Důvodová zpráva k Novela z. o sociálních službách

Současná právní úprava podmínek, poskytování sociálních služeb, druhů sociálních služeb, jejich registrace, již neodpovídá potřebám dobré praxe a potřebám subjektů při poskytování sociálních služeb. Právní úprava sociálních služeb vede k přílišné administrativní zátěži.

Současná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. ⁠​‌​‌‌‌‌​‌‌​‌‌‌‌‌⁠

Navrhovaná úprava nebude mít dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.

Předložený návrh reflektuje potřebu praxe, která volá po změnách stávající právní úpravy vedoucích zejména k větší efektivitě procesů poskytování sociálních služeb. Návrh vychází z návrhu novely zákona o sociálních službách předložených vládě ministerstvem práce a sociálních věcí v prosinci 2020. Na rozdíl od ministerského návrhu ovšem obsahuje ty body, které nebyly předmětem rozporů v rámci rozsáhlého ministerského konzultačního procesu, a to jak na úrovni resortů, tak i municipalit. Obsahově se jedná spíše o legislativně technické úpravy a zpřesnění.

Cílem navrhované právní úpravy je optimalizace, stabilizace, zpřehlednění a zjednodušení systému sociálních služeb, snížení administrativní zátěže, což povede k výraznému zefektivnění a také ke zvýšení vstupní a procesní kvality a srozumitelnosti a transparentnosti v systému sociálních služeb. V neposlední řadě je cílem i ochrana zranitelných klientů.

Navrhovaná právní úprava je zaměřena především na systémové změny v oblasti sociálních služeb. Dále pak v oblasti kvality sociálních služeb se více zaměřuje na potřeby klientů sociálních služeb a prostřednictvím vzniku nových opatření i na jejich větší a efektivní ochranu. Jsou navrhovány systémové změny v oblasti optimalizace postupů k získání oprávnění k poskytování sociálních služeb a v oblasti optimalizace druhů sociálních služeb a základních činností sociálních služeb.

Navrhované varianty úpravy nejsou v rozporu a nestanovují odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž nejsou v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Neobsahují také žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci.

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s uvedenými předpisy EU, ani judikaturou soudních orgánů EU a obecnými právními zásadami práva EU.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Navrhovaná právní úprava provádí některá ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, která vstoupila pro Českou republiku v platnost dne 28. 10. 2009, a na základě článku 10 Ústavy se stala po svém vyhlášení dne 12. 2. 2010 součástí právního řádu České republiky (č. 10/2010 Sb. m. s.). V případě sociálních služeb se zejména jedná o článek 19, který se týká práva na nezávislý způsob života a zapojení klientů do společnosti. V případě příspěvku na péči se jedná zejména o článek 28, který se týká práva na přiměřenou životní úroveň a sociální ochranu. Navrhovaná právní úprava je jako celek s předmětnou úmluvou plně v souladu.

Transpoziční ustanovení jsou uvedena v rozdílové tabulce.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá dopad jak na státní rozpočet, tak na ostatní veřejné rozpočty.

Návrh zákona nemá dopady na životní prostředí.

Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nemá navrhovaná právní úprava žádné negativní dopady. Návrh nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů. Při získávání a uchovávání osobních údajů a přístupu k nim bude postupováno zcela v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Oprávnění subjektu údajů podle zákona o ochraně osobních údajů nebudou dotčena. Z navrhované právní úpravy neplynou nepříznivé důsledky pro ochranu soukromí a osobních údajů. Dále je uvedena podrobnější specifikace u jednotlivých oblastí úpravy zákona.

Návrh nezakládá nové zpracování osobních údajů. Z hlediska zpracování osobních údajů v oblasti registrace sociálních služeb je relevantní ustanovení § 79 odst. 1 písm. b) zákona o sociálních službách - odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby, § 79 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o sociálních službách - bezúhonnost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby a § 79 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona o sociálních službách - bezúhonnost právnické osoby, která bude poskytovat sociální služby. Tato ustanovení jsou obsažena již v současné právní úpravě.

Náležitosti podmínek registrace jsou součástí písemné dokumentace, tedy registračního spisu vedeného k registraci služby. Jedná se o údaje, které jsou evidovány již podle současné právní úpravy. Uchování údajů je v souladu s dobou archivace registračního spisu a je v souladu s archivním a spisovým řádem. Vedená evidence nebude mít vliv na ochranu osobních údajů ve smyslu jejich zneužití třetí osobou, neboť již v současné době je registrující orgán povinen dané údaje zabezpečit.

Cílem vedení evidence je posouzení naplnění podmínek pro získání oprávnění k poskytování sociálních služeb ze strany žadatele při podání žádosti a poskytovatele sociálních služeb v době po získání tohoto oprávnění. Evidence slouží i jako podklad pro kontrolní činnost registrujícího orgánu při kontrole poskytování sociálních služeb. Zpracovaná osobní data nejsou veřejně dostupná, evidence je interním materiálem registrujícího orgánu. K evidenci má přístup pouze oprávněná úřední osoba, tedy pracovník, který zpracovává registraci a vede registrační spis. Tyto údaje jsou kryty povinností mlčenlivosti podle § 100 zákona o sociálních službách, která platí jak pro poskytovatele a jejich zaměstnance, tak pro zaměstnance krajů.

V navrhované právní úpravě nejsou žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání. Navrhovaná úprava nemá dopad do oblasti korupčních rizik a nebude vytvářet jejich možnosti, protože žádné ustanovení se nevztahuje k nakládání s majetkem, zadávání veřejných zakázek.

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné zásadní dopady na bezpečnost a obranu státu.

V oblasti sociálních služeb nemá novela přímé dopady na podnikatelské prostředí. Sociální služby jsou dle předpisů EU považovány na služby obecného hospodářského zájmu, a tudíž mají specifickou právní úpravu.

Navrhované změny nemají přímý vliv na samosprávné celky.

V rámci jednotlivých forem poskytování sociálních služeb se rozšiřuje možnost poskytovat služby také distančně. Jedná se o poskytování činnosti zajišťující potřeby klienta bez přímého vzájemného kontaktu pracovníků poskytovatele sociálních služeb a klienta, zejména prostřednictvím elektronických nebo zásilkových služeb.

Ve výčtu zařízení sociálních služeb dochází k zpřehlednění a zjednodušení systému sociálních služeb, např. sloučením pobytových sociálních služeb jako jsou domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Do úpravy se doplňuje i možnost kombinací zařízení zřizovat centra a také poradny pro pečující osoby.

Ustanovení obsahuje výčet základních činností, kterými je naplňován obsah každého druhu sociální služby. Na základě zkušeností a požadavků praxe se do ustanovení doplňuje další základní činnost.

Legislativně technická úprava v návaznosti na změny v systému některých druhů sociálních služeb.

Dosavadní druhy sociálních služeb pečovatelská služba a osobní asistence se slučují do nového druhu sociální služby s názvem Pečovatelská a asistenční služba. Praxe poskytování těchto sociální služeb ukázala, že současné oddělení služeb je bariérou pro poskytování sociálních služeb klientům, neboť se služby svými základními činnostmi překrývají, a proto není nezbytné v zákoně rozlišovat dva samostatné druhy. Dále se služba doplňuje o cílovou skupinu pečujících osob.

Legislativně technická úprava v návaznosti na sloučení pečovatelské služby a osobní asistence.

Navrhuje se sloučení sociálních služeb domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením do jednoho druhu sociální služby. V současnosti praxe poskytování sociálních služeb tyto druhy zásadně neodděluje, například v domovech pro seniory jsou klienti, kteří již spadají do cílové skupiny zvláštního režimu a naopak. Jedním z dalších cílů tohoto opatření je snížení administrativní zátěže, neboť nyní jsou třeba dvě i více registrací pro každý druh pobytového zařízení. Po změně bude na tyto druhy služeb dostačující jen jedna registrace. Cílem změny je také odstranit z názvu služby „domov se zvláštním režimem“ slova „zvláštní režim“, který je segregující a stigmatizační. Nově proto bude upravena pouze jedna služba s názvem „domov sociální péče“, která bude určena pro širokou cílovou skupinu osob, kterou si poskytovatel blíže specifikuje při registraci.

Podle registrovaného okruhu osob pak bude nastaven i režim daného zařízení. Účelem změn je zpřehlednění systému sociálních služeb a odstranění duplicit.

Doplňují se rovněž nové základní činnosti.

Legislativně technická úprava v návaznosti na sloučení domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem do domovů sociální péče.

V návaznosti na sloučení pobytových sociálních služeb (domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením, domov se zvláštním režimem) do jedné služby – domov sociální péče se upravuje i ustanovení týkající se úhrad za poskytování pobytových sociálních služeb v § 73. Do tohoto ustanovení patří i sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče podle § 52. Nově se do okruhu uvedených služeb zařazuje i služba chráněné bydlení, kde se mění dosavadní způsob úhrady za ubytování, stravování a za péči, s cílem ponechat klientům, stejně jako klientům ostatních pobytových sociálních služeb podle § 73, část příjmu (15%), s kterým mohou samostatně hospodařit. Úhrada za péči se stanoví ve výši přiznaného příspěvku na péči.

