Důvodová zpráva k Změna čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu

Římský statut Mezinárodního trestního soudu (dále jen „ŘS“) je mezinárodní smlouvou, která ustavuje Mezinárodní trestní soud (dále rovněž „Soud“, případně „ICC“ – International Criminal Court). ŘS byl přijat a otevřen k podpisu na mezinárodní diplomatické konferenci v Římě dne 17. července 1998 a v platnost vstoupil dne 1. července 2002. Soud má stíhat nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva (genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese) v případě, že je v souladu s principem komplementarity nemohou nebo nechtějí stíhat příslušné státy samy. K dnešnímu datu má ŘS 123 smluvních stran (ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN neratifikovaly ŘS USA, Ruská federace a Čínská lidová republika¹; ze států NATO kromě již zmíněných USA také Turecko; Soud aktivně a zcela podporuje Evropská unie a její členské státy).

Soud je místně příslušný pro zločiny podle mezinárodního práva, které byly spáchány na státním území smluvní strany ŘS, včetně na palubě jí registrovaných lodí a letadel (princip teritoriality), nebo pokud byly spáchány občanem smluvní strany ŘS (princip aktivní personality). V případě, kdy o předložení situace požádá Rada bezpečnosti OSN, bude mít Soud jurisdikci nad zločiny podle mezinárodního práva, i pokud byly spáchány na území a občany států, které nejsou smluvními stranami Soudu. K této situaci došlo zatím dvakrát, v roce 2005 rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1593 byla do jurisdikce Soudu předložena situace v súdánském Dárfúru a v roce 2011 rezolucí stejného orgánu č. 1970 situace v Libyi.⁠​​​‌​​‌‌​‌‌​​​​‌⁠

Zahájit vyšetřování může žalobce třemi způsoby: na žádost smluvní strany (jak se stalo v případech Středoafrické republiky, Ugandy, Konžské demokratické republiky a Mali); na žádost Rady bezpečnosti OSN jednající na základě kapitoly VII Charty OSN (výše uvedené případy súdánského Dárfúru a Libye); sám z vlastní iniciativy se souhlasem přípravného senátu (Pobřeží Slonoviny a Gruzie).

Česká republika se stala smluvní stranou ŘS dne 1. října 2009 (84/2009 Sb.m.s.). Podpora mezinárodního trestního soudnictví a Mezinárodního trestního soudu je trvalou součástí koncepce české zahraniční politiky. U Soudu rovněž působí český soudce Robert Fremr, zvolený na funkční období 2012 – 2021 (od března 2018 do 2021 jako první místopředseda Soudu).

16. Shromáždění smluvních stran Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (New York, 4. – 14. 12. 2017) konsensuálně přijalo na svém 12. plenárním zasedání dne 14. 12. 2017 rezoluci ICC-ASP/16/Res.4 týkající se změn článku 8 ŘS („válečné zločiny“). Rezolucí, jejíž návrh ČR spolupředkládala a která je součástí této předkládací zprávy včetně svých příloh, bylo rozhodnuto o přijetí tří změn článku 8 odst. 2 písm. b) a e) ŘS, které podléhají ratifikaci či přijetí v souladu s čl. 121 odst. 5 ŘS. Spolupředložení návrhu rezoluce ze strany ČR bylo projednáno s Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti.

Předmětná rezoluce má šest příloh: v přílohách I až III je obsažena skutková podstata změn článku 8 ŘS, v přílohách IV až VI jsou obsaženy znaky skutkových podstat těchto zločinů (Znaky skutkových podstat zločinů v souladu s čl. 9 ŘS pomáhají Soudu při výkladu a používání čl. 6, 7 a 8. Změny Znaků skutkových podstat byly účinně přijaty předmětnou rezolucí ICC-ASP/16/Res.4 a nepodléhají vnitrostátnímu schválení). Text českého překladu rezoluce je uveden dále.

Jedná se v pořadí o druhé rozšíření kategorie válečných zločinů uvedených v článku 8 ŘS – první bylo výsledkem revizní konference ŘS, která se uskutečnila v ugandské Kampale (31. 5. – 11. 6. 2010), a doplňovalo okruh zakázaných zbraní během ozbrojeného konfliktu jiné než mezinárodní povahy o používání jedů nebo otravných zbraní, používání dusivých, jedovatých nebo jiných plynů a všech obdobných tekutin, materiálů nebo prostředků, a používání střel, které se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují, například střel s tvrdým pláštěm, který zcela nezakrývá jádro nebo je perforován zářezy. Česká republika uložila listinu o přijetí této změny u depozitáře ŘS dne 12. března 2015.

