Vl.n.z. v souv. s rozvojem kapitálového trhu - EU

1. V položce 65 bodě 9 písmeno d) zní:

„d) zápis investičního fondu, který není samosprávným investičním fondem ani standardním fondem, nebo zápis údajů o podfondu takového investičního fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou Kč 10 000“.⁠‌‌‌‌‌‌‌‌‌‌‌‌‌⁠

2. V položce 65 bodě 9 písm. f) se částka „2 000

Kč“ nahrazuje částkou „35 000 Kč“.

3. V položce 65 bodě 9 písmeno i) zní:

„i) zápis osoby uvedené v § 15 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech do seznamu podle § 596 písm. e) zákona o investičních společnostech a investičních fondech Kč 10 000“.

4. V položce 65 se na konci bodu 11 doplňuje písmeno l), které zní:

„l) obnovení zápisu osoby uvedené v § 15 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech do seznamu podle § 596 písm. e) zákona o investičních společnostech a investičních fondech Kč 10 000“.

5. V položce 65 se nadpis „Poznámka“ nahrazuje nadpisem „Poznámky“.

6. V položce 65 se dosavadní text označuje jako poznámka 1 a doplňuje se poznámka 2, která zní:

„2. Poplatek za obnovení zápisu osoby uvedené v § 15 odst. 1 zákona

o investičních společnostech a investičních fondech do seznamu podle § 596 písm. e) zákona o investičních společnostech a investičních fondech je splatný vždy nejpozději ve lhůtě 30 dnů přede dnem ukončení platnosti zápisu.“.

7. V položce 66 bodě 9 písm. q) se částka „5 000

Kč“ nahrazuje částkou„20 000 Kč“.

Čl. IX

Přechodné ustanovení

Pro poplatkové povinnosti u správního poplatku podle položek 65 a 66 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

Čl. X

V § 172 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon), ve znění zákona č. 31/2019 Sb., se na konci textu věty první doplňují slova „nebo jiného obdobného podřízeného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky vydaného podle práva cizího státu“.

Čl. XI

Přechodné ustanovení

Na pohledávky přihlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření

Čl. XII

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona

č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 94 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Vytvoří-li a obhospodařuje-li penzijní společnost účastnický fond, který je alternativním účastnickým fondem (§ 108a až 108c), musí mít současně vytvořen a obhospodařovat účastnický fond, který není alternativním účastnickým fondem ani povinným konzervativním fondem. Tím není dotčena povinnost podle odstavce 1.“.

2. V části sedmé se za hlavu

V vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní:

„Hlava VI

Alternativní účastnický fond

§ 108a

Výjimka pro úplatu penzijní společnosti ve vztahu k alternativnímu účastnickému fondu

(1) Pro alternativní účastnický fond se § 60 odst. 3 a 4 nepoužijí. (2) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. a) nesmí v případě alternativního účastnického fondu překročit 2,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v alternativním účastnickém fondu. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém alternativním účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu alternativního účastnického fondu za každý den příslušného období. (3) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. b) je v případě alternativního účastnického fondu nejvýše 25 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku alternativního účastnického fondu vynásobené průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.

§ 108b

Skladba majetku v alternativním účastnickém fondu

(1) Alternativní účastnický fond investuje prostředky účastníka do aktiv uvedených v odstavci 2 a v § 100 odst. 2 písm. a) až h) při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním. (2) Alternativní účastnický fond investuje i do

a) investičních cenných papírů, které nejsou uvedeny v § 100 odst. 2 písm. a) a b),

b) cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, který lze v České republice veřejně nabízet podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,

c) komodit nebo do certifikátů, které je zastupují,

d) komoditních derivátů,

e) nemovitých věcí,

f) podílů na právnické osobě, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitých věcí, správa nemovitých věcí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitým věcem za účelem dosažení zisku,

g) veřejné infrastruktury podle stavebního zákona,

h) práv duševního vlastnictví,

i) plavidel, letadel, drážních vozidel nebo strojů,

j) pohledávek na peněžitá plnění,

k) podílů na obchodní společnosti, které nejsou vtěleny do cenného papíru. (3) Komoditou se pro účely tohoto zákona rozumí zastupitelná věc, která může být předmětem fyzické dodávky, jejíž hodnota je zjistitelná a se kterou lze obchodovat. (4) Komoditním derivátem se pro účely tohoto zákona rozumí derivát, jehož podkladovým aktivem je komodita.

§ 108c

Investování alternativního účastnického fondu do cenných papírů kolektivního

investování

(1) Pro alternativní účastnický fond se § 105 nepoužije. (2) Penzijní společnost může investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo jedním zahraničním investičním fondem.“.

Dosavadní hlavy VI až IX se označují jako hlavy VII až X.

3. V § 115 odst. 4 se slova „reálnou hodnotou“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví“.

4. V § 115 se odstavec 5 zrušuje.

5. V § 136 odst. 3 a 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; penzijní společnost volbě účastníka nevyhoví, bude-li se jednat o strategii spoření zahrnující alternativní účastnický fond“.

6. V § 170 odst. 1 se text „§ 115 odst. 5,“ zrušuje.

7. V § 188 odst. 3 se slova „zákona o penzijním připojištění, a neobsahuje-li zákon o penzijním připojištění odpovídající pravidla, potom podle“ zrušují.

8. § 190 zní:

„§ 190

(1) Účastníkovi penzijního připojištění může vzniknout doplňkové penzijní spoření nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky z poslední penze, nebo po dni, kdy bylo penzijní připojištění přerušeno. (2) Účastník doplňkového penzijního spoření může platit příspěvky na penzijní připojištění pouze tehdy, pokud má přerušeno placení příspěvku účastníka podle § 11 odst. 3 a 4 a před přerušením platil příspěvek na doplňkové penzijní spoření nejméně 36 kalendářních měsíců nebo nejméně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích od posledního přerušení placení příspěvku u téže penzijní společnosti, nebo pokud mu byla zahájena výplata dávky ze všech prostředků; nejdříve však od prvního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni, kdy bylo placení příspěvku účastníka přerušeno, nebo po dni zahájení výplaty dávky. (3) Účastník penzijního připojištění, který je současně účastníkem doplňkového penzijního spoření, může platit příspěvky na doplňkové penzijní spoření pouze tehdy, pokud má přerušeno penzijní připojištění, nebo mu byla zahájena výplata dávky z poslední penze; nejdříve však od prvního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni, kdy bylo penzijní připojištění přerušeno, nebo po dni zahájení výplaty dávky. (4) Práva a povinnosti účastníka v transformovaném fondu a příjemce dávky penzijního připojištění z transformovaného fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, sjednaným penzijním plánem a smlouvou o penzijním připojištění. Jejich nároky zůstávají s výjimkou omezení nároku na převod prostředků k jinému fondu zachovány.“.

9. V § 191 odst. 3 větě první se slova „s penzijní společností, která tento transformovaný fond obhospodařuje“ zrušují.

10. V § 191 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nelze převést prostředky z účastnického fondu do transformovaného fondu.“.

11. V § 192 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; ziskem vykázaným v účetní závěrce transformovaného fondu se rozumí součet zisku za účetní období a nerozděleného zisku z předchozích období snížený o ztrátu za účetní období a o neuhrazenou ztrátu za předchozí období“.

12. V § 193 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech

Čl. XII

Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění

zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se mění takto:

1. § 11 odst. 5 větě první se slova „, které zahrnuje obhospodařování nebo administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“.

2. V § 11 odst. 5 větě druhé se slova „K provádění“ nahrazují slovem „Provádění“ a slova „pro toho, kdo dodržuje pravidla obezřetnosti, která jsou srovnatelná s pravidly obezřetnosti podle práva Evropské unie, a podléhá dohledu orgánu dohledu, se jiné oprávnění nevyžaduje“ se nahrazují slovy „vůči investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu na základě pověření, se považuje za činnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b); tímto není dotčen § 6 odst. 1 a § 40 odst. 1“.

CELEX: 32011L0061

3. V § 11 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „oprávněná přesáhnout rozhodný limit, která má povolení k poskytování investiční služby podle odstavce 1 písm. c), a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která má povolení k poskytování investiční služby podle odstavce 1 písm. c),“ zrušují.

CELEX: 32009L0065

32011L0061

4. V § 11 odst. 6 písm. a) se za slovo „fondem“ vkládají slova „a jehož součástí není investiční nástroj, včetně oceňování takového majetku a vedení účetnictví o takovém majetku“.

CELEX: 32011L0061

32009L0065

5. V § 11 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) Investiční společnost, která má povolení k poskytování investiční služby podle odstavce 1 písm. c), může být jako podnikatel svěřenským správcem svěřenského fondu, který není investičním fondem a jehož součástí je investiční nástroj, včetně oceňování takového majetku a vedení účetnictví o takovém majetku. (8) Při výkonu činnosti podle odstavců 6 a 7 dodržuje investiční společnost přiměřeně pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky týkající se poskytování investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu a je povinna držet dodatečný kapitál ve výši 0,02 % z hodnoty majetku obhospodařovaného podle odstavců 6 a 7.“. CELEX: 32009L0065

32011L0061

6. V § 15 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:

„(2) Zápis do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 596 písm. e) trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl zápis proveden. (3) Zápis do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 596 písm. e) se obnoví vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí právnické osobě podle odstavce 1 zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu. (4) Česká národní banka provede výmaz ze seznamu podle § 596 písm. e) uplynutím doby platnosti zápisu.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6.

7. V nadpisech § 21 a § 48 se slovo „vybavení“ nahrazuje slovem „zdroje“.

8. V § 21 odst. 1, § 48 odst. 1 a v § 517 odst. 1 se slovo „vybavení“ nahrazuje slovem „zdroje“.

CELEX: 32009L0065

32010L0043 32011L0061

9. V § 38 odst. 1 písmeno s) zní:

„s) úschova cenných papírů a vedení evidence zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,“. CELEX: 32009L0065

32011L0061

10. V § 38 odst. 1 se za písmeno s) vkládá nové písmeno t), které zní:

„t) nabízení investic do tohoto fondu a“.

Dosavadní písmeno t) se označuje jako písmeno u). CELEX: 32009L0065

32011L0061

11. V § 38 odst. 1 písm. u) se text „s)“ nahrazuje textem „t)“.

12. V § 38 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.

13. V § 39 odst. 2 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

14. V § 39 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

15. V § 39 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) K výkonu činnosti podle § 38 odst. 1 písm. s) osobou, která nemá oprávnění k administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, se vyžaduje povolení k poskytování investiční služby úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb nebo povolení vykonávat činnosti podle § 11 odst. 1 písm. d). (4) K výkonu činnosti podle § 38 odst. 1 písm. t) osobou, která nemá oprávnění k administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, se vyžaduje povolení k poskytování investiční služby přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů nebo povolení vykonávat činnosti podle § 11 odst. 1 písm. e).“.

16. V § 39 odst. 5 větě druhé se text „2 písm. b)“ nahrazuje textem „1 písm. t)“.

CELEX: 32011L0061

17. V § 71 odst. 1 písm. b) se slova „a ostatní majetek fondu kolektivního investování, jehož“ nahrazují slovem „, jejichž“.

CELEX: 32011L0061

32014L0091

18. V § 83 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a fond kvalifikovaných investorů podle § 96 písm. a) a b) nemusí mít depozitáře“.

CELEX: 32011L0061

19. § 112 se včetně nadpisu zrušuje.

20. V § 162 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro vlastníky investičních akcií bez hlasovacího práva se § 406 odst. 1 věta první zákona o obchodních korporacích nepoužije.“.

21. V § 169 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Investiční fond, který vytváří podfondy, musí mít statut jen ve vztahu k těmto podfondům a § 189 věta první se pro něj nepoužije.“.

22. V části šesté hlavě

II se za díl 4 vkládá nový díl 5, který včetně nadpisu zní:

„Díl 5

Zvláštní ustanovení o akciové společnosti

§ 169b

(1) Obchodní firma investičního fondu, který je akciovou společností a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem, obsahuje označení „investiční fond s fixním základním kapitálem“, které může být nahrazeno zkratkou „SICAF“.

(2) Ustanovení § 156 odst. 1 písm. a) až e), § 156 odst. 2 a 3, § 157, § 165 až 169 se pro akciovou společnost, která není akciovou společností s proměnným základním kapitálem, použijí obdobně; dovolávají-li se tato ustanovení akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, rozumí se tím akciová společnost, která není akciovou společností s proměnným základním kapitálem.“. Dosavadní díly 5 a 6 se označují jako díly 6 a 7.

23. V § 170 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) Investiční fond, který je komanditní společností na investiční listy, může vytvářet podfondy. (5) Ustanovení § 165 až 169 se pro komanditní společnost na investiční listy, která vytváří podfondy, použijí obdobně. Dovolávají-li se tato ustanovení akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, rozumí se tím komanditní společnost na investiční listy. Dovolávají-li se akcionáře, rozumí se tím společník. Dovolávají-li se investičních akcií, rozumí se tím investiční listy. Dovolávají-li se stanov, rozumí se tím společenská smlouva. (6) Společenská smlouva může určit jakékoli dělení zisku a ztráty mezi společnost a komplementáře.“.

24. Za § 187 se vkládá nový § 187a, který včetně nadpisu zní:

„§ 187a

Zásada rovného zacházení

(1) Obhospodařovatel a administrátor investičního fondu zacházejí za stejných podmínek se všemi investory stejně. (2) K právním jednáním, jejichž účelem je nedůvodné zvýhodnění jakéhokoliv investora na úkor investičního fondu nebo jiných investorů, se nepřihlíží, ledaže tento zákon stanoví jinak nebo by to bylo na újmu třetím osobám, které na takováto právní jednání v dobré víře spoléhaly.“.

25. V § 193 odst. 2 písm. c) se slovo „neinvestuje“ nahrazuje slovy „není uveden v písmeni d), nebo jde-li o speciální fond, který investuje“.

26. V § 193 odst. 2 písm. d) se slova „investiční fond“ nahrazují slovy „fond kvalifikovaných investorů“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „a jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit“.

27. V § 193 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Po dobu uvedenou ve statutu investičního fondu investujícího do nemovitostí nebo účastí v nemovitostních společnostech, nejdéle však do 2 let ode dne, kdy investiční fond vznikl, se aktuální hodnota podílového listu, investiční akcie nebo jiného podílu na investičním fondu nevypočítává, jde-li o investiční fond, jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit.“.

28. Za § 193 se vkládá nový § 193a, který včetně nadpisu zní:

„§ 193a

Vydávání účastnických cenných papírů investičního fondu s právní osobností

Pro vydávání účastnických cenných papírů investičním fondem s právní osobností se § 130 odst. 1 až 3 použijí obdobně.“.

29. § 196 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní:

„§ 196

Majetek a dluhy investičního fondu z investiční činnosti se oceňují

10)

podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie. ____________________ 10) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění.“. CELEX: 32009L0065

32010L0043 32011L0061

30. V části osmé se na konci hlavy

II doplňuje § 283b, který včetně nadpisu zní:

„§ 283b

Možnost užívat zkratku „SICAR“

Fond kvalifikovaných investorů, který podle svého statutu investuje více než 90 % hodnoty majetku tohoto fondu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících podíl na obchodní společnosti nebo na jiné právnické osobě, účastí v obchodních společnostech nebo v jiných právnických osobách nebo do práv duševního vlastnictví, může ve svém jméně nebo jiném označení používaném při podnikání, včetně dodatku ke jménu, užívat zkratku „SICAR“.“.

31. V § 295a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a § 325a“.

32. V § 315 odst. 1 větě druhé se text „e)“ nahrazuje textem „d)“.

CELEX: 32011L0061

33. V § 316 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 318 odst. 1 a 2, § 319 odst. 1 a 2, § 320 odst. 1 a 2, § 322 odst. 3 a 4, § 324 odst. 1 a 2 a v § 325 odst. 1, 2 a 4 se slova „nebo e)“ zrušují.

CELEX: 32011L0061

34. V § 325a se slova „ode dne, kdy je tento fond zapsán v seznamu vedeném

Českou národní bankou podle § 597 písm. d)“ zrušují.

35. V § 362a odst. 1 větě první se slova „(dále jen „převod jmění“)“ zrušují.

36. V § 376 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Administrátor podílového fondu podá bez zbytečného odkladu po rozdělení likvidačního zůstatku podílového fondu žádost o výmaz podílového fondu ze seznamu podílových fondů.“.

37. V § 381 odst. 1 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní:

„g) převod jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti (dále jen „kapitálová společnost“) do podílového fondu “.

38. V části jedenácté hlavě

IV dílu 2 se za oddíl 6 vkládá nový oddíl 7, který včetně nadpisu zní:

„Oddíl 7

Převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu

§ 432a

Přípustnost převodu jmění

(1) Připouští se převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu, pokud

a) je přejímající podílový fond zapsán podle § 105 ve veřejném rejstříku jako jediný společník zanikající kapitálové společnosti,

b) v důsledku převodu jmění nebude porušen statut přejímajícího podílového fondu a

c) převodem jmění nebudou poškozeny zájmy podílníků přejímajícího podílového fondu. (2) Účinností převodu jmění se zanikající kapitálová společnost zrušuje bez likvidace a její jmění přechází do přejímajícího podílového fondu. (3) O převodu jmění rozhoduje po předchozím vyjádření depozitáře přejímajícího podílového fondu pouze statutární orgán obhospodařovatele přejímajícího podílového fondu jednající za jediného společníka v působnosti valné hromady zanikající kapitálové společnosti, ledaže toto rozhodnutí patří do působnosti shromáždění podílníků přejímajícího podílového fondu. Neplatnosti rozhodnutí podle věty první se nelze dovolat. (4) K rozhodnutí podle odstavce 3 se nepřihlíží, pokud nejsou splněny podmínky podle odstavce 1 anebo k němu poskytnul nesouhlasné vyjádření depozitář přejímajícího podílového fondu. Depozitář přejímajícího podílového fondu ve svém vyjádření uvede, zda v důsledku převodu jmění nebude porušen statut tohoto fondu. (5) Na převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, které upravují vnitrostátní převod jmění na společníka, pokud tento zákon nestanoví jinak; ustanovení upravující zprávu o přeměně, publikaci projektu přeměny před jeho schválením, právo společníků na informace a neplatnost přeměny se nepoužijí. (6) Práva a povinnosti, které zákon o přeměnách obchodních společností a družstev ukládá přejímajícímu společníkovi a jeho orgánům, vykonává a plní obhospodařovatel přejímajícího podílového fondu, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 432b

Projekt převodu jmění

(1) Projekt převodu jmění vypracují společně administrátor přejímajícího podílového fondu a zanikající kapitálová společnost. (2) Projekt převodu jmění obsahuje

a) označení přejímajícího podílového fondu, jeho obhospodařovatele, administrátora a depozitáře,

b) označení zanikající kapitálové společnosti,

c) důvody pro převod jmění,

d) pravděpodobné dopady převodu jmění na zájmy podílníků přejímajícího podílového fondu a

e) rozhodný den převodu jmění. (3) Projekt převodu jmění vyžaduje písemnou formu. Ustanovení zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, která vyžadují projekt přeměny ve formě notářského zápisu, se nepoužijí.

§ 432c

Povolení České národní banky

(1) Je-li přejímajícím podílovým fondem fond kolektivního investování, vyžaduje se k převodu jmění kapitálové společnosti do takového přejímajícího podílového fondu (dále jen „přejímající podílový fond kolektivního investování“), povolení České národní banky. (2) Česká národní banka převod jmění nepovolí, není-li zajištěna ochrana zájmů podílníků přejímajícího podílového fondu kolektivního investování. (3) Odstavec 1 se nepoužije pro převod jmění nemovitostní společnosti do přejímajícího podílového fondu kolektivního investování, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti.

§ 432d

Řízení o žádosti o povolení převodu jmění

(1) Žádost o povolení převodu jmění podává administrátor přejímajícího podílového fondu kolektivního investování bez zbytečného odkladu po přijetí rozhodnutí podle § 432a odst. 3. (2) Přílohou žádosti podle odstavce 1 je rozhodnutí podle § 432a odst. 3, doložení splnění podmínek podle § 432a odst. 1, projekt převodu jmění a vyjádření depozitáře podílového fondu. (3) Účastníky řízení o povolení převodu jmění jsou obhospodařovatel, administrátor a depozitář přejímajícího fondu kolektivního investování.

§ 432e

Zápis do obchodního rejstříku

(1) Administrátor přejímajícího podílového fondu před zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku zveřejní v Obchodním věstníku upozornění pro věřitele na to, že převod jmění proběhne a na jejich práva podle § 35 až 39a zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev. (2) Návrh na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku podávají společně zanikající kapitálová společnost a obhospodařovatel přejímajícího podílového fondu. (3) Při převodu jmění se do obchodního rejstříku u zanikající kapitálové společnosti zapíše údaj, že zanikla s převodem jmění do podílového fondu, označení přejímajícího podílového fondu a údaje o obhospodařovateli tohoto fondu.

§ 432f

Povinnosti po právních účincích převodu jmění

(1) Obhospodařovatel přejímajícího podílového fondu zašle depozitáři tohoto fondu informaci o tom, že přijal rozhodnutí podle § 432a odst. 3, že převod jmění proběhl a kdy nastaly jeho právní účinky bez zbytečného odkladu od právních účinků převodu jmění. (2) Administrátor přejímajícího podílového fondu kolektivního investování uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu projekt převodu jmění a rozhodnutí České národní banky podle § 432c odst. 1 bez zbytečného odkladu po dni, kdy nastaly právní účinky převodu jmění. (3) Administrátor přejímajícího podílového fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů zpřístupní podílníkům tohoto fondu projekt převodu jmění bez zbytečného odkladu po dni, kdy nastaly právní účinky převodu jmění.“. Dosavadní oddíl 7 se označuje jako oddíl 8.

39. § 434 včetně nadpisu zní:

„§ 434

Povinnost sestavit účetní závěrku

Ke dni zrušení podílového fondu bez likvidace nebo ke dni předcházejícímu dni vstupu podílového fondu do likvidace sestaví jeho administrátor mimořádnou účetní závěrku tohoto fondu podle zákona upravujícího účetnictví; výroční zpráva se ke dni zrušení podílového fondu bez likvidace nebo ke dni předcházejícímu dni vstupu podílového fondu do likvidace nevyhotovuje.“.

40. V § 467 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Administrátor podílového fondu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu zrušení podílového fondu s likvidací. Česká národní banka tuto skutečnost zapíše do seznamu podle § 597 písm. b).“.

41. V § 479 odst. 1 písmeno f) zní:

„f) počáteční kapitál společnosti v minimální výši podle § 29 má průhledný a nezávadný původ, je umístěn v souladu s pravidly pro umístění kapitálu podle § 32 a společnost má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti kapitál ve výši stanovené podle § 30 a 31, která umožňuje řádné obhospodařování investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů,“. CELEX: 32009L0065

32011L0061

42. V § 482 písmeno f) zní:

„f) počáteční kapitál společnosti v minimální výši podle § 57 má průhledný a nezávadný původ a společnost má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti kapitál ve výši stanovené podle § 58, která umožňuje řádnou administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů,“.

43. V § 482 se na konci písmene g) čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno h) se zrušuje.

Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).

44. V § 483 odst. 1 se slova „, 480 nebo § 481“ nahrazují slovy „až 482“.

CELEX: 32011L0061

45. V § 485 odst. 1 písm. c) bodech 5 a 6 se slova „s rozlišením, zda je jejich obhospodařovatel oprávněn přesáhnout rozhodný limit,“ zrušují.

46. V § 485 odst. 1 písm. c) se na konci bodu 10 čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno d)

se zrušuje.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).

47. § 487 zní:

„§ 487

Ve výroku rozhodnutí o udělení povolení podle § 482 Česká národní banka uvede, zda je hlavní administrátor oprávněn provádět administraci

a) speciálních fondů a zahraničních investičních fondů srovnatelných se speciálním fondem, nebo

b) fondů kvalifikovaných investorů a zahraničních investičních fondů srovnatelných s fondem kvalifikovaných investorů.“.

48. V § 506a odst. 1 písmeno a) zní:

„a) o to požádal obhospodařovatel nebo administrátor tohoto fondu, případně likvidátor, jde-li o investiční fond s právní osobností,“.

