Novela z. o provozu na pozemních komunikacích - RJ

1. Název

Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

2. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného vztahu k rovnosti mužů a žen

Dosavadní znění zákona o silničním provozu upravuje v § 87 an. pravidelné lékařské prohlídky pouze v případě držitelů řidičských průkazů, kteří dovršili 65 let, resp. 68 let (s výjimkou případů tzv. „řidičů z povolání“, kteří se musejí podrobovat pravidelným lékařským prohlídkám do věku 50 let každé 2 roky a od 50 let každoročně). Nejedná-li se o tzv. „řidiče z povolání“ (viz předchozí věta), nemusí držitel řidičského průkazu dle zákona absolvovat lékařskou prohlídku od doby získání řidičského průkazu až do dovršení věku 65 let.

Stávající právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje, jedno z pohlaví, a nestanoví pro něj odlišné podmínky. Stávající právní úprava má zcela stejné dopady na muže i na ženy.

3. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen a vysvětlení její nezbytnosti jako celku

Na základě osvětové kampaně Autoklubu ČR „Slepí vrazi“, která odstartovala v loňském roce a pokračuje i letos za podpory Mezinárodní automobilové federace FIA, byl vyšetřen zrak 2 880 řidičům, z čehož u celých dvou třetin nebyl zrak v pořádku. Přičemž je to právě zrak, který je nedůležitějším smyslovým orgánem, a při řízení automobilu se na něj řidiči maximálně spoléhají.

Z výsledků kampaně dále vyplývá, že ze zhruba 6 milionů aktivních řidičů v ČR je 4,5 milionu řidičů, kteří potřebují korekci zraku, případně úpravu své stávající korekce. Už při absenci korekce zraku u -0,75 dioptrie se díky zhoršeným reakčním schopnostem řidiče prodlužuje brzdná dráha automobilu při rychlosti 90 km/h z 80 na 120 metrů, tedy o celou polovinu. Navíc zdravé oko vidí chodce ze vzdálenosti cca 200 metrů, při -0,75 dioptrie je tato vzdálenost poloviční.

Dosavadní průzkum dále ukázal, že řidiči si často nejsou problémy se zrakem vědomi. 58 procent řidičů uvedlo, že dle jejich názoru mají zrak v pořádku, reálně ale korekci potřebuje 71 procent z nich. Celkem 8 procent vyšetřených řidičů by kvůli míře poškození zraku nemělo za volant usednout vůbec. To je zhruba půl milionu potenciálních slepých vrahů.

Nejrůznější oční vady, které již zdaleka nejsou jen záležitostí seniorů, řidiče výrazně omezují při správném a rychlém vyhodnocení nejrůznějších krizových situací, 80 procent všech informací při řízení získáváme právě prostřednictvím zraku. Míra bezpečnosti a přítomnost nejrůznější bezpečnostních prvků je samozřejmě jedním z hlavních faktorů při výběru vozidla, bohužel při špatném zraku řidiče jsou prvky jako ABS, ESP, kontrola mrtvého úhlu, systémy sledování jízdního pruhu a podobně, naprosto zbytečné.

Z těchto důvodů se navrhuje, aby všichni řidiči měli zákonem uloženou povinnost absolvovat pravidelnou lékařskou prohlídku, konkrétně vyšetření zraku, a to alespoň jednou za 10 let při výměně řidičského průkazu. Potvrzení o zdravotní způsobilosti řidiče, resp. výsledek odborného vyšetření zraku s příslušným doporučením dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčující zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), v platném znění, bude přílohou žádosti o vydání řidičského průkazu (při jeho výměně).

Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje, jedno z pohlaví, a nestanoví pro něj odlišné podmínky. Navrhovaná právní úprava má zcela stejné dopady na muže i na ženy.

4. Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s akty práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, stávající úpravu nikterak neruší, pouze ji doplňuje.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, jakož i s obecně uznávanými a dodržovanými zásadami mezinárodního práva a s akty práva Evropské unie.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí a dopady na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Rovněž nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí České republiky.

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady, nemá dopady na specifické skupiny obyvatel (osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny), ani dopady na životní prostředí či na bezpečnost nebo obranu státu.

6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Úprava nemá dopady ve vztazích k ochraně soukromí či osobních údajů a žádným způsobem nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí či osobních údajů.

7. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava respektuje protikorupční legislativu a nepřináší nová korupční rizika.

8. Odůvodnění návrhu na vyslovení souhlasu s návrhem zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení

Návrh zákona si klade za cíl napravit v co nejkratší době zcela alarmující situaci týkající se bezpečnosti silničního provozu. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.