Důvodová zpráva k Novela z. o provozu na pozemních komunikacích

Česká republika je jednou ze 4 členských zemí Evropské unie, která ve svém právním řádu nemá stanovenou žádnou toleranci alkoholu v krvi u řidiče. Kromě České republiky se jedná o Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, tedy země bývalého východního bloku.

Naopak většina zemí EU má tuto hranici stanovenou na 0,05 %, v některých zemích (VB, Malta) je tato hranice ještě vyšší.⁠‌​​‌‌​​​​​‌‌‌​‌‌⁠

Mezi legislativní hranicí pro toleranci určitého množství alkoholu v krvi řidiče a počtem obětí dopravních nehod neplatí přímá úměra. Země, které mají nulovou toleranci, patří mezi země s největším počtem obětí dopravních nehod na 1 mil. obyvatel (Rumunsko 96, Maďarsko 64, ČR 62, Slovensko 46), zatímco zmiňovaná Velká Británie vede žebříček nejbezpečnějších zemí s 28 oběťmi na 1 mil. obyvatel, následována Dánskem (30) a Irskem (31)¹.

Z daných údajů vyplývá, že na závažnost dopravních nehod mají významnější vliv jiné faktory než tolerance malého množství alkoholu v krvi. Například kvalita dopravní infrastruktury, stav vozového parku, práce policie atd.

V České republice došlo v roce 2018 k 7 dopravním nehodám s oběťmi na životech, při kterých byl zjištěn alkohol u řidiče do 0,05 %. V těchto případech mohla být viníkem jiná příčina, nicméně statistiky Policie ČR evidují pouze přítomnost alkoholu, nestanovují jako důvod nehody požití alkoholu (viníkem tak mohlo být jiné vozidlo, které nedalo přednost). Pro srovnání – nedání přednosti v jízdě mělo v roce 2018 18 obětí, vjetí do protisměru 79 obětí na životech.

Vzhledem k zastaralosti právní úpravy a zejména vzhledem k její přísnosti navrhují předkladatelé zavedení tolerance alkoholu v krvi pro řidiče ve výši 0,05 %. Jak již bylo uvedeno, jedná se o hranici, která je běžná ve většině zemí EU a podle řady studií nemá významný vliv na schopnost ovládat vozidlo.

„Stres, nevyspání, konzumace medikamentů a celkový zdravotní stav nepochybně u lidí narušuje třeba řidičské kompetence často daleko více než zmíněné nízké hladiny alkoholu. Tato úvaha vysvětluje skutečnost, že státy, které v dopravě tolerují nízké dávky alkoholu, nevykazují vyšší incidenci dopravních nehod než státy, které, jako třeba Česko, uzákonily přísnou „nulovou toleranci“.“ – PUBLIKACE ČESKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY PRO POTRAVINY – BEZPROSTŘEDNÍ VLIV NÍZKÝCH DÁVEK ALKOHOLU NA LIDSKÉ CHOVÁNͲ.

Předkladatelé zároveň navrhují zachování nulové tolerance alkoholu v krvi pro rizikové skupiny řidičů. Návrh by se tak netýkal řidičů mladších 21 let, řidičů, kteří řidičské oprávnění získali (nebo jim bylo vráceno) v posledních 2 letech a také řidičů řídící tramvaj nebo vozidlo zařazené do skupiny C1, C, D1, D nebo T, nebo řídící jízdní soupravu zařazenou do skupiny B+E, C1+E, C+E, D1+E nebo D+E. Návrh by se také netýkal řidičů vozidel kategorie B a B1, kteří řídí vozidlo za účelem smluvní přepravy (např. vozidla taxislužby nebo služeb typu UBER).

V souvislosti s avizovanou vládní úpravou bodového systému, kterou už od roku 2016 připravuje Ministerstvo dopravy, počítají předkladatelé se zvýšením sankcí pro řidiče překračující limit 0,05 %.

Dopady na státní rozpočet a rozpočty obcí se očekávají v souhrnu jednotek milionů Kč ročně (pozn. odhad předkladatelů) z důvodu poklesu vybraných pokut. Dopady na rozpočty krajů se neočekávají.

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR.

Navrhovaná změna není v rozporu s právem Evropské unie.⁠‌​​‌‌​​​​​‌‌‌​‌‌⁠

Návrh zákona nepředpokládá sociální dopady a dopady na životní prostředí a rovněž nepředpokládá žádné dopady na rovné postavení mužů a žen.