Aktuálními změnami se do ŘS doplňují tři nové skutkové podstaty válečných zločinů:

(1) používání zbraní, které užívají mikrobiologické nebo jiné biologické činitele, nebo toxiny, ať jsou jakéhokoliv původu či způsobu výroby;

(2) používání zbraní, jejichž primárním účinkem je zranění střepinami, které jsou v lidském těle nezjistitelné rentgenovými paprsky;

(3) používání laserových zbraní specificky sestrojených tak, aby jejich výlučným bojovým účinkem nebo jedním z bojových účinků bylo způsobení trvalého oslepnutí nechráněného zraku, tj. nechráněných očí nebo očí opatřených pomůckami korigujícími zrak.

Tyto skutkové podstaty se doplňují do čl. 8 odst. 2 písm. b) a e), tj. budou pro účely ŘS považovány za válečné zločiny dle čl. 8 odst. 2 písm. b) jako jiné případy závažného porušení zákonů a obyčejů platných v mezinárodních ozbrojených konfliktech v uznávaném rámci mezinárodního práva, zejména v textu uvedené, a dle čl. 8 odst. 2 písm. e) za ostatní závažná porušení zákonů a obyčejů platných v ozbrojených konfliktech jiné než mezinárodní povahy, v obecně uznávaném rámci mezinárodního práva, a zejména v textu uvedené činy.

Předmětné definice skutkové podstaty kopírují skutkové podstaty těchto zločinů podle mezinárodního práva tak, jak jsou uvedeny v příslušných mezinárodních smlouvách. Česká republika je smluvní stranou všech těchto mezinárodních smluv. Navrhované změny čl. 8 ŘS jsou tak v souladu s již existujícími mezinárodněprávními závazky ČR (viz níže).

Navrhovaná změna čl. 8 odst. 2 písm. b) bodu (xxvii) / čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu (xvi):

„používání zbraní, které užívají mikrobiologické nebo jiné biologické činitele, nebo toxiny, ať jsou jakéhokoliv původu či způsobu výroby“:

Jedná se o závazek pro ČR vyplývající z Úmluvy o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení (Londýn, Moskva, Washington, 10. 4. 1972; pro ČSSR vstoupila v platnost 26. 3. 1975; ČR sukcedovala).

Navrhovaná změna čl. 8 odst. 2 písm. b) bodu (xxviii) / čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu (xvii):

„používání zbraní, jejichž primárním účinkem je zranění střepinami, které jsou v lidském těle nezjistitelné rentgenovými paprsky“:

Tento závazek pro ČR vyplývá z Protokolu o nezjistitelných střepinách – Protokol I (Ženeva, 10. 10. 1980; pro ČSSR vstoupil v platnost 2. 12. 1983, ČR sukcedovala).

Navrhovaná změna čl. 8 odst. 2 písm. b) bodu (xxix) / čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu (xviii):

„používání laserových zbraní specificky sestrojených tak, aby jejich výlučným bojovým účinkem nebo jedním z bojových účinků bylo způsobení trvalého oslepnutí nechráněného zraku, tj. nechráněných očí nebo očí opatřených pomůckami korigujícími zrak“.

Tento závazek pro ČR vyplývá z Dodatkového Protokolu k Úmluvě o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky (Protokol o oslepujících laserových zbraních – Protokol IV; Vídeň, 13. 10. 1995; pro ČR vstoupil v platnost 10. 2. 1999).

Výše uvedené závazky byly rovněž implementovány do trestního zákoníku, č. 40/2009 Sb., v platném znění (§ 411, použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje).

Z textu rezoluce ICC-ASP/16/Res.4 plyne, jak je uvedeno v jejím šestém preambulárním odstavci, záměr smluvních stran ŘS interpretovat zákaz použití předmětných zbraní tak, že se netýká činností v k vynucování dodržování práva, tj. policejních operací v případě vnitřních nepokojů a napětí, které se nepovažují za ozbrojené konflikty.

Účelem vnitrostátního projednání změn článku 8 ŘS je dokončení procesu vyjádření souhlasu s těmito změnami, který byl započat spolupředložením návrhu příslušné rezoluce ze strany ČR Shromáždění smluvních stran ŘS následně konsensuálně přijaté dne 14. prosince 2017 během 16. zasedání Shromáždění jako rezoluce ICC-ASP/16/Res.4.

Změny článku 8 jsou změnou ŘS, mezinárodní úmluvy, kterou Česká republika ratifikovala podle článku 10a odst. 1 Ústavy České republiky, ústavního zákona 1/1993 Sb., v platném znění. Jelikož změna mezinárodní smlouvy musí být vnitrostátně projednána stejným způsobem jako její sjednání, je k přijetí změn čl. 8 ŘS v souladu s čl. 10a odst. 2 a čl. 39 odst. 4 Ústavy České republiky třeba souhlasu ústavní většiny, tj. třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

K těmto změnám ŘS nelze činit výhrady.

Po dokončení vnitrostátního schválení předmětných změn bude listina o přijetí změn uložena prostřednictvím Stálé mise České republiky u OSN u depozitáře Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, kterým je generální tajemník OSN.

Předmětné změny ŘS vstoupí v platnost dle čl. 121 odst. 5 ŘS, tj. vstoupí v platnost pro ty smluvní strany, které je přijaly, jeden rok od uložení listiny o přijetí u depozitáře. (Ve vztahu ke smluvní straně, jež tuto změnu nepřijala, nebude Soud vykonávat jurisdikci vůči zločinu, kterého se tato změna týká, pokud je tento zločin spáchán státními občany této smluvní strany či na jejím území.)

Změny článku 8 jsou v souladu s ústavním pořádkem a ostatními částmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných mezinárodních smluv, s mezinárodním obyčejem a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Přijetí změn nebude mít dopad na státní rozpočet.

Vláda České republiky vyslovila souhlas s přijetím změn článku 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu na své schůzi dne 16. května 2018 usnesením č. 301.

Konsensuálně přijata na 12. plenárním zasedání dne 14. prosince 2017

ICC-ASP/16/Res.4

Shromáždění smluvních stran Římského statutu,⁠​​​‌​​‌‌​‌‌​​​​‌⁠

Konstatujíc, že podle článku 121 odst. 1 a 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu může Shromáždění smluvních stran přijmout změnu Římského statutu navrženou po uplynutí sedmi let od vstupu tohoto Statutu v platnost,

Konstatujíc rovněž, že podle článku 121 odst. 5 tohoto Statutu vstoupí změna článku 5, 6, 7 a 8 tohoto Statutu v platnost pro ty smluvní strany, které tuto změnu přijaly, jeden rok od uložení jejich listin o ratifikaci či přijetí, a ve vztahu ke smluvní straně, jenž tuto změnu nepřijala, nebude Soud vykonávat jurisdikci vůči zločinu, kterého se tato změna týká, pokud je tento zločin spáchán státními občany této smluvní strany či na jejím území, a potvrzujíc své porozumění, že ve vztahu k této změně se stejný princip, který se vztahuje na smluvní stranu, jež předmětnou změnu nepřijala, se vztahuje rovněž na státy, které nejsou smluvními stranami tohoto Statutu,

Potvrzujíc, že s ohledem na ustanovení článku 40 odst. 5 Vídeňské úmluvy o smluvním právu budou moci státy, které se následně stanou smluvními stranami tohoto Statutu, při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu k tomuto Statutu rozhodnout, zda přijmou změny obsažené v této rezoluci,

Potvrzujíc rovněž, že smluvní strany tohoto Statutu a státy, které se následně stanou smluvními stranami tohoto Statutu, mohou ratifikovat či přijmout všechny nebo jen některé z předmětných třech změn obsažených v přílohách I až III této rezoluce,

Konstatujíc, že podle článku 9 tohoto Statutu Znaky skutkových podstat zločinů mají pomáhat Soudu při výkladu a používání ustanovení ohledně zločinů náležejících do jurisdikce Soudu,

Vzhledem k tomu, že v případech, kdy znaky skutkových podstat zločinů předepisují spojitost či souvislost jednání s ozbrojeným konfliktem, tyto znaky následkem toho potvrzují vyloučení činností k vynucování dodržování práva z jurisdikce Soudu,