49. V § 506a odst. 2 písm. b) se slova „zániku podílového fondu nebo“ zrušují.

50. V § 506b se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle § 506a odst. 1 písm. a) v plném rozsahu, není proti tomuto rozhodnutí přípustný rozklad a rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem výmazu. O výmazu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.“.

51. V § 510 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne podání žádosti, která má předepsané náležitosti a ani netrpí vadami; je-li to z hlediska náležitého posouzení žádosti nezbytné, může Česká národní banka rozhodnout, že se tato lhůta prodlužuje o 3 měsíce.“.

52. § 532 zní:

„§ 532

(1) Žádost o udělení povolení podle § 479, 480, 481, 482 a 507, udělení souhlasu podle § 508, 509, 515, 520, 525, 527 a 529, odnětí povolení podle § 551 odst. 1 písm. d) a § 646 odst. 1, změnu povolení podle § 647 a o zápis do seznamů podle § 596 a 597, jakož i žádost o změnu údajů v těchto seznamech zapsaných, lze podat pouze elektronicky. (2) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem. (3) Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti podle odstavce 1 osvědčující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.“.

53. V § 597 písm. d) se slova „do nichž mohou být investice veřejně nabízeny v České republice, nejde-li o případ podle písmene e), a“ zrušují.

CELEX: 32011L0061

54. V § 597 písmeno e) zní:

„e) standardních fondů,“. CELEX: 32011L0061

55. V § 597 se doplňují písmena f) a g), která znějí:

„f) speciálních fondů a

g) fondů kvalifikovaných investorů.“.

56. V § 599 odst. 1 písm. h) a v § 604 odst. 1 písm. h) se slova „vybavení splňovalo“ nahrazují slovy „zdroje splňovaly“.

CELEX: 32011L0061

57. V § 604 odst. 1 písm. m) se za text „§ 467 odst. 3“ vkládají slova „nebo 6“.

CELEX: 32014L0091

58. V § 604 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

„e) nepodá žádost podle § 376 odst. 3,“.

Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).

59. V § 611 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Právnická osoba, která má povolení České národní banky k činnosti podle § 479, 480, 481 nebo § 482, se dopustí přestupku tím, že neoznámí České národní bance změnu podle § 467 odst. 1 věty první. (6) Zahraniční osoba s povolením podle § 481 se dopustí přestupku tím, že neoznámí České národní bance skutečnost podle § 467 odst. 1 věty druhé.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako 7 a 8. CELEX: 32011L0061

60. V § 611 odst. 7 úvodní části ustanovení se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.

CELEX: 32011L0061

32014L0091

61. V § 611 odst. 8 se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „, 4, 5 nebo 6“.

CELEX: 32011L0061

32014L0091

62. V § 614 odst. 1 písm. b) a v § 618 odst. 1 písm. b) se slova „povolení k označení,“ zrušují.

CELEX: 32011L0061

32014L0091

63. V § 614 odst. 1 písm. o), § 618 odst. 1 písm. o) a v § 636 odst. 1 se za slovo „investování“,“ vkládá slovo „„SICAR“,“.

64. V § 625 odst. 2 se slova „, 2 a 3“ nahrazují slovy „a 2“.

65. V § 633 odst. 1 se slova „majetek v tomto“ nahrazují slovy „aktiva v tomto“ a slovo „a“ se nahrazuje čárkou.

66. V § 633 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a ve vztahu k investičnímu fondu s právní osobností aktiva tohoto fondu“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl. XIII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou ustanovení části třetí

čl. IV, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, a s výjimkou ustanovení části páté čl. VI, pokud jde o bod 14, který nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Vláda České republiky schválila na svém zasedání 4. března 2019 (usnesení č. 156)

Koncepci rozvoje kapitálového trhu v České republice 2019 – 2023 (dále též jen „Koncepce“). Tato Koncepce byla publikována na webových stránkách Ministerstva financí České republiky (dále též jen „MF ČR“) dne 14. března 2019. Koncepce obsahuje 27 oblastí, které je potřeba revidovat, a k jejich realizaci navrhuje 34 opatření. Řada z těchto opatření je legislativní povahy (k jejich realizaci je nutná změna zákona) a mají stanoven termín Q4 2019, tj. konec roku 2019. Termín stanovený v Koncepci znamená plánovaný termín předložení legislativního návrhu vládě. To odpovídá i Plánu legislativních prací vlády na rok 2019, kde se s touto novelou počítá, nicméně s ohledem na náročnost některých diskusí bylo požádáno o posun termínu do konce května 2020. Navrhovaná novela je současně v souladu s Programovým prohlášením vlády, kde se mimo jiné stanoví: „Budeme podporovat rozvoj finančního trhu a posilování jeho odolnosti. Zaměříme se rovněž na ochranu práv spotřebitelů finančních služeb a rozvoj finančního vzdělávání.“. S Koncepcí a změnami zákonů navrhovanými v tomto návrhu zákona souvisí i další části Programového prohlášení vlády, například „Ctíme princip daňové neutrality. Zajistíme revizi a sloučení daňových výjimek a budeme bránit zavádění dalších, což vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže. Prosadíme návrh nové koncepční zákonné úpravy daní z příjmů, která nově upraví zdaňování a systém pojistných odvodů z těchto příjmů s cílem zjednodušit daně a eliminovat daňové distorze. Proces rekodifikace příjmových daní zakončíme přípravou integrovaného systému správy daní a pojistných odvodů, který umožní placení těchto zákonných povinností na jednom místě.“ (Finance a hospodaření státu), „Sestavíme odborný pracovní tým pro důchodovou reformu, který zhodnotí dosavadní návrhy, aktuální situaci a předpokládaný vývoj a předloží návrh řešení, které zachová stávající nároky, definuje standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity, posílí princip zásluhovosti a bude motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali podporované formy individuálního zajištění na stáří. Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží návrh zachovávající výhody stávajícího systému, jako jsou stabilita a vysoká míra právní jistoty, nízká nákladovost, profesionalita a veřejnosprávní záruky při správě pojistného, a zároveň oddělí správu příjmů a výdajů důchodového pojištění od státního rozpočtu. Systém nastavený budoucí reformou musí být dlouhodobě stabilní, srozumitelný a finančně zajištěný, proto bude změna realizována v podobě, která si získá širokou politickou a společenskou podporu.“ (Sociální politika a zaměstnanost), „Malé a střední podniky jsou pevnou a nezastupitelnou součástí tuzemské ekonomiky a hlavním tahounem současného hospodářského růstu.“ (Průmysl a obchod) a „Členství České republiky v Evropské unii a prosazování jejích zájmů v příslušných orgánech je pro vládu prioritní. Česká republika musí být vnímána jako aktivní a respektovaná členská země.“ (Zahraniční politika a Evropská unie).

https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2019/ministerstvo-financi-predstavilo-koncepc-34656 https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-165960/ Zde je přehled opatření obsažených v Koncepci. Ty, které jsou označeny tlustou šipkou , vyžadují legislativní úpravu a jsou součástí tohoto návrhu zákona. Ty, které jsou označeny hvězdičkou , vyžadují legislativní úpravu, ale nejsou součástí tohoto návrhu zákona. Ostatní opatření (označená kolečkem ) nejsou legislativní povahy.

PLÁN DOTČENÉ SUBJEKTY TERMÍN

 Navrhnout zavedení účtu dlouhodobých investic aMF, MPSV, AKAT, APS ČR,Q4 2019 předložit vládě návrh novely dotčených zákonůČAP, ČBA, ČMKOS (zejména ZDP a zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

 Zahájit diskuse o možnostech snížení nákladů přiMF Q4 2019 nákupu cenných papírů vydávaných investičními fondy z iniciativy investora a případně navrhnout vhodné změny regulace týkající se takového prodeje bez poradenství

 Zohlednit v rámci revize Národní strategieMF Q4 2019 finančního vzdělávání i téma kapitálových trhů a dlouhodobých investic pro domácnosti hospodařící s přebytkem

 Aktivně se zapojovat do aktivit ve vztahu keMF, EFPA Czech Republic,Q4 2019 zkouškám investičních poradců tak, aby tytoVŠFS, AKAT, ČBA, ČASF, zkoušky co nejlépe plnily svůj účel, tj. aby bylyMasarykova univerzita, efektivníKahnova škola, akreditované

instituce (např. VECTOR Certifikace)

 Vytvořit webový rozcestník informací o cennýchMF Q4 2020 papírech a jejich emitentech

 Identifikovat a odstraňovat překážky dostupnostiMF průběžně měnového zajištění (hedging) pro investory

 Dále analyzovat, zda právní úprava účinnáMF, MSp, CDCP Q4 2021 od června 2019 vyžaduje po emitentech zasílat centrálnímu depozitáři skutečně všechny relevantní informace a zda jsou tyto informace řádně předávány konečným investorům a případně navrhnout další opatření

 Analyzovat možnosti nejvhodnější komunikačníMF, Evropská komise (SRSP),Q4 2019 strategie vůči malým a středním podnikům aMPO, MŽP, CzechInvest, následně realizovat doporučená opatřeníHK ČR, BCPP, VŠE

 Zajistit časový sběr dat ohledně investičníchMF, MPO Q4 2019 aktivit business angels a každoročně jej aktualizovat (podobně jako u stávajících dat ohledně trhu venture capital)

 Provést analýzu daňových poplatníků, aby byloMF, MPO Q4 2019 možné kvantifikovat počet fyzických osob v České republice, které mají potenciál být business angel a každoročně tuto analýzu opakovat

 Zajistit každoroční průzkum poptávky spočívajícíMF, MPO Q4 2019 v mapování zakladatelů start-upů a podnikatelů ze start-upů

 Vytvořit českou národní asociaci business angelsMF, MPO Q4 2020 (a stát se členem evropské konfederace Business Angels Europe)

 Zavést systém sebecertifikace pro business angelsMF, MPO Q4 2021 v České republice

 Analyzovat možnosti rozvoje investičníhoMF, MPO, Fundlift, Českáprůběžně crowdfundingu v ČR a případně navrhnout dalšífintech asociace opatření

 Zvážit zavedení jednodušší formy akciovéMF, MSp, MPO Q4 2020 společnosti a případně navrhnout potřebné legislativní změny

 Podporovat uveřejňování dokumentů v angličtiněMF průběžně emitenty cenných papírů, zejména pak ve vztahu ke kótovaným emitentům

 Revidovat české účetní předpisy s ohledemMF Q4 2021 na IFRS a vyhodnotit možnost využití IFRS i pro daňové účely

 Podpořit vytvoření a využívání tabulky hodnoceníMF, MSp, BCPP Q4 2020 řízení společností

 Analyzovat možnosti rozvoje peněžního trhuMF, ČNB Q4 2019 v ČR a případně navrhnout další opatření

 Navrhnout zavedení nového účastnického fonduMF Q4 2019 s vyššími poplatky za obhospodařování, který bude moci investovat do alternativních aktiv (např. do private equity fondů)

  Revidovat systém státní podpory ve vztahuMF Q4 2019 k penzijním fondům tak, aby byli účastníci motivováni k vyšším měsíčním úložkám a k převodu uspořených prostředků z transformovaných fondů do účastnických fondů a současně zvážit limitaci poskytování státní podpory věkem účastníka  Umožnit vytvoření podfondů i pro jiné právníMF Q4 2019 formy, než je SICAV

 Umožnit zachování tzv. časového testu iMF Q4 2020 pro přechod mezi podfondy jednoho SICAVu

 Podpořit využívání XML formátu při dohledáváníMF, MSp, GFŘ, ExekutorskáQ4 2019 finančního majetkukomora, CDCP, Notářská

komora

 Zvážit úpravu systému držení cenných papírů,MF, MSp, MPO Q4 2020 včetně vícestupňové evidence a využití technologie DLT k evidenci cenných papírů, v rámci diskuse se zainteresovanými subjekty (stakeholdery) a navrhnout další opatření

 Zvážit možnosti, jak podpořit obchodováníMF, ČNB, CDCP, BCPP,Q4 2019 s korporátními dluhopisyAKAT, ČBA

 Vypracovat a uveřejnit pokyny ohledně vstupníhoMF, BCPP Q4 2020 due diligence pro zahraniční investiční fondy, například dle vzoru vídeňské burzy

 Analyzovat vliv státních dluhopisů na českýMF průběžně kapitálový trh a vliv českého kapitálového trhu na státní dluhopisy

 Usilovat o aktivní spolupráci s mezinárodnímiMF, ČNB, MPO, Úřad vlády,průběžně organizacemi, které mohou pomoci rozvinout českýSvětová banka, IMF, EIB, EIF, kapitálový trhEBRD, EFSI, IOSCO

 Podporovat aktivní účast při vyjednávání právníchMF, ČNB průběžně předpisů EU

 Umožňovat stáže osob, které připravují regulaciMF, ČNB, AKAT, ČBA průběžně kapitálového trhu u účastníků kapitálového trhu

 Sledovat vymezená kritéria v ČR s ohledemMF průběžně na možné budoucí dosažení statusu „rozvinutého kapitálového trhu“ dle indexu MSCI

 Vzdělávat státem ovládané společnostiMF, ostatní dotčená ministerstva průběžně o možnostech financování se přes kapitálový trh

 Zajistit dostupnost aktuálních znění právníchMF, ČNB průběžně předpisů upravujících kapitálový trh v anglickém jazyce

Z výše uvedeného přehledu je patrné, že tento návrh realizuje (nebo se pokouší realizovat) 8 opatření z 34 (jedno z nich, mobilitu účastníků transformovaných fondů, částečně). Dalších 22 opatření je nelegislativní povahy. Posledních 5 opatření legislativní povahy bude realizováno jinými legislativními návrhy a nepočítá se u nich s předložením legislativního návrhu vládě do poloviny roku 2020, ale později, například

 ve vztahu k sebecertifikaci business angels počítá Koncepce se lhůtou Q4

2021, nicméně již v současné době se ukazuje jako problematické, jak takového investora definovat a k jakým účelům by měla sebecertifikace sloužit; kromě toho EU připravuje vlastní definici poloprofesionálního investora (semi-professional investor) s úlevami přímo na úrovni práva EU,

 ve vztahu k investičnímu crowdfundingu bude toto upraveno nařízením

Evropské unie, které má být publikováno v Úředním věstníku EU v polovině roku 2020 a následně bude provedena jeho adaptace do českého právního řádu,

 ve vztahu k jednoduché akciové společnosti se počítá se lhůtou Q4 2020

s ohledem na zvážení zavedení tohoto typu obchodní korporace,

 u revize účinnosti transpozice směrnice o akcionářských právech (zákon

č. 204/2019 Sb.) se počítá se lhůtou Q4 2021, bude-li potřebná (z analýzy může vyplynout i to, že není),

 u revize českých účetních standardů se rovněž počítá se lhůtou Q4 2021 (věcný

záměr nového zákona o účetnictví má být vládou schválen do konce roku 2020),

 ve vztahu k revizi státní podpory účastnických a transformovaných fondů⁠‌‌‌‌‌‌‌‌‌‌‌‌‌⁠

se počítá se samostatnou novelou, která by měla být diskutována během roku 2020,

 u úpravy systému držení cenných papírů a využití technologie DLT

(blockchain) předpokládá Koncepce lhůtu Q4 2020, kdy MF ČR již publikovalo konzultační materiál s názvem „Blockchain, virtuální měny a aktiva“; podobnou konzultaci provádí do 19. března 2020 i Evropská komise.

Samotná Koncepce odkazuje na jiné související strategické dokumenty a iniciativy, například na revizi Národní strategie finančního vzdělávání 2.0 (schválena vládou 13. ledna 2020), iniciativu Moje daně, Strategii vlastnické politiky státu (schválena vládou 17. února 2020), nebo vytvoření Fondu fondů Evropského investičního fondu. Během finalizace Koncepce došlo ke schválení či rozpracování dalších strategických dokumentů (případně k vyjádření záměru je připravit), které souvisí s rozvojem kapitálového trhu v ČR, např. v tom, že je zde jasně deklarován zájem transformovat českou ekonomiku na inovační ekonomiku se zajištění přístupu začínajících inovativních firem (start-upů) k financování. Lze zmínit zejména

https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2019/ministerstvo-financi-predklada-navrh-vec-36619 https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/kapitalovy-trh/cenne-papiry/2018/verejna-konzultace-blockchain- virtualni-33613; https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/kapitalovy-trh/cenne-papiry/2019/vyhodnoceni- verejne-konzultace-blockchai-34569 https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/bankovnictvi-a-platebni-sluzby/platebni-sluzby-a-vyporadani- obchodu/aktuality/2020/verejne-konzultace-evropske-komise-ke-ky-37144 https://financnigramotnost.mfcr.cz/cs/aktuality/2020/vlada-schvalila-narodni-strategii-financ-3192 https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/dane/moje-dane/aktualni-informace https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2020/vlada-schvalila-strategii-vlastnicke-pol-37573 https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/zastupci-eif-a-mpo-predstavili-investice-z- fondu-fondu-op-pik-do-lighthouse-seed-fund-a-nation-1--248937/ iniciativu Digitální Česko (schválena vládou 3. října 2018), Inovační strategii České republiky 2019–2030(schválena vládou 4. února 2019), Strategický rámec ČR 2030 (schválen vládou 19. dubna 2017), memorandum vlády o spolupráci s Blockchain Republic, Národní strategie umělé inteligence v České republice (schválena vládou 6. května 2019), Hospodářská strategie ČR (vláda schválila teze 20. ledna 2020) nebo Národní rozvojový fond. Důležitou iniciativou z hlediska struktury úspor českých domácností je i projekt Dluhopisy Republiky. Koncepce odkazuje na zahraniční vzory pro národní strategii rozvoje kapitálového

1819202122

trhu, například na Irsko, Lucembursko, Slovensko, Bulharsko, Maďarsko nebo Lotyšsko. Nově se ukázala jako důležitá i inspirace v Polsku, kde polská vláda schválila 1. října 2019 národní strategii rozvoje kapitálového trhu „Strategia Rozwoju Rynku Kapitałowego“připravenou ve spolupráci s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development – EBRD). Návrh zákona se snaží reagovat na nedostatky současné právní úpravy identifikované při přípravě Koncepce:

 Účet dlouhodobých investic: V dnešní době ČR daňově podporuje investice do

životního pojištění nebo do penzijních fondů (účastnických nebo transformovaných), což znevýhodňuje jiné produkty vytváření úspor na stáří. K narovnání podmínek v oblasti daní je vhodné přijmout i odpovídající sektorovou regulaci, které zajistí splnění alespoň minimálních náležitostí a dohled ČNB, případně působnost finančního arbitra pro řešení spotřebitelských sporů.

 Alternativní účastnický fond: Penzijní fondy (tj. účastnické a transformované

fondy) mají v současné době velmi limitovanou investiční strategii, která kopíruje téměř doslovně regulaci standardních fondů (UCITS fondů) harmonizovaných právem EU, které se vyznačují mimo jiné tím, že permanentně nabízí zpětný odkup svým investorům, a proto musí investovat jen do vysoce likvidních aktiv (typicky kótovaných akcií a dluhopisů). Navíc je zavedena limitace maximální výše úplaty penzijní společnosti, která je navíc konstruována jako all-in-one (tj. nelze žádné náklady účtovat přímo fondu) a také povinnost při investicích do jiného investičního fondu snížit tuto úplatu

https://www.digitalnicesko.cz/; https://www.mpo.cz/cz/podnikani/digitalni-spolecnost/program-digitalni- cesko---243487/ https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=866015 https://www.cr2030.cz/ https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/urad-vlady-se-pripojil-k-memorandu-o-spolupraci-v- oblasti-technologie-blockchain-170425/; https://www.blockchainrepublic.cz/; https://www.blockchainrepublic.cz/s/TZ_Blockchain_memorandum.pdf https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/cesko-miri-mezi-elitu-a-predstavuje-strategii- umele-inteligence--245980/ https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vlada-schvalila-teze-hospodarske-strategie-- 252206/ https://www.cmzrb.cz/nrf/ https://www.sporicidluhopisycr.cz/ http://www.finance.gov.ie/what-we-do/international-financial-services/ http://www.luxembourg.public.lu/en/publications/k/LFF-luxfin-2020-EN-2016/index.html http://www.rokovania.sk/Rokovanie.aspx/BodRokovaniaDetail?idMaterial=23437 https://abanksb.bg/downloads/Strategy-Development-Bulgarian-Capital-Market-EN.pdf https://www.bse.hu/About-Us/About-Budapest-Stock-Exchange/BSE-Strategic-Report-2017 http://www.fm.gov.lv/en/s/financial_market_policy/financial_sector_development_plan/ https://www.gov.pl/web/finanse/rzad-przyjal-strategie-rozwoju-rynku-kapitalowego

o úplatu zaplacenou obhospodařovateli tohoto fondu. To vede mimo jiné k tomu, že české penzijní fondy (účastnické/transformované) neinvestují do aktiv, které jsou pro penzijní fondy ve vyspělých ekonomikách běžné, zejména do tzv. private equity fondů (fondy investující s investičním horizontem 10 let do velkých nekótovaných společností) a do infrastrukturních projektů.

 Vyšší mobilita účastníků v transformovaných fondech: V dnešní době zůstává

většina účastníků v transformovaných fondech, které jsou sice uzavřeny vstupu nových účastníků, ale stávající účastníci do nich i nadále pravidelně přispívají, přičemž transformované fondy kvůli garanci černé nuly (žádný rok nesmí skončit ve ztrátě, jinak penzijní společnost musí ztrátu uhradit ze svého majetku) investují velmi konzervativně a ve většině případů nejsou schopny pokrýt inflaci, což v dlouhodobém horizontu vede k devalvaci vložených prostředků. Kromě toho kvůli velmi konzervativní strategii (vynucené fakticky garancí) investují jen do státních dluhopisů a bankovních vkladů a nepřispívají tak rozvoji kapitálového trhu v ČR (a přitom současně představují výrazný a nezanedbatelný podíl na úsporách českých občanů na stáří). Ačkoli jsou transformované fondy uzavřeny vstupu nových účastníků, stávající účastníci nemají žádnou motivaci, aby své prostředky převedly do účastnických fondů, které sice nenabízí garanci (a jsou také více rizikové), ale mohou nabídnout potenciálně zajímavější výnosy, které v dlouhodobém horizontu snadno pokryjí inflaci a mohou nabídnout i výnos nad inflaci (dle dynamičnosti zvolené investiční strategie účastníkem). Jako důvod, proč účastníci nepřecházejí z transformovaných fondů do účastnických, je mnohdy uváděno to, že nechtějí přijít o své nároky z transformovaného fondu (např. tzv. výsluhová penze), kdy současný zákon neumožňuje být účastníkem transformovaného fondu, pokud je daná osoba současně účastníkem účastnického fondu.

 Podfondy i pro jiné právní formy než je SICAV: V současné době je dovoleno

vytvářet podfondy pouze investičním fondům typu SICAV (akciová společnost s proměnným základním kapitálem), ačkoli zájem o vytváření podfondů mají i jiné právní formy, konkrétně uzavřená akciová společnost či komanditní společnost na investiční listy. V ČR doposud nevznikla žádná komanditní společnost na investiční listy, ačkoli již došlo v minulosti k novelám této úpravy za účelem jejího vyššího zatraktivnění. Dle návrhů trhu by mohlo dojít k využití této právní formy, například pokud by jí bylo umožněno vytvářet podfondy. Obdobně je poptávka i po možnosti podfondů u uzavřené akciové společnosti, která je investičním fondem. Zatraktivnění právní formy komanditní společnosti na investiční listy by mohlo prospět i zdispozitivnění jinak kogentní úpravy rozdělení zisku v zákoně o obchodních korporacích. Novela navrhuje také nové označení pro obchodní firmu investičního fondu, který je akciovou společností: „investiční fond s fixním základním kapitálem”. Toto označení může být nahrazeno zkratkou „SICAF” (ve francouzském jazyce: Société d’Investissement à Capital Fixe), protože tato zkratka je celosvětově známá a srozumitelná, čímž napomůže k větší atraktivitě této společnosti.

 Podpora využívání XML formátu exekutory: Exekutoři mají dnes povinnost

využívat XML formát pouze při komunikaci s bankami. To působí neopodstatněnou nerovnost na trhu a vyšší náklady pro nebankovní finanční instituce při vyřizování žádostí exekutorů.

