, že je „povoleno“ školné ve výši až 50%, je celková výše příjmu takovéhoto subjektu na jednoho žáka až na úrovni 80 % a při splnění podmínek nadstandardní kvality či potřebnosti až ve výši 150% normativu.
K bodu 5.
Současná konstrukce zákona stanovovala příspěvky jako v podstatě nárokové, a to již od průměrné úrovně kvality. Uvedený princip je ve světle přebytku středoškolských kapacita potřeby regulovat množství na straně nabídky i s ohledem na celospolečenské potřebya kvalitu nadále nevyhovující, a proto je potřeba současnou „nárokovost dotace“ změnit na „nenárokovost dotace.“ Je tedy dána možnost zvážit potřebnost dotace pro uvedený subjektz hlediska zabezpečení výuky či výcviku.
K bodu 6.
Současná konstrukce zákona stanovovala příspěvky jako nárokové a přiznávala je všem skupinám ve stejné (maximální) výši, a to již od průměrné úrovně kvality, bez ohledu na existující rozdíly v kvalitě či míře společenské potřebnosti. I tento princip je ve světle přebytku středoškolských kapacit a potřeby regulovat množství na straně nabídkyi s ohledem na celospolečenské potřeby a kvalitu nadále nevyhovující. Proto je potřeba současnou nárokovost „maximální“ dotace změnit na možnost dotaci odstupňovat dle míry potřebnosti a kvality. Vzhledem k tomu, že střední školství je regionálně strukturováno, je na místě, aby příslušnost k takovému posouzení potřebnosti byla na krajském stupni. Vzhledem k tomu, že bude toto rozhodnutí mít dopad i do celostátní úrovně, je potřeba zajistit souhlasné stanovisko i celostátního garanta, tedy MŠMT. Navrhovaná úprava umožňuje zvážit regionální potřebnost uvedeného subjektu pro zabezpečení výuky či výcviku a zajišťujei potřebný neregionální dohled. A v návaznosti na toto zvážení následně buď zvýšení dotace nepřiznat vůbec, nebo přiznat zvýšení v intervalu „až do“ .
K bodu 7.
Dosavadní právní úprava stanoví podmínky splnění nároku na zvýšení příspěvku taxativně tak, že při splnění v zákoně uvedených podmínek musely být příspěvky zvýšeny. Navrhovaná úprava směřuje k nahrazení povinnosti zvýšit na možné zvýšení. Je umožněno za stanovaných podmínek dotaci zvýšit. Nejde tedy o taxativní povinnost.
K bodu 8.
Dosavadní právní úprava stanoví jako jednu z podmínek nároku na zvýšení příspěvku na 100% alespoň průměrnou úroveň kvality. Tato podmínka je ve světle přebytku středoškolských kapacit a potřeby regulovat množství na straně nabídky i s ohledem na celospolečenské potřeby a zejména na tlak na zvyšování kvality nadále nevyhovující. Proto se současná podmínka k možnosti získání „maximální“ dotace mění tak, že výsledky subjektu na základě hodnocení České školní inspekce bude lepší než oproti školám zřizovaným krajem či ministerstvem. Vzhledem k potřebě srovnání je navíc nutno průměr vztahovat nikoliv k „celku“, ale k tomu, aby byla nadprůměrná vzhledem k „státním školám“.
K čl. II
Přechodným ustanovením se upravuje použitelnost nově stanovené výše podílu na dobu od 1. září 2018, tedy tak, aby zákonná pravidla nebyla měněna v průběhu školního roku.
K čl. III
Účinnost navrhovaného zákona je stanovena tak, aby nezasahoval do probíhajícího školního roku, ale mohl být uplatněn již pro školní rok následující, jak avizuje přechodné ustanovení.
V Praze 1.12.2016
Ivo Pojezný, v.r,.