Důvodová zpráva k Novela z. o dani z přidané hodnoty

Návrh mění limit nejnižší hodnoty zboží, včetně daně z přidané hodnoty, kterou musí fyzická osoba ze zemí, které jsou mimo Evropskou unii, zaplatit u jednoho prodejce v jednom kalendářním dni, aby jí při prokazatelném vývozu zboží vznikl nárok na vrácení daně z přidané hodnoty zaplacené v ceně zboží v České republice (tzv. VAT refund, program TAX Free). Česká republika je do tohoto programu zapojena od 1. 4. 2000 a upravuje ji § 84 zákona o dani z přidané hodnoty.

Současný limit 2000 Kč platí od roku 2004, kdy odpovídal 60,9 EUR, zatímco dnes odpovídá 78 EUR. Limit se tak z pohledu zahraničního turisty za posledních 15 let dokonce zvýšil a nákupy v ČR znevýhodnil. ⁠​​​​‌‌​​​​​‌‌​‌​⁠

Navrhovaná změna reaguje na dlouhodobou výzvu ze strany odborné veřejnosti, podnikatelů v turistickém ruchu, obchodníků, představitelů regionálních organizací a dalších, kteří upozorňují, že Česká republika má již 15 let stále stejný limit tzv. vratky DPH, který ji znevýhodňuje v nákupech zahraničních turistů. ČR je ve výrazně slabším postavení v konkurenci okolních států, především Německa, které má limit nulový. Ztrácí i v mezinárodním srovnání, jelikož i významné turistické destinace postupně limit snižují. Naposled tak učinilo v roce 2018 Španělsko, které jej dokonce úplně zrušilo. Zvolená hodnota 1000 Kč je kompromisní variantou, která bere v potaz jak potřeby obchodníků, výrobců a konkurenci v zahraničí, tak i argumenty Ministerstva financí a Celní správy ČR.

Do České republiky proudí sice stále více turistů, jejich útraty se ale naopak snižují. Jelikož větší množství nákupů dělají turisté zpravidla pouze v jedné zemi, ČR tak zbytečně přichází o podporu místní ekonomiky (například ruští, čínští a další mimoevropští turisté, kteří navštěvují Karlovy Vary či Teplice, se pravidelně účastní zájezdů do Mnichova či Drážďan, které jim slouží i jako nákupní destinace). Pakliže budou tyto peníze utraceny namísto v zahraničí v České republice, pomohou tak v regionálnímu rozvoji zvláště v krajích Karlovarském, Plzeňském, Ústeckém a Libereckém, ale také Jihomoravském, tedy krajích, které buď mohou být populárnějšími destinacemi nebo na jejich území sídlí výrobci tradičního zboží.

Změna taktéž podpoří přímo místní řemeslníky, malé a střední podniky a další obchodníky v České republice, kteří často vyrábějí a prodávají zboží a výrobky, jejichž hodnota i v součtu více kusů nepřesáhne částku 2 000 Kč, a proto nejsou pro zahraniční turisty tak atraktivní. Jedná se především o bižuterii, hračky, přírodní kosmetiku nebo sklo.

Kromě přínosu pro domácí výrobce ve zvýšení obratu bude navrhovaná změna motivovat obchodníky, kteří prodávají zboží turistům, k výdeji účtenek a tedy lepší evidenci tržeb, a tak pomůže v boji se šedou ekonomikou.

Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Článek 147 Směrnice Rady 2006/112/ES dává členským státům pravomoc stanovit si spodní výši limitu pro osvobození od daně při vývozu. Návrh je proto plně slučitelný s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami.

Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem ČR.

Dopad na státní rozpočet by měl být dlouhodobě neutrální. Dopadová studie zpracovaná ekonomy Hospodářské komory v roce 2016 předpokládá, že objem vrácené DPH turistům se zvýší přibližně o 52 milionů Kč, které mohou tak být výpadkem státního rozpočtu. Zároveň však zvýšené tržby obchodníků a útraty turistů přinesou rozpočtu další příjmy. Celkový objem v současné době vracené DPH se pohybuje lehce nad jednou miliardou Kč (např. v roce 2018 to bylo 1,19 miliardy Kč), kdy však zahrnuje nákupy v hodnotě 2001 Kč až nižší miliony Kč. Nové transakce zahrnuté do nového limitu se budou pohybovat mezi 1001 až 2000 Kč včetně DPH na nákup, a tedy vrácené DPH z každého nákupu bude odpovídat 173,5 až 347 Kč. Zahraniční zkušenosti (např. z Belgie) ukazují, že se nárůst celkového objemu vratky pohybuje při obdobném snížení v řádu 5-7 %.⁠​​​​‌‌​​​​​‌‌​‌​⁠

Návrh nebude znamenat nutnost personálního posílení Celní správy ani zavádění jiných než již připravovaných organizačních a technických opatření ze strany Celní správy – je kompatibilní s připravovaným konceptem daňového a celního kiosku, který se spouští v pilotní fázi již k prvnímu červenci 2019.

Návrh nemá dopady na ostatní veřejné rozpočty.

Návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady a ani dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

Návrh nemá přímé dopady na životní prostředí a na bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh žádným způsobem nedopadá na ochranu soukromí a osobních údajů.

Předložený návrh novely zákona nezvyšuje korupční rizika.