 Podpora obchodování s korporátními dluhopisy: V současné době neobsahují

emisní podmínky ani dluhopisy v zásadě žádné informace o emitentovi, a tak na jejich základě nelze posoudit schopnost emitenta tyto dluhopisy splatit. Přitom typicky prospekt obsahuje informace jak o emisi, tak o emitentovi, nicméně pro emise dluhopisů do 1 mil. euro se prospekt nevyhotovuje. MF ČR publikovalo v lednu 2020 k veřejné konzultaci druhou verzi tzv. Scorecardu korporátních dluhopisů(s označením 2.0), který umožňuje investorům lépe posoudit riziko korporátních dluhopisů. Nicméně často je naráženo na problém, že emitent dluhopisů své finanční informace nezveřejňuje (typicky ve Sbírce listin Obchodního rejstříku), případně jsou zveřejněné informace zastaralé a nezohledňují plánovanou emisi dluhopisů. Také se navrhuje provést změny ve vztahu k insolvenci či vymáhání pohledávek s ohledem na podřízené dluhopisy, resp. podřízené pohledávky obecně.

Současný právní stav není v rozporu se zákazem diskriminace, ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně zhodnocení návrhu zákona ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen V této novele se navrhuje novelizovat řadu zákonů, z nichž žádný není dominantní, a proto žádný konkrétní zákon nefiguruje v názvu novely a novely jednotlivých zákonů jsou řazeny dle čísla ve Sbírce zákonů. Konkrétně se navrhuje novelizovat tyto zákony:

 Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů

(dále též jen „ZoKB“), ve kterém se navrhuje rozšířit působnost rozhodčího soudu obdobně, jako se to navrhuje pro rozhodčí soud u regulovaného trhu (Burzovní rozhodčí soud). Cílem je zejména zajištění rovných podmínek, kdy rozvoj kapitálového trhu se předpokládá spíše u druhého typu rozhodčího soudu, nicméně nebylo by vhodné rozšířit působnost jen u jednoho z nich.

Navržená úprava se v zásadě dotýká jen Mezinárodního rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze.

 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále

též jen „ZDP“), ve kterém se navrhuje spojení stávajících limitů pro produkty spoření na stáří a rozšíření možnosti jejich aplikace i na nově zaváděný účet dlouhodobých investic. Zároveň se reaguje na vznik nových typů podfondů, kterým se přiznává postavení samostatného poplatníka daně z příjmů právnických osob, stejně jako to je v případě dosavadních podfondů akciové společnosti s proměnným kapitálem.

 Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční

řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „EŘ“), kde se navrhuje rozšířit působnost vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o využívání formátu XML exekutory na všechny finanční instituce (uvedené v § 33 odst. 4 EŘ), které mají povinnost poskytnout exekutorovi zdarma

https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/kapitalovy-trh/podnikani-na-kapitalovem-trhu/2020/verejna- konzultace--scorecard-korporatni-37189

součinnost. Dnes se povinné využití tohoto formátu vztahuje jen na informace vyžadované od bank (peněžních ústavů).

 Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů

(dále též jen „ZoFA“), kde se navrhuje rozšířit působnost finančního arbitra i na spory mezi spotřebitelem a správcem účtu dlouhodobých investic.

 Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (dále též

jen „ZoDluh“), kde se řeší situace, že emisní podmínky obsahují jen informace o emisi dluhopisů a neobsahují informace o emitentovi. Přitom informace o emitentovi jsou podstatné, aby mohl investor vyhodnotit rizikovost dluhopisů a schopnost emitenta dostát svým závazkům. Inspirace ohledně požadovaných údajů je čerpána zejména z dokumentu Scorecard korporátních dluhopisů 2.0, který byl uveřejněn k veřejné konzultaci na webových stránkách MF ČR. Dále se navrhuje provést řadu změn, které vyplynuly z veřejných konzultací a potřeb praxe. Jde například o změny odstraňující nadbytečnou duplicitu emisních podmínek a prospektu, revize nutnosti schůze vlastníků schvalovat nevýznamné změny emisních podmínek, zrušení povinnost publikovat emisní podmínky státních dluhopisů ve Sbírce zákonů, úprava podřízených dluhopisů respektující možnost vytvořit více stupňů podřízenosti (zpravidla se rozlišují minimálně tři – seniorní, juniorní a mezaninová) a úprava práva na předčasné splacení pro některé dluhopisy harmonizované právem EU.

 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších

předpisů (dále též jen „ZPKT“), kde se zejména upravují základní náležitosti účtu dlouhodobých investic, například se reguluje, jaký majetek může být na tomto účtu evidován. Také se navrhuje rozšířit působnost Burzovního rozhodčího soudu (viz i změnu ZoKB výše), o kterou je v praxi velký zájem.

 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),

ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „InsZ“), kde se řeší otázka podřízených dluhopisů vydaných podle zahraničního práva.

 Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších

předpisů (dále též jen „ZDPS“), kde se navrhuje zavést nový typ účastnického fondu, tzv. alternativní účastnický fond, u něhož nebude tak přísná regulace poplatků a investiční strategie (např. zákon těmto fondům umožní investovat do tzv. alternativních aktiv). Cílem naplnit plány Komise pro spravedlivé důchody (zvýšit efektivitu III. pilíře) i záměry Koncepce spočívající v umožnění, aby účastnické fondy mohly investovat i do private equity fondů či infrastruktury. Také se navrhuje, aby byla možná současná účast v transformovaném i účastnickém fondu za účelem umožnit účastníkům snazší přestup do účastnických fondů, aniž by museli rušit svoji účast v transformovaném fondu.

 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech,

ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ZISIF“), kde se v návaznosti na Koncepci navrhuje umožnit komanditní společnosti na investiční listy a uzavřené akciové společnosti, která je investičním fondem, vytvářet podfondy.

Za účelem podpory právní formy uzavřené akciové společnosti se navrhuje nové označení pro její obchodní firmu „SICAF” (po vzoru „SICAV“). Pro fondy private equity se zavádí možnost využívat chráněnou zkratku „SICAR“. U komanditní společnosti na investiční listy se také navrhuje zdispozitivnění úpravy rozdělení zisku a navrhuje se umožnit, aby investiční společnost neharmonizovaná právem EU mohla být jako podnikatel svěřenským správcem svěřenského fondu, který není investičním fondem, což byly požadavky vznesené trhem. Kromě toho se navrhuje provést řadu praktických technických úprav, které vyplynuly z poznatků ČNB při aplikaci ZISIF. Trh tyto návrhy nerozporoval. Zjednodušuje se například výrok rozhodnutí o udělení povolení či vedení seznamů ČNB. Také se sjednocuje terminologie ve vztahu k pojmu „personální zdroje“ po vzoru jiných předpisů regulujících finanční trh. Zavádí se každoroční poplatek pro osoby podle § 15 ZISIF tak, aby v tomto seznamu nebyly zapsány osoby, které již v něm být zapsány být nechtějí. Zjednodušuje se úprava nabízení a úschovy podílových listů, která je ve stávající podobě nepřehledná a způsobuje interpretační obtíže při aplikaci ZISIF. Stanovuje se najisto, že u investičních fondů vytvářejících podfondy vykonává depozitář svoji činnost jen ve vztahu k těmto podfondům (obdobně se navrhuje statut vyžadovat jen ve vztahu k těmto podfondům). Staví se na jisto možnost poskytovat služby formou outsourcingu licencovanými subjekty. Odstraňuje se nejistota ohledně otázky, zda musí mít fondy typu EuVECA a EuSEF depozitáře (podle nařízení EU by toto nemělo být vyžadováno, nicméně interpretace českého práva není v tomto ohledu bez obtíží). Odstraňuje se povinnost depozitáře mít v úschově fyzický majetek investičního fondu. Staví se najisto, že fondy mohou vyplácet podíl na výnosech i tehdy, jsou-li ve ztrátě (řeší se tím otázka tzv. průtokových dividend). Také se sjednocují lhůty pro některá licenční řízení.

 Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

(dále též jen „ZoSP“) se navrhuje upravit ve vztahu k ZISIF tak, že se zavede udržovací poplatek pro osoby podle § 15 ZISIF (ve výši 10 tis. Kč), zvyšuje se poplatek za zápis investičního fondu (z 2 tis. Kč na 10 tis. Kč) a zvyšuje se poplatek za zápis depozitáře investičního fondu (z 2 tis. Kč na 35 tis. Kč). Dále se navrhuje zavést poplatek za zápis osoby podle § 15 ZISIF (10 tis. Kč). Také se zvyšuje poplatek za posouzení srovnatelnosti se speciálním fondem (z 5 tis. Kč na 20 tis. Kč). Tyto poplatky se zvyšují či zavádějí tak, aby lépe odpovídaly souvisejícím administrativním nárokům.

Účinnost se navrhuje 1. ledna 2022, kdy se předpokládá, že novela by měla být schválena Poslaneckou sněmovnou před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu

2021. Vládě měla být novela dle Plánu legislativních prací vlády na rok 2019 předložena do konce roku 2019, avšak tento termín byl prodloužen do konce května 2020.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná právní úprava je nezbytná z důvodu potřeby rozvinout český kapitálový trh, jak plyne z Koncepce a důvodů tam uvedených. K dosažení dotčených opatření z Koncepce je nutná změna právní úpravy, pouhými nelegislativními kroky nelze cíle dosáhnout. Je zejména vhodné reagovat na některé identifikované nedostatky české národní úpravy, která neplyne ze směrnic EU. Tím bude posílena konkurenceschopnost českého kapitálového trhu ve vztahu nejen k vyspělým západoevropským úpravám, ale také k úpravám sousedních států a ostatních států v regionu střední a východní Evropy.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

České republiky Návrh zákona je v souladu s Ústavou založeným ústavním pořádkem ČR. Ústavní pořádek ČR neobsahuje specifické právní normy dopadající na oblast kapitálového trhu. Návrh zákona přihlíží zejména k čl. 98 odst. 1 Ústavy, podle kterého lze do činnosti ČNB zasahovat pouze na základě zákona.

Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku ČR, např. zásady vyplývající z pojmu demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy) a zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Dále se zohledňuje to, že vlastnictví zavazuje a že co není zakázáno, je dovoleno.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy

Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

6. Předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů

Evropské unie a obecné právní zásady práva Evropské unie se na oblast navrhované úpravy nevztahují. Na právní předpisy Evropské unie v oblasti unie kapitálových trhů reaguje návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací právních předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů. Tato novela byla předložena do meziresortního připomínkového řízení 5. července 2020.

7. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Na oblast navrhované úpravy se žádná mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nevztahuje.

Případné zásahy v oblasti lidských práv novela zákona nepředpokládá.

8. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí

České republiky Návrh na zavedení účtu dlouhodobých investic (a z toho titulu vyplývající daňová úleva) může mít negativní vliv na veřejné rozpočty. V podstatě se navrhuje rozšíření možností daňových úlev i na nový produkt – účet dlouhodobých investic. Negativní dopady mohou být generovány dvěma způsoby, které odpovídají formám daňových úlev:

1. Platby zaměstnavatelů jako příjem zaměstnance osvobozený od daně z příjmů

V tomto případě by byl negativní dopad generován pouze z důvodu rozšíření titulů, na které může zaměstnavatel přispívat, přičemž pro zaměstnance by se jednalo o osvobozený příjem. Neboť pro stávající tituly již sjednocen limit na 50 tis. Kč je a navrhovaná úprava pro ně nic nemění. Dopad by tedy mohl být generován v případech, kdy by současně platilo: zaměstnanec bude mít zřízen účet dlouhodobých investic a zaměstnavatel bude mít vůli nově přispívat, tj. nad rámec stávajících osvobozených příspěvků (při dodržení zákonných podmínek). Negativní dopad z titulu rozšíření titulů, na které lze přispívat, nelze odhadnout z důvodu nedostatku datových zdrojů. Na výši dopadů mohou mít navíc vliv i jiné okolnosti, např. vývoj nezaměstnanosti, mezd či konjuktura nebo recese české ekonomiky nebo reálné úrokové míry. Vzhledem k současné výši příspěvků zaměstnavatelů a předpokládaným parametrům účtu dlouhodobých investic, které jsou obdobné jako u stávajících podporovaných produktů, však nepředpokládáme masivní zvýšení zájmu přispívat ze strany zaměstnavatelů na tento nový produkt. Spíše bychom očekávali změnu struktury. Na základě tohoto předpokladu pak lze uvažovat s dopadem na veřejné rozpočty ve výši stovek mil. Kč ročně. Negativní dopad by se v tomto případě projevil již v průběhu roku 2022, nicméně s ohledem na to, že účet dlouhodobých investic je v současné době neexistujícím produktem, lze případný celoroční dopad očekávat až v roce 2023.

2. Uplatnění odpočtu od základu daně z titulu příspěvků zaplacených poplatníkem

Celková maximální částka, o kterou lze snížit základ daně, se navrhuje ve výši

48 tis. Kč, tj. odpovídá součtu stávajících limitů. S ohledem na navrhovanou účinnost zákona k 1. lednu 2022 lze očekávat, že případný negativní dopad se projeví nejdříve v roce 2023 (poplatníci uplatní nezdanitelnou část dle nových pravidel až v rámci daňového přiznání), nicméně s ohledem na to, že účet dlouhodobých investic je v současné době neexistujícím produktem, lze případný celoroční dopad očekávat až v roce 2024. V případně uplatněných odpočtů od základu daně může negativní dopad generovat jak sjednocení limitů pro uplatnění odpočtu již u stávajících produktů (poplatníci preferující jeden produkt, na který dnes uplatňují maximální odpočet, budou mít nově možnost uplatnit vyšší odpočet), tak rozšíření možností pro uplatnění odpočtů na další produkt. V současné době je odhadovaná výše daňové úlevy z titulu odpočtů ze základu daně ve výši 2,6 mld. Kč. Vzhledem k celkové výši odhadované daňové úlevy proto negativní dopad sjednocení limitů pro odpočet odhadujeme maximálně ve výši nižších stovek mil. Kč. Negativní dopad z titulu rozšíření možností odpočtů nelze odhadnout z důvodu nedostatku datových zdrojů. Na výši dopadů mohou mít navíc vliv i jiné okolnosti, např. vývoj nezaměstnanosti, mezd či konjuktura nebo recese české ekonomiky nebo reálné úrokové míry. Pokud by například nově uplatnilo 100 tis. poplatníků odpočet ze zaplacených příspěvků na účet dlouhodobých investic od základu daně ve výši 10 tis., na inkaso DPFO by to mělo negativní vliv ve výši 150 mil. Kč ročně na úrovni veřejných rozpočtů. S ohledem na rozšíření věcné působnosti finančního arbitra ve vztahu k účtu dlouhodobých investic může návrh na zavedení tohoto institutu do právního řádu znamenat negativní náklady na finančního arbitra, potažmo veřejné rozpočty.

9. Zhodnocení sociálních dopadů navrhované právní úpravy

Navrhované úpravy účtu dlouhodobých investic a úprava nového alternativního fondu by měly mít pozitivní dopady na úspory českých domácností.

10. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na životní prostředí

Návrh zákona nemá žádné dopady na životní prostředí.

11. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace

Návrh zákona není v rozporu se zákazem diskriminace, ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen.

12. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)

Navrhovaná úprava nemá dopad na ochranu soukromí a osobních údajů.

Rozhodování správního orgánu se řídí správním řádem a speciální právní úpravou, kterou návrh tohoto zákona nijak nemění. Systém rozhodování je jak v soukromoprávní, tak veřejnoprávní rovině formalizovaný a transparentní; je vždy možné jednoznačně určit osoby zodpovědné za konkrétní rozhodnutí. Předpokládá rovněž standardní opravné prostředky. Každý správní akt musí obsahovat jak označení orgánu, který rozhodnutí vydal, tak podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení a otisk úředního razítka, případně uznávaný elektronický podpis úřední osoby. Tím je vždy možno původce rozhodnutí jasně a osobně identifikovat. Proti rozhodnutí ČNB navíc připouští právní řád opravný prostředek formou správní žaloby. Poučení o opravném prostředku je součástí příslušného rozhodnutí a je plně v souladu s právním řádem, zejména se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska opravných prostředků existuje také možnost účinné obrany proti nesprávnému postupu správního orgánu v podobě řádných i mimořádných opravných prostředků. Vedle opravných prostředků správní řád připouští rovněž jiné prostředky ochrany, kterými je třeba rozumět, např. stížnost nebo žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Návrh zákona nevytváří žádnou novou organizační strukturu, která by vyžadovala vytvoření nových kontrolních mechanismů. Kontrola je zajištěna systémem řádných a mimořádných opravných prostředků a formou dohledu ČNB, ústředních orgánů státní správy, odbornou a laickou veřejností. Vedle toho se případně uplatní i principy odpovědnosti podle správního a trestního práva.

13. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava byla posuzovaná v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corrupt Impact Assessment).

V rámci postupu CIA (vč. jejich skrytých forem) zpracovatelé návrhu dospěli k závěru, že právní úprava žádným způsobem neusnadňuje korupční jednání a ani neznesnadňuje jeho odhalování. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá vznik nových ani změnu existujících korupčních rizik.

14. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

Zkratky Seznam zkratek právních předpisů

EŘ zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a

exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

InsZ zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho

řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

ZDP zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů

ZDPS zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním

spoření, ve znění pozdějších předpisů

ZISIF zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech

a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů

ZoDluh zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění

pozdějších předpisů

ZoFA zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi,

ve znění pozdějších předpisů

ZoKB zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách,

ve znění pozdějších předpisů

ZoSP zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,

ve znění pozdějších předpisů

ZPKT zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém

trhu, ve znění pozdějších předpisů Seznam ostatních zkratek

ČNB Česká národní banka

ČR Česká republika

EU Evropská unie

Kč koruna česká

MF ČR Ministerstvo financí České republiky

NAV fondový kapitál (net asset value, čistá hodnota aktiv)

SICAV akciová společnost s proměnným základním kapitálem (société

d'investissement à capital variable)

XML rozšiřitelný značkovací jazyk (eXtensible Markup Language)

K části první, čl. I Změna zákona o komoditních burzách

K bodům 1 až 3 (§ 28, včetně nadpisu):

S ohledem na rovný přístup, kdy je navrhováno, aby stálý rozhodčí soud organizátora regulovaného trhu (tj. Burzovní rozhodčí soud) byl věcně neomezen a mohl rozhodovat majetkové spory obecně, je navrhováno, aby tuto rozšířenou věcnou působnost měl také stálý burzovní rozhodčí soud zřizovaný komoditní burzou (Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno). Navrhuje se nově neomezená věcná a místní příslušnost stálého burzovního rozhodčího soudu k rozhodování majetkových sporů mezi fyzickými i právnickými osobami. Za stávajícího právního stavu, kdy z rozhodování v rozhodčím řízení byly vyloučeny například spotřebitelské spory, se jeví vhodným, aby mezi institucemi provozujícími stálé rozhodčí soudy byla nastolena konkurence. Tedy taková konkurence, u které lze s ohledem na sofistikovanost stran sporů (a jejich právních zástupců) předpokládat, že povede ke zvyšování kvality a integrity rozhodčího řízení, spíše než k opaku. Takový vývoj lze očekávat zejména v případě, kdy stálý rozhodčí soud je provozován institucí, pro jejíž obchodní činnost je klíčová důvěryhodnost, a u které proto lze předpokládat, že na kvalitu a integritu činnosti jí provozovaného stálého rozhodčího soudu bude dbát právě za účelem zachování této své důvěryhodnosti. Provozovatel komoditní burzy je osobou, u které důvěryhodnost hraje zásadní roli, a lze proto rozumně předpokládat, že bude-li provozovat stálý rozhodčí soud, zasadí se o kvalitu a integritu jeho rozhodovací činnosti bez ohledu na to, zda předmětem rozhodovaných sporů jsou cenné papíry či komodity, s nimiž se na příslušném regulovaném trhu obchoduje, či zda spor vznikl z jiných obchodů. Stávající omezení zákonné pravomoci těchto stálých rozhodčích soudů limituje počet případů, které jsou těmto soudům svěřovány, a znesnadňuje tak ekonomiku jejich provozu. Navrhovaná právní úprava by činnost těchto stálých rozhodčích soudů postavila na racionálnější obchodní základ. Současně lze rozumně předpokládat, že z navrhované změny právní úpravy budou mít prospěch tuzemští podnikatelé, kteří hledají sudiště, jemuž by mohli svěřit rozhodování svých majetkových sporů bez obav z nedostatku integrity řízení či kvality rozhodování. V neposlední řadě by mohly mít z navrhované změny prospěch též tuzemské civilní soudy, jimž by mohl poklesnout nápad větších majetkových sporů, a tedy koneckonců i strany, které před tuzemskými civilními soudy vedou jiná řízení; uvolněné soudní kapacity by byly k dispozici pro rychlejší rozhodování ostatních soudních agend.

K části druhé, čl. II a III Změna zákona o daních z příjmů

K bodu 1 [§ 4 odst. 1 písm. l)]:

Navrhuje se nová formulace § 4 odst. 1 písm. l) z důvodu nepřehlednosti a nepřesnosti jeho současného znění. Nově se každý bod tohoto ustanovení týká jednoho produktu a jasně stanoví, která plnění z daného produktu jsou osvobozená od daně. V případě penzijního připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření a penzijního pojištění nedochází k věcným změnám oproti dosavadní právní úpravě. V případě plnění z pojištění osob se nově od daně osvobozuje pouze pojistné plnění (s uvedenými výjimkami, které jsou přebírány z dosavadní úpravy – tj. jednorázová plnění či důchody, u kterého je vymezeno období pobírání kratší než 10 let, vyplácených z pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo z pojištění důchodu), od daně však není osvobozeno žádné plnění, které není pojistným plněním, tedy bez ohledu na to, zda zakládá zánik pojistné smlouvy, či nikoli (např. odkupné, nebo tzv. průběžné výběry u investičního životního pojištění). Právní úpravu zdanění jednotlivých plnění shrnuje následující tabulka:

Penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 4 odst. 1 písm. l) bod 1)

Penze starobní, invalidní nebo výsluhováosvobozené (vždy doživotní)

Penze pozůstalostní stanovená na dobuneosvobozená kratší než 10 let

Penze pozůstalostní stanovená na dobu 10osvobozená let nebo delší

Jednorázové vyrovnání neosvobozené

Odbytné neosvobozené

Doplňkové penzijní spoření (§ 4 odst. 1 písm. l) bod 2)

Penze starobní na určenou dobu kratší nežneosvobozená 10 let

Penze starobní na určenou dobu 10 let neboosvobozená delší

Penze invalidní na určenou dobu osvobozená

Jednorázové vyrovnání neosvobozené

Odbytné neosvobozené

Úhrada jednorázového pojistného proosvobozená doživotní penzi nebo pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu

Penzijní pojištění (§ 4 odst. 1 písm. l) bod 3)

Penze jiná než invalidní na dobu kratší nežneosvobozená 10 let

Penze jiná než invalidní na dobu 10 let neboosvobozená delší

Penze invalidní osvobozená

Jednorázové plnění neosvobozené Odbytné neosvobozené

Odkupné neosvobozené

Pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu (§ 4 odst. 1 písm. l) bod 4)

Důchod na dobu kratší než 10 let neosvobozený

Důchod na dobu 10 let nebo delší osvobozený

Jednorázové pojistné plnění neosvobozené

Plnění, které není pojistným plněním neosvobozené

Jiná pojištění osob (např. pojištění nemoci, úrazové pojištění) (§ 4 odst. 1 písm. l) bod 4)

Pojistné plnění osvobozené

Plnění, které není pojistným plněním neosvobozené

Obecným smyslem uvedených výjimek je neposkytovat daňovou výhodu v případech, kdy z pojištění plyne jiný příjem, než je jejich primárním účelem. V případě penzijního připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření a penzijního pojištění je hlavním smyslem získání penze ve stáří, a to dlouhodobé nebo doživotně. Proto nejsou osvobozená jednorázová plnění a penze, které mají být pobírány na dobu kratší než 10 let. Výjimkou je invalidní penze, kdy invalidita je nepředvídanou událostí, která může bez zavinění poplatníka nastat v okamžiku, kdy ještě nemá naspořeno dostatečné množství prostředků na to, aby penzi pobíral delší dobu. Obdobnou logiku má úprava osvobození v případě plnění z pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, ani zde není účelné podporovat jednorázová plnění a důchody na dobu kratší než 10 let. U ostatního pojištění osob jsou od daně osvobozena veškerá pojistná plnění, protože u těchto pojistným produktů není smyslem získání dlouhodobého příjmu ve stáří, ale vždy právě toho pojistného plnění, které z daného pojištění plyne. Jiná plnění z pojištění osob než pojistná plnění, tedy např. odkupné nebo průběžný výběr, od daně osvobozena nejsou, protože v takovém případě se jedná o příjem z kapitálového majetku (viz § 8 odst. 1 písm. f) ZDP), který není důvod osvobozovat od daně. Pro účely zjištění základu daně si však poplatník od těchto plnění odečte zaplacené pojistné, viz § 8 odst. 6 ZDP.