Zachovávají se stejná pravidla pro stanovení úhrady podle současně platné právní úpravy, úhrada se stanoví za ubytování, stravu a za péči. Po úhradě za ubytování a stravu musí klientovi zůstat minimální zůstatek příjmu, úhrada za péči vychází z přiznaného příspěvku na péči.

Upřesňuje se ustanovení upravující stanovení úhrady za pobyt dítěte v domově sociální péče v návaznosti na zrušení služby domov pro osoby se zdravotním postižením. Za pobyt dětí se stanoví pouze úhrada za stravu, nikoliv za ubytování, v tomto smyslu je také úprava upřesněna. Úhrada za péči vychází z přiznaného příspěvku na péči.

U skupiny sociálních služeb vyjmenovaných v § 75 hradí osoby úhradu za základní činnosti v rozsahu stanoveném smlouvou; maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis. Ve výčtu služeb jsou upraveny změny týkající se sloučení pečovatelské a asistenční služby a zrušení služby v centrech denních služeb. Nově jsou zařazeny sociální služby poskytované osobám v terminálním stavu a osobám blízkým.

Do zákona se nově zavádí valorizační mechanismus k navyšování stanovených maximálních úhrad za poskytování sociálních služeb. Poslední navýšení úhrad bylo provedeno vyhláškou č. 389/2013 ze dne 28. listopadu 2013, a to s účinností od 1. ledna 2014. Od roku 2014 ve významné míře narostly náklady na poskytování sociálních služeb. V tuto chvíli již celý systém sociálních služeb naléhavě žádá vyšší participaci uživatelů na financování rostoucích nákladů, a je tedy potřeba plně využít dostupné ekonomické zdroje financování. Maximální výše úhrad v současné době nereflektuje ceny základních vstupů, zejména u úhrad za stravu a ubytování. Výše maximálních úhrad rovněž neodpovídá úrovni průměrného důchodu. Záměrem je zavést valorizační mechanismus vstřícný zejména k uživatelům, kterých větší část pobírá starobní důchod, a tedy navyšování maximálních úhrad by mělo být v souběhu s valorizaci důchodů. Je navržen mechanismus analogický valorizaci procentní výměry důchodů, tj. navýšení o procenta představující součet meziročního růstu indexu spotřebitelských cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy za předchozí kalendářní rok. S ohledem na to, aby valorizace maximálních úhrad co nejvíce korespondovala s valorizací důchodů bylo přistoupeno k tomu, že referenčním obdobím, za které je stanoven index spotřebitelských cen i růst reálné mzdy, je stejně jako u valorizace důchodů, předchozí kalendářní rok, přičemž valorizace nabyde účinnosti až v roce následujícím, tj. např. pro valorizaci účinnou od 1.1.2023 je referenčním rokem rok 2021.

 bodu 18 - § 79

Úprava podmínek registrace vychází především z poznatků z praxe.

Upřesňují se některé údaje, který je žadatel o registraci povinen v žádosti o vydání rozhodnutí o registraci doložit.

Dochází ke sjednocení posuzování materiálně-technických podmínek odpovídajících druhu poskytované sociální služby. Od roku 2007 není jasně definováno, předložením jakého dokladu je podmínka registrace považována za splněnou. V rozhodování registrujících orgánů v jednotlivých krajích jsou proto neodůvodněné rozdíly. Materiálně-technické podmínky budou stanoveny prováděcím právním předpisem.

V ustanovení se upravuje rovněž bezúhonnost fyzických a právnických osob. Navrhuje se rozdělení podmínek bezúhonnosti pro sociální pracovníky, kdy se zachovává stávající znění, a zmírnění podmínek u pracovníků v sociálních službách.

Údaj o územní působnosti sociální služby je v praxi požadován na tiskopisech MPSV. Úpravou bude podřízen oznamovací povinnosti poskytovatelů sociálních služeb, čímž bude zajištěna aktuálnost dat v registru poskytovatelů.

Z důvodu snížení administrativní zátěži je bezúhonnost a odborná způsobilost fyzických osob nebo právnické osoby dokládána čestným prohlášením.

Bezdlužnost se dokládá potvrzením ne starší 3 měsíců přede dnem podání žádosti o registraci.⁠​‌​‌‌‌‌​‌‌​‌‌‌‌‌⁠

Upřesňuje se rovněž ověřování vlastnického a užívacího práva k objektu nebo prostorám, kde je sociální služba poskytována.

