Novela z. o poskytování dávek osobám se zdravot. postižením

1. Zhodnocení platného právního stavu, důvod předložení navrhované právní úpravy a cíle navrhovaných změn

Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku, jestliže jde o občana se zdravotním postižením (s postižením pohyblivosti nebo orientace). Jedná se o občany, kteří mají nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ nebo „ZTP/P“ přiznaný podle předpisů účinných od 1. ledna 2014 a kteří se opakovaně (v kalendářním měsíci) za úhradu dopravují nebo jsou dopravovány. Současně se musí jednat o osoby, kterým nejsou poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče. Splnění podmínky opakovaného dopravování za úhradu prokazuje žadatel o příspěvek čestným prohlášením.

Z důvodů hodných zvláštního zřetele může být příspěvek na mob ilitu přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby, pokud splňuje všechny ostatní zákonné podmínky. Splnění podmínky opakovaného dopravování je třeba v těchto případech věrohodně doložit a prokázat, nestačí čestné prohlášení. Řízení o přiznání příspěvku na mobilitu se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce v místě trvalého pobytu žadatele o příspěvek. Příspěvek na mobilitu v současné podobě existuje od 1. 1. 2012, když nahradil příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na individuální dopravu, které byly do té doby vypláceny jednou ročně. Příspěvek na provoz motorového vozidla činil pro držitele průkazu ZTP 6 000 Kč ročně (500 Kč měsíčně) a pro držitele průkazu ZTP/P pak 9 900 Kč ročně (825 Kč měsíčně). Příspěvek na individuální dopravu pak dosahoval výše 6 500 Kč ročně (tedy v průměru 541,66 Kč měsíčně). Zejména pro držitele průkazu ZTP/P byla tedy změna nastavení tohoto příspěvku velmi markantní a velmi negativní a jeho současná výše se ani zdaleka neblíží jeho tehdejší úrovni. To je třeba změnit. Předkladatelé navrhují (padesátiprocentní) zvýšení tzv. příspěvku na mobilitu z dosavadních 550 Kč měsíčně na 825 Kč měsíčně. Tento příspěvek byl zvyšován naposledy k 1. 1. 2018, tedy před více než čtyřmi lety. Od té doby došlo jak k významnému nárůstu cen jízdného ve veřejné dopravě, zejména té meziměstské, autobusové i vlakové, nad rámec běžné průměrné inflace, a rovněž tak došlo i nárůstu cen pohonných hmot a dalších nákladů spojených s individuální automobilovou dopravou. A došlo též i k výraznému růstu dalších nezastupitelných životních nákladů zdravotně postižených občanů, včetně nákladů na zajištění (pro ně nezbytných) sociálních služeb, léků, zdravotních pomůcek apod. Současně jsou v některých krajích České republiky rušeny speciální krajské slevy na veřejnou dopravu. Zvýšení příspěvku na mobilitu je tedy jednou z cest, jak tento růst nákladů našim zdravotně postiženým občanům alespoň částečně určitým způsobem kompenzovat. I s ohledem na to, že doprava - ve smyslu nutné mobility - je pro tyto osoby naprostou (často každodenní) nezbytností – spojenou s cestou do zaměstnání, k lékaři, na úřady apod.

A také s ohledem na to, že tzv. příspěvek na péči pro osoby závislé na pomoci jiných osob (kam mnoho osob se zdravotním postižením resp. s postižením pohyblivosti a orientace spadá) žijící v tzv. domácí péči (nikoli v pobytovém zařízení) je zejména v prvním a druhém stupni závislosti již delší dobu velice nízký a neumožňuje jeho příjemcům - při rosoucích cenách – pořizovat si nezbytné asistenční služby.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii

Předkládaná právní úprava je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů a respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. Navrhovaná právní úprava rovněž není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Finanční sociální podpora státu směrem ke zdravotně postiženým občanům je v kompetence členských států Evropské unie. Navrhovaná právní úprava, jakožto naprosto transparentní a nediskriminační, je tedy slučitelná s členstvím České republiky v Evropské unii a rovněž tak není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými (právními) zásadami legislativy Evropské unie.

3. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava nijak neporušuje zákonem daný zákaz diskriminace a také nijak nenarušuje principy rovnosti mužů a žen.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí a na podnikatelské prostředí České republiky

Finanční dopad navrhovaného zvýšení příspěvku na mobilitu z 550 na 825 Kč měsíčně na státní rozpočet odhadujeme – dle údajů o počtu osob, kterým je příspěvek na mobilitu pravidelně a dlouhodobě vyplácen, na cca 900 milionů Kč ročně. Předpokládáme tedy v tomto ohledu zvýšení výdajů státního rozpočtu (v příslušné rozpočtové kapitole a položce) o 900 milionů korun ročně oproti současnému stavu. Na rozpočty krajů a obcí nebude mít navrhovaná úprava žádný vliv. Předpokládáme pozitivní dopad navrhované úpravy na podnikatelské prostředí České republiky v tom smyslu, že zvýšení příspěvku na mobilitu posílí koupěschopnou poptávku příslušných osob se zdravotním postižením, a tedy i to, že se z jejich strany zvýší zájem o nákup služeb a zboží v oblasti dopravy – což zase posílí příjmy dodavatelů těchto služeb a zboží.

5. Předpokládané sociální dopady navrhované právní úpravy včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé a osoby se zdravotním postižením

Navrhovaná právní úprava bude mít příznivé sociální dopady, stejně tak příznivé budou dopady navrhovaného opatření pro rodiny osob se zdravotním postižením závislých na zajištění dopravy, jimž se zvýši disponibilní příjmy.

Předládaná úprava tvelmi výrazně finančně pomůže sociálně slabým osobám ,jedná-li se současně o osoby se zdravotním postižením, jimž je – v podobě zvýšení konkrétní sociální dávky – primárně určena.

6. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na životní prostředí

Předkládaná právní úprava nemá žádný vliv na stav životního prostředí v České republice.

7. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní vliv na ochranu soukromí a osobních údajů u žádného ze subjektů, jehož se dotkne.

8. Zhodnocení korupčních rizik navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava nevnáší negativní dopady do oblasti korupčních rizik a ani nezakládá jejich nové možnosti.

9. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na bezpečnost nebo obranu státu

Předkládaná právní úprava nemá žádný vliv na bezpečnost a ochranu státu.