K bodu 2 [§ 6 odst. 9 písm. p)]:

Změna ustanovení navazuje na změnu legislativního uchopení podpory spoření poplatníků na stáří. V nově vkládaných § 15a a 15b ZDP jsou vymezeny produkty spoření na stáří, které jsou daňově podporované, a to včetně všech podmínek, které tyto produkty musí splňovat, aby bylo možné na ně daňové výhody využít. Tyto podmínky potom už není nutné opakovat v jednotlivých ustanoveních stanovících konkrétní podobu daňové podpory, tedy v § 6 odst. 9 písm. p) a v § 15 odst. 5 ZDP. Podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP bude tedy i nadále od daně na straně poplatníka s příjmy ze závislé činnosti osvobozen příspěvek zaměstnavatele poskytnutý na zaměstnancův produkt spoření na stáří, a to do výše 50 000 Kč, který se vztahuje na úhrn příspěvků zaměstnavatele na všechny zaměstnancovy daňově podporované produkty spoření na stáří. Pojem produkt spoření na stáří bude podle nově navrhovaného § 15a odst. 1 ZDP i nadále zahrnovat penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění i soukromé životní pojištění, jako tomu bylo doposud, navíc zahrnuje i účet dlouhodobých investic nově zaváděný novelou ZPKT. V rozsahu osvobození příspěvků zaměstnavatele tedy nedochází k podstatným změnám, podrobněji viz odůvodnění k § 15a a 15b ZDP.

K bodu 3 (§ 6 odst. 16):

Zrušení ustanovení definujícího instituci penzijního pojištění navazuje na komplexní změnu legislativního uchopení podpory spoření poplatníků na stáří, v rámci které se veškeré vymezení produktů spoření na stáří soustředí do nově vkládaného § 15a ZDP. Instituce penzijního pojištění proto bude nově vymezena v § 15a odst. 2 ZDP.

K bodu 4 [(§ 8 odst. 1 písm. e) a f)]:

V návaznosti na novou koncepci daňové podpory produktů spoření na stáří se upravuje vymezení některých příjmů, které představují příjmy z kapitálového majetku. Písmeno e) se legislativně-technicky upravuje tak, aby navazovalo na terminologii užívanou pro tato plnění v § 15a ZDP, a zároveň se odstraňuje odkaz na snížení podle odstavce 6. Příjmy uvedené v písmenu e) jsou totiž příjmy z kapitálového majetku v plné výši, snížení podle odstavce se provádí až pro účely zjištění základu daně z těchto příjmů. Písmeno f) se také legislativně-technicky upravuje. Pojem „soukromé životní pojištění“ pro účely daní z příjmů totiž nově nezahrnuje veškeré soukromé životní pojištění, ale pouze to, které splňuje podmínky v § 15a odst. 3 ZDP, příjmy z kapitálového majetku však jsou veškerá plnění z pojištění případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a z pojištění důchodu. Co se týká jiného pojištění osob, představují příjmy z kapitálového majetku pouze plnění, která nejsou pojistným plněním, tedy zejména odkupné a průběžný výběr. Jiná plnění z pojištění, než jsou uvedena v tomto ustanovení, jsou i nadále ostatními příjmy podle § 10 ZDP.

K bodu 5 (§ 8 odst. 6):

V odstavci 6 se nově stanoví pravidlo pro určení základu daně u příjmů podle § 8 odst. 1 písm. e) i f) ZDP, které bylo podle dosavadní úpravy rozděleno do odstavců 6 a 7. Stanoví se obecné pravidlo, podle kterého se každý z uvedených příjmů snižuje o příspěvky, resp. pojistné, které na produkt, ze kterého plyne, bylo zaplaceno, a to bez ohledu na to, kdo je zaplatil. Takto určeným základem daně se zajistí, že se daní pouze výnos z daných produktů, tj. zhodnocení naspořených prostředků. Možnost odečíst si vlastní naspořené prostředky (poplatníkem zaplacené pojistné) zajišťuje, že při vyplacení daného plnění nedojde k dodanění vlastních prostředků poplatníka, které jsou mu nyní z daného produkty vypláceny. De facto se jedná o jeho výdaj. Možnost odečíst si příspěvky, které na daný produkt hradil poplatníkovi zaměstnavatel, zajištuje, aby tyto příspěvky nebyly dodaněny, a to buď poprvé v případě, že se jednalo o příspěvky na daňově podporovaný produkt spoření na stáří, které byly od daně osvobozené podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, nebo podruhé, a to v případě, kdy příspěvky zaměstnavatele nebyly od daně osvobozené, protože se nejednalo o daňově podporovaný produkt spoření na stáří. Určité výjimky z tohoto pravidla existují v případech navrácené daňové podpory, viz § 15b ZDP. Státní příspěvky hrazené Českou republikou snižují základ daně vždy, v opačném případě by došlo k jejich dodanění.

Pravidlo pro určení základu daně v případě vyplácení penze, resp. důchodu v případě pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, se ponechává stejné jako podle dosavadní právní úpravy. Nově už toto ustanovení nestanoví výjimky pro uznatelnost příspěvků placených zaměstnavatelem, neboť to je řešeno v rámci navracení daňové podpory produktů spoření na důchod v § 15b odst. 5 písm. e) ZDP. Pro stanovení základu daně samozřejmě platí, že zaplacené příspěvky, státní příspěvky hrazené Českou republikou i zaplacené pojistné lze pro účely určení základu daně započítat pouze jednou. Pokud tedy z určitého produktu poplatníkovi plyne plnění v podobě penze, resp. důchodu v případě pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, nebo více plnění po sobě, nelze u určitého plnění základ daně snížit o příspěvky či pojistné, o které byl základ daně snížen už v případě předchozího plnění z daného produktu. S ohledem na to, že se jedná o základ daně, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně [viz § 36 odst. 2 písm. k) ZDP], nelze základ daně stanovit záporný, tedy nelze uplatnit zaplacené příspěvky, státní příspěvky hrazené Českou republikou nebo zaplacené pojistné ve vyšší výši, než činí plnění z produktu.

K bodu 6 (§ 8 odst. 7):

V důsledku přesunutí právní úpravy určení základu daně z příjmů podle § 8 odst. 1 písm. f) ZDP se zrušuje odstavec 7.

K bodu 7 (§ 15 odst. 5 a 6):

Změna odstavce 5 navazuje na změnu legislativního uchopení podpory spoření poplatníků na stáří, konkrétně na vymezení produktů, které jsou daňově podporovány, v nově vkládaných § 15a a 15b ZDP. Z důvodu, že v uvedených nově vkládaných ustanoveních jsou vymezeny všechny produkty spoření na stáří, které jsou daňově podporovány, a to včetně všech podmínek daňové podpory, nemusí již být tyto produkty a podmínky vyjmenovávány v § 15 odst. 5 a 6 ZDP a stačí pouhý odkaz prostřednictvím použití pojmu „daňově podporovaný produkt spoření na stáří“. I nadále se tak zachovává pravidlo, podle kterého si může poplatník daně z příjmů fyzických osob od základu daně odečíst příspěvky zaplacené v daném zdaňovacím období na své penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění. Nově se mezi podporované produkty zařazuje i účet dlouhodobých investic zaváděný v novele ZPKT. Další změnou oproti dosavadnímu stavu je, že se stanoví souhrnný limit 48 tis. Kč, který lze od základu daně odečíst a do kterého se započítávají příspěvky na všechny uvedené produkty; neplatí tedy již samostatný limit 24 tis. Kč pro příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření a vedle toho samostatný limit 24 tis. Kč pro příspěvky na soukromé životní pojištění, jako tomu bylo podle dosavadního znění § 15 odst. 5 a 6 ZDP. Odstavec 6 obsahuje odchylky od obecného pravidla uvedeného v odstavci 3, podle kterého se od základu daně odečítají příspěvky zaplacené v daném zdaňovacím období; tyto odchylky vyplývají z charakteru některých produktů spoření na stáří. Věta první se týká penzijního připojištění se státním příspěvkem a doplňkového penzijního spoření a přebírá dosavadní úpravu obsaženou v § 15 odst. 5 písm. a) a c) ZDP. Tyto produkty jsou oproti ostatním produktům spoření na stáří specifické tím, že kromě daňové podpory je na ně poskytována i přímá podpora ze státního rozpočtu v podobě státního příspěvku. Státní příspěvek je poskytován v maximální výši 230 Kč měsíčně, a to v případě, že příspěvek poplatníka za daný měsíc činí alespoň 1 tis. Kč (viz § 14 odst. 2 ZDPS; podle § 191 odst. 6 ZDPS se zákonem o doplňkovém penzijním spoření řídí i poskytování státního příspěvku ve prospěch účastníka penzijního připojištění). V § 15 odst. 6 větě první ZDP se proto stanoví, že příspěvky poplatníka na penzijní připojištění a na doplňkové penzijní spoření lze od základu daně odečíst pouze ve výši přesahující částku, od které náleží maximální státní příspěvek, čímž se zabraňuje situaci, kdy by poplatník ke svému příspěvku na uvedené produkty dostal státní příspěvek a zároveň by část příspěvku, na kterou dostal tento příspěvek, mohl také odečíst od základu daně, a tedy by docházelo v této části ke dvojímu zvýhodnění tohoto produktu. Prakticky pravidlo uvedené ve větě první znamená, že pro účely § 15 odst. 5 ZDP bude poplatník muset od svého měsíčního příspěvku na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření odečíst částku 1 tis. Kč a od základu daně odečíst pouze takto získané částky. Pokud je poplatníkův měsíční příspěvek na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření nižší nebo roven 1 tis. Kč, odpočet od základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP nemůže využít. Věta druhá v odstavci 6 upravuje specifickou situaci v případě soukromého životního pojištění, kdy se nemusí příspěvky (pojistné) platit pravidelně každé zdaňovací období, ale jednorázově na celou pojistnou dobu, tedy i na několik zdaňovacích období dopředu. Pro účely odpočtu od základu daně se proto tento příspěvek (pojistné) rozpočítá na jednotlivá zdaňovací období spadající do pojistné doby, a to s přesností na dny. Tak bude příspěvek na soukromé životní pojištění zohledněn v těch zdaňovacích obdobích, do kterých ekonomicky spadá (ačkoli je zaplacen jednorázově, pokrývá pojištění na celou pojistnou dobu), a zároveň bude moci poplatník využít limit 48 tis. Kč za každé zdaňovací období, ve kterém běží pojistná doba, zvlášť, a s tímto limitem tak nebude porovnáváno celé jednorázové pojistné, jako by tomu bylo, kdyby se toto od základu daně odečítalo celé ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zaplaceno. K podmínkám odpočtu příspěvků na dané produkty viz blíže odůvodnění k nově vkládaným § 15a a 15b ZDP.

K bodu 8 (nové § 15a a 15b):

K § 15a: Ustanovení § 15a ZDP vymezuje produkt spoření na stáří pro účely daní z příjmů. V § 15b ZDP je potom upraveno, za jakých podmínek je tento produkt daňově podporován, tedy kdy mohou být příspěvky na něj odečteny od základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP a kdy jsou osvobozeny od daně příspěvky, které na tento produkt svého zaměstnance zasílá zaměstnavatel podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Okruh produktů spoření na stáří, uvedený v odstavci 1, odpovídá dosavadním daňově podporovaným produktům uvedeným v § 6 odst. 9 písm. p) a § 15 odst. 5 a 6 ZDP, v dosavadním znění, s tím, že se do výčtu přidává účet dlouhodobých investic, který je nově zaváděn novelou zákona o podnikání na kapitálovém trhu, a jeho obdoby v jiných členských státech EU a státech tvořících Evropský hospodářský prostor. Podle odstavce 1 písm. a) je produktem spoření na stáří penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem. Tímto zákonem je zákon č. 42/1994 Sb. a penzijní připojištění se státním příspěvkem je vymezeno v jeho § 1 odst. 2. Podle odstavce 1 písm. b) je produktem spoření na stáří doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, kterým je zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, a doplňkové penzijní spoření je vymezeno v jeho § 1 odst. 2. Podle odstavce 1 písm. c) je produktem spoření na stáří také penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění. Instituce penzijního pojištění je definována v odstavci 2, v odstavci 1 písm. c) se k samotnému produktu pouze stanoví, že se musí jednat o penzijní pojištění. Penzijní pojištění a instituce penzijního pojištění jsou vymezeny tak, aby se de facto jednalo o obdobu penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření uvedených v písmenech a) a b). Soukromé životní pojištění uvedené v odstavci 1 písm. d) je vymezeno v odstavci 3. Nově zařazeným produktem je účet dlouhodobých investic, který zavádí novela ZPKT, viz jeho § 193a až 193c. Tento účet může podle ZPKT vést jen osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů nebo přijímat vklady od veřejnosti podle zákona o bankách. Ustanovení § 15a odst. 1 písm. e) ZDP však přiznává stejné zacházení i obdobnému účtu vedenému osobou k tomu oprávněnou podle předpisů jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Odstavec 2 vymezuje instituci penzijního pojištění, přičemž se přebírá definice z dosavadního § 6 odst. 16 ZDP. Jediný rozdíl spočívá v tom, že pojem se nedefinuje jen pro účely zákona o daních z příjmů, ale obecně pro účely daní z příjmů, bude tedy použitelný i pro jiné právní předpisy upravující daně z příjmů, např. zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Odstavec 3 vymezuje pojem soukromého životního pojištění. Rozumí se jím pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let, a to vždy u pojišťovny, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území některého členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Produktem spoření na stáří tak není pojištění důchodu, ve kterém by byla jako pojistná událost sjednána např. pouze invalidita poplatníka ve třetím stupni, neboť v takovém případě by poplatník nespořil na stáří, ale pouze pro případ této životní události; pojištění důchodu při invaliditě třetího stupně může daná smlouva obsahovat, vždy však spolu s pojištěním důchodu při dožití se určitého věku. Zároveň musí jít v případě pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti o pojištění se sjednanou pevnou pojistnou částku pro případ dožití, produktem spoření na stáří pro účely daní z příjmů tedy není pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, u kterého je sjednáno pouze opakované pojistné plnění. Pojistná částka přitom musí činit nejméně 40 tis. Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 5 a nejvýše 15 let, a 70 tis. Kč, pokud je pojistná doba delší než 15 let. Pro pojistnou dobu kratší než 5 let se žádný požadavek nestanoví, protože vzhledem k podmínce daňové podpory produktu na stáří stanovené v § 15b odst. 1 písm. a) bodu 1 ZDP, podle které musí být výplata prostředků nebo plnění umožněny nejdříve 60 kalendářních měsíců od vzniku produktu spoření na stáří, nemůže být soukromé životní pojištění s kratší než pětiletou pojistnou dobou nikdy daňově podporováno, nemá tedy smysl pro takové pojistné stanovit podmínku výše pojistné částky. U pojištění důchodu se pojistná částka nesjednává, proto je v odstavci 4 stanovena právní fikce, podle které se u tohoto produktu za pojistnou částku považuje částka odpovídající jednorázovému plnění při dožití, která se vypočítá na základě sjednaného důchodu. Podmínka sjednání pojistné částky určité výše je u soukromého životního pojištění stanovena proto, že u tohoto produktu je účelné daňově podporovat takový typ pojištění, který pojištěnému garantuje výplatu nakumulované částky, neboť jedině tak je naplněn cíl daňové podpory, tj. motivovat k odkládání části úspor na budoucí spotřebu. K § 15b: Ustanovení § 15b stanoví podmínky daňové podpory produktů na stáří vymezených v § 15a ZDP a následky toho, když daňově podporovaný produkt přestane splňovat podmínky pro daňovou podporu. Základním následkem porušení podmínek pro daňovou podporu, který vyplývá i z konstrukce příslušných norem, je, že příspěvky na tento produkt již do budoucna nepožívají výhody uvedené v § 6 odst. 9 písm. p) a § 15 odst. 5 ZDP, a to z důvodu, že tato ustanovení se v nově navrhovaném znění vztahují pouze na daňově podporované produkty spoření na stáří. Základní podmínky daňové podpory jsou uvedeny v odstavci 1 a týkají se toho, za jakých podmínek může z produktu spoření na stáří plynout výplata peněžních prostředků nebo plnění nebo, v případě účtu dlouhodobých investic, může být převáděn majetek z tohoto produktu. Tyto podmínky přitom mají být sjednány nebo jinak určeny, přičemž jiným určením se rozumí typicky stanovení přímo v zákoně upravujícím daný produkt spoření na stáří. Ustanovení rozlišuje pojmy „výplata peněžních prostředků“, „plnění“ a „převod majetku“, a to s ohledem na odlišnou povahu jednotlivých produktů spoření na stáří. Podstata penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření, penzijního pojištění a soukromého životního pojištění je taková, že poplatník platí příspěvky osobě, u které má tento produkt zřízen, a po určité době mu plyne nárok na určité plnění z tohoto produktu od této osoby, ať už v podobě dávek stanovených v zákoně o penzijním připojištění nebo v ZDPS, nebo pojistného plnění ze soukromého životního pojištění (v případě penzijního pojištění záleží podoba plnění zejména na zahraniční právní úpravě, kterou se řídí). V případě účtu dlouhodobých investic je však situace jiná, jedná se o účet poplatníka a peněžní prostředky a jiný majetek (viz § 193c odst. 1 ZPKT) na něm jsou po celou dobu jeho existence ve vlastnictví tohoto poplatníka, tedy poplatník nejdříve provádí převod svých peněžních prostředků z jednoho svého účtu (typicky běžného účtu u banky) na účet dlouhodobých investic nebo vklad peněžních prostředků na tento účet a poté dochází k převodu opačným směrem nebo výplatě peněžních prostředků. Pokud jde o převod majetku mezi dvěma účty patřícími témuž poplatníkovi nebo o výběr z účtu, nejedná o převod vlastnického práva a tedy ani o plnění, ale pouze o nakládání s vlastním majetkem. Proto byla zvolena formulace „výplata peněžních prostředků“ a „převod majetku z účtu dlouhodobých investic“, kterými se v tomto případě rozumí faktické nakládání s peněžními prostředky a jiným majetkem. V případě účtu dlouhodobých investic dochází i k převodu vlastnického právo k majetku na jinou osobou (lze tak činit za podmínek uvedených v § 193b ZPKT). Pojem „převod majetku z účtu dlouhodobých investic“ zahrnuje i tyto případy. Písmeno a) upravuje, za jakých podmínek může být umožněna výplata peněžních prostředků a plnění z produktu a převod majetku z účtu dlouhodobých investic, které plynou poplatníkovi, který produkt sjednal, týká se tedy čerpání naspořených prostředků samotným poplatníkem. Jsou stanoveny tři možnosti časového určení výplaty, plnění nebo převodu, a to alternativně, tedy produkt nemusí umožňovat výplatu, plnění nebo převod ve všech uvedených případech, nikdy však nesmí být umožněna výplata, plnění ani převod v jiné situaci než v některé ze tří uvedených. Podmínka uvedená v bodě 1, tedy uplynutí 60 kalendářních měsíců od vzniku produktu a dosažení 60 let poplatníka, odráží hlavní smysl daňové podpory produktů spoření na stáří. Poplatníci jsou motivováni k tomu, aby si odkládali část svého disponibilního příjmu na dobu, kdy již pravděpodobně bude snížena jejich výdělečná schopnost, tedy po 60. roku života, a zároveň je žádoucí, aby se na tuto životní fázi začali připravovat v určitém předstihu, tedy alespoň 60 kalendářních měsíců. Vznikem produktu se přitom rozumí vznik konkrétního produktu daného poplatníka, u penzijního připojištění se jedná o jeho vznik ve smyslu § 12 zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a u doplňkového penzijního spoření podle § 4 zákona o doplňkovém penzijním spoření., u ostatních pojištění se jedná zejména o datum účinnosti dané smlouvy a u účtu dlouhodobých investic o datum jeho zřízení na základě smlouvy podle § 193a zákona o podnikání na kapitálovém trhu. V případě doplňkového penzijního spoření však je možné čerpat dávky i před dosažením 60 let věku, a to při dosažení věku o 5 let nižšího, než je věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, viz § 22 odst. 4 a § 23 odst. 6 ZDPS, tzv. předdůchody. Stanoví se tak zvláštní pravidlo pro tento produkt, tj. i v takovém případě se doplňkové penzijní pojištění považuje za daňově podporovaný produkt spoření na stáří. Bod 2 doplňuje bod 1, co se týká situací, kdy je podstatně snížena výdělečná schopnost poplatníka, a to o situaci, kdy se tento poplatník stane invalidním ve třetím stupni. Výplata, plnění nebo převod v tomto případě nejsou podmíněny určitou dobou trvání produktu, neboť vznik invalidity třetího stupně je nepředvídanou a nepředvídatelnou skutečností a není úmyslem omezovat daňové výhody poplatníka z důvodu, že v okamžiku vzniku invalidity třetího stupně jeho spoření v rámci daného produktu netrvalo dostatečně dlouhou dobu. Výplata, plnění nebo převod při invaliditě poplatníka ve třetím stupni tak nevedou k povinnosti vrátit daňovou podporu, přestože nebyla dodržena podmínka „60 kalendářních měsíců, 60 let věku“, viz odstavec 4 písm. a) bod 1. Bod 3 pamatuje na případ výplaty, plnění a převodu, který sice neodpovídá smyslu daňové podpory produktů spoření na stáří, ale je u každého produktu spoření na stáří umožněn, a proto je nutné jej v ustanovení uvést; pokud by bylo stanoveno, že daňově podporovány jsou jen produkty s umožněnou výplatou podle bodů 1 a 2, nenaplnil by podmínku daňové podpory žádný produkt. Poplatník má samozřejmě vždy právo produkt ukončit, tedy vypovědět smlouvu, kterou ho zřídil. V takovém případě mu zpravidla vzniká právo na získání naspořených peněžních prostředků a majetku, typicky právo na odbytné v případě penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření a na odkupné v případě soukromého životního pojištění; výjimkou je zejména ukončení smlouvy o penzijním připojištění do 12 kalendářních měsíců, viz § 23 odst. 1 zákona o penzijním připojištění, nebo doplňkového penzijního spoření do 24 kalendářních měsíců, viz § 25 odst. 1 ZDPS. Zánik produktu spoření na stáří zpravidla způsobí povinnost vrátit daňovou podporu, viz odstavce 4 a 5, neboť poplatník v tomto případě z vlastního rozhodnutí přestane spořit na stáří a naspořené prostředky získá zpět, takže je popřen smysl daňové podpory daného produktu. Písmeno b) upravuje, za jakých podmínek může být umožněna výplata, plnění nebo převod z daňově podporovaného produktu spoření na stáří jinému poplatníkovi než tomu, který produkt sjednal. Smyslem daňové podpory je podporovat poplatníky ve spoření na vlastní stáří. Daňově podporováno není spoření na stáří jiné osoby, proto by obecně z produktu neměly plynout prostředky jiným osobám, vzhledem k fungování produktů je však třeba stanovit několik výjimek. V bodu 1 je stanovena výjimka pro případ smrti poplatníka, který produkt sjednal, protože v případě smrti samozřejmě neplynou výplata, plnění ani převod majetku z produktu poplatníkovi, který jej sjednal, ale jiné osobě, ať už určené ve smlouvě, nebo na základě zákona. Může přitom jít jak o jednorázovou výplatu naspořených prostředků, tak např. o pozůstalostní penzi z penzijního připojištění. Výjimka v bodě 2 se týká úplaty placené poplatníkem poskytovateli produktu za vedení daného produktu a služby s ním související. Vedení produktu spoření na stáří je totiž zpravidla zpoplatněno s tím, že poskytovatel si započítává tuto úplatu na peněžní prostředky držené na daném produktu, dále mohou být zpoplatněny např. jednotlivé obchodní transakce prováděné na účtu dlouhodobých investic. Tímto způsobem je sice snižován objem prostředků na daném produktu, vzhledem k tomu, že se jedná o standardní způsob placení uvedených poplatků, však toto může být u produktu umožněno a nevede k nutnosti navrácení daňové podpory [viz odstavec 4 písm. b) bod 2].

