Paragrafiq Asistent spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

Důvodová zpráva k Novela z. - antidiskriminační zákon

Zdroj dokumentu

Sněmovní tisk
č. 424 (8. volební období)
Typ dokumentu
návrh novely zákona

Zvláštní část

K části první (změna antidiskriminačního zákona)

K článku I bod I (§ 11 odst. 3 a 4)⁠​‌​‌‌‌​‌‌​‌​‌​‌​⁠

Do § 11 byl vložen nový třetí odstavec, který stanoví možnost právnické osoby uvedené v odstavci 1, pokud by se porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo diskriminace mohlo týkat většího nebo neurčitého počtu osob anebo pokud by jimi mohl být vážně ohrožen veřejný zájem, se u soudu domáhat, aby bylo určeno, že došlo k diskriminaci, aby bylo od diskriminace upuštěno nebo aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu.

K podání žaloby by tak právnická osoba dle odstavce 1 měla přistoupit zejména v případě, kdy bude diskriminace výraznou součástí systému poskytování daného statku, dále bude-li se dotýkat velkého množství osob, bude významně zasahovat do jejich práv či tato práva výrazně omezovat anebo bude mít jiné, společensky výrazně negativní následky. Na rozdíl od obětí diskriminace bude právnická osoba moci podat žalobu rovněž v případě, kdy by uvedené následky diskriminačního jednání hrozily, aniž by dosud došlo k zásahu do práv konkrétní oběti (např. v případě diskriminační inzerce, diskriminační praktiky při poskytování zboží či služeb, systémové diskriminace na základě právního předpisu či interního pokynu apod.), čímž bude žaloba plnit významnou preventivní funkci.

Právnická osoba se v takové žalobě bude moci domáhat určení či potvrzení, že k diskriminaci skutečně došlo, jakož i ukončení případně trvajícího diskriminačního jednání ze strany daného subjektu (ať již veřejnoprávního či soukromého). V rámci oprávnění požadovat nápravu závadného stavu se bude také moci domáhat odstranění následků diskriminačního zásahu u těch osob, které byly již diskriminačním zásahem poškozeny, pokud budou známy či pokud bude možné je určit. Jelikož však půjde o veřejnou žalobu (actio popularis) a nikoliv o hromadnou žalobu (class action), nebude se právnická osoba moci domáhat přiměřeného zadostiučinění, neboť jednotlivé oběti, které mohly újmu utrpět, nemusí být v době podání žaloby či v době vynesení rozsudku vůbec známy. To plyne i z toho, že veřejná žaloba slouží k ochraně tohoto obecného zájmu a nikoliv primárně k náhradě újmy jednotlivých osob. Tyto osoby se pak náhrady budou moci domáhat samy ve vlastní diskriminační žalobě[47] anebo žalobě na náhradu způsobené újmy[48].

Do § 11 odstavce čtvrtého se doplňuje nezbytný předchozí souhlas diskriminované osoby, má - li být právnickou osobu uvedenou v odstavci 1 v podané žalobě osobně identifikována.

K části druhé (změna soudního řádu správního)

K článku II bod I (§ 66 odst. 3)

K diskriminačnímu jednání vymezenému v antidiskriminačním zákoně může docházet nejen v občanskoprávním, ale i ve správním řízení, v němž je rozhodováno dle správního řádu a v řízení před soudy pak dle soudního řádu správního. Může se jednat např. o diskriminaci v oblasti služebního poměru úředníků ve státní správě, přístupu k sociálnímu zabezpečení či vzdělání. Žaloby tak bude možné podávat jen v případech diskriminace ze strany správního orgánu.

K části třetí (změna občanského soudního řádu)

K článku III bod I (§ 133a)

Navrhuje se rozšířit přesun důkazního břemene v antidiskriminačních sporech na všechny spory podle antidiskriminačního zákona, tj. ve všech oblastech diskriminace a u všech diskriminačních důvodů upravených tímto zákonem. Důvodem je neodůvodněné rozlišování mezi jednotlivými oblastmi a důvody diskriminace, neboť možnosti oběti diskriminace prokázat věrohodně diskriminační motivaci diskriminujícího jsou stejně malé ve všech případech diskriminace. Všechny oběti diskriminace tak budou mít rovné šance na ochranu svých práv. Praktická aplikace přesunu důkazního břemene bude samozřejmě probíhat výše popsaným ústavně konformním způsobem. Žalobce bude muset tvrdit a prokázat, že s ním bylo zacházeno nerovným způsobem, přičemž že takové jednání mohlo být motivováno diskriminačním důvodem. Žalovaný pak bude moci prokázat, že měl jiné důvody pro své jednání, které ovšem nebyly diskriminační.

K části čtvrté (účinnost)

K článku IV

Navrhuje se nabytí účinnosti 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Poznámky

  1. 1 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2017, sp. zn. 30 Cdo 2260/2017, dostupný na: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/97BBF6819C18E0CFC12582550041967C?openDocument&Highlight=0,

  2. 2 § 11 odst. 1 antidiskriminačního zákona

  3. 3 § 26 odst. 3 občanského soudního řádu, § 35 odst. 4 soudního řádu správního

  4. 4 https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Vyzkum/CZ_Diskriminace_v_CR_shrnuti.pdf

  5. 5 https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2016/lide-celi-diskriminaci-nejcasteji-pri-hledani-prace-z-duvodu-vysokeho-veku/

  6. 6 https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Vyzkum/CZ_Diskriminace_v_CR_shrnuti.pdf

  7. 7 Viz nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 37/04 ze dne ze dne 26. 4. 2006 (č. 419/2006 Sb.).

