Novela z. - zákoník práce

1. Zhodnocení platného právního stavu, hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované právní úpravy

Návrh zavádí nový institut ošetřovatelského volna a chce podpořit péči rodiny o své staré či vážně nemocné blízké příbuzné, což v konečném důsledku sníží požadavky vůči různým veřejným institucím zaměřeným na péči o staré lidi a zároveň se tím posilují rodinné vztahy. Tento institut může být využit zvláště v případech, kdy zaměstnanec chce pečovat o svého blízkého příbuzného, ale zároveň si chce udržet pracovní místo. Je využitelný zejména v případech, kdy se například stav rodiče prudce zhoršil v důsledku závěrečného stádia nevyléčitelné nemoci nebo náhle upadl no neléčitelného stavu apod. Zneužívání tohoto institutu zabraňuje to, že není poskytována náhrada mzdy (platu) a lze ho uplatnit jen vůči lidem, kteří mají III. či IV. stupeň závislosti na péči jiné osoby či se náhle dostali do stavu odpovídajícímu této závislosti. Zaměstnavatel v takovém případě nehradí zdravotní pojištění, protože za pečující osoby hradí zdravotní pojištění stát - § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a jsou účastny důchodového pojištění - § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

I když se lze na ošetřovatelské volno dívat obdobně jako na rodičovskou, nemá zaměstnanec, který ji požívá stejný rozsah ochrany. Například zde není zákaz výpovědi (okamžité zrušení pracovního poměru) či možnost nařídit čerpání řádné dovolené po dobu ošetřovatelské dovolené a doba ošetřovatelské dovolené není uznána za výkon práce dle § 216 odst. 2 zákoníku práce. Důvodem této odlišné úpravy je snaha zabránit možnému zneužití tohoto institutu a nestanovit nepřiměřené zatížení zaměstnavatelů.

Příspěvek na péči náleží již dnes podle platné legislativy - zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů těm lidem, kteří jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby a splňují podmínku nepříznivého zdravotního stavu, který trvá nebo má trvat déle než jeden rok a který omezuje jejich funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb. Příspěvek náleží osobě, o kterou má být pečováno, nikoliv osobě, která péči zajišťuje.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem.

Návrh zákona je v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána. Návrh zákona je v souladu s právem ES/EU. Respektive se jich netýká.

3. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí (ostatní veřejné rozpočty)

Návrh zákona nemá rozpočtový dopad na veřejné ani jiné rozpočty. Vážným způsobem nezatíží ani zaměstnavatele, protože není vyplácena náhrada mzdy či platu. Obdobně je to u rodičovské dovolené.