Bod 3 stanoví výjimku pro účet dlouhodobých investic, na kterém probíhá obchodování s investičními nástroji uvedenými v § 193c odst. 1 ZPKT. Převody majetku z tohoto účtu v rámci tohoto obchodování, tedy za přiměřené protiplnění, jsou samozřejmě dovolené a jejich uskutečňování nezakládá povinnost navrácení daňové podpory, přestože dochází k převodu majetku z účtu dlouhodobých investic na jinou osobu [viz odstavec 4 písm. b) bod 3]. Poslední výjimka je stanovena pro případy plnění povinností stanovených jiným právním předpisem, může se jednat např. o převod majetku v rámci exekuce vedené na majetek poplatníka. Plnění těchto povinností nelze ve smlouvě o zřízení produktu spoření na stáří vyloučit, avšak pokud k němu dojde, má to za následek povinnost navrátit daňovou podporu, viz odstavec 4 písm. b), kde tento důvod výplaty, plnění nebo převodu plynoucích jinému poplatníkovi není uveden mezi výjimkami z povinnosti vrátit daňovou podporu. Odstavec 2 doplňuje podmínky daňové podpory produktu spoření na stáří, a to pouze pro účely osvobození příspěvků placených zaměstnavatelem na produkt jeho zaměstnance od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Pokud by bylo sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance poplynou peněžní prostředky nebo plnění z jeho produktu spoření na stáří zaměstnavateli nebo bude majetek z účtu dlouhodobých investic převeden tomuto zaměstnavateli, přispíval by tak zaměstnavatel potenciálně na svůj budoucí příjem, což není záměrem daňově podporovat. Vlastní příspěvky na takový produkt spoření na stáří však může poplatník odčítat od svého základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP. Odstavec 3 stanoví povinnost poplatníka, který je zaměstnancem, tedy kterému plynou příjmy ze závislé činnosti, oznámit svému zaměstnavateli, pokud jeho daňově podporovaný produkt spoření na stáří přestal být daňově podporován, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo. Produkt spoření na stáří přestane být daňově podporovaný, pokud přestane splňovat některou z podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2. Zaměstnavatel tuto informaci potřebuje z důvodu, že je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti poplatníka a je tedy nutné, aby již nadále s příspěvky, které zaměstnanci na tento produkt platí, nezacházel jako s daňově osvobozenými podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, ale zahrnul je do dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti tohoto poplatníka. Odstavec 4 vymezuje situace, kdy je poplatník povinen vrátit daňovou podporu; způsob vrácení daňové podpory je uveden v odstavci 5. Základním předpokladem vzniku povinnosti vrátit daňovou podporu je, že ještě neuplynulo 60 kalendářních měsíců od vzniku produktu spoření na stáří nebo nenastal kalendářní rok, ve kterém poplatník dosáhl 60 let věku. Po uplynutí obou uvedených okamžiků již k navrácení daňové podpory nikdy nedojde, a to bez ohledu na důvod, ze kterého následně dojde k výplatě peněžních prostředků, plnění z produktu nebo převodu majetku z účtu dlouhodobých investic (tedy zda se jedná o „řádnou“ výplatu, plnění nebo převod tak, jak jsou domluveny ve smlouvě, nebo zda bude např. produkt vypovězen ze strany poplatníka), případně i bez ohledu na to, že produkt zanikne a k výplatě, plnění ani převodu nedojde vůbec (to je však spíše teoretický případ, protože po 60 kalendářních měsících již zpravidla poplatník naspoří dostatečné prostředky, aby mu i po zániku produktu vznikl nárok na určité plnění či výplatu prostředků). Dosažením uvedené doby trvání produktu a věku poplatníka totiž již produkt splnil svůj smysl, kterým je dlouhodobé (pětileté) spoření na stáří (tj. skutečnost, že poplatník má naspořené prostředky k dispozici po dosažení 60 let věku). K navrácení daňové podpory dochází vždy ve zdaňovacím období, ve kterém nastala některá ze skutečností uvedených v písmenu a), b) c) nebo d), není tedy třeba podávat dodatečná daňová přiznání za předchozí zdaňovací období, ve kterých byla daňová podpora čerpána.

Podle písmena a) k navrácení daňové podpory dojde, pokud před uplynutím 60 kalendářních měsíců od vzniku daného produktu spoření na stáří nebo před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, dojde k výplatě peněžních prostředků, nebo plnění z něho nebo k převodu majetku z účtu dlouhodobých investic, a to poplatníkovi, který produkt sjednal. Jsou však stanoveny 3 výjimky z tohoto pravidla. Výjimka v bodě 1 je stanovena pro případy, kdy k takové výplatě, plnění nebo převodu dojde při invaliditě poplatníka ve třetím stupni. Invalidita ve třetím stupni totiž také představuje životní událost, na kterou je spoření určeno (viz odstavec 1 písm. a) bod 2, podle kterého je možné v podmínkách produktu umožnit výplatu, plnění nebo převod i v případě invalidity ve třetím stupni), neboť i v tomto případě je snížena výdělečná schopnost poplatníka. Není tedy žádoucí ho v této situaci postihovat povinností vracení daňové podpory, kterou v minulosti na tento daňově podporovaný produkt čerpal. V bodě 2 je výjimka stanovena pro situace, kdy dojde k výplatě, plnění nebo převodu z důvodu zániku poskytovatele produktu nebo z důvodu, že poskytovateli bylo odňato povolení k poskytování daného produktu. V takovém případě nejsou podmínky daňové podpory porušeny zaviněním poplatníka, ale z důvodů na straně poskytovatele produktu, není proto chtěné poplatníka trestat nutností navrácení daňové podpory poskytnuté na tento produkt. Podmínkou však je, že poplatník obdržené naspořené peněžní prostředky do 1 měsíce od jejich přijetí vloží na jiný daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu, tedy pokračuje ve spoření na stáří. Speciální úprava se týká penzijního připojištění se státním příspěvkem, které již nelze nově založit, ale bylo nahrazeno institutem doplňkového penzijního spoření, proto je nutno naspořené prostředky vložit na tento produkt. Další výjimka je stanovena v bodě 3 pro případ plnění z doplňkového penzijního spoření, které je podle zákona o doplňkovém penzijním spoření navázáno na dosažení věku o 5 let nižšího, než je důchodový věk podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, viz § 22 odst. 4 a § 23 odst. 6 ZDPS, tzv. předdůchody. V případě takového čerpání dávek nevznikne povinnost navrácení daňové podpory podle odstavců 4 a 5. Písmeno b) stanoví povinnost navrácení daňové podpory v případě výplaty, plnění nebo převodu z produktu spoření na stáří jinému poplatníkovi, který produkt sjednal. Výjimky z tohoto pravidla odpovídají případům, pro které mohou být takové výplata, plnění nebo převod umožněny podle odstavce 1 písm. b), s výjimkou plnění povinností stanovených jinými právními předpisy. Pokud tedy dojde k výplatě, plnění nebo převodu jinému poplatníkovi z důvodu smrti poplatníka, který produkt sjednal, z důvodu úplaty poskytovateli tohoto produktu nebo v rámci obchodování na účtu dlouhodobých investic, nevzniká povinnost vrátit daňovou podporu, v jiných případech takové výplaty, plnění nebo převodu tato povinnost vzniká. Písmeno c) stanoví povinnost navrácení daňové podpory v případě, že dojde k zániku produktu spoření na stáří bez toho, že by z něho byly vyplaceny nějaké peněžní prostředky nebo došlo k plnění z něho nebo k převodu majetku v případě účtu dlouhodobých investic. Jedná se o ne příliš časté případy, kdy produkt zanikne a zároveň na něm poplatník nenaspořil dostatečně vysokou částku, aby mu vznikl nárok na nějaké plnění, výplatu či převod z něho, v případě penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření se může jednat o situace, kdy jsou tyto produkty poplatníkem vypovězeny dříve, než vznikne nárok na odbytné, viz výše. Výjimka je opět stanovena pro zánik z důvodu smrti poplatníka, zánik z důvodu zániku poskytovatele produktu nebo odnětí povolení k poskytování daného produktu a také pro situaci, kdy produkt spoření na stáří sice zanikne, ale poplatník současně převede naspořené peněžní prostředky a majetek na jiný daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu. Druhem produktu spoření na stáří se přitom myslí položky v jednotlivých písmenech § 15a odst. 1 ZDP. Výjimka z povinnosti vracet daňovou podporu stanovená pro případ převedení naspořených prostředků na jiný daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu umožňuje poplatníkům změnit smluvní stranu, u které mají daný produkt zřízený (např. z důvodu poskytování vyšších úroků nebo nižších poplatníků za vedení produktu), aniž by ztratili daňovou podporu z důvodu předčasného ukončení produktu. Při takovém převodu je totiž zachován smysl daňové podpory, naspořené peněžní prostředky a majetek jsou pouze převáděny jinam a poplatník dál pokračuje ve spoření na stáří. Jako speciální případ je uvedena výjimka pro převod naspořených prostředků z penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření, který je umožněn v § 191 ZDPS. Pokud poplatník po takovém převodu naplní podmínky pro vrácení daňové podpory produktu podpory spoření na stáří, navrací i daňovou podporu využitou v době, kdy byly peněžní prostředky a majetek na již zaniklém produktu spoření na stáří. Písmeno d) se týká pouze účtu dlouhodobých investic a obdobného účtu a stanoví, že k navrácení daňové podpory dojde také tehdy, kdy výnosy z majetku drženého na tomto účtu nejsou poplatníkovi vyplaceny na tento účet, ale jinam, typicky na jiný účet. Smyslem daňové podpory produktů spoření na stáří totiž je podporovat kumulaci prostředků na daném produktu až do splnění podmínky „60 kalendářních měsíců, 60 let věku“, a to nejen příspěvků poplatníka, případně jeho zaměstnavatele, ale také výnosů plynoucích z majetku na tomto produktu. V případě, kdy si poplatník výnosy z majetku na účtu dlouhodobých investic nebo obdobném účtu tedy nechává vyplácet mimo tento účet, to znamená, že s nimi může ihned nakládat a nespoří je na stáří, vzniká povinnost navrácení daňové podpory tohoto produktu. Odstavec 5 stanoví, co se rozumí navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří. Pokud dojde k některé ze skutečností uvedených v odstavci 4, vyplývá z toho pro poplatníka pět následků. Podle písmena a) poplatníkovi vzniká příjem podle § 10 ZDP ve výši úhrnu příspěvků zaplacených na produkt spoření na stáří, kterého se skutečnost podle odstavce 4 týká, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období. Tím dochází ke zvýšení základu daně o částku, o kterou byl v předcházejících 10 zdaňovacích obdobích snížen. Zvolená desetiletá doba vychází z maximální lhůty pro stanovení daně a také doby, po kterou lze požadovat uchovávání dokladů o příspěvcích odečtených od základu daně a příspěvcích hrazených zaměstnavatelem, které byly od daně osvobozeny. Písmeno b) doplňuje pravidlo uvedené v písmenu a) a vztahuje se na situace, kdy k některé ze skutečností uvedených v odstavci 4 dojde v průběhu zdaňovacího období a poplatník již zaplatil příspěvky na daný produkt spoření na stáří v některém z předchozích kalendářních měsíců, tedy v kalendářním měsíci, kdy byl produkt ještě daňově podporovaný. Produkt totiž přestává být daňově podporovaný až okamžikem, ve kterém nastane některá ze skutečností uvedených v odstavci 4. Písmeno b) tedy brání tomu, aby poplatník v daném zdaňovacím období snížil svůj základ daně o příspěvky zaplacené na daný produkt spoření na stáří předtím, než přestal být daňově podporovaný. Zároveň je v důsledku písmena b) znemožněno, aby si poplatník odečítal od základu daně příspěvky zaplacené na takový produkt spoření na stáří v budoucnu, a to i v případě, že by byly opět splněny podmínky jeho daňové podpory uvedené v odstavci 1 (tedy došlo ke změně smlouvy); jakmile tedy jednou dojde k situaci, která má za následek navrácení daňové podpory daného produktu, nelze už nikdy od základu daně odečítat příspěvky zaplacené na tento produkt. Obdobně to platí i pro osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na jeho daňově podporovaný produkt, viz písmeno c). Podle písmena d) poplatníkovi vznikne příjem podle § 6 ZDP, tedy příjem ze závislé činnosti, ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k navrácení daňové podpory, a v 10 bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně z příjmů. Dochází tak de facto ke zvýšení základu daně o příspěvky zaměstnavatele, které byly v uvedených obdobích osvobozeny od daně. Na rozdíl od vzniku příjmu podle § 10 ZDP podle písmena a) zde vzniká příjem i ve výši příspěvků zaměstnavatele zaplacených ve zdaňovacím období, ve kterém k navracení daňové podpory dochází, a to z důvodu, že zaměstnavatel platí za poplatníka měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a osvobození příspěvků zaplacených zaměstnavatelem za předcházející část zdaňovacího období, kdy ještě šlo o daňově podporovaný produkt, již bylo promítnuto do těchto záloh. Aby zaměstnavatel nemusel opravovat již zaplacené zálohy, stanoví se v části věty za středníkem, že takto vzniklý příjem podle § 6 ZDP se nepovažuje za příjem vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti. Zálohy zaplacené zaměstnavatelem tak zůstávají beze změny i v případě, že nastane některá ze skutečností uvedených v odstavci 4, a zaměstnanec je povinen navrátit daňovou podporu tak, že sám uvede v daňovém přiznání příjem podle § 15b odst. 5 písm. d) ZDP. Vzhledem k tomu, že se vzniklý příjem nepovažuje za vyplácený plátcem daně, neplatí se z něho pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ani pojistné na veřejné zdravotní pojištění a tento příjem je tedy základem daně bez zvýšení na tzv. superhrubou mzdu, viz § 6 odst. 12 ZDP a contrario. Podle písmene e) se navrácení daňové podpory týká určení základu daně při zdanění plnění plynoucích z produktů spoření na stáří podle § 8 odst. 6 ZDP, tedy pouze penzijního připojištění se státním příspěvkem, penzijního pojištění, doplňkového penzijního spoření a soukromého životního pojištění. Na účet dlouhodobých investic ani obdobný účet vedený na území jiného členského státu Evropské unie se toto ustanovení z logiky věci neuplatní, protože z těchto produktů neplynou plnění. Tento způsob navrácení daňové podpory vychází z dosavadní právní úpravy obsažené v dosavadním § 8 odst. 6 a 7 ZDP, která u některých plnění z uvedených produktů omezovala snížení daně o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem. V souvislosti s novou koncepcí daňové podpory se toto pravidlo stanoví obecně pro všechna plnění, která z těchto produktů poplynou poté, co byly porušeny podmínky pro daňovou podporu. Jsou však stanoveny čtyři výjimky. Podle bodu 1 se pro určení základu daně budou zohledňovat příspěvky zaměstnavatelů, které představují příjem podle písmene d) tohoto ustanovení, neboť jejich neuznáním při určení základu daně z plnění z tohoto produktu by došlo k jejich dvojímu zdanění (jednou jako příjmu podle § 6 a podruhé v rámci plnění z daného produktu, které by o výši těchto příspěvků nebyl pro účely zjištění základu daně snížen). Podle druhé výjimky, uvedené v bodě 2, se pro účely základu daně budou zohledňovat příspěvky zaměstnavatele, které nebyly od daně z příjmů osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. p). Jedná se např. o situaci, kdy produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaným z důvodu změny podmínek produktu tak, že již nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 nebo 2, a příspěvky zaměstnavatele tak již nejsou od dané osvobozené. Třetí výjimka, uvedená v bodě 3, se přebírá z dosavadního § 8 odst. 6 ZDP a týká se situací, kdy by po nabytí účinnosti tohoto zákona poplatník převedl na své nově vzniklé doplňkové penzijní spoření prostředky z penzijního připojištění se státním příspěvkem, na které mu zaměstnavatel přispíval před 1. lednem 2000. Tehdy placené příspěvky zaměstnavatele totiž nebyly osvobozené od daně z příjmů na straně poplatníka, byly už tedy jednou zdaněny a musí být o ně snížen základ daně při výplatě plnění z doplňkového penzijního spoření, jinak by došlo k jejich dvojímu zdanění. Čtvrtá výjimka, uvedená v bodě 4, je obdobná výjimce podle bodu 3 a je přebírána z dosavadního § 8 odst. 7 ZDP. Týká se situací, kdy poplatník po nabytí účinnosti tohoto zákona převedl své prostředky z jednoho soukromého životního pojištění na jiné. Pokud mu totiž na původní soukromé životní pojištění přispíval zaměstnavatel před 1. lednem 2001, nebyly tyto příspěvky osvobozené od daně, a proto o ně při výplatě plnění musí být snížen základ daně, aby nebyly zdaněny dvakrát. Na jiné než uvedené situace převodu prostředků mezi dvěma produkty spoření na stáří se ustanovení bodů 3 a 4 nepoužijí, protože podle přechodného ustanovení pod bodem 2 se tato navrhovaná nová úprava použije pouze na produkty spoření na stáří vzniklé po nabytí účinnosti tohoto zákona; na produkty na stáří vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na které přispíval zaměstnavatel před 1. lednem 2000, resp. 1. lednem 2001, se tedy použije dosavadní právní úprava, včetně § 8 odst. 6 a 7 ZDP.

K bodu 9 [(§ 17 odst. 1 písm. d) a § 17b odst. 1 písm. c) úvodní část ustanovení]:

V návaznosti na navrhované změny ZISIF, kdy se v § 170 ZISIF nově umožňuje investičnímu fondu, který je komanditní společností na investiční listy, vytvářet podfondy, a v § 186a ZISIF se toto umožňuje investičnímu fondu, který je akciovou společností a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem, se těmto novým typům podfondů dává stejné daňové zacházení, jaké mají dosavadní podfondy akciové společnosti s proměnným kapitálem. Stanoví se tedy, že i nové typy podfondů jsou poplatníkem daně z příjmů právnických osob a daňové zacházení je obdobné daňovému zacházení s právní formou investičního fondu, který je tvoří. Důvodem je, že také tyto podfondy jsou v podstatě samostatnými jednotkami, kdy účtování, včetně vykazování zisků a ztrát je oddělené a i případné rozdělování zisku mezi jednotlivé investory je prováděno na úrovni jednotlivých podfondů. Běžně se může stát, že v rámci jednoho investičního fondu je jeden podfond ziskový a rozděluje zisk, zatímco druhý podfond vykáže za dané zdaňovací období ztrátu. Proto je z daňového pohledu vhodné zdaňovat jednotlivé podfondy samostatně. Zároveň se volí obecné označení „podfond investičního fondu“, pod které oba uvedené podfondy i již existující podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem spadají. V návaznosti na úpravy provedené v § 17 odst. 1 písm. d) ZDP, podle kterého jsou poplatníkem daně z příjmů vedle podfondu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem i další podfondy, které lze na základě změny ZISIF nově vytvářet, je nutné upravit i definici základního investičního fondu. Proto se navrhuje rozšířit účinnost ustanovení § 17b odst. 1 písm. c) ZDP, které definuje podmínky, za jakých může být podfond základním investičním fondem, i na tyto podfondy (podfond komanditní společností na investiční listy a podfond akciové společnosti, která je investičním fondem a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem). Zároveň se volí obecné označení „podfond investičního fondu“, pod které oba uvedené podfondy i již existující podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem spadají.

K bodu 10 (§ 19 odst. 12):

V návaznosti na navrhovanou změnu ZISIF, kdy se v § 186a ZISIF nově umožňuje investičnímu fondu, který je akciovou společností a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem, vytvářet podfondy, se dosavadní pravidlo zobecňuje tak, aby se vztahovalo i na tyto akciové společnosti a jejich podfondy.

K bodu 11 [§ 23f písm. h)]:

V návaznosti na úpravy provedené v § 17 odst. 1 písm. d) ZDP, podle kterého jsou poplatníkem daně z příjmů vedle podfondu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem i další podfondy, které lze na základě změny ZISIF vytvářet, je nutné i tyto podfondy (podfond komanditní společností na investiční listy a podfond akciové společnosti, která je investičním fondem a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem) vyloučit z režimu omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů. Zároveň se volí obecné označení „podfond investičního fondu“, pod které oba uvedené podfondy i již existující podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem spadají.

K bodu 12 [§ 35ba odst. 1 písm. b)]:

Navrhuje se legislativně technická úprava, kdy se doplňují odkazy na příslušné zákony a zároveň se ruší nenormativní odkaz v poznámce pod čarou.

K bodu 13 [§ 36 odst. 2 písm. k)]:

Navrhuje se legislativně-technická úprava navazující na nové znění § 8 odst. 1 písm. e) a f) a § 8 odst. 6 ZDP.

K bodu 14 [zrušení § 36 odst. 2 písm. o)]:

Ustanovení § 36 odst. 2 písm. o) ZDP se zrušuje, neboť v něm upravená plnění jsou pokryta novým zněním § 36 odst. 2 písm. k) ZDP.

K bodu 15 (zrušení § 37c):

Navrhuje se zrušit stávající ustanovení, podle kterého se na podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a na investiční akcii, použijí ustanovení zákona o daních z příjmů vztahující se na otevřený podílový fond a podílový list. Současná úprava je nepřesná a nadbytečná. Podfondy investičního fondu, který je akciovou společností, nemají samostatnou právní subjektivitu, jedná se o součást akciové společnosti, jednotlivé podfondy jsou však kompletně oddělené včetně odděleného účtování a výplaty dividend. Z hlediska ZDP je proto těmto podfondům přiznána daňová subjektivita [viz § 17 odst. 1 písm. d) ZDP] a není důvod, aby jejich daňový režim nebyl obdobný daňovému režimu akciové společnosti při zohlednění toho, že podfondy nemají právní subjektivitu. Z pohledu ZDP tak není třeba jiný daňový režim normovat na rozdíl od komanditní společnosti na investiční listy a jejich podfondů, kdy je tato potřeba dána specifickým daňovým režimem pro komanditní společnosti. Z tohoto důvodu bylo též nepřesné přirovnávat režim investičních akcií k podílovým listům, protože se jedná o akcie, i když jiného druhu.

K bodu 16 (§ 37d):

Úprava navazuje na navrhované změny ZISIF, kdy se v § 170 ZISIF nově umožňuje investičnímu fondu, který je komanditní společností na investiční listy, vytvářet podfondy. Stanoví se, že tyto podfondy budou mít stejný daňový režim jako komanditní společnosti na investiční listy. Na rozdíl od § 37c ZDP je zde ponecháno, že na investiční listy (podfondu nebo investičního fondu) se použijí obdobně ustanovení vztahující se na podíl komanditisty. Důvodem je skutečnost, že bez výslovné úpravy by nebylo jasné, zda se na investiční list vztahují ustanovení o podíly komanditisty nebo komplementáře.

K bodu 17 (§ 38g odst. 6):

S ohledem na změnu legislativního uchopení podpory spoření na stáří se upravuje ustanovení, podle kterého mají poplatníci daně z příjmů fyzických osob povinnost podat daňové přiznání v případě porušení podmínek, za kterých je od daně osvobozen příspěvek placený na jejich produkt spoření na stáří jejich zaměstnavatelem. Povinnost tyto příspěvky v okamžiku, kdy jsou porušeny podmínky daňové podpory takového produktu, dodanit, už není stanovena jen pro soukromé životní pojištění, jako tomu bylo podle dosavadní právní úpravy [viz dosavadní znění § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP], ale je obecně stanovena pro všechny daňově podporované produkty spoření na stáří v nově navrhovaném § 15b odst. 5 písm. d) ZDP. Pokud tedy poplatníkovi vznikne příjem ze závislé činnosti podle uvedeného ustanovení, je povinen tento příjem uvést v daňovém přiznání, neboť podle § 15b odst. 5 písm. d) části věty za středníkem ZDP se tento příjem nepovažuje za příjem vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a tento tedy neprovede srážku daně z takového příjmu.