Vzhledem k tomu, že zločiny, na které je odkazováno v článku 8 odst. 2 pím. b) bodu (xxvii) a článku 8 odst. 2 písm. e) bodu (xvi) (používání zbraní, které užívají mikrobiologické nebo jiné biologické činitele, nebo toxiny); v článku 8 odst. 2 písm. b) bodu (xxviii) a článku 8 odst. 2 písm. e) bodu (xvii) (používání zbraní, jejichž primárním účinkem je zranění střepinami, které jsou v lidském těle nezjistitelné rentgenovými paprsky) a v článku 8 odst. 2 písm. b) bodu (xxix) a článku 8 odst. 2 písm. e) bodu (xviii) (používání laserových zbraní způsobujících oslepnutí), jsou závažnými porušeními zákonů a obyčejů platných v mezinárodních ozbrojených konfliktech a zákonů a obyčejů platných v ozbrojených konfliktech jiné než mezinárodní povahy,

používání zbraní, které užívají mikrobiologické nebo jiné biologické činitele, nebo toxiny, ať jsou jakéhokoliv původu či způsobu výroby;

používání zbraní, jejichž primárním účinkem je zranění střepinami, které jsou v lidském těle nezjistitelné rentgenovými paprsky;

používání laserových zbraní specificky sestrojených tak, aby jejich výlučným bojovým účinkem nebo jedním z bojových účinků bylo způsobení trvalého oslepnutí nechráněného zraku, tj. nechráněných očí nebo očí opatřených pomůckami korigujícími zrak;

1.Pachatel použil zbraně, které užívají mikrobiologické nebo jiné biologické činitele, nebo toxiny, ať jsou jakéhokoliv původu či způsobu výroby.

2.Jednání se odehrálo ve spojitosti či souvislosti s mezinárodním ozbrojeným konfliktem.

3.Pachatel si byl vědom faktických okolností, které zakládají existenci ozbrojeného konfliktu.

1.Pachatel použil zbraně, které užívají mikrobiologické nebo jiné biologické činitele, nebo toxiny, ať jsou jakéhokoliv původu či způsobu výroby.

2.Jednání se odehrálo ve spojitosti či souvislosti s ozbrojeným konfliktem jiné než mezinárodní povahy.

3.Pachatel si byl vědom faktických okolností, které zakládají existenci ozbrojeného konfliktu.

1.Pachatel použil zbraně, jejichž primárním účinkem je zranění střepinami, které jsou v lidském těle nezjistitelné rentgenovými paprsky.

2.Jednání se odehrálo ve spojitosti či souvislosti s mezinárodním ozbrojeným konfliktem.

3.Pachatel si byl vědom faktických okolností, které zakládají existenci ozbrojeného konfliktu.

1.Pachatel použil zbraně, jejichž primárním účinkem je zranění střepinami, které jsou v lidském těle nezjistitelné rentgenovými paprsky.

2.Jednání se odehrálo ve spojitosti či souvislosti s ozbrojeným konfliktem jiné než mezinárodní povahy.

3.Pachatel si byl vědom faktických okolností, které zakládají existenci ozbrojeného konfliktu.

1.Pachatel použil laserové zbraně specificky sestrojené tak, aby jejich výlučným bojovým účinkem nebo jedním z bojových účinků bylo způsobení trvalého oslepnutí nechráněného zraku, tj. nechráněných očí nebo očí opatřených pomůckami korigujícími zrak.

2.K oslepnutí nedošlo v rámci náhodného nebo průvodního účinku při legitimním vojenském použití laserových systémů, včetně laserových systémů užívaných proti optickým zařízením.

3.Jednání se odehrálo ve spojitosti či souvislosti s mezinárodním ozbrojeným konfliktem.

4.Pachatel si byl vědom faktických okolností, které zakládají existenci ozbrojeného konfliktu.

1.Pachatel použil laserové zbraně specificky sestrojené tak, aby jejich výlučným bojovým účinkem nebo jedním z bojových účinků bylo způsobení trvalého oslepnutí nechráněného zraku, tj. nechráněných očí nebo očí opatřených pomůckami korigujícími zrak.

2.K oslepnutí nedošlo v rámci náhodného nebo průvodního účinku při legitimním vojenském použití laserových systémů, včetně laserových systémů užívaných proti optickým zařízením

3.Jednání se odehrálo ve spojitosti či souvislosti s ozbrojeným konfliktem jiné než mezinárodní povahy.

4.Pachatel si byl vědom faktických okolností, které zakládají existenci ozbrojeného konfliktu.⁠​​​‌​​‌‌​‌‌​​​​‌⁠