Novela z. o hl. m. Praze

Název

Zákon, kterým se mění zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného vztahu k rovnosti mužů a žen

Podle současné právní úpravy účinné od 1. 9. 2003 vykonávají na území hlavního města Prahy až na některé výjimky uvedené v Příloze č. 4, položce č. 464 obecně závazné vyhlášky č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů, působnost obecného stavebního úřadu městské části Praha 1 až 22. Vůči těmto obecným stavebním úřadům městských částí vykonává pravomoc nadřízeného správního orgánu Magistrát hlavního města Prahy.

Úprava platná a účinná po 1. 9. 2003 souvisí s procesem reformy veřejné správy na přelomu tisíciletí, podle které měl být výkon státní správy co nejvíce přiblížen veřejnosti a výkon územního a navazujícího stavebního řízení byl svěřen obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Tato tzv. decentralizace se na území hlavního města Prahy projevila tak, že byla působnost stavebního úřadu na úseku územního rozhodování a povolování staveb s určitými výjimkami obecně svěřena městským částem a působnost stavebního úřadu ve věci rozhodování o umístění staveb celoměstského významu ponechána Magistrátu.

Pravomoci stavebního úřadu na úseku územního rozhodování vymezuje zákon č. 186/2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně v ustanovení § 6 odst. 3 písm. a) zákona, podle kterého obecní úřad, který je stavebním úřadem, vydává mj. také rozhodnutí a provádí jiná opatření podle části třetí hlavy III dílů 4 a 5 stavebního zákona, není-li dále stanoveno jinak, tedy např. územní souhlas, zjednodušené územní řízení aj. Podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) stavebního zákona je pak obecným stavebním úřadem obecní úřad obce s rozšířenou působností. Působnost podle stavebního zákona je podle citovaného zákonného ustanovení působností přenesenou.

Přenesenou působnost, jež je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcí s rozšířenou působností, vykonávají podle ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, orgány hlavního města Prahy. Přenesenou působnost hlavního města Prahy pak podle § 81 odst. 3 zákona vykonává Magistrát hlavního města Prahy, není-li zákonem o hlavním městě Praze nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgánům hlavního města Prahy. Podle § 2 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze je v případě, že zákon svěří orgánům hlavního města Prahy výkon státní správy, správním obvodem celé území hlavního města.

V souladu se současným zněním zákona o hlavním městě Praze lze podle ustanovení § 32 výkon přenesené působnosti svěřit městským částem hlavního města Prahy, přičemž platí, že orgány městských částí vykonávají přenesenou působnost v rozsahu, který stanoví zákon o hlavním městě Praze a rovněž v mezích zákona Statut hlavního města Prahy.

Konkrétně pak ustanovení § 32 odst. 1 stanoví, že „orgány městské části vykonávají přenesenou působnost městské části v rozsahu stanoveném zákonem a v mezích zákona Statutem.“ Ustanovení § 32. odst. 2 pak stanovuje, že „orgánům městských částí lze v mezích zákona svěřit Statutem přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem nebo orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.“

Oprávnění (nikoliv však povinnost) svěřit orgánům městských částí působnost na úsecích územního rozhodování a povolování staveb využívá hlavní město Praha v platném a účinném znění Statutu hlavního města, konkrétně pak v ustanovení § 4 odst. 1 Statutu hlavního města Prahy. V tomto ustanovení Statut hlavního města Prahy odkazuje na Přílohy č. 4 Statutu hlavního města Prahy, ve které jsou taxativně obsaženy konkrétní záležitosti, které hlavní město svěřuje do přenesené působnosti městských částí uvedených v § 4 odst. 1 nad rozsah stanovený zákonem. Položka č. 464 Přílohy č. 4 Statutu hlavního města Prahy svěřuje městským částem „výkon působnosti obecného stavebního úřadu s výjimkou světelných signalizačních zařízení a nosných konstrukcí pro dopravně informační systémy a dopravní značení.“

Statut hlavního města Prahy v ustanovení § 4 odst. 2 až 23 stanoví, že příslušné městské části vykonávají svěřenou přenesenou působnost na svém území. Z hlediska místní příslušnosti jsou orgány městských částí místně příslušné na základě místa, kde se nachází pozemek, na kterém má být příslušný záměr umístěn.

Rozhodnutí a jiná opatření, které vydávají orgány městských částí v prvním stupni, přezkoumává podle současné právní úpravy na základě ustanovení § 81 odst. 3 písm. a) zákona o hlavním městě Praze a ustanovení § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řad, ve znění pozdějších předpisů, Magistrát hlavního města Prahy.

Současná právní úprava nemá negativní vztah k rovnosti mužů a žen.