K bodu 18 [§ 38k odst. 5 písm. f) a g)]:

V návaznosti na stanovení souhrnného limitu v § 15 odst. 5 ZDP dochází k úpravě skutečností, které má poplatník prohlašovat u plátce daně. Nově poplatník bude činit u plátce daně prohlášení o tom, v jaké výši chce příspěvky zaplacené na uvedené produkty odečíst od základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP v rámci výpočtu daně a ročního zúčtování záloh provedených plátcem daně. Úprava je navržena z důvodu, aby při následném navrácení daňové podpory bylo zřejmé, jakou výši příspěvků, které byly poplatníkem odečteny od základu daně, je nutné dodanit v souvislosti s navrácením daňové podpory u jednotlivého produktu.

K bodu 19 [§ 38k odst. 5 písm. h)]:

V návaznosti na rozšíření okruhu částek, které lze odečíst od základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP, o příspěvky na účet dlouhodobých investic podle ZPKT nebo obdobný účet v EU nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor (viz definice produktu spoření na stáří v § 15a odst. 1 ZDP), se doplňuje, že poplatník musí u plátce daně učinit prohlášení o tom, v jaké výši takto převedené prostředky chce odečíst od základu daně v rámci výpočtu daně a ročního zúčtování záloh provedených plátcem daně.

K bodu 20 [§ 38l odst. 1 písm. j)]:

V návaznosti na rozšíření okruhu částek, které lze odečíst od základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP, o příspěvky na účet dlouhodobých investic podle ZPKT nebo obdobný účet v EU nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor (viz definice produktu spoření na stáří v § 15a odst. 1 ZDP), se doplňuje, jakým způsobem poplatník prokazuje existenci tohoto účtu a výši na něj zaplacených příspěvků svému plátci daně.

K čl. III Přechodná ustanovení

K bodu 1:

Toto přechodné ustanovení stanovuje, že pro uplatnění daně, jakož i práv a povinností vyplývajících ze zákona za zdaňovací období započatá před účinností tohoto zákona se použijí právní předpisy platné do dne předcházejícího účinnosti (dosavadní právní předpisy).

K bodu 2:

Přechodné ustanovení se týká výplaty prostředků účastníka důchodového spoření, tedy plnění, které bylo poskytováno podle zákona č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového pojištění, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. Tyto výplaty by již měly být ukončeny, proto již jejich úprava obsažena v nově navrhovaném znění § 4 odst. 1 písm. l) ZDP, avšak pro jistotu se navrhuje přechodné ustanovení, na základě kterého se i na případné budoucí výplaty použije § 4 odst. 1 písm. l) bod 3 v dosavadním znění.

K bodu 3:

Účelem toho přechodného ustanovení je zajistit, aby poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, doplňkovém penzijní spoření, penzijním pojištění nebo soukromém penzijním pojištění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, mohli pro tyto produkty i nadále využívat takový daňový režim, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy, včetně výplat z těchto produktů. Nedochází tak k nepravé retroaktivitě, kdy by se v průběhu existence uvedených produktů měnilo daňové zacházení s nimi, a je respektováno legitimní očekávání poplatníků.

K bodu 4:

Podle navrhovaného přechodného ustanovení se maximální celkový limit příspěvků zaměstnavatele na daňově podporované produkty na stáří, které jsou osvobozeny od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy částka 50 tis. Kč, snižuje o výši příspěvků zaměstnavatele osvobozených podle uvedeného ustanovení ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy o výši osvobozených příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; na tyto příspěvky se použije dosavadní právní úprava v důsledku přechodného ustanovení uvedeného v bodu 3. Tato konstrukce zajišťuje, že poplatník bude mít osvobozeny příspěvky zaměstnavatele na produkty spoření na stáří vždy v maximální výši 50 tis. Kč.

K bodu 5:

Přechodné ustanovení stanoví, že maximální celkový limit příspěvků na daňově podporované produkty na stáří, který lze odečíst od základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP, ve znění účinném ode dne nabytí činnosti tohoto zákona, tedy částka 48 tis. Kč, se snižuje o úhrn příspěvků, které si poplatník odečítá od základu daně za dané zdaňovací období podle § 15 odst. 5 a 6 ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy o výši příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; na tyto příspěvky se použije dosavadní právní úprava v důsledku přechodného ustanovení uvedeného v bodu 3. Tato konstrukce zajišťuje, že od základu daně poplatníka budou vždy odečteny příspěvky na produkty spoření na stáří v maximální výši 48 tis. Kč, včetně příspěvků na účet dlouhodobých investic.

K části třetí, čl. IV Změna exekučního řádu

K bodům 1 a 2 (§ 34 odst. 3):

Při poskytování součinnosti ze strany subjektů finančního trhu soudním exekutorům dochází v praxi k nadbytečným nákladům. Například někteří soudní exekutoři rozesílají dotazy ohledně jediného dlužníka všem finančním institucím na finančním trhu bez jakéhokoli předvýběru např. postupem podle § 33d EŘ. Podle tvrzení finančních institucí musí tyto v některých případech vyřizovat přes jeden milión žádostí o součinnost ročně, což má za následek milionové náklady. Navrhuje se vztáhnout úpravu v § 34 odst. 3 EŘ (pro peněžní ústavy) i na ostatní subjekty finančního trhu, pro které EŘ používá zkratku finanční instituce (pojišťovny, investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry, penzijní společnosti, penzijní fondy podle zvláštního právního předpisu a Garanční systém finančního trhu). Tato úprava by měla vyřešit problém nadměrných nákladů při poskytování součinnosti obdobně, jako byl vyřešen pro peněžní ústavy.

K části čtvrté, čl. V Změna zákona o finančním arbitrovi

K bodům 1 a 2 [§ 1 odst. 1 nové písmeno l) a § 3 odst. 1 nové písmeno l)]:

Působnost finančního arbitra se rozšiřuje i ve vztahu ke správcům účtů dlouhodobých investic ve vztahu k vedení tohoto účtu.

K části páté, čl. VI Změna zákona o dluhopisech

K bodu 1 [§ 6 odst. 1 písm. g)]:

Upřesňuje se terminologie náležitostí dluhopisů, kdy se uvádí identifikace prvního nabyvatele, který je vlastníkem dluhopisu jen do doby, než jej převede rubopisem (změna vlastníka se tedy nevyznačuje na lícopisu). Cenný papír je platně vydán, když splňuje zákonem stanovené požadavky a stane se majetkem prvního nabyvatele. Viz též § 4 odst. 2 ZoDluh.

K bodu 2 (§ 9):

Cílem úprav je odstranění duplicit mezi emisními podmínkami a prospektem, je-li vyhotovován. Dle aktuálně platné a účinné právní úpravy obsažené v § 9 ZoDluh platí, že emisní podmínky obsahují vždy alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu určité náležitosti. V případě, že je vypracováván prospekt, je tedy relevantní informace buď duplicitně uvedena v emisních podmínkách i prospektu, nebo se v emisních podmínkách uvádí pouze odkaz na informaci obsaženou v prospektu. Toto dle našeho názoru neposkytuje investorovi žádný komfort ani ochranu navíc a zbytečně zatěžuje emisní podmínky informacemi, které jsou již uvedeny v prospektu. V navrženém textu je povinnost odkázat v emisních podmínkách na informace uvedené v prospektu ponechána pouze pro nejzásadnější informace, u kterých tato duplicita nepředstavuje závažnější problém (odstavec 1) nebo pro informace, které jsou relevantní pro jednotlivé specifické případy stanovené v ZoDluh nebo různé druhy dluhopisů (odstavec 3). V ostatních případech se navrhuje povinnost odkazovat v emisních podmínkách na informace uvedené v prospektu odstranit s tím, že by tyto informace měly být uvedeny v emisních podmínkách pouze v případě, že zároveň emitent nevyhotoví a neuveřejní prospekt (odstavce 2 a 4). Rozsah a formu informací uvedených v prospektu upravují nařízení EU.

K bodu 3 (nový § 9a):

K odst. 1: Je-li dluhopis veřejně nabízen, není-li nejpozději k datu emise uveřejněn prospekt a jedná-li se o tzv. podlimitní emisi dluhopisů musí emisní podmínky obsahovat také další náležitosti. Ustanovení § 9a ZoDluh je navrhováno také s ohledem na tzv. Scorecard korporátních dluhopisů, jehož cílem je poskytnout drobným investorům, kteří nemají s podobnou formou investování zkušenosti, nebo postrádají pokročilejší finanční gramotnost, jednoduchý a rychlý nástroj pro počáteční posouzení dluhopisů. Z tohoto nelegislativního nástroje, který vytvořilo MF ČR, následně zákonodárce formuloval zákonná ustanovení, která musejí být součástí emisních podmínek, aby si investor mohl udělat přehled o celkové situaci a bonitě emitenta, o historii jeho emisí, o důvodu proč emituje atp. Doplnění emisních podmínek v odstavci 2 v tomto smyslu má za cíl zvýšit ochranu investorů do dluhopisů. Tyto povinnosti rozšířených emisních podmínek musí emitent respektovat vždy, když nevyhotovuje prospekt a jedná se o tzv. podlimitní emisi, tedy emisi do 1 mil. euro.

K odst. 2 písm. b): Dluhopisy v současné době emitují i nedávno vzniklé společnosti, u kterých je riziko toho, že nebudou schopné dostát svým závazkům přeci jenom vyšší než u společností fungujících již delší dobu. Problémem je také rozdíl mezi datem zahájení činnosti emitenta a datem jeho vzniku, jelikož si emitent může zakoupit tzv. „ready-made“ společnost, která nevykonávala činnost, ale byla založena např. před pěti lety. Další věcí jsou účelově založené společnosti financující společnosti v rámci holdingu, které také nemají dlouhou historii. Uvedení roku a měsíce zahájení činnosti napomůže investorům lépe vyhodnotit riziko spojené s krátkodobě působícími společnostmi a v případě účelově založených společností, společně s dalšími body tohoto návrhu, indikuje nutnost prověření ručitelského prohlášení, finanční záruky a konsolidovaných výsledků skupiny. K odst. 2 písm. c): Hlavní předmět činnosti emitenta umožňuje investorovi získat lepší představu o odvětví, ve kterém emitent podniká. Na základě takové informace investor vyhodnocuje potenciál odvětví, postavení společnosti na trhu, saturaci trhu a další informace. To, v kontextu s dalšími informacemi, zajišťuje ucelenější pohled na emisi. K odst. 2 písm. d): Výše minimální investice má za hlavní cíl informovat investora o tom, jakou minimální částku musí na nákup dluhopisu vynaložit. Investora to může zajímat především z hlediska diverzifikace, kdy při omezeném investičním rozpočtu distribuuje své prostředky mezi několik investic. Hlavním důvodem je tedy zvýšení informovanosti, která přispívá k celkovému vyhodnocení emise. K odst. 2 písm. e): Hlavním důvodem zahrnutí tohoto ustanovení (celkový objem emise) je opět zvýšení informovanosti, která příspívá k celkovému vyhodnocení emise a to primárně z hlediska budoucích finančně-analytických projekcí. K odst. 2 písm. f): Účel emise, spolu s obchodním plánem informují o tom, proč společnost vydává dluhopisy, resp. odpovídá na otázku, proč si společnost půjčuje. Také na základě toho je možné v celkovém kontextu emise lépe posoudit pravděpodobnost návratnosti prostředků investora. Účel emise by měl být jednou z prvních informací, kterou investor prověřuje, jelikož by měl investovat do oborů, kterým rozumí nebo si k nim dokáže opatřit dostatek informací. K odst. 2 písm. g): Plánovaný poměr dluhu k vlastnímu kapitálu (aktivní dluhová politika) je pro investora velmi důležitým faktorem. Investor většinou půjčuje peníze společnosti v době, kdy to pro něj dává smysl, ale pokud se společnost v dalším období ještě dvakrát tolik zadluží a investor by to věděl v předstihu, pak by do takové společnosti pravděpodobně neinvestoval. K odst. 2 písm. h): V prospektu se investor seznámí s důležitými a dodatečnými informacemi. V případě, že prospekt nebyl schválen ČNB nebo orgánem dohledu jiného členského státu EU, měla by tato informace být rovněž investorovi sdělena. K odst. 2 písm. i): Ustanovení § 21a zákona o účetnictví upravuje povinné uveřejňování účetní závěrky pro účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo pro ty, u kterých to stanoví zvláštní předpis. V praxi se však stává, že ne všichni emitenti své účetní závěrky uveřejňují anebo je neuveřejňují v řádném termínu. Navrhuje se proto, aby emisní podmínky obsahovaly i tyto informace o výročních zpávách a účetních závěrkách emitenta. Je nezbytné uveřejnit účetní závěrku, popřípadě výroční zprávu, za poslední 2 účetní období, a jelikož tato dvě účetní období povětšinou obsahují i odkaz na období předchozí, je tedy možné zohlednit situaci zpětně za poslední 3 roky. Auditované účetní závěrky pak určují správnost a zvyšují důvěryhodnost dat, přičemž pokud je výrok auditora s výhradami, tak je zpochybněn předpoklad trvalého pokračování společnosti. Výkaz cash flow poskytuje informace o příjmech a výdajích společnosti, a tedy o skutečném pohybu peněžních prostředků – jeho existence je velmi důležitým doplňkem rozvahy a výkazu zisku a ztráty, jelikož na základě tohoto výkazu lze lépe určit např. platební schopnost emitenta. Všechny informace zahrnuté v tomto ustanovení tak cílí na nezbytné zvýšení transparentnosti a vyšší schopnost vyhodnocení rizik ze strany investora skrze finanční analýzu. K odst. 2 písm. j): Je doplňováno velmi důležité ustanovení zejména s ohledem na holdingové struktury a účelově založené společnosti financující společnosti v rámci holdingu. V případě, že jsou dluhopisy vydávány dceřinými společnostmi, je důležité emisi posuzovat z hlediska holdingové struktury pomocí konsolidovaných výkazů a ručení. V případě ručitelského prohlášení či finanční záruky ze strany mateřské společnosti tedy investor prověřuje rovněž tohoto ručitele. Proto je důležité takové skutečnosti a účetní závěrky připojit. Všechny informace zahrnuté v tomto ustanovení tak cílí na nezbytné zvýšení transparentnosti a vyšší schopnost vyhodnocení rizik ze strany investora skrze finanční a strategickou analýzu. K odst. 2 písm. k): Distributoři a aranžéři emise jsou také indikátory, dle kterých lze posuzovat kvalitu a rizikovost emise. V případě, že se jedná o zavedené velké, známé, renomované instituce pod dohledem ČNB, nebude se automaticky jednat o nerizikovou investici, ale rozhodně se bude jednat o investici s pravděpodobně nižším rizikem než v případě distributora (osoby, instituce), který není ČNB dohlížen. Název, sídlo a identifikační číslo těchto osob pomáhá investorovi se zorientovat a rozlišit osoby, které emise nabízejí. K odst. 2 písm. l): Zajištění je považováno za důležitý faktor při koupi dluhopisu, zejména pokud je emitent již zadlužen. Význam zajištění roste s pravděpodobností, se kterou dochází k problémům se splácením. V případě koupě dluhopisu od emitenta s vyšší mírou úvěrů nebo horšími finančními výsledky/ukazateli je zajištění naprosto zásadní. Informace o tom, čím je splacení dlužné částky zajištěno nebo nezajištěno, velmi pomáhá při výběru a investici do dluhopisu a případně snižuje ztráty v případě nesplacení. K odst. 2 písm. m): Management společnosti a informace o jeho jednotlivých členech poukazují na transparentnost, kvalitu, schopnosti a zkušenosti společnosti. V praxi se navíc také může stát, že členové managementu dovedou k bankrotu jednu společnost a následně si založí nebo začnou pracovat pro jinou, což může, ale nemusí indikovat riziko. Uveřejnění informací o jednotlivých členech managementu pomáhá investorům v celkovém vyhodnocování emise. K odst. 2 písm. n): Zakotvení tohoto ustanovení je důležité zejména s ohledem na holdingové struktury a účelově založené společnosti financující společnosti a dceřiné společnosti v rámci holdingu. V případě, že jsou dluhopisy vydávány dceřinými společnostmi, je důležité emisi posuzovat z hlediska holdingové struktury pomocí konsolidovaných výkazů, ručení a celkové vlastnické struktury. To, mimo jiné, pomáhá investorovi zjistit například, zda vlastníkem je nebo není např. podvodná osoba, informace o společnostech v rámci holdingu, související rizika apod. K odst. 3: S ohledem na transparentnost a zvýšení ochrany investorů se navrhuje, aby emitent nebo jiná osoba nabízející dluhopis byl povinen uveřejňovat emisní podmínky na svých internetových stránkách.

K bodu 4 [§ 10 odst. 2 písm. b)]:

Navrhuje se, aby v případech, kdy se jedná pouze o změny administrativního či technického charakteru, nebo jedná-li se o změnu, která se vlastníků dluhopisů nedotkne negativně, nebyl emitent povinen svolávat schůzi vlastníků dluhopisů. Tato změna má napomoci větší pružnosti, přičemž ochrana investorů tím nebude dotčena. Při změně emisních podmínek v souladu s těmito body bude emitent muset postupovat značně obezřetně, a to právě s ohledem na případné budoucí spory s vlastníky dluhopisů. To však neznamená, že tato úprava nebude v praxi emitenty za určitých podmínek využívána, a to právě za účelem administrativních změn (změna sídla emitenta či dalších údajů emitenta nebo některého z agentů apod.) či oprav určitých chyb emisních podmínek. Původní textace „ke změně, která se netýká postavení nebo zájmů vlastníků dluhopisů“ v praxi nefungovala právě s ohledem na to, že neumožňovala ani změny emisních podmínek, které by byly svým dopadem neutrální či dokonce pozitivní ve vztahu k vlastníkům dluhopisů.

K bodu 5 [§ 11 odst. 3 písm. a)]:

Jedná se o legislativně-technickou změnu odkazů.

K bodu 6 (§ 21a odst. 2):

Jedná se o legislativně-technickou změnu navracející omylem vypuštěnou legislativní zkratku.

K bodům 7 a 8 (§ 23 odst. 5):

Ustanovení je liberalizováno ve prospěch emitenta. Právní úprava práva vlastníka dluhopisu, který se změnou přijatou na schůzi vlastníků nesouhlasil a s ohledem na to mohl požádat o předčasné splacení jmenovité hodnoty dluhopisu je navrhována jako dispozitivní. S ohledem na zásadu vigilantibus iura scripta sunt (tj. zákony jsou psány pro bdělé; rozuměj: pro ty, kteří dbají o svá práva - je klasické římskoprávní pravidlo, podle něhož se ochrana poskytuje těm subjektivním právům, jejichž držitelé o ně dbají a aktivně je vykonávají a v případě porušení vymáhají) se jeví jako spravedlivé, aby právo na předčasné splacení neměla osoba, která se schůze vlastníků ani nezúčastnila. I vlastníci dluhopisů z řad neprofesionálních zákazníků by měli, v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt, svá práva aktivně vykonávat a dbát o ně, což platí i pro hlasování na schůzi vlastníků. Zákon zde zcela správně dává možnost předčasného splacení vlastníkům dluhopisů, kteří hlasovali na schůzi proti návrhu na změnu zásadní povahy, tedy vykonali své hlasovací právo, ale byli přehlasováni většinou ostatních vlastníků dluhopisů. Současně by zde nemělo docházet k odchýlení se od zákona v neprospěch slabší smluvní strany, neboť zákon toto právo nebude nově přiznávat žádnému vlastníku dluhopisů, ať již z řad profesionálních zákazníků či retailu.

K bodu 9 (§ 23 nový odstavec 6):

Je třeba vyloučit dluhopisy typu MREL (minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky) s ohledem na právo na předčasné splacení.

K bodům 10 až 13 (§ 25 odst. 7 a § 26 odst. 1, 2 a 3):

Jedná se převážně změny legislativně-technického charakteru. Rovněž je navrhováno v § 26 odst. 1 ZoDluh zjednodušit a urychlit proces při vydávání státních dluhopisů. Nově se navrhuje emisní podmínky uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup a nikoliv nadále ve Sbírce zákonů.

K bodu 14 (§ 26 odst. 4):

Stávající právní úprava svěřuje prodej státních dluhopisů vydávaných podle českého práva výlučně České národní bance. Česká národní banka však zajišťuje prodej státních dluhopisů prostřednictvím organizování aukcí. Tento formát ale může být v některých případech pro emitenta limitující (např. cizoměnové emise podle českého práva, neveřejná nabídka apod.). Protože není nijak věcně odůvodněno proč omezovat způsob, jakým se prodávají státní dluhopisy podle českého práva, je navrhováno, aby byl rozšířen okruh subjektů, které by mohly státní dluhopisy prodávat. Ani u jiných typů dluhopisů se neomezuje, jak mají být prodávány na primárním trhu. Prodej státních dluhopisů prostřednictvím jiné osoby bude uskutečňován na základě dohody ministerstva s Českou národní bankou, neboť významné prodeje mohou ovlivňovat cenotvorbu a stabilitu finančního trhu.

K bodu 15 (§ 34):

Ustanovení precizuje definici podřízeného dluhopisu a stanovuje pravidla pro uspokojování pohledávek z podřízených dluhopisů. Opatřeními obdobnými vstupu do likvidace a zejména opatřeními obdobnými vydání rozhodnutí o úpadku v případě zahraniční osoby se rozumí příslušné zahraniční ekvivalenty vstupu emitenta do likvidace nebo vydání rozhodnutí o úpadku. Na preventivní restrukturalizaci dané ustanovení nemíří. S ohledem na to, že se jedná o odkaz na zahraniční úpravu, nemůže být dané ustanovení formulováno kazuisticky a v tomto ohledu kopíruje stávající znění § 34 ZoDluh.

K bodům 16 až 18 (nadpis části čtvrté, nový § 40a a změna § 41):

Ustanovení se doplňuje s ohledem na správní trestání ve vztahu k novému § 9a ZoDluh. Za porušení pravidel pro prospekt lze uložit pokutu do 10 mil. Kč, zde je závažnost nižší, proto se navrhuje pokuta 1 mil. Kč.

K části šesté, čl. VII Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

K bodu 1 (§ 54 odst. 2):

Navrhuje se nově neomezená věcná a místní příslušnost stálého rozhodčího soudu organizátora regulovaného trhu k rozhodování majetkových sporů mezi fyzickými i právnickými osobami. Za stávajícího právního stavu, kdy z rozhodování v rozhodčím řízení byly vyloučeny například spotřebitelské spory, se jeví vhodným, aby mezi institucemi provozujícími stálé rozhodčí soudy byla nastolena konkurence. Tedy taková konkurence, u které lze předpokládat, že povede ke zvyšování kvality a integrity rozhodčího řízení. Provozovatelé regulovaných veřejných trhů jsou důvěryhodnými osobami, a proto lze důvodně předpokládat, že se s ohledem na provozování stálého rozhodčího soudu zasadí o kvalitu a integritu jeho rozhodovací činnosti bez ohledu na to, zda předmětem rozhodovaných sporů jsou cenné papíry či komodity, s nimiž se na příslušném regulovaném trhu obchoduje či zda spor vznikl z jiných obchodů. Rozšíření, resp. sjednocení možnosti řešení sporů dle jednotných pravidel formou institucionalizovaného rozhodčího řízení, které je regulováno způsobem poskytujícím dostatečné záruky transparentního projednání sporů, přispěje k znovuobnovení kredibility rozhodčího řízení jako mimosoudního způsobu řešení sporů v ČR. Stávající omezení zákonné pravomoci těchto stálých rozhodčích soudů limituje počet případů, které jsou těmto soudům svěřovány, a znesnadňuje tak ekonomiku jejich provozu. Navrhovaná právní úprava by činnost těchto stálých rozhodčích soudů postavila na racionálnější obchodní základ. Současně lze rozumně předpokládat, že z navrhované změny právní úpravy budou mít prospěch tuzemští podnikatelé, kteří hledají sudiště, jemuž by mohli svěřit rozhodování svých majetkových sporů bez obav z nedostatku integrity řízení či kvality rozhodování. V neposlední řadě by mohly mít z navrhované změny prospěch též tuzemské civilní soudy, jimž by mohl poklesnout nápad větších majetkových sporů, a tedy koneckonců i strany, které před tuzemskými civilními soudy vedou jiná řízení, neboť uvolněné soudní kapacity by byly k dispozici pro rychlejší rozhodování ostatních soudních agend.