Ustanovení se doplňuje o definici bezúhonnosti právnické osoby, která bude obsahovat odkaz na zrušení registrace sociální služby z důvodu závažného porušení povinností poskytovatele v minulosti.

Úprava povinnosti dokládat registrujícímu orgánu pojistnou smlouvu. V některých případech jsou uzavírané pojistné smlouvy velmi objemné, obsahují 50 a více stran. Pro poskytovatele je administrativně velmi náročné předkládat registrujícímu orgánu úředně ověřenou kopii takové smlouvy. Jako postačující se proto jeví předložení potvrzení pojišťovny o uzavřené pojistce.

Na základě dosavadních zkušeností s agendou registrace se upřesňuje ustanovení o obsahu rozhodnutí o registraci. Součástí rozhodnutí je uvedení cílových skupin osob. Rozhodnutí bude doplněno také o údaj o okamžité kapacitě v jednotlivých zařízeních nebo místech poskytování služby. Způsob stanovení okamžité kapacity bude stanoven prováděcím právním předpisem. Rozhodnutí obsahuje též datum započetí poskytování sociální služby v jednotlivých zařízeních nebo místech poskytování. Nově se navrhuje doplnit rozhodnutí o provozní dobu poskytovaných sociálních služeb.

Upřesňuje se právní úprava týkající se oznamovací povinnosti poskytovatele o změnách týkajících se údajů obsažených v rozhodnutí o registraci. Nově se do úpravy doplňuje působnost ministerstva, které může rozhodnout o zrušení registrace v případě zjištění závažných nedostatků bezprostředně ohrožujících život a zdraví osob. Cílem úpravy je zvýšená ochrana práv klientů.

Úprava se doplňuje o postup při ověřování bezúhonnosti a odborné způsobilosti při kontrole registračních podmínek registrujícím orgánem.

Při poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče podle § 52 se nevyžaduje registrace, ale poskytovatelé těchto služeb jsou povinni dodržovat některé vybrané zákonem stanovené povinnosti. S cílem zajistit kvalitu poskytovaných služeb se navrhuje úprava, podle níž budou tito poskytovatelé povinni plnit všechny povinnosti upravené v § 88 zákona.

Doplňují se nové kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí pro vedení registru poskytovatelů sociálních služeb. Registr bude nově veden pouze v elektronické podobě, listinná podoba se ruší.

Do úpravy se doplňuje povinnost poskytovatelů sociálních služeb ve stanovené lhůtě provádět aktualizaci některých zákonem vyjmenovaných údajů v registru prostřednictvím elektronického systému. Podle platného znění zákona provádí zápis do registru registrující orgán, avšak tento proces je časově zdlouhavý a náročný. Umožněním zápisu některých údajů poskytovateli sociálních služeb dojde k pružnějšímu zapisování změn, které se však netýkají rozhodnutí.

Podle současné právní úpravy není stanovena povinnost podávat žádost o registraci na předepsaných tiskopisech. Žadatel proto může žádost podat v jakékoli písemné podobě, jestliže bude mít uvedené náležitosti. Navrhuje se doplnit znění zákona tak, aby byla zavedena povinnost využít předepsaný tiskopis. Účelem úpravy je zajistit, aby potřebné údaje byly uváděny jednotným způsobem.

Upřesňuje se ustanovení o veřejné části registru. Rozšiřuje se okruh údajů, které se uvádějí ve veřejné části registru, o kontaktní údaje žadatele o registraci.

V ustanovení o opatřeních omezujících pohyb osob je zdůrazněno užití opatření jako krajního prostředku ve specifické situaci. Návrh opouští dosavadní striktní vymezení posloupnosti použití jednotlivých opatření. Důsledné dodržování posloupnosti jednotlivých opatření neumožňuje respektovat například předchozí zkušenost z řešení obdobné situace u daného uživatele a vede v praxi často ke stupňování konfliktu. Návrh dále umožňuje použít i místnost upravenou pro bezpečný pobyt podle konkrétní situace. Poskytovatel však nemá povinnost takovou místnost zřídit a udržovat v každém případě, i pokud se u uživatelů služby nevyskytuje žádné agresivní chování. Současně se ze znění ustanovení vypouští formulace o případném podání léčivých přípravků na základě ordinace přivolaného lékaře a za jeho přítomnosti.

Dále pak se navrhuje se upřesnit ustanovení upravující vedení evidence případů použití opatření omezujících pohyb osob tak, aby bylo zcela zřejmé, že tato evidence musí být vedena samostatně a nemůže být součástí jiné evidence. Podle poznatků z praxe někteří poskytovatelé sociálních služeb vedou zápisy o použití opatření omezujících pohyb osob ve zdravotnické dokumentaci a odmítají z tohoto důvodu poskytnout součinnost inspekci poskytování sociálních služeb s poukazem na ustanovení zákona o zdravotních službách o nahlížení do zdravotnické dokumentace.

Úpravou ustanovení se na podkladě zkušeností z praxe upřesňuje plnění povinnosti dalšího vzdělávání sociálního pracovníka.

Doplňují se nové formy dalšího vzdělávání o supervizi a dlouhodobý sebezkušenostní výcvik. Současně se stanoví u jednotlivých forem dalšího vzdělávání definování této formy vzdělávání, maximální (případně minimální) rozsah počtu hodin, které lze danou formou vzdělávání započítat do celkového zákonem stanoveného rozsahu dalšího vzdělávání sociálního pracovníka, a také se stanoví, jakým dokladem lze absolvování jednotlivých forem vzdělávání doložit.

Doplňují se též situace, kdy v důsledku nouzového stavu a mimořádných opatření nelze dodatečné vzdělávání realizovat.

Do výčtu okruhu pracovníků, kteří v sociálních službách vykonávají odbornou činnost, se doplňují jako další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby, inspektoři sociálních služeb.

Upravují se předpoklady k výkonu činnosti inspektora.

Na základě zjištěných poznatků a potřeb praxe se doplňuje a upřesňuje ustanovení týkající se činností pracovníka v sociálních službách, podmínek výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách, jeho odborné způsobilosti a povinnosti dalšího vzdělávání.

Upravuje se přerušení lhůty u získání kvalifikačních předpokladů, pokud není v důsledku vyhlášení nouzového stavu nebo mimořádných opatření možné tyto kvalifikační předpoklady splnit.

V návaznosti na úpravu § 115 se upravuje výčet pracovníků vykonávajících odbornou činnost v sociálních službách a přímo poskytujících sociální služby. Současně se stanoví podmínky získání odborné způsobilosti jednotlivých odborností a povinnost dalšího vzdělávání.

Do zákona se doplňuje povinnost vedoucího pracovníka, který není zařazen jako sociální pracovník, ale přímo řídí, organizuje a kontroluje činnost sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách a dalších odborných pracovníků prohlubovat si kvalifikaci formou dalšího vzdělávání.

Legislativně technická úprava zmocňovacího ustanovení v návaznosti na úpravy zákona.

Navrhuje se navýšení maximální úhrad stanovených prováděcím právním předpisem o 20 % a ukládá se ministerstvu toto navýšení provést ode dne účinnosti tohoto zákona. Úhradové limity nebyly od r. 2014 do současnosti valorizovány, ačkoliv ve stejném období došlo ke znatelnému navýšení starobních důchodů, ale i příspěvku na péči. Ve stejném období se také zvýšily náklady na poskytované služby (stravovací, ubytovací služby a péče). Současný stav je již neudržitelný a nečinnost MPSV ohrožuje existenci některých služeb.

V ustanoveních týkajících se předmětu inspekce poskytování sociálních služeb jsou navrhovány oproti současné právní úpravě zásadní změny zejména v definici a obsahu standardů kvality sociálních služeb. Přechodné ustanovení proto upravuje postup v inspekcích poskytování sociálních služeb, které nebyly dokončeny ke dni nabytí účinnosti zákona.

Vzhledem k nově nastaveným kvalifikačním požadavkům pracovníků v sociálních službách se umožňuje přechodným ustanovením, aby stávající pracovníci v sociálních službách, kteří nesplňují nové požadavky, setrvali na své pozici. Nedojde tak nedostatkem pracovníků k možnému ohrožení péče o potřebné klienty.

V návaznosti na nově stanovené předpoklady odborné způsobilosti k výkonu činnosti inspektora sociálních služeb se stanoví přechodné období pro zaměstnance, kteří ode dne nabytí účinnosti zákona nebudou podmínky odborné způsobilosti splňovat.

Přechodné ustanovení řeší platnost registrace u poskytovatelů sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení řeší zajištění plnění minimálních personálních podmínek u stávajících poskytovatelů sociálních služeb.

Navrhovanou úpravou zákona dochází ke sloučení služeb domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, domovů pro osoby se zdravotním postižením a týdenních stacionářů do jednoho druhu sociální služby – domovy sociální péče. V návaznosti na tuto změnu se přechodným ustanovením řeší pravidlo použití pojmů stávajících slučovaných druhů služeb, a to i pro potřeby jiných právních předpisů.

Účinnost novely zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2022.