Obecná část
a) zhodnocení platného právního stavu
Dnem 1. července nabyl plné účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
V současné době se jeví jako významný problém rozvoj území obcí ve smyslu nedostatečnosti veřejné infrastruktury, a to jak dopravní, tak i technické infrastruktury a občanského vybavení. V územně plánovací dokumentaci jsou sice navrhovány plochy pro jejich vybudování, kamenem úrazu je však nedostatek finančních prostředků na rozvoj území obcí.
Možnost uzavírání plánovacích smluv upravená v § 130 a násl. nového stavebního zákona sice představuje jeden ze způsobů, jak tuto problematiku řešit, avšak sám o sobě není nástrojem dostatečným. V tomto směru lze tedy hodnotit přechod na právní úpravu obsaženou v novém stavebním zákoně, včetně jeho poslední novely provedené zákonem č. 152/2023 Sb., jako nevyužitou šanci, jak dosáhnout po vzoru vyspělých evropských zemí (Švýcarsko, Německo, Nizozemí ad.) cílů územního plánování pomocí vhodných ekonomických nástrojů.
Vymezení či nevymezení zastavitelné plochy v územně plánovací dokumentaci obcí má zásadní vliv na ceny pozemků v tomto území. Současná právní úprava na tuto situaci v zásadě žádným způsobem nereaguje, tedy neumožňuje využít vysoký potenciál změny cen pozemků v důsledku změn v územně plánovací dokumentaci a vedle nevyužitého potenciálu tím navíc ponechává prostor pro spekulativní jednání a právní nejistotu. Zároveň tím zůstává nenaplněna možnost, jak získat finanční prostředky na rozvoj obcí, vyřešit tím nedostatečnost veřejné infrastruktury, a to jak dopravní, tak i technické infrastruktury a občanského vybavení.
b) odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Hlavním principem je zavedení možnosti upravit obecně závaznou vyhláškou pravidla pro stanovení přiměřeného odvodu za zvýšení nebo snížení hodnoty pozemku při pořizování územně plánovací dokumentace (dále jen „odvod“) za účelem rozvoje území obcí a hlavního města Prahy.
Navrhovaná právní úprava vychází ze skutečnosti, že územně plánovací dokumentace je schvalována v samostatné působnosti obcí, a proto by i pravidla těchto odvodů měla být stanovena v rámci samostatné působnosti formou obecně závazné vyhlášky.
Navrhovaná právní úprava respektuje decentralizaci správy na principu subsidiarity, tedy rozhodovat vždy na té nejnižší možné úrovni. Zároveň respektuje rozdílný charakter obcí v České republice tím, že vydání obecně závazné vyhlášky stanoví toliko jako možnost obce, kterou tato nemusí využít a dále tím, že stanoví pouze minimální požadavky na obsah této vyhlášky. Navrhovaná právní úprava zároveň přispívá ke zvýšení odpovědnosti územně samosprávných celků za svůj rozvoj.
c) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
d) zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a zároveň respektuje též obecné právní zásady práva Evropské unie.
e) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh zákona především odpovídá požadavkům stanoveným čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
f) předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná úprava představuje pozitivní dopad na rozpočty obcí a hlavního města Prahy ve výši cca 2500 Kč za m2 změněné plochy.
g) zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaný zákon nebude mít dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
h) zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaný zákon není spojen s žádnými novými korupčními riziky.
ch) zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Dopady na bezpečnost nebo obranu státu se nepředpokládají.
i) vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvém čtení
S ohledem na návrh účinnosti od 1. ledna 2026 se nenavrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.
Zvláštní část
K části první:
K čl. I:
Odvod za zvýšení nebo snížení hodnoty pozemku při pořizování územně plánovací dokumentace lze stanovit obecně závaznou vyhláškou. Odvod musí být přiměřený a v zásadě by neměl přesáhnout 50 % z rozdílu mezi novou a původní hodnotou pozemku.
Možnost nahradit úhradu odvodu uzavřením plánovací smlouvy je stanovena, jelikož mohou nastat situace, kdy bude uzavření plánovací smlouvy lépe odpovídat konkrétní situaci a potřebám a požadavkům stran.
K části druhé:
K čl. II:
Navržená právní úprava nabude účinnosti dnem 1. ledna 2026. Adresátům dává dostatečný časový prostor k adaptaci na tuto právní úpravu, případně též k přípravě pravidel pro stavení odvodů ve formě obecně závazných vyhlášek obcí.
V Praze dne Mgr. Petra Pecková hejtmanka Středočeského kraje