K bodům 2 a 3 (§ 163 odst. 4 a 7):

Vložením nové části třinácté do ZPKT se osobám tam uvedeným, tj. správcům účtu dlouhodobých investic, ukládá řada povinností, z nichž některé je vhodné vymáhat veřejnoprávními sankcemi, protože soukromoprávní sankce by byly zjevně nedostatečné. Proto se k vybraným povinnostem upravují navazující přestupky. Sankcí za porušení povinností výše uvedených osob je pokuta v národní výši do 5 mil. Kč.

K bodu 4 (§ 193 odst. 3 a zrušení poznámky pod čarou č. 27):

Jedná se o legislativně-technickou úpravu, kdy odkazy v poznámce pod čarou jsou již zjevně zastaralé a navíc jde jen o příklady. Vhodnější je ponechat úpravu bez těchto odkazů.

K bodu 5 (nová část třináctá, § 193a až 193c):

K části třinácté: Vkládá se nová úprava tzv. účtu dlouhodobých investic, což je souhrnný název pro již existující finanční produkty, které umožňují vytváření úspor na stáří. Jedná se o alternativu k již nyní státem podporovaným finančním produktům na finančním trhu (účastnické/transformované fondy a životní pojištění) zaměřeným na kumulaci majetku pro účely zabezpečení v postproduktivním věku. Jedním z motivů je zpráva Světové banky o kapitálovém trhu v ČR, která doporučuje rozvoj kapitálového trhu v ČR a podle které by klíčovým krokem k podněcování zájmu investorů o kapitálový trh bylo zavedení některé z forem „osobního spořicího účtu“ (individual savings account, ISA). Účet typu ISA je široce využíván na rozvinutých trzích a pomáhá vytvářet větší zájem u investora o správu jeho úspor na stáří. Stát by tímto novým finančním produktem umožnil občanům investovat do dalších finančních produktů, které mohou nabídnout vyšší možné zhodnocení, byť za cenu vyššího rizika znehodnocení investovaných prostředků. Na tomto účtu by bylo možno evidovat např. akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo v zahraničním investičním fondu, bankovní účty (pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně) nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika. Pravidlo 60+60 (produkt nelze zrušit ani z něj vybírat před dosažením věku 60 let a zároveň musí být produkt sjednán minimálně po dobu 60 měsíců) by bylo zachováno i tehdy, pokud by byl majetek v rámci tohoto účtu „transformován“, například pokud by došlo k prodeji akcií a za ně by byly nakoupeny dluhopisy, případně by získané peníze byly uloženy na bankovním účtu. Obdobně bude možné měnit portfolio investičních fondů a případně nakládat s penězi získanými ze splacení dluhopisů. Pokud by došlo k porušení pravidla 60+60, vznikla by povinnost takto vybrané prostředky zdanit jako příjem (na účet byly vloženy nezdaněné). Ve vztahu k ÚDI jde o nový produkt zejména z hlediska daňové podpory, jinak se jedná o jakousi nadstavbu pro stávající produkty – na tomto účtu budou evidovány stávající produkty a uplatní se na ně stejná pravidla. V tomto ohledu se nic nemění na tom, že vklady přijímají banky a majetkové účty investičních nástrojů vedou OCP a investiční společnosti. Zavedením ÚDI nejsou narušeny stávající právní povinnosti, jsou pouze doplněny nové povinnosti vztahující se jen k ÚDI. Správce ÚDI může využívat služeb outsourcingu, platí zde stávající pravidla. Odpovědným za vedení ÚDI je správce ÚDI, protože závazek vést ÚDI plyne ze smlouvy o ÚDI. Vztah se zákazníkem má jen správce ÚDI (a odpovídá tak i za poskytovatele outsourcingu). Jinými slovy - zavedením ÚDI není dotčeno vlastní poskytování souvisejících finančních služeb. Případný spor může být řešen alternativně před finančním arbitrem. K § 193a: Ustanovení stanoví základní parametry smlouvy o účtu dlouhodobých investic. Správce účtu dlouhodobých investic se touto smlouvou zavazuje vést účet dlouhodobých investic pro jeho majitele a poskytovat mu související služby v souladu se svým stávajícím podnikatelským oprávněním. Pokud není oprávněn přijímat vklady od veřejnosti, eviduje peněžní prostředky vedené na účtu u banky. K § 193b: Vzhledem k tomu, že úprava počítá s daňovým zvýhodněním tohoto finančního produktu, včetně dopadů v případech předčasných výběrů z tohoto účtu, se stanoví povinnost správce tohoto účtu důrazně upozornit majitele účtu dlouhodobých investic na daňové dopady v případě hrozícího vracení daňové podpory a vyžádat si písemné potvrzení o srozumění s těmito konsekvencemi, a to předtím než dojde k vyvedení majetku z účtu dlouhodobých investic. Porušení této povinnosti je přestupkem. Správci účtu dlouhodobých investic se zakazuje vyvést majetek bez právního důvodu – tedy především aniž by o to majitel takového účtu požádal. Za vyvedení z účtu dlouhodobých investic při plnění povinností uložených jiným zákonem se rozumí např. vyvedení majetku v rámci výkonu exekuce, výkonu rozhodnutí soudu v jiné věci apod. (např. exekuční zákon a občanský soudní řád). Příkladem vyvedení účtu dlouhodobých investic na základě pokynu majitele tohoto účtu, který je v rozporu s právními předpisy, je například porušení předpisů v oblasti praní špinavých peněz či spáchání trestného činu (např. zpronevěry či porušení povinností při správě cizího majetku). Za vyvedení se považuje i to, pokud není poskytnuto odpovídající protiplnění (např. prodej cenných papírů za cenu, která hrubě neodpovídá jejich reálné hodnotě). K § 193c: Ustanovení upravuje, jaké finanční produkty mohou tvořit majetek na účtu dlouhodobých investic. V prvé řadě se jedná o peněžní prostředky, ať již v podobě hotovosti nebo peněžních účtů. Dále jde o investiční cenné papíry, typicky akcie a dluhopisy nebo investiční certifikáty, případně o nástroje peněžního trhu (dluhopisy se splatností do 1 roku). Rovněž se může jednat o cenné papíry vydávané investičními fondy a zahraničními investičními fondy. Z důvodu potřeby zajištění měnového nebo úrokového rizika se dovoluje na účtu evidovat i zajišťovací deriváty. Při prodeji majetku, který je vedený na účtu dlouhodobých investic, zůstávají peněžní prostředky obdržené za prodej na tomto účtu, stejně jako výnosy z majetku a další plnění z držených investičních nástrojů.

K části sedmé, čl. VIII Změna zákona o správních poplatcích

K bodu 1 až 7 [položka 65 bod 9 písmeno d), f) a i), nový bod 12, nadpis poznámky v položce 65, nová poznámka 2 a položka 66 bod 9 písmeno q)]:

Reviduje se úprava správních poplatků souvisejících s úkony v sektoru kolektivního investování. Nová úprava zejména odráží reálnou nákladnost a složitost jednotlivých činností v rámci licenčního nebo registračního řízení (zejména u zápisu depozitáře je dnešní poplatek ve výši 2 tis. Kč neadekvátní, kdy se fakticky jedná o obdobu licenčního řízení). Správní poplatek za obnovu zápisu zaplatí právnická osoba podle odstavce 1 § 15 ZISIF nejpozději ve lhůtě 30 dnů před ukončením platnosti zápisu. Tato lhůta je stanovena s ohledem na zkušenosti orgánu dohledu, který by mohl mít v případě lhůty kratší než 30 dnů před ukončením platnosti zápisu potíže s administrací tohoto zápisu. Navržené ustanovení omezuje trvání zápisu na stanovenou dobu a zároveň umožňuje zápis prodloužit zaplacením správního poplatku. Splatnost správního poplatku za prodloužení zápisu je upravena v navazující novele zákona o správních poplatcích v poznámce k položce 65 sazebníku správních poplatků. V ostatním se postup správního orgánu a poplatníka při vybírání a placení správního poplatku řídí obecnou úpravou v zákoně o správních poplatcích (viz zejména § 5 ZoSP). Se stejnou optikou se rovněž zavádí poplatek i za zápis osoby uvedené v § 15 odst. 1 ZISIF. Vstupní poplatky jsou zároveň běžné i v jiných sektorech a odpovídají mj. nákladům na činnost související s licenčním řízením. Navrhuje se tedy návrh zavést vstupní poplatky, pro všechny druhy tuzemských fondů (v současné době některé druhy podílových fondů poplatku nepodléhají). Ruší se poplatek za již neexistující řízení ve vztahu k povolení označení investičního fondu.

K čl. IX Přechodná ustanovení

S ohledem na konzistentní přístup je navrhováno vložit přechodné ustanovení rovněž pro tento případ, kdy je zasahováno do úpravy sazeb u jednotlivých předmětů v sazebníku (tj. do hmotného práva). U novel zasahujících do procesního práva je přechodné ustanovení s ohledem na právní jistotu nezbytné, v případě této změny není s ohledem na právní jistotu přechodné opatření ke škodě a sleduje konzistentní přístup při tvorbě legislativy.

K části osmé, čl. X

Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

K § 172 odst. 2:

Navržená změna má za cíl začlenit do příslušné úpravy rovněž pohledávky z podřízených dluhopisů vydané podle práva cizího státu.

K čl. XI Přechodná ustanovení

Přechodné ustanovení má řešit uspokojení již přihlášených pohledávek, na které se nemá nová úprava z důvodu zachování právní jistoty vztahovat.

K části deváté, čl. XII Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření

K bodu 1 (§ 94 nový odstavec 3):

Změna reaguje na zavedení nového typu dynamického účastnického fondu – tzv. alternativního fondu a zabezpečuje účastníkům penzijního spoření, že penzijní společnost vytvoří více druhů fondů, nejen konzervativní a alternativní. Cílem této regulace je zabránit tomu, aby se všechny stávající účastnické fondy přeměnily na alternativní fondy s nižší regulací. Alternativní účastnický fond je z pohledu ZDP fondem penzijní společnosti dle § 17 odst. 1 písm. e) ZDP, a je tedy samostatným poplatníkem. Z pohledu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je alternativní účastnický účet podřazen pod pojem „účastnický fond“.

K bodu 2 (nová hlava VI – § 108a až 108c):

Zavádí se právní úprava nové podoby účastnického fondu, který může být orientován na velmi dynamické investice, tzv. alternativní účastnický fond.

K § 108a: Účastnické fondy mají výši poplatků regulovanou zákonem, která je však významným limitem v případných investicích takového fondu do potenciálně výnosných aktiv, např. do private equity fondů. Takové investice mohou být pro současné účastnické fondy nedostupné, neboť bývají poplatkově náročné. Navrhuje se umožnit vznik nového typu účastnického fondu, který by nebyl poplatkově natolik regulován. K § 108b a 108c: Upravují se investiční možnosti alternativního účastnického fondu, které jsou širší než v případě běžného účastnického fondu. Výslovně se umožňují například investice do veřejné infrastruktury (viz vymezení pojmu ve stavebním zákoně), do nemovitostí nebo do nekótovaných společností. Předpokládá se, že majetek, do kterého bude skutečně investováno, bude více specifikován v rámci statutu alternativního účastnického fondu a zvolená investiční strategie bude klientovi vhodně komunikována. Záměrem je umožnit větší konkurenci mezi penzijními společnostmi. Předpokládá se, že budou i nadále jednat s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků.

K bodům 3 a 4 (§ 115 odst. 4 a zrušení odst. 5):

Změny jsou navrženy s cílem uvést do souladu tato ustanovení s aplikovatelnými účetními standardy. S ohledem na zavedení povinnosti vykazování finančních nástrojů, jejich oceňování a uvádění informací o nich v příloze v účetní závěrce podle Mezinárodních účetních standardů (IFRS) jsou některá ustanovení zákona a jeho provádějících právních předpisů nadbytečná, či dokonce mohou působit jako rozporná. Proto se navrhuje vypustit úpravu o oceňování reálnou hodnotou a zmocnění k vydání prováděcího předpisu v § 115 odst. 4 a 5 ZDPS a odstranit zmínku o oceňování podle zákona o penzijním připojištění (§ 188 odst. 3 ZDPS) a výjimku pro oceňování státních dluhopisů členských států OECD (§ 193 odst. 4 ZDPS).

K bodu 5 (§ 136 odst. 3 a 4):

Právní úprava navazuje na nový typ alternativního účastnického fondu a stanoví, že penzijní společnost nemůže vyhovět žádosti účastníka o uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření se strategií spoření zahrnující alternativní účastnický fond, pokud účastník odmítne informace uvedené v § 136 odst. 1 ZDPS poskytnout nebo podá informace zjevně neúplné, nepřesné nebo nepravdivé. Vzhledem k tomu, že strategie alternativního účastnického fondu může být na škále rizikového profilu nejvýše, je zásadní, aby účastník, který má zájem o takovou strategii, porozuměl podstupovanému riziku s ohledem na charakter dlouhodobé investice na stáří. Tato úprava nebrání uzavření smlouvy s jinou strategií spoření a není tak překážkou pro vstup do doplňkového penzijního spoření.

K bodům 6 a 7 (§ 170 odst. 1 a § 188 odst. 3):

K bodům 8 až 10 (§ 190 a § 191 odst. 3):

Ruší se omezení, podle kterého nebylo možné být současně účastníkem doplňkového penzijního spoření a účastníkem transformovaného fondu, kromě situace, kdy pobírá dávku a již neplatí příspěvky na penzijní připojištění. Nově se navrhuje umožnit účast v doplňkovém penzijním spoření i účastníkům transformovaných fondů, kteří penzijní připojištění přeruší. Bude možné platit příspěvek vždy pouze v jednom systému. Ruší se omezující ustanovení, která umožňovalo převést prostředky účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů na základě uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření pouze s takovou penzijní společností, která takový transformovaný fond obhospodařovala. Je možný převod majetku z transformovaného fondu do účastnického, opačný převod není umožněn. Umožňuje se přechod z transformovaného fondu do účastnického fondu jiné penzijní společnosti. Snahou těchto změn je podpořit mobilitu účastníků z transformovaných fondů do účastnických fondů. Transformované fondy vzhledem k jejich fungování s garancí nezáporného zhodnocení na roční bázi nemohou dlouhodobě překonávat inflaci a nemusí být vhodné pro mnoho jejich stávajících účastníků. Transformované fondy jsou již uzavřeným systémem, jehož podíl v tomto sektoru by měl být postupně snižován.

K bodu 11 (§ 192 odst. 3):

Jedná se o zpřesnění ustanovení o výpočtu úplaty penzijní společnosti ze zisku transformovaného fondu tak, aby bylo zřejmé, že se týká obecně jakéhokoli zisku nebo ztráty transformovaného fondu, ať již je to za běžné účetní období nebo předchozí účetní období, a jak se při výpočtu úplaty postupuje.

K bodu 12 (§ 193 odst. 4):

K části desáté, čl. XII

Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech

K bodům 1 a 2 [§ 11 odst. 5]:

Novela staví najisto, že investiční společnost může vykonávat na základě pověření jednotlivé činnosti, v nichž spočívá obhospodařování či administrace investičního fondu, a to i pro investiční fond, který je obhospodařován jinou osobou či jehož administraci provádí jiná osoba v návaznosti na povolení obhospodařovat či vykonávat administraci investičních fondů [tedy § 11 odst. 1 písm. a) a b) ZISIF] bez nutnosti mít povolení k poskytování investičních služeb podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) ZISIF. Stejný přístup se rovněž uplatní vůči vznikajícím investičním fondům (např. příprava licenční dokumentace), neboť obecné znění navrženého ustanovení zahrnuje veškeré dílčí činnosti, které by zahrnovalo obhospodařování nebo administrace pro „vlastní“ investiční fond. Pověřená osoba se však nepovažuje za obhospodařovatele nebo administrátora dotčeného investičního fondu. Hlavním důvodem této úpravy je skutečnost, že AIFMD i směrnice UCITS počítají pouze s jedním správcem, který je odpovědný za provádění všech činností uvedených v přílohách daných směrnic. I v případě dvojitosti obhospodařovatele a administrátora v návaznosti na národní úpravu v ZISIF není přípustné umožnit přesunutí odpovědnosti na další osobu, jako je tomu v případě, že v návaznosti na § 38 odst. 1 písm. s) ZISIF administrátor pouze „obstará“ výkon činností podle § 38 odst. 2 ZISIF. Zde je relevantní i skutečnost, že minimálně nabízení investic je výslovně uvedeno v příloze k AIFMD i směrnici UCITS jako jedna z činností správce investičního fondu, minimálně za nabízení investic by tedy měl být vždy zodpovědný správce. Tento přístup odpovídá výkladu evropské legislativy, např. výklad orgánu ESMA Question and Answers: Application of the AIFMD ze 4. prosince 2019 k této otázce, který je též dostupný na webové stránce: https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/esma34-32- 352_qa_aifmd.pdf a rovněž některých jiných členských států EU (např. Lucembursko) a zvýší se díky němu konkurenceschopnost tuzemských subjektů. Zároveň se staví najisto, že „vykonáváním dílčích činností, v nichž spočívá obhospodařování nebo administrace“ se rozumí pouze výkon těchto činností vůči investičnímu fondu, nikoliv vykonáváním těchto činností pro jiné subjekty (např. pojišťovny). V těchto případech již prováděné činnosti musí být vykonávány jako činnosti podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) ZISIF (tedy jako investiční služby). Nejedná se o věcnou změnu, pouze o upřesnění stávající úpravy, jejíž jednoznačný výklad působil obtíže.

K bodům 3 až 5 (§ 11 odst. 6 a nové odstavce 7 a 8):

Novela nově umožňuje, aby investiční společnost, která není oprávněná přesáhnout rozhodný limit, byla jako podnikatel svěřenským správcem svěřenského fondu a byla oprávněna oceňovat takto spravovaný majetek a vést účetnictví k tomuto majetku. Tato úprava bude v souladu s č1. 6 odst. 3 písm. a) UCITS a čl. 6 odst. 4 písm. a) AIFMD, které umožňují vykonávat tyto činnosti investiční společnosti. Ustanovení § 11 odst. 6 a 7 byla dále upravena tak, aby se nerozlišovalo mezi podlimitní a nadlimitní investiční společností pokud má být investiční společnost svěřenským správcem. V odstavci 8 se v návaznosti na předpisy Evropské unie (č1. 6 odst. 4 UCITS a čl. 6 odst. 6 AIMFD) vztahují na činnost svěřenského správce pravidla jednání se zákazníky (ve vztahu k individuálnímu portfolio managementu) a pravidla na kapitál, kdy 0,02 % z hodnoty majetku vyžaduje K-faktor k obhospodařovanému majetku i pravidla pro kapitál investiční společnosti. Ze správy svěřeneckého fondu plynou pro investiční společnost (v roli svěřenského správce) značná odpovědnostní rizika. Investiční společnost však udržuje kapitál v určité standardní výši, která se podle § 31 ZISIF navyšuje o „0,02 % ze součtu hodnot majetků jí obhospodařovaných investičních fondů a zahraničních investičních fondů převyšujícího částku odpovídající 250 000 000 EUR, nejvýše však na částku odpovídající 10 000 000 EUR“. Majetek, který investiční společnost obhospodařuje individuálně, se zohlední v kapitálovém požadavku podle § 33 odst. 1 písm. b). Majetek v spravovaných svěřenských fondech se však nezohlední vůbec, proto by se měl zohlednit v zásadě stejně jako majetek svěřený do obhospodařování obchodníka s cennými papíry, i vzhledem k podmíněnosti takové činnosti licencí k poskytování investičních služeb. Obě směrnice vyžadují na tuto službu (správa jednotlivých investičních porfolií) vztahovat čl. 2 odst. 2 a čl. 15, 16, 24 a 25 MiFID II. Čl. 2 odst. 2 je transponován v § 4b odst. 3 ZPKT a jeho aplikace je v tomto případě irvelevantní. Čl. 15 upravuje počáteční kapitál (nově bude upravovat IFD), a to ve vztahu k udělení povolení, ale opět není zřejmé, jak by se toto mělo aplikovat, když investiční společnosti mají vlastní požadavky ZISIF a zavedení požadavku na počáteční kapitál pro podlimitní investiční společnosti, který není zahrnut do této novely a předpokládá se řešení v rámci transpozice IFD. Čl. 16 MiFID upravuje organizační požadavky a do značné míry odpovídá požadavkům na řídící a kontrolní systémy obhospodařovatele. Konečně články 24 a 25 MiFID upravují pravidla jednání, resp. cca § 15 až 15k ZPKT. Pokud se IS řídí § 33 ZISIF, pak toto musí dodržovat. Vhodné se jeví vztažení „přiměřeně“, protože nejde o investiční nástroje ani o jim obdobné produkty. IS, které mají v licenci službu podle § 11 odst. 1 písm. c) ZISIF budou i nadále zvýhodněny, protože budou moci spravovat širší portfolio svěřenských fondů. IS, které mají licenci dle UCITS nebudou moci být svěřenskými správci. Rozdílná formulace UCITS a AIFMD toto umožňuje, jak ostatně plyne i z dnes platného ZISIF, které doposud nikdo nerozporoval. Dodatečným kapitálem se rozumí kapitál držený nad rámec požadavků podle § 30 a 31 ZISIF a podle kapitálových požadavků ve vztahu k investičním službám (viz § 33 ZISIF).

K bodu 6 (§ 15 nové odstavce 2 až 4):

Novela stanoví poplatek za zápis a roční obnovovací poplatek pro osoby podle § 15 ZISIF, protože s jejich evidencí jsou přirozeně spjaté náklady. Stanoví se související pravidla včetně výmazu.

K bodům 7 a 8 [nadpisy § 21 a 48, změny v § 21 odst. 1, § 48 odst. 1 a § 517 odst. 1]:

Novela terminologicky sjednocuje pojem „personální vybavení“ se ZPKT a zákonem o bankách na „personální zdroje“.

K bodům 9 až 16 [§ 38 odst. 1 písm. s), nové písmeno t) a změny v písm. u), zrušení odstavce 2, změny v § 39 odst. 2 a 5 a nové odstavce 3 a 4]:

Novela ruší zvláštní režim činností podle § 38 odst. 2 ZISIF v návaznosti na § 38 odst. 1 písm. s) ZISIF. Administrátor investičního fondu může tedy i nadále pověřit jinou osobu výkonem jednotlivých činností, v nichž spočívá administrace, jedná se však vždy o delegaci a odpovědnost za jejich provedení tedy zůstává i nadále administrátorovi. Tato úprava vyjasňuje a usnadňuje režim administrace pro dotčené subjekty v sektoru kolektivního investování. Ustanovení § 38 odst. 1 písm. s) ZISIF obsahovalo výčet služeb zpravidla zahrnovaných pod pojem administrace, u nichž se český zákon domníval, že vždy naplňují definici investiční služby. V písm. s) se stavělo najisto, že tyto činnosti lze vykonávat jak vlastními silami, tak je lze obstarat, a to v případě, že nejsou splněny podmínky pro jejich výkon (zejména podle § 39 ZISIF), tj. zejména, nemá-li osoba příslušné oprávnění. Hlavním důvodem nové úpravy je skutečnost, že směrnice EU počítají pouze s jedním správcem, který je odpovědný za provádění všech činností uvedených v přílohách daných směrnic. I v případě duality obhospodařovatele a administrátora v návaznosti na národní úpravu v ZISIF by nemělo být přípustné umožnit přesunutí odpovědnosti na další osobu, jako je tomu v případě, kdy v návaznosti na § 38 odst. 1 písm. s) ZISIF administrátor pouze „obstará“ výkon činností podle § 38 odst. 2 ZISIF. Novela rovněž mění § 39 ZISIF tak, aby osoba s povolením k administraci investičního fondu nepotřebovala dodatečné oprávnění k poskytování investičních služeb k provádění těchto činností. Zvláštní oprávnění by tedy bylo potřeba pouze v případě delegace těchto činností administrátorem na jinou osobu, která by příslušným oprávněním již musela disponovat (což může být oprávnění investiční společnosti k poskytování investičních služeb nebo oprávnění podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Dále se úpravám v § 38 a 39 ZISIF přizpůsobuje i úprava v § 482, 483, 485 a 487 ZISIF.