Nezbytnost právní úpravy

Současná právní úprava dlouhodobě vyvolává spekulace o nezávislosti rozhodování odpovědných úředníků zařazených v orgánech městských částí, jež jsou obecným stavebním úřadem. Podezření, že tito úředníci nejsou při výkonu své činnosti v rámci územního rozhodování, tedy postupu podle části třetí hlavy III dílů 4 a 5 stavebního zákona, skutečně nezávislí na politických vlivech a těmto vlivům mohou při své činnosti podléhat, vedl v minulosti celou řadu odborníků k vyslovení požadavku, aby se územní rozhodování přeneslo zpět na Magistrát hlavního města Prahy.

K tomuto požadavku se veřejně přihlásilo i vedení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a rovněž i politické strany, které po volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy v říjnu roku 2018 sestavily koalici a ujmuly se vedení hlavního města Prahy ve volebním období 2018-2022.

Požadavek na opětovnou centralizaci územního rozhodování na území hlavního města Prahy podporuje i skutečnost, že se dlouhodobě nedaří personálně zajistit činnost dvaadvaceti stavebních úřadů na úrovni městských částí hlavního města, což vede ke stavu, kdy je rozhodování vleklé a nedostatečně profesionální. To způsobuje mj. nepřijatelné zdržování procesu rozhodování, které jde k tíži fyzických i právnických osob působících na území hlavního města.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen a vysvětlení její nezbytnosti jako celku

Navrhovaná právní úprava vytváří předpoklady pro opětovnou centralizaci územního rozhodování podle stavebního zákona na úrovni Magistrátu hlavního města Prahy.

Návrh počítá s doplněním nového písmena do současného ustanovení § 81 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze, kdy se za písmeno b) navrhuje vložit nové písmeno c), které zní: „jako orgán druhého stupně rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným Magistrátem ve správním řízení podle stavebního zákona, který vykonává svoji působnost na úseku územního rozhodování jako orgán prvního stupně,“ a to při současném přejmenování navazujících písmen téhož zákonného ustanovení.

Dále navrhovaná právní úprava počítá s novým zněním ustanovení § 118 odst. 3 písmeno b) zákona o hlavním městě Praze, která dle návrhu nově zní: „přezkoumávají rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaná ve správním řízení s výjimkou rozhodnutí vydaných ve správním řízení, která přezkoumává Magistrát jako nadřízený orgán podle § 81 odst. 3 písm. b),“ čímž dochází k vyloučení přezkumu ministerstvem v případě, že bylo ve správním řízení rozhodnuto v prvním stupni podle stavebního zákona orgánem Magistrátu hlavního města Prahy.

Tato zákonná úprava umožní po příslušné změně Statutu hlavního města Prahy a po příslušné změně Organizačního řádu Magistrátu hlavního města Prahy využít věcné a personální zázemí Magistrátu hlavního města Prahy pro druhostupňový přezkum rozhodnutí vydaných Magistrátem hlavního města Prahy v prvém stupni územního rozhodování bez toho, aby bylo v rámci této agendy odvolacím orgánem ministerstvo.

Navrhovaná právní úprava by časově měla bezprostředně navazovat na příslušné úpravy Statutu hlavního města Prahy a Organizačního řádu Magistrátu hlavního města Prahy spočívající v odejmutí působnosti vydávání rozhodnutí a provádění jiných opatření podle části třetí hlavy III dílů 4 a 5 stavebního zákona městským částem za současného ponechání agendy povolování staveb v pravomoci orgánů městských částí. Navrhovaná právní úprava navazuje na předpokládané vytvoření organizačních podmínek pro zavedení dvojinstančního územního rozhodování v rámci Magistrátu hlavního města Prahy.

Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje, jedno z pohlaví, a nestanoví pro něj odlišné podmínky. Navrhovaná právní úprava má zcela stejné dopady na muže i na ženy.

Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s akty práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, jakož i s obecně uznávanými a dodržovanými zásadami mezinárodního práva a s akty práva Evropské unie.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí a dopady na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty, neboť k výdaje určené na pokrytí nákladů souvisejících s výkonem přenesené působnosti budou namísto městským částem podle nové právní úpravy poskytovány výlučně Magistrátu hlavního města Prahy.

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí České republiky. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady, nemá dopady na specifické skupiny obyvatel (osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny), ani dopady na životní prostředí či na bezpečnost nebo obranu státu.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Úprava nemá dopady ve vztazích k ochraně soukromí či osobních údajů a žádným způsobem nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí či osobních údajů.

Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava respektuje protikorupční legislativu a nepřináší nová korupční rizika. S ohledem na možný negativní vliv místního politického a ekonomického prostředí na proces rozhodování orgánů městských částí, jimž je podle současné právní úpravy svěřen výkon přenesené působnosti na úseku územního řízení, lze v souvislosti s navrhovanou úpravu hovořit o snížení korupčních rizik související s řešenou agendou.