N. z. o zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů - RJ

1. Zhodnocení platného právního stavu

Počátkem března 2020 se v České republice objevily první případy onemocnění COVID-19. Kvůli zmírnění šíření koronaviru vláda vyhlásila 12. března 2020 nouzový stav, čímž prakticky zastavila některá odvětví ekonomiky. V důsledku toho začal rapidně klesat výběr sdílených daní. V současné době se některá opatření uvolňují, ale i tak výpadek na výběru sdílených daní bude zásadní.

Dále vláda navrhla zákon o kompenzačním bonusu, který byl již několikrát novelizován, jehož cílem je snaha o podporu OSVČ. Tento krok je pochopitelný, nicméně kompenzační bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Tedy na kompenzačním bonusu se z jedné třetiny podílejí i územní samosprávné celky.

V důsledku výše uvedeného se předpokládá výpadek příjmů ÚSC prozatím ve výši 25-30 %. Tento výpadek může v některých případech zasáhnout i mandatorní výdaje. Kraje tedy budou muset omezit nejen investiční akce, ale i výdaje na běžný provoz. To se může odrazit například v omezení hromadné dopravy objednávané ze strany krajů, krácení investic do krajského zdravotnictví nebo školství a v mnoha oblastech přímo v regionech.

Vláda po velké kritice zástupců ÚSC navrhla zákon, kterým poskytne příspěvek obcím ve výši 1200 Kč na obyvatele. Nicméně do působnosti tohoto zákona vláda opomněla zahrnout i kraje a jinou přímou podporu pro kraje zatím neplánuje. Pouze předpokládá poskytnutí finančního příspěvku na opravy krajských silnic, což takto činí každoročně, tedy to nelze považovat za přímou pomoc v souvislosti s poklesem daňových příjmů krajů v důsledku epidemie onemocnění COVID-19.

2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava vychází z již předloženého zákona o zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů v roce 2020 v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, který vláda poslancům předložila dne 9. června 2020 jako sněmovní tisk 890. Ovšem zcela nepochopitelně nenavrhla jeho projednání v režimu legislativní nouze, ale podle § 90 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tímto krokem zabránila případnému předložení pozměňovacích návrhů k tomuto zákonu. Aby bylo možné vyplatit příspěvek i krajům, které mezi územní samosprávné celky také patří a jsou postiženy výpadky daňových příjmů, jak sama vláda v odůvodnění tisku 890 uvádí, je nutné předložit tento návrh zákona. Tím dojde ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na kraje.

Na základě tohoto zákona bude krajům poskytnut jednorázový nenávratný příspěvek ve výši součinu částky 500 Kč a počtu trvale bydlících obyvatel dle stavu k 1. 1. 2020 uvedeného v bilanci obyvatel Českého statistického úřadu.

Příspěvek bude poskytnut ze státního rozpočtu, a to kapitoly 398 – Všeobecná pokladní správa.

Nenávratný příspěvek nebude účelově určen a nebude podléhat finančnímu vypořádání se státním rozpočtem.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh je slučitelný s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie či zásadami práva EU.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Navrhovaná právní úprava má přímý negativní dopad na státní rozpočet na rok 2020, a to ve výši 5 346 969 500 Kč. Ve stejné výši je ovšem pozitivní finanční dopad na ostatní veřejné rozpočty, a to konkrétně na rozpočty krajů.

Lze očekávat pozitivní hospodářský dopad na podnikatelské prostředí, jelikož příspěvek kraje použijí na investice v regionech, což může přispět k rozhýbání lokální ekonomiky.

Výše příspěvku dle krajů

Kraj Počet obyvatel Příspěvek Hlavní město Praha 1 324 277 662 138 500 Kč Středočeský kraj 1 385 141 692 570 500 Kč Jihočeský kraj 644 083 322 041 500 Kč Plzeňský kraj 589 899 294 949 500 Kč Karlovarský kraj 294 664 147 332 000 Kč Ústecký kraj 820 965 410 482 500 Kč Liberecký kraj 443 690 221 845 000 Kč Královéhradecký kraj 551 647 275 823 500 Kč Pardubický kraj 522 662 261 331 000 Kč Kraj Vysočina 509 813 254 906 500 Kč Jihomoravský kraj 1 191 989 595 994 500 Kč Olomoucký kraj 632 015 316 007 500 Kč Zlínský kraj 582 555 291 277 500 Kč Moravskoslezský kraj 1 200 539 600 269 500 Kč

Celkem 10 693 939 5 346 969 500 Kč

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaný zákon nebude mít žádné negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje možný vznik korupčních rizik.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu a životní prostředí.

10. Způsob projednání návrhu zákona

Z důvodu nutnosti rychlého vyplacení příspěvku a jednoduchosti navrhované právní úpravy se navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.