K bodu 17 [§ 71 odst. 1 písm. b)]:

Stávající úprava jde nad rámec požadavků práva EU, kdy právo EU (čl. 21 odst. 8 AIFMD i dále v čl. 90 a 91 AIFMR) požaduje úschovu pouze ve vztahu k finančním nástrojům a nikoli k jiným aktivům.

K bodu 18 (§ 83 odst. 1):

Provádí se obdobná změna jako v § 68 ZISIF. Zároveň se výslovně odstraňuje povinnost mít depozitáře u tzv. fondů EuVECA a EuSEF. Tato povinnost jde nad rámec evropského práva pro tzv. fondy EuVECA a EuSEF a měla by být dovoditelná výkladem již ze stávající právní úpravy, nejedná se tedy o věcnou změnu.

K bodu 19 (zrušení § 112):

Ustanovení se zobecňuje a přesouvá se do nového § 187a.

K bodu 20 (§ 162 odst. 3):

Zjednodušuje se úprava svolávání valné hromady ve vztahu k vlastníkům investičních akcií bez hlasovacích práv, kdy se jim pozvána nemusí zasílat a postačí uveřejnění na internetových stránkách.

K bodu 21 (§ 169 odst. 1):

Ruší se ustanovení, že statut podfondu může být začleněn do statutu investičního fondu, nesnižuje-li to srozumitelnost statutu pro investory. Stanoví se pravidlo, že investiční fond, který vytváří podfondy, musí mít statut jen ve vztahu k těmto podfondům. Novela si klade za cíl zpřehlednit a zjednodušit statut investičních fondů vytvářejících podfondy.

K bodu 22 (nový Díl 5):

Novela vytváří nové označení pro obchodní firmu investičního fondu, který je akciovou společností – „investiční fond s fixním základním kapitálem”. Toto označení může být nahrazeno zkratkou „SICAF” (ve francouzském jazyce: Société d’Investissement à Capital Fixe), protože tato zkratka je celosvětově známá a srozumitelná, čímž napomůže k větší atraktivitě této společnosti. Administrátor uzavřeného investičního fondu vydává cenné papíry, se kterými není spojeno právo zpětného odkupu jejich výstavcem a po získání kapitálu od investorů, dochází k jeho uzavření. Účelem je umožnit i běžné akciové společnosti s fixním základním kapitálem vytvářet podfondy obdobně jako u akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, díky čemuž se zároveň srovná nevýhoda tuzemského kapitálového trhu oproti zahraničním trhům, kde „normální“ akciové společnosti mohou vytvářet podfondy.

K bodu 23 (§ 170 nové odstavce 4 až 6):

Navrhuje se, aby investiční fond, který je komanditní společností na investiční listy, mohl vytvářet podfondy. Stávající právní úprava dovoluje vytvářet podfondy pouze akciovým společnostem s proměnným základním kapitálem (SICAV), ale neexistuje důvod, který by bránil rozšíření této možnosti rovněž na komanditní společnosti na investiční listy. Novela zavádí nové pravidlo, že společenská smlouva může určit jiné dělení zisku a ztráty než připouští § 126 odst. 1 věta první zákona o obchodních korporacích, například, že zisk nebo ztrátu nese jen společnost a nikoli komplementáři.

K bodu 24 (nový § 187a):

Stanoví se výslovně povinnost rovného zacházení s investory obhospodařovatele a administrátora s ohledem na všechny druhy investičních fondů. Již v současnosti tato povinnost vyplývá implicitně z obecné povinnosti obhospodařovatele a administrátora investičního fondu jednat spravedlivě a v nejlepším zájmu investorů, přičemž s ohledem na podílové fondy je v ZISIF zakotvena výslovně. Jde o zobecněnou úpravu dnes obsaženou v § 112 ZISIF.

K bodům 25 až 27 [§ 193 odst. 2 písm. c), d) a nový odstavec 6]:

Lhůta pro stanovení hodnoty podílového listu investičního fondu, který investuje do nemovitostí nebo účastí do nemovitostních společností, se uvádí do souladu s relevantními předpisy EU. AIFMD stanoví, že pravidla oceňování a určování hodnoty účastí na investičních fondech jsou upravena národní právní úpravou a dále v základních dokumentech investičního fondu (čl. 19 odst. 2 a 3 AIFMD). Zároveň však zavádí základní podmínky a to, že oceňování a stanovení hodnoty účasti na fondu musí být prováděno s ohledem na investiční strategii a minimálně vždy, když dochází k odkupům. Dále stanoví napevno maximální lhůtu a to jednou ročně (čl. 19 odst. 3 druhý pododstavec AIFMD a čl. 72 odst. 1 AIFMR). Tomu se přizpůsobuje i právo odkupu podílových listů těchto investičních fondů. Zároveň se zkracuje lhůta z 3 let na 2 roky, která běží od vzniku fondu, kdy se nemusí podílové listy těchto fondů odkupovat. Nicméně se navrhuje zachování stávající lhůtu zachovat pro subjekty, které nejsou právem EU harmonizovány (tj. podlimitní fondy kvalifikovaných investorů).

K bodu 28 (nový § 193a):

Stanoví se povinnost i jiných fondů než podílových fondů a SICAV vydávat účasti za hodnotu fondového kapitálu (NAV). Účelem této úpravy je zabránit zkreslení majetku stávajících investorů v případě vydání účastí za jinou cenu.

K bodu 29 (nový § 196):

Uvádí se do souladu předpisy v oblasti kolektivního investování s aplikovatelnými účetními standardy. Především se zabraňuje možné kolize znění ZISIF s § 4a vyhlášky č. 501/2002 Sb.

K bodu 30 (nový § 283b):

Fondy, které investují jako private equity mohou používat mezinárodně uznávanou zkratku „SICAR“ a této zkratce se poskytuje i související ochrana v § 614, 618 a 636 ZISIF.

K bodu 31 (§ 295a):

Změna souvisí se změnou v § 325a ZISIF.

K bodům 32 a 33 (§ 315 odst. 1, § 316 odst. 2, § 318 odst. 1 a 2, § 319 odst. 1 a 2, § 320 odst. 1, § 322 odst. 3 a 4, § 324 odst. 1 a 2 a § 325 odst. 1, 2 a 4):

Slučují se seznamy zahraničních investičních fondů v § 597 ZISIF. Stávající režim je specifickou národní úpravou, která není zahraničními subjekty využívána a způsobuje nepřehlednost seznamů vedených ČNB.

K bodu 34 (§ 325a):

Z důvodu nadměrné regulace přinášející neúměrné náklady se ruší povinný zápis do seznamu ČNB fondů, jejichž domovským státem není členský stát EU, které jsou obhospodařované obhospodařovatelem neoprávněným přesáhnout rozhodný limit, a které jsou veřejně nabízené v ČR. § 325a ZISIF mluví výslovně o podmínkách veřejného nabízení, lze tedy a contrario dovodit, že nabízení, které nebude dosahovat kvality veřejného nabízení (private placement), lze provádět i bez splnění podmínky uvedené v tomto ustanovení. Ustanovení je ovšem třeba vykládat ve spojení s § 296 a § 297 odst. 2 ZISIF, které stanoví omezení ve vztahu k této kategorii fondů – investorem se může stát pouze tzv. kvalifikovaný investor.

K bodu 35 (§ 362a odst. 1):

S ohledem na prováděné změny v § 381 a vložení nového oddílu 7, je třeba provést legislativně-technickou změnu spočívající ve zrušení legislativní zkratky.

K bodu 36 (§ 376 nový odstavec 3):

Vyjasňují se některé procesní aspekty likvidace podílového fondu. Jedná se mj. o zpřístupnění informace o probíhající likvidaci v seznamech ČNB podle § 597 písm. b) ZISIF za účelem zajištění transparentnosti. Administrátor místo obhospodařovatele či likvidátora podílového fondu podá bez zbytečného odkladu, po rozdělení likvidačního zůstatku podílového fondu, žádost o výmaz podílového fondu ze seznamu podílových fondů. Související změny jsou provedeny i v § 506a ZISIF.

K bodu 37 [§ 381 odst. 1 nové písm. g)]:

V praxi vyvstaly výkladové problémy ohledně výkladu § 381 ZISIF, zda umožňuje, nebo naopak výslovně vylučuje jinou přeměnu prováděnou na účet podílového fondu (podílový fond obhospodařovaný investiční společností), než přeměny výslovně uvedené. Konkrétně šlo o případ sloučení investiční společnosti s kapitálovou společností na účet podílového fondu, v situaci, kdy je zapsaný jako 100% vlastníkem (společníkem) zanikající kapitálové společnosti podílový fond, s tím, že práva vlastníka realizuje pro podílový fond investiční společnost, která tento fond obhospodařuje (viz § 102 odst. 2 ZISIF). Rejstříkový soud takovou přeměnu již v minulosti několikrát zapsal v případě fondů kvalifikovaných investorů, ačkoli jsou pochybnosti, zda je tato přeměna vůbec přípustná s odkazem na výslovnou úpravu ZISIF (viz § 381 odst. 2 ZISIF). S ohledem na právní nejistotu těchto právních poměrů se proto navrhuje výslovně upravit převod jmění kapitálové společnosti (společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti) do podílového fondu. Věcně lze mít za to, že takové přeměně, resp. převodu jmění, není důvod bránit, protože pokud nejde o situaci předlužené kapitálové obchodní společnosti nebo jinou situaci, kdy by přeměnou mohly být poškozeny zájmy podílníků, nevznikne takovou přeměnou podílníkům škoda. Jeví se tedy jako vhodné takovou přeměnu výslovně upravit a odstranit stávající právní nejistotu ohledně toho, zda je přípustná.

K bodu 38 (nový oddíl 7 - Převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu):

K § 432a: Výslovně se připouští převod jmění kapitálové společnosti (a.s. nebo s.r.o.) do podílového fondu za podmínek, které musí být splněny kumulativně. Tento převod je možný pouze tehdy, pokud je podílový fond v pozici jediného společníka zanikající kapitálové společnosti. Investiční společnost s povinností odborné péče musí předem posoudit dopady sloučení na zájmy podílníků. Zákon výslovně uvádí, že převod jmění nesmí být proveden, jestliže by tímto převodem byli podílníci poškozeni nebo by byl porušen statut fondu. O převodu jmění může rozhodovat pouze nejvyšší orgán, a to statutární orgán obhospodařovatele v působnosti valné hromady nebo shromáždění podílníků v případě, že dle statutu (§ 113 odst. 1 ZISIF) patří otázky přeměn do působnosti jeho rozhodování. Před samotným rozhodnutím je nutné, aby se depozitář vyjádřil, zda v důsledku tohoto převodu jmění nebude porušen statut podílového fondu. Vylučuje se možnost dovolat se neplatnosti převodu, a to z důvodu, že je-li společníkem jediný společník, pozbývá možnost zneplatnění převodu smyslu. Navrhuje se výslovně stanovit, že nesplnění podmínek přípustnosti nevyvolá právní účinky. K § 432b: Projekt převodu jmění je vypracován administrátorem fondu a zanikající kapitálovou společností. Musí mít písemnou formu, třebaže není třeba forma notářského zápisu. Projekt převodu jmění musí obsahovat zákonem taxativně stanovené náležitosti. K § 432c: K převodu jmění je vyžadováno povolení ČNB v případě fondů kolektivního investování, a to z důvodu nutnosti trvání na vyšší ochraně těchto investorů s výjimkou fondů kolektivního investování, které investují do nemovitostí, protože tam je výjimka již dnes. U fondů kvalifikovaných investorů není s ohledem na jejich předpokládanou erudovanost povolení ze strany ČNB vyžadováno. K § 432d až § 432f: Řízení o žádosti u ČNB má charakter správního řízení. Převod je zapisován do obchodního rejstříku s právními účinky k okamžiku zápisu. Po zápisu do obchodního rejstříku je ještě nutné splnit některé další zákonné povinnosti s ohledem na transparentnost takové přeměny.

K bodu 39 (§ 434):

Změna s ohledem na sladění lhůt dle zákona o účetnictví.

K bodu 40 (§ 467 nový odstavec 6):

K bodům 41 a 42 [§ 479 odst. 1 písm. f) a § 482 písm. f)]:

Navrhuje se upravit požadavky licenčního řízení na kapitál investiční společnosti, samosprávného investičního fondu a hlavního administrátora. Důkladné přezkoumání těchto požadavků ze strany ČNB je jedním ze základních předpokladů zajištění, že subjekty disponují kapitálem ve výši zajišťující jejich řádné fungování, včetně transparentnosti původu tohoto kapitálu. Dosavadní znění ZISIF výslovně neuvádělo, že ČNB při licenčním řízení zkoumá dodržení výše počátečního kapitálu a zároveň, že výše, která umožňuje řádnou administraci/obhospodařování investičních fondů (jak to požaduje ZISIF v rámci licenčního řízení ve stávajícím znění) je odpovídající požadavkům v § 30, 31 a 57 ZISIF. V případě požadavků na obhospodařovatele se jedná o výslovnou transpozici čl. 8 odst. 1 písm. b) AIFMD a čl. 7 odst. 1 směrnice UCITS.

K bodu 43 [§ 482 písmeno g) a zrušení písmene h)]:

Změna souvisí se změnami v § 38 a 39 ZISIF.

K bodu 44 (§ 483 odst. 1):

Sjednocují se lhůty pro některá licenční řízení podle ZISIF, neboť se jedná o obdobně administrativně náročná správní řízení, ve kterých se posuzují víceméně obdobné předpoklady pro výkon činnosti (vedoucí osoby, kvalifikované účasti, řídicí a kontrolní systém atd.). Související změna je provedena i v § 510 odst. 3 ZISIF.

K bodu 45 až 47 [§ 485 odst. 1 písm. c) body 5 a 6, zrušení písmene d) a nový § 487]:

Změny souvisí se změnami v § 38 a 39 ZISIF. Novela zjednodušuje nadměrnou regulaci. Zákon nestanoví rozdílné podmínky pro výkon administrace s ohledem na povolení obhospodařovatele předmětného investičního fondu (zda je oprávněný přesáhnout rozhodný limit či nikoliv). Zároveň ani nestanoví rozdílné požadavky z hlediska doložení předpokladů pro výkon činnosti administrace a není tedy ani důvod rozlišovat v tomto ohledu v rámci licenčního řízení. Ruší se zvláštní režim činností podle § 38 odst. 2 ZISIF, proto musí být odstraněno znění písmena b) v § 487 ZISIF.

K bodům 48 a 49 [§ 506a odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b)]:

Změny souvisí se změnami v § 376 a 467 ZISIF. V § 506a odst. 1 písm. a) ZISIF se nově stanoví, že ČNB také rozhodne o výmazu ze seznamu ČNB v případě investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jestliže o to požádal administrátor nebo likvidátor, jde-li o investiční fond s právní osobností. Obhospodařovatel mohl podat tuto žádost i podle předchozí právní úpravy. Zároveň se zrušují v § 506a odst. 2 písm. b) ZISIF slova „zániku podílového fondu nebo“, neboť toto ustanovení nedává smysl v souvislosti s § 108 ZISIF, podle kterého zaniká podílový fond právě dnem výmazu ze seznamu ČNB. Dále je v průběhu likvidace rovněž vhodné tento údaj zapsat do seznamu ČNB a tím ho zpřístupnit všem osobám, které ze seznamu ČNB vycházejí.

K bodu 50 (§ 506b nový odstavec 3):

Novela zjednodušuje řízení o výmazu ze seznamů podle § 596 nebo § 597 ZISIF. Všechny situace uvedené v § 506b odstavci 2 ZISIF jsou obdobné, tedy neprobíhá přezkum, ani není důvodné ponechat možnost podat rozklad. V případě nutnosti přezkumu je stále k dispozici přezkum mimo řízení o rozkladu nebo obnova řízení, případně soudní ochrana.

K bodu 51 (§ 510 nový odstavec 3):

Změna souvisí se změnou v § 483 ZISIF.

K bodu 52 (§ 532):

Sjednocuje se přístup ke všem žádostem podávaným ČNB podle ZISIF.

K bodům 53 až 55 [§ 597 písm. d) a e) a nová písmena f) a g)]:

Zavádí se nové seznamy vedené ČNB rozlišující druhy investičních fondů. Toto rozdělení zjednoduší dohledatelnost informací o sektoru kolektivního investování i informací o jednotlivých investičních fondech na stránkách ČNB.

K bodu 56 [§ 599 odst. 1 písm. h) a § 604 odst. 1 písm. h)]:

Novela terminologicky sjednocuje pojem „personální vybavení“ se ZPKT a zákonem o bankách na „personální zdroje“.

K bodům 57 a 58 [§ 604 odst. 1 písm. m) a odst. 3 nové písmeno e)]:

V souvislosti se změnami v § 376 a 467 ZISIF se zavádí nové přestupky.

K bodům 59 až 61 (§ 611 nové odstavce 5 a 6 a odst. 7 a 8):

V souvislosti se změnami v § 467 ZISIF se doplňuje přestupek k povinnosti informovat ČNB o změnách ve skutečnostech, na základě kterých bylo uděleno povolení k činnosti podle ZISIF.

K bodu 62 [(§ 614 odst. 1 písm. b) a § 618 odst. 1 písm. b)]:

Od novely ZISIF č. 119/2020 Sb. se v § 531 již neupravuje řízení o povolení označení podílového fondu.

K bodu 63 [§ 614 odst. 1 písm. o), § 618 odst. 1 písm. o) a § 636 odst. 1]:

Zavádí se ochrana zkratce SICAR.

K bodu 64 (§ 625 odst. 2):

Ustanovení se přizpůsobuje úpravám v § 38 ZISIF.

K bodu 65 a 66 (§ 633 odst. 1):

Novelizační bod rozšiřuje pojem „majetek investičního fondu“ v ZISIF tak, aby více odpovídal právu EU. Nově se jím rozumí aktiva v tomto podílovém fondu. Problémem je, že pojem aktiva je širší než majetek podle občanského zákoníku. Tento problém neexistuje pouze s ohledem na evropské právní předpisy, ale např. i zákon o účetnictví, který výslovně na několika místech říká „majetek a jiná aktiva“. Zároveň v praxi investiční fondy počítají NAV podle aktiv a nikoliv majetku, protože to je způsob, který reálně poskytuje skutečnou představu o jejich situaci.

K části jedenácté, čl. XIII Účinnost

Navrhuje se účinnost dnem 1. ledna 2022, neboť považujeme za žádoucí, aby nová úprava nabyla účinnosti začátkem kalendářního roku a datum 1. leden 2022 se jeví jako nejbližší možné datum, i s ohledem na volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 a s ohledem na délku legislativního procesu v ČR. Z důvodu možnosti pružnějšího zajištění předfinancování rozpočtových potřeb vlády existuje zájem na tom, aby ustanovení § 26 odst. 4 ZoDluh nabylo účinnosti co nejdříve. Ve vztahu k novele exekučního řádu se navrhuje účinnost odložená o 12 měsíců, aby se subjekty mohly nové úpravě přizpůsobit a upravit své informační systémy.

V Praze dne 24. srpna 2020

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v.r.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí:⁠‌‌‌‌‌‌‌‌‌‌‌‌‌⁠

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v.r.

Důvodová zpráva k Vl.n.z. v souv. s rozvojem kapitálového trhu - EU

1. V položce 65 bodě 9 písmeno d) zní:

2. V položce 65 bodě 9 písm. f) se částka „2 000

3. V položce 65 bodě 9 písmeno i) zní:

4. V položce 65 se na konci bodu 11 doplňuje písmeno l), které zní:

5. V položce 65 se nadpis „Poznámka“ nahrazuje nadpisem „Poznámky“.

6. V položce 65 se dosavadní text označuje jako poznámka 1 a doplňuje se poznámka 2, která zní:

7. V položce 66 bodě 9 písm. q) se částka „5 000

Přechodné ustanovení

Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

Přechodné ustanovení

Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření

1. V § 94 se doplňuje odstavec 3, který zní:

2. V části sedmé se za hlavu

Alternativní účastnický fond

Skladba majetku v alternativním účastnickém fondu

Investování alternativního účastnického fondu do cenných papírů kolektivního

investování

3. V § 115 odst. 4 se slova „reálnou hodnotou“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví“.

4. V § 115 se odstavec 5 zrušuje.

6. V § 170 odst. 1 se text „§ 115 odst. 5,“ zrušuje.

8. § 190 zní:

9. V § 191 odst. 3 větě první se slova „s penzijní společností, která tento transformovaný fond obhospodařuje“ zrušují.

10. V § 191 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nelze převést prostředky z účastnického fondu do transformovaného fondu.“.

12. V § 193 se odstavec 4 zrušuje.

Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech

5. V § 11 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

6. V § 15 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:

7. V nadpisech § 21 a § 48 se slovo „vybavení“ nahrazuje slovem „zdroje“.

8. V § 21 odst. 1, § 48 odst. 1 a v § 517 odst. 1 se slovo „vybavení“ nahrazuje slovem „zdroje“.

9. V § 38 odst. 1 písmeno s) zní:

10. V § 38 odst. 1 se za písmeno s) vkládá nové písmeno t), které zní:

11. V § 38 odst. 1 písm. u) se text „s)“ nahrazuje textem „t)“.

12. V § 38 se odstavec 2 zrušuje.

13. V § 39 odst. 2 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

14. V § 39 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

15. V § 39 odstavce 3 a 4 znějí:

16. V § 39 odst. 5 větě druhé se text „2 písm. b)“ nahrazuje textem „1 písm. t)“.

17. V § 71 odst. 1 písm. b) se slova „a ostatní majetek fondu kolektivního investování, jehož“ nahrazují slovem „, jejichž“.

18. V § 83 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a fond kvalifikovaných investorů podle § 96 písm. a) a b) nemusí mít depozitáře“.

19. § 112 se včetně nadpisu zrušuje.

22. V části šesté hlavě

Zvláštní ustanovení o akciové společnosti

23. V § 170 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

24. Za § 187 se vkládá nový § 187a, který včetně nadpisu zní:

Zásada rovného zacházení

25. V § 193 odst. 2 písm. c) se slovo „neinvestuje“ nahrazuje slovy „není uveden v písmeni d), nebo jde-li o speciální fond, který investuje“.

27. V § 193 se doplňuje odstavec 6, který zní:

28. Za § 193 se vkládá nový § 193a, který včetně nadpisu zní:

Vydávání účastnických cenných papírů investičního fondu s právní osobností

29. § 196 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní:

30. V části osmé se na konci hlavy

Možnost užívat zkratku „SICAR“

31. V § 295a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a § 325a“.

32. V § 315 odst. 1 větě druhé se text „e)“ nahrazuje textem „d)“.

34. V § 325a se slova „ode dne, kdy je tento fond zapsán v seznamu vedeném

35. V § 362a odst. 1 větě první se slova „(dále jen „převod jmění“)“ zrušují.

36. V § 376 se doplňuje odstavec 3, který zní:

37. V § 381 odst. 1 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní:

38. V části jedenácté hlavě

Převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu

Přípustnost převodu jmění

Projekt převodu jmění

Povolení České národní banky

Řízení o žádosti o povolení převodu jmění

Zápis do obchodního rejstříku

Povinnosti po právních účincích převodu jmění

39. § 434 včetně nadpisu zní:

Povinnost sestavit účetní závěrku

40. V § 467 se doplňuje odstavec 6, který zní:

41. V § 479 odst. 1 písmeno f) zní:

42. V § 482 písmeno f) zní:

43. V § 482 se na konci písmene g) čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno h) se zrušuje.

44. V § 483 odst. 1 se slova „, 480 nebo § 481“ nahrazují slovy „až 482“.

45. V § 485 odst. 1 písm. c) bodech 5 a 6 se slova „s rozlišením, zda je jejich obhospodařovatel oprávněn přesáhnout rozhodný limit,“ zrušují.

46. V § 485 odst. 1 písm. c) se na konci bodu 10 čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno d)

47. § 487 zní:

48. V § 506a odst. 1 písmeno a) zní:

49. V § 506a odst. 2 písm. b) se slova „zániku podílového fondu nebo“ zrušují.

50. V § 506b se doplňuje odstavec 3, který zní: