Návrh zákona o nemocenském pojištění směřuje ke zvýšení hranice pro odvody na sociální a zdravotní pojištění tak, aby reflektovala vývoj mezd, inflaci i výkonnost české ekonomiky. Za posledních sedm let nedošlo ke změně této hranice, což negativně dopadá na studenty na brigádách, drobné přivýdělky rodičů na rodičovské dovolené a pracující důchodce. Návrh stanovuje novou hranici na úroveň 11 500 Kč, tedy tak, aby byla valorizace reflektovala inflaci od roku 2011, kdy byla stanovena. Novela tak přispívá ke zlepšení situace nízkopříjmových osob, udržování jejich pracovní návyků a případně k jejich rozvoji. Zároveň těmto zaměstnancům dává více prostředků k vlastní obživě a rozvoji.
Věcný záměr tohoto zákona podpořila národní reprezentace studentů českých vysokých škol – Studentská komora Rady vysokých škol. Návrh také podporují různá sdružení pracovníků v sociálních službách, na které současný právní stav dopadá negativně.
A. Název a účel zákona
Návrh zákona mění částku, od jejíhož překročení jsou zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce účastníky systému nemocenského pojištění. Od této účasti se odvíjí zaměstnanci další povinnosti v oblastech systémů důchodového a veřejného zdravotního pojištění.
Cílem zákona je přímo zvýšit tuto částku o 1 500 Kč měsíčně, aby došlo k reflexi vývoje na trhu práce, vývoje výše mezd a životních nákladů.
B. Zhodnocení platného právního stavu
V současné době zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších zákonů, stanoví ve svém § 7a odst. 1 pevnou částku, od které se odvíjí účast osob zaměstnaných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění. Tato výše byla zavedena v roce 2011 zákonem č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Od této částky se nicméně odvíjí i účast na důchodovém pojištění dle § 8 zákona č. 155/1995, o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších zákonů, a veřejného zdravotního pojištění dle § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Samotná částka 10 000 Kč zůstává od roku 2012 nezměněna, přestože v mezidobí došlo k růstu platů a mezd, ale i životních nákladů. To se odrazilo například v opakované novele nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, kdy v mezidobí docházelo ke zvyšování minimální a zaručené mzdy. Přes tento vývoj ale nedošlo k reflexi tohoto navýšení hranice, do které poplatník nemusí odvádět část svého výdělku státu formou sociálního a zdravotního pojištění. Takový trend tak spíše vede k růstu šedé ekonomiky než ke zvýšení životní úrovně v České republice.
C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Cílem navrhované úpravy je zvýšení hranice pro odvody do systému nemocenského pojištění. Důvodem je, že rigidní zákonná úprava nereflektuje vývoj na trhu práce a zůstává nezměněná, přestože určení její výše již pozbylo důvodnosti. Dohoda o provedení práce je rozšířenou formou pracovněprávního vztahu a slouží zejména k překlenutí dočasně zvýšené potřeby práce. Vedle tohoto jejího hlavního účelu existuje nemalý segment pracovního trhu, který dohod využívá k posílení svého ekonomického postavení – jde nejčastěji o přivýdělek, který s sebou přináší budování nebo udržování pracovních návyků jednotlivce. Častými pracovníky na dohodu o pracovní činnosti jsou na příklad rodiče na rodičovské dovolené a studenti. Studenti si prací osvojují pracovní návyky a zároveň jim to zajišťuje výdělek, který často může mít vliv na možnost pokračovat ve studiu. Často je formou dohody také řešeno zapojení třeba studentů doktorského studijního programu na různých projektech, které ne vždy mohou umožňovat výplatu formou stipendia, byť souvisí s pedagogicko-vědeckou činností.
Stanovení hranice na výši minimální mzdy s sebou nenese riziko, že by dohody o provedení pracovní činnosti konkurovaly klasickému pracovněprávním smlouvám, neboť pro běžný pracovněprávní vztah je navrhovaná výše stále příliš nízká.
D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a v souladu s jejími mezinárodními závazky.
E. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Navrhovaná úprava bude mít neutrální dopad na příjmy státního rozpočtu vzhledem k tomu, že se dohody o provedení práce v rozmezí mezi 10 000 Kč a 11 500 Kč prakticky nepoužívají. Navrhovaná úprava se nedotýká rozpočtu krajů a obcí.
Čl. I
Návrh zákona přináší navýšení hranice příjmů z dohody o provedení práce, jejíž nová hranice lépe reflektuje současný stav pracovního trhu. Tato cesta přináší valorizaci této fixně stanovené částky o inflaci, která v průměru od přijetí tohoto zákona dosahovala 1,43 %. Nově stanovená částka 11 500 Kč ponechává také určitý prostor nad rámec inflace. Nová úprava tak přináší férovější a aktuálnější hranici.
Čl. II
Přechodné ustanovení upřesňuje, že povinnosti poplatníka vzniklá přede dnem platit pojištění není novou úpravou dotčena a řídí se dřívější úpravou. Novela má za cíl prospektivní aplikaci.
Čl. III
Účinnost zákona je určena od 1. ledna nejbližšího roku po vyhlášení. Vzhledem k délce legislativního procesu předkladatel volí dynamické určení termínu účinnosti. Datum 1. ledna je zvoleno vzhledem k tomu, že konec roku bývá rozhodným obdobím pro stanovení navazujících povinností.
V Praze dne 24. května 2018