Důvodová zpráva k Novela z. o veřejném zdravotním pojištění

Podle současné právní úpravy je ve smyslu ustanovení § 10 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon“) narození pojištěnce povinen oznámit zdravotní pojišťovně jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník, a to do 8 dnů ode dne narození. Oznámení se provádí u pojišťovny matky a není-li matka zdravotně pojištěna, u pojišťovny otce dítěte, u které je pojištěn v den narození dítěte.

V praxi tedy tato povinnost dopadá nejčastěji na rodiče novorozeného dítěte. Ty však v prvních dnech narození svého dítěte řeší spoustu jiných věcí, týkajících se péče o novorozence. V dnešní době, kdy jsou též otcové novorozených dětí mnohem více zapojeni do samotného porodu a poporodní péče o novorozené dítě, se velmi často stává, že společně s matkou tráví čas po celou dobu, co je novorodička hospitalizována na oddělení šestinedělí v porodnici. Není ani zcela výjimečná situace, kdy po porodu nastávají zdravotní komplikace a rodička je nucena zůstat hospitalizována v porodnici mnohem déle než běžných 72 hodin. ⁠​‌​​​​​‌‌‌‌​‌‌​​⁠

Zákonní zástupci novorozence musí nejprve vyčkat na přidělení rodného čísla novorozenému dítěti, které přiděluje ve smyslu zákona č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů matriční úřad. Teprve po vydání rodného listu nebo dokladu z matriky o přidělení rodného čísla může zákonný zástupce splnit svou oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně. Dle současné právní úpravy však rodičům ode dne narození dítěte běží lhůta 8 dní na přihlášení novorozence ke zdravotní pojišťovně, přičemž za nesplnění této povinnosti zákon v § 44 odst. 1 připouští uložení pokuty až do výše 10.000,- Kč. To je problematické zejména s ohledem na skutečnost, že matriční úřady nejsou vázány žádnou lhůtou k přidělení rodného čísla a zároveň lhůta pro vydání rodného listu je 30 dnů ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Vzhledem k tomu, že zákonní zástupci dítěte nemohou novorozenci po jeho narození zvolit jinou pojišťovnu, než je pojišťovna matky (příp. otce, pokud není matka zdravotně pojištěna), není tedy nutné, aby touto čistě formalistickou oznamovací povinností vůči zdravotním pojišťovnám byli zatěžováni rodiče novorozených dětí. Naopak je zcela logické, aby tato povinnost byla přenesena na matriční úřady, které novorozenému dítěti přiřazují rodné číslo a vydávají rodné listy.

Navrhovaná právní úprava reaguje na nevyhovující praxi, kdy nejčastěji rodiče novorozených dětí jsou povinni do 8 dní splnit svou oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně a nahlásit narození dítěte, které se stává pojištěncem pojišťovny matky, případně otce, pokud matka není zdravotně pojištěná.

Navrhovaná právní úprava tedy v § 10 odst. 6 zákona přenáší povinnost ze zákonných zástupců, opatrovníků a poručníků na příslušné obecní úřady pověřené vedením matriky, neboť tyto přidělují rodná čísla novorozeným dětem, vystavují rodné listy a zároveň též po přidělení rodného čísla oznamují narození dítěte Centrálnímu registru pojištěnců.

Na příslušné obecní úřady pověřené vedením matriky byla tato povinnost převedena též z toho důvodu, že se jedná o čistě formalistickou záležitost, která nadmíru zatěžuje zejména rodiče novorozených dětí, ačkoli zdravotní pojištění dítěte dle ustanovení § 3 odst. 1 zákona stanoví, že zdravotní pojištění vzniká dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky.

Z důvodu změny povinného subjektu, na kterého dopadá oznamovací povinnost, bylo nutné zpřesnit i nastavení ukládání sankcí v ustanovení § 44 odst. 1 zákona. Zaměstnavatel a pojištěnec tak můžou být i nadále sankcionováni pokutou z důvodu porušení oznamovací povinnosti vyplývající z § 10 odst. 1 až 5, obecnímu úřadu pověřenému vedením matriky pokutu za porušení oznamovací povinnosti vyplývající z § 10 odst. 6 a 7 uložit nelze.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 32 Listiny základních práv a svobod přijaté ústavním zákonem č. 2/1993 Sb., jímž je zakotveno právo na rodičovství a rodinu.

Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky testu proporcionality, neboť přijatá opatření jsou vhodná k dosažení právní úpravou sledovaného účelu a mohou vést k zákonem sledovanému cíli.

Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.⁠​‌​​​​​‌‌‌‌​‌‌​​⁠

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána.

Navrhovaná právní úprava nebude mít vliv na státní rozpočet a rozpočty obcí a krajů.