  8. 8 Např. Nejvyšší soud USA v případě McDonnell Douglas Corporation v. Green, 411 U.S. 792 (1973).

  9. 9 Především rozsudky ve věcech C-109/88 Handels- og Kontorfunktionærernes Forbund I Danmark proti Dansk Arbejdsgiverforening, jednající za Danfoss ze dne 17. října 1989, Recueil, s.3199; C–127/92 , Dr. Pamela Mary Enderby proti Frenchay Health Authority a Secretary of State for Health ze dne 27. října 1993, Recueil, s. I-5535 a C-400/93 Specialarbejderforbundet i Danmark proti Dansk Industri, původně Industriens Arbejdsgivere, jednající za Royal Copenhagen A/S.,Recueil s. I-1275.

  10. 10 Viz Boučková, P a kol: Antidiskriminační zákon. Komentář. 1. vydání. Praha, 2010,str. 338nn.

  11. 11 Viz čl. 96 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a judikatura jak Ústavního soudu (nálezy sp. zn. IV.US 13/98, Pl. ÚS 15/01 či IV. ÚS 343/04), tak Evropského soudu pro lidská práva (rozsudky ve věcech De Haes and Gijsels proti Belgii (stížnost č. 19983/92) či Ankerl proti Švýcarsku (stížnost č. 17748/91)).

  12. 12 Čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

  13. 13 Čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 20 a 21 Listiny základních práv EU a další.

  14. 14 Viz § 133a občanského soudního řádu.

  15. 15 Viz čl. 8 směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.

  16. 16 Viz čl. 10 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.

  17. 17 Viz čl. 9 směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.

  18. 18 Viz úvodní ustanovení č. 17 směrnice Rady 97/80/ES ze dne 15. Prosince 1997 o důkazním břemenu v případech diskriminace na základě pohlaví a výše popsaná judikatura SDEU.⁠​‌​‌‌‌​‌‌​‌​‌​‌​⁠

  19. 19 Viz čl. 7 směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, čl. 9 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a čl. 8 směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.

  20. 20 https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2016/lide-celi-diskriminaci-nejcasteji-pri-hledani-prace-z-duvodu-vysokeho-veku/

  21. 21 Statistiky nezaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí, dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt

  22. 22 https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2016/lide-celi-diskriminaci-nejcasteji-pri-hledani-prace-z-duvodu-vysokeho-veku/

  23. 23 Ibid.

  24. 24 § 2951 odst. 2 občanského zákoníku

  25. 25 § 10 antidiskriminačního zákona

  26. 26 2956 a násl. občanského zákoníku

  27. 27 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=CELEX%3A32000L0043, v čl. 7 odst. 1 a 2

  28. 28 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32000L0078, v čl. 9 odst. 1 a 2

  29. 29 http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=5B0A01D3BBD412165894EBAC40D5C9C4?text=&docid=67586&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=349677

  30. 30 A comparative analysis of non-discrimination law in Europe 2017, str. 91, Directorate-General for Justice and Consumers (European Commission), dostupný na https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/36c9bb78-db01-11e7-a506-01aa75ed71a1

  31. 31 Ibid., str. 98

  32. 32 Standing up for your right(s) in Europe, Locus standi study, Directorate General for Internal policies, European Parliament, 2012, dostupný na www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/.../IPOL-JURI_ET(2012)462478_EN.pdf

  33. 33 Use of actio popularis to cases of discrimination, S. Chubrikj, N. Ch. Dimovska, Skopje: Helsinki Committee for Human Rights in the Republic of Macedonia, 2016, str. 12, dostupný na https://www.osce.org/mission-to-skopje/337191

  34. 34 Viz Commission Staff Working Document Public Consultation: Towards a coherent European approach to collective redress, 2011, přístupný zde http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/dgs_consultations/ca/docs/cr_consultation_paper_en.pdf

  35. 35 Viz Commission Recommendation of 11 June 2013 on common principles for injunctive and compensatory collective redress mechanisms in the Member States concerning violations of rights granted under Union Law, OJ L 201, 26.7.2013, str. 60–65.

  36. 36 A comparative analysis of non-discrimination law in Europe 2017, str. 98, opak. cit.

  37. 37 Use of actio popularis to cases of discrimination, S. Chubrikj, N. Ch. Dimovska, Skopje: Helsinki Committee for Human Rights in the Republic of Macedonia, 2016, str. 12, dostupný na https://www.osce.org/mission-to-skopje/337191

  38. 38 Ibid., str. 12

  39. 39 Ibid., str. 13 – 14

  40. 40 Rozsudek Okresního soudu v Prešove sp. zn. 25 C 133/10-229 ze dne 5.11.2011, přístupný zde http://www.sarisskemichalany.sk/dokumenty/skola/rozsudok_zs_okres.pdf , který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Prešově sp. zn. 20 Co 125/2012 ze dne 30.10.2012. Případ se týkal segregace romských dětí ve vzdělávání.

  41. 41 Publikováno pod č. 209/1992 Sb.

  42. 42 Publikováno pod 120/1976 Sb.

  43. 43 Publikováno pod 120/1976 Sb.

  44. 44 Publikováno pod č. 95/1974 Sb.

  45. 45 Publikována pod č. 62/1987 Sb.

  46. 46 Publikovana pod č. 10/2010 Sb.m.s.

  47. 47 § 10 odst.1 a 2 antidiskriminačního zákona.⁠​‌​‌‌‌​‌‌​‌​‌​‌​⁠

  48. 48 § 2956 a násl. občanského zákoníku.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací