Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
1.1. Obecně k důvodům návrhu
Ústavní soud České republiky přijal 24. dubna 2024 nález sp. zn. Pl. ÚS 52/23, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 144/2024 Sb. (dále jen „nález ÚS“). Tímto nálezem Ústavní soud zrušil ustanovení § 29 odst. 1, věta první, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a ustanovení § 21 odst. 1, věta první, zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSZS“); obojí k 30. červnu 2025. Obě zrušená ustanovení shledal Ústavní soud protiústavními kvůli požadavku na sterilizaci (respektive znemožnění reprodukční funkce) při změně pohlaví.
Zrušená ustanovení § 29 odst. 1 věta první OZ a ustanovení § 21 odst. 1 věta první ZSZS jsou podle Ústavního soudu protiústavní pro rozpor se základním právem lidí usilujících o změnu pohlaví na ochranu jejich tělesné integrity a osobní autonomie i jejich lidské důstojnosti, a to podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) ve spojení s čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 1 odst. 1 LZPS. Podle Ústavního soudu jsou zákonné podmínky (statusové) změny pohlaví protiústavní především proto, že vynucují chirurgickou změnu pohlavních orgánů a sterilizaci vždy po všech lidech, kteří si přejí změnit „statusově“ (tj. úředně – nikoliv chirurgicky) své pohlaví. Podle Ústavního soudu zákon nakládá s člověkem jako s objektem, nikoliv jako se subjektem práva.
Z argumentace Ústavního soudu vyplývá, že za protiústavní shledává jak to, že je nutné vyžadovat pro účely statusové (tj. úřední, nikoliv chirurgické) změny pohlaví operaci; ale rovněž shledává za protiústavní povinnou sterilizaci (v jakékoliv své podobě, není-li samotným pacientem preferována) vyžadovanou jako podmínku ke změně pohlaví – obě tyto kategorie, byť i samostatně, jsou podle Ústavního soudu protiústavní.
Podle Ústavního soudu totiž není možné po osobě, která si chce změnit pohlaví, vyžadovat „provedení invazivního a nevratného chirurgického zákroku, který je zároveň rizikový a ohrožuje zdraví dotčených osob“ (cit. dle: nález ÚS, bod 87). Avšak v případě, že si pacient operaci přeje, pak může být provedena, stejně tak může být provedena sterilizace na vyžádání pacienta. Proto Ústavní soud uvádí, že „[p]odmiňovat státem rozeznávanou změnu pohlaví člověka požadavkem na porušení funkce plodnosti, aniž by si to konkrétní člověk přál, není s ohledem na závažnost takového zásahu ústavně akceptovatelné“ (cit. dle: nález ÚS, bod 91).
Jinými slovy, protiústavnost současné úpravy spočívá v tom, že pro změnu pohlaví (byť by taková změna byla pouze statusová) je vyžadována (1) přeměna pohlavních orgánů (tedy operace) a/nebo (2) sterilizace. Podle Ústavního soudu je ústavně konformní vyžadovat pro statusovou změnu pohlaví některé podmínky (viz níže), avšak není ústavně konformní pro změnu pohlaví vyžadovat jako podmínku operaci a sterilizaci, pokud si je člověk nepřeje. Změna pohlaví tak musí spočívat i v možnosti změnit pohlaví pouze „statusově“, tak, aby pacient nemusel podstupovat žádný invazivní zásah.
Ústavní soud připouští, že zákon může klást určité požadavky na statusovou změnu pohlaví pro zajištění právní jistoty a stability. Zrušená ustanovení však zjevně překročila únosnou hranici pro takové požadavky. Podle Ústavního soudu není vyloučeno uvažovat o stanovení jiných podmínek pro statusovou změnu pohlaví tak, aby změna pohlaví nebyla svévolně zneužívána. Takovými podmínkami by mohl být například tzv. real-life test (spočívající v ověření schopnosti žít v opačné pohlavní roli), který se dnes vyžaduje pro chirurgickou změnu pohlaví, časový test (spočívající v prokázání toho, že osoba, která si chce změnit pohlaví, dlouhodobě trpí nesouladem mezi duševním a fyzickým pohlavím) nebo posudek (jeden nebo více) specializovaných odborníků (sexuologů či psychiatrů, popřípadě psychologů). Nastavení podmínek však nesmí sloužit k tomu, aby byl proces změny pohlaví nepřiměřeně ztížen; to by bylo právě s ohledem na argumentaci Ústavního soudu protiústavní.
Ústavní soud ve svém nálezu uložil zákonodárci přijmout ústavně konformní úpravu. V případě, že k 1. červenci 2025 nebude zrušená úprava nahrazena úpravou jinou, bude se postup změny pohlaví řídit pouze zbylými ustanoveními příslušných zákonů. V takovém případě bude třeba vykládat tato ustanovení ústavně konformním výkladem tak, že pravděpodobně bude možné změnit pohlaví pouze na základě určitého lékařského potvrzení.
1.2. Popis navrhovaného řešení
Ke změně pohlaví bude docházet na základě osobního prohlášení trans osoby před matričním úřadem, kdy dnem rozhodným pro změnu pohlaví bude zápis do matriční knihy provedený matričním úřadem. Změna pohlaví tak bude nastávat výhradně „statusově“, tj. nikoliv ve vztahu k provedení fyzických zásahů do tělesné integrity. Prohlášení je projevem vůle osoby o její identitě v souladu s jejím osobním přesvědčením sledující právní uznání této identity. Tím však není dotčeno splnění navrhovaných podmínek spočívajících mj. v lékařském posouzení.
Prvním navrhovaným úředním krokem je prohlášení o probíhajícím procesu změny pohlaví učiněné před matričním úřadem. Toto prohlášení může osoba učinit až tehdy, kdy již započala proces u odborného lékaře, neboť jeho potvrzení trvalého nesouladu má být podkladem pro učinění prohlášení. Požadavek diagnózy genderové identity se navrhuje, aby bylo (v možné míře) náležitě osvědčeno, že osoba má poruchu genderové identity (a její obtíže nejsou např. důsledkem jiné poruchy). Lékař, který potvrzení o diagnóze poruchy genderové identity vydá, jej nebude zasílat příslušnému matričnímu úřadu, ale předá jej dotčené trans osobě, která následně může či nemusí přistoupit k učinění prohlášení o probíhajícím procesu změny pohlaví před matričním úřadem. Po učinění prohlášení podloženého podklady vydá matriční úřad osvědčení.
Následně může dotčená osoba požádat ministerstvo zdravotnictví o vydání stanoviska odborné komise, které slouží jako podklad pro provedení dodatečného zápisu o změně pohlaví do matriční knihy. K této žádosti musí předložit mj. celkem čtyři souhlasná stanoviska odborných lékařů o trvalém nesouladu mezi dušením a tělesným pohlavím; dvě z nich musí být vydána před učiněním prohlášení o probíhajícím procesu změny pohlaví a dvě z nich po učinění tohoto prohlášení. Proto se k žádosti přikládá i osvědčení o učinění výše uvedeného prohlášení před matričním úřadem. Nakonec se také přikládá čestné prohlášení o podstoupení hormonální léčby, případně čestné prohlášení o tom, že hormonální léčba nemohla být podstoupena.
Odborná komise poučí pacienta o tom, jaké důsledky změna pohlaví má. Pro vydání souhlasného stanoviska posoudí, zdali byly všechny podmínky splněny. Pokud ano, vydá souhlasné stanovisko.
Toto souhlasné stanovisko pak slouží jako podklad pro učinění prohlášení o změně pohlaví před matričním úřadem, který jej dodatečným záznamem do matriční knihy zanese.
Mezi okamžikem učinění prohlášení o probíhajícím procesu změny pohlaví a prohlášení o změně pohlaví je možné požádat o změnu jména a příjmení na neutrální jméno a příjmení. Po provedené změně pohlaví je možné žádat o změnu jména a příjmení odpovídající pohlaví, které je nově do matriční knihy zapsáno. Pokud tato změna nebude provedena, oznámí tuto skutečnost matriční úřad soudu, který rozhodne o změně jména a příjmení podle nově navrhované úpravy v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“).
2. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Těžiště právní úpravy změny pohlaví v českém právním řádu je ve třech právních předpisech – v OZ, v zákoně č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o matrikách“), a v ZSZS. S nabytím účinnosti derogačního výroku v nálezu ÚS zbyde dosavadní právní úprava v OZ a v ZSZS bez požadavku na sterilizaci. Tento stav však není žádoucí, protože to činí úpravu nepřehlednou, což ve svém nálezu podotýká i Ústavní soud, který proto zákonodárci uložil přijetí nové právní úpravy. Nová právní úprava je tak žádoucí i z důvodu naplnění principu právní jistoty.
Vedle toho se navrhuje změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že se navrhuje proporcionálně zpoplatnit provedení dodatečného záznamu o změně pohlaví v matriční knize. K tomu se ještě navrhuje změna z. ř. s. v rozsahu, ve kterém se zhojí mezera plynoucí ze současné právní úpravy stran nemožnosti ingerence soudu při změně jména a příjmení, byť zákon o matrikách dnes tuto ingerenci předpokládá.
Podle účinné právní úpravy se na trans osobu, jejíž skutečné pohlaví není právně uznáno bez podstoupení příslušných chirurgických zákroků, stále z hlediska práva nahlíží jako na osobu pohlaví, kterým se necítí být. To mimo jiné znamená, že ani doklady trans osoby neodpovídají pohlaví, ve kterém osoba vystupuje, a trans osoba je tak v běžném životě vystavována nepříjemným situacím, kdy má předložit své doklady, ale údaje jako je jméno, příjmení, pohlaví a rodné číslo, které jsou v těchto dokladech uvedeny, zpravidla neodpovídají vzhledu, chování a obecně sociální roli dané osoby. Na základě toho může docházet k situacím, kdy bude trans osoba na základě tohoto nesouladu diskriminována, například při přijetí do zaměstnání, v komunikaci se správními orgány apod. Nově navrhovaná právní úprava tuto diskriminaci odstraňuje. Rovnost žen a mužů není návrhem dotčena.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Navrhovaná právní úprava vychází ze závěrů, které předložil ve svém nálezu Ústavní soud. Především se tak respektuje článek 7 LZPS, podle nějž je zaručena nedotknutelnost osoby a jejího soukromí a dále je stanoveno, že nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Tomuto požadavku je učiněno za dost tím, že se již nově nevyžaduje zásah do integrity člověka, který chce změnit pohlaví.
Článek 10 LZPS pak stanoví, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost a na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Článek 1 LZPS stanoví, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Článek 3 LZPS stanoví, že základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví. Z návrhu plyne, že se ke všem lidem musí přistupovat stejně bez rozdílu jejich pohlaví; navíc se zaručuje ochrana, která se vztahuje k jejich fyzickému pohlaví, nikoliv k jejich pohlaví zapsanému, což je významné především v souvislosti se zdravotním pojištěním a s ochranou v pracovněprávních vztazích.
Požadavek na splnění podmínek před vlastní změnou pohlaví vychází ze závěrů, které poskytl Ústavní soud ve svém nálezu a některé z nich, které jsou v něm zmíněny, tento návrh zakotvuje.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je v souladu s právem Evropské unie.
Navrhovaná právní úprava souvisí s Listinou základních práv EU, konkrétně s jejím čl. 1 (lidská důstojnost), čl. 3 (právo na nedotknutelnost lidské osobnosti), čl. 4 (zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu), čl. 7 (respektování soukromého a rodinného života), čl. 20 (rovnost před zákonem), čl. 21 (zákaz diskriminace) a čl. 35 (ochrana zdraví). Tématice podpory trans osob se věnují taktéž dokumenty Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA).1
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv.
Česká republika je členem Rady Evropy a smluvní stranou Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“), který dle Úmluvy vznikl k zajištění plnění závazků z této Úmluvy, ve svém rozsudku ze dne 6. dubna 2017 ve věcech č. 79885/12, 54271/13 a 52596/13 - A. P., Garçon a Nicot proti Francii, rozhodl, že úřední změnu pohlaví nelze podmiňovat podstoupením chirurgického zákroku či provedením sterilizace, a zakazuje i jiné zásahy do tělesné integrity člověka. ESLP shledal, že takové podmiňování úřední změny pohlaví je v rozporu s článkem 8 Úmluvy, který zakotvuje právo na respektování soukromého a rodinného života.
Navrhovaná právní úprava tyto závěry respektuje, a proto směřuje k tomu, aby ke změně pohlaví docházelo výhradně na základě splnění podmínek, které nevedou k zásahu do tělesné integrity. Byť česká právní úprava byla zákazem sterilizace vyplývajícím z nálezu ÚS uvedena do souladu se závazky České republiky pro ni vyplývajícími z Úmluvy, právní nejistota, která přetrvává po derogačním zásahu, by tento soulad mohla ohrozit. Proto se navrhuje postup stanovit jednoznačně, byť s nutností splněných podmínek.
V rámci Rady Evropy navrhovaná právní úprava souvisí také s Evropskou sociální chartou, konkrétně s jejím čl. 11 (právo na ochranu zdraví). V současné době je vedeno řízení o kolektivní stížnosti proti České republice u Evropského výboru pro sociální práva, dle které Česká republika porušuje čl. 11 Evropské sociální charty tím, že pro právní uznání změny pohlaví stanoví podmínku sterilizace.
Navrhovaná právní úprava dále souvisí s Všeobecnou deklarací lidských práv, konkrétně s čl. 1 a 2 (svoboda a rovnost všech lidí před zákonem), čl. 5 (zákaz mučení, krutého a nelidského zacházení), čl. 7 (rovnost před zákonem a zákaz diskriminace), a čl. 12 (ochrana soukromého a rodinného života), s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, konkrétně s čl. 7 (zákaz mučení, krutého nebo nelidského zacházení), čl. 17 (ochrana soukromého a rodinného života), čl. 24 a 25 (zákaz diskriminace), dále s Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech, konkrétně s čl. 12 (ochrana fyzického a duševního zdraví), s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, konkrétně s čl. 5 (rovnost a nediskriminace), čl. 15 (ochrana proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání), čl. 17 (ochrana osobní integrity), čl. 22 (respektování soukromí), čl. 25 (zdraví), a s Úmluvou o právech dítěte, konkrétně s čl. 2 (zákaz diskriminace dětí), čl. 16 (ochrana soukromého a rodinného života dítěte), čl. 23 (ochrana dětí s duševním nebo zdravotním postižením), čl. 24 (ochrana zdraví dítěte), a s čl. 37 (zákaz krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení s dítětem).
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Finanční dopady lze očekávat pouze v oblasti zdravotního pojištění v souvislosti s podmínkou získání čtyř souhlasných stanovisek odborných lékařů, které budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
I přes to, že návrh počítá s úřední změnou pohlaví na základě osobního prohlášení trans osoby před matričním úřadem, kterými jsou podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o matrikách obecní úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady, vzhledem k nízkému počtu trans osob se nedají očekávat zvýšené dopady na činnost matričních úřadů.
Kromě těchto nákladů se další finanční dopady na státní a jiné veřejné rozpočty nedají očekávat.
7. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by se vztahovalo k bezpečnosti nebo obraně státu. Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu.
Zvláštní část
K části první (změna občanského zákoníku)
K článku I bodu 1 a 2
Navrhuje se stanovit, za jakých podmínek je možné změnit pohlaví. Podmínku věku osmnácti let stanoví přímo OZ; stejně tak stanoví, že je možné změnit pohlaví jednoho člověka během jeho života nanejvýše dvakrát – to znamená jednou změnit na druhé pohlaví a pak se takto umožňuje změnit pohlaví zpět na pohlaví původní. Pro samotný postup se OZ odkazuje na právní úpravu v jiných právních předpisech, konkrétně se jedná o nově navrhovanou úpravu v ZSZS a zákoně o matrikách.
Nově se stanoví, že změna pohlaví nastává zápisem do matriční knihy. Změna pohlaví je tak svázána s tímto okamžikem, který je sám podmíněn úpravou podle ZSZS a zákona o matrikách, ale není vázána na provedení chirurgických či dalších invazivních zákroků, které Ústavní soud shledal protiústavními. Tato změna pohlaví, byť jde o zásah do osobnosti člověka, je nesouměřitelně méně invazivní než požadavek na chirurgický zákrok a sterilizaci.
K článku I bodu 3
Dosavadní právní úprava vychází z toho, že právní pohlaví je vždy v souladu s tělesným pohlavím. Je-li pak tělesné pohlaví měněno (z důvodu nesouladu s psychickým pohlavím), činí se to takovým způsobem, aby člověk nemohl dále působit právní následky příslušné výhradně jeho původnímu tělesnému pohlaví (např. být matkou, rodit, čerpat mateřskou atd., respektive být otcem, popírat otcovství atd.).
Navrhované ustanovení odráží principy nové právní úpravy. Nově je třeba legislativně reagovat na případy osob s různým duševním a tělesným pohlavím. Navrhované ustanovení představuje základní ustanovení (ve spojení s navrhovaným § 23a ZSZS), jehož smyslem je ošetřit případy, kdy právní řád spojuje určité následky s tělesným pohlavím. Tak kupříkladu porodí-li dítě osoba, jež změnila pohlaví z ženy na muže, bude tím založeno její rodičovství k dítěti. Z hlediska dosavadní matriční praxe by pak mělo platit, že v knize narození a na rodném listu dítěte bude tato osoba uvedena jako matka dítěte. Na danou osobu by se rovněž nadále měla uplatnit kupříkladu ustanovení zákoníku práce vztahující se na těhotné zaměstnankyně, právní úprava nároku na peněžitou pomoc v mateřství, privilegovaná skutková podstata vztahující se na vraždu novorozeného dítěte matkou atd.
K části druhé (změna zákona o matrikách)
K článku II bodu 1
Toto ustanovení nově navrhovaného § 17a upravuje proces změny pohlaví pro jeho zápis do matriční knihy.
V odstavci 1 se opakuje požadavek na dovršení osmnácti let věku. Na rozdíl od úpravy v navrhovaném § 29 odst. 1 OZ se váže k okamžiku učinění prohlášení o probíhajícím procesu změny pohlaví před matričním úřadem, což je úřední krok vedoucí k provedení změny pohlaví zápisem do matriční knihy. Nově má být dále vyžadováno předložení potvrzení o trvalém nesouladu mezi duševním a zapsaným pohlavím. Tato formulace „nesoulad mezi duševním a zapsaným pohlavím“ je zvolena proto, že navrhovaný § 29 odst. 1 OZ umožňuje druhou změnu pohlaví, a tak zapsané pohlaví nemusí nutně odpovídat pohlaví „tělesnému“. Potvrzení o tom, že je u osoby trvalý nesoulad mezi duševním a zapsaným pohlavím, vydává lékař se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie a se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru psychiatrie. Jinými slovy, trvalý nesoulad musí potvrdit lékař, resp. lékaři s těmito specializacemi. Jedná se o výčet kumulativní, nikoliv alternativní. Vydání tohoto potvrzení není legislativně upraveno a řídí se odbornými postupy.
V odstavci 2 se upravuje provedení dodatečného záznamu o změně pohlaví do matriční knihy. K provedení zápisu se přistupuje na základě osobního prohlášení osoby, která žádá o změnu pohlaví. Tím není dotčena možnost zastoupení opatrovníkem. Matriční úřad provede dodatečný záznam, pokud osoba, která učiní prohlášení, k němu připojí souhlasné stanovisko odborné komise, které upravuje nově navrhovaná úprava v ZSZS.
Odstavec 3 stanoví matričnímu úřadu omezení pro provedení dodatečného záznamu o změně pohlaví, který může být proveden až po uplynutí doby jednoho roku od chvíle, kdy osoba, která o provedení zápisu žádá, učinila prohlášení o probíhajícím procesu změny pohlaví.
Odstavec 4 ukládá matričnímu úřadu vydat osvědčení o učinění prohlášení o probíhajícím procesu změny pohlaví, které je nově vyžadováno jako podklad pro udělení souhlasného stanoviska odborné komise podle nově navrhovaného § 23 odst. 2 písm. a) ZSZS, tak, aby mohlo být potvrzeno, že k tomuto prohlášení došlo.
K článku II bodům 2 až 6
Z dosavadní právní úpravy se přebírá možnost změny jména a příjmení v době postupování procesu změny pohlaví na neutrální jméno a příjmení a po změně pohlaví na jméno a příjmení odpovídající nově zapsanému pohlaví. Nově je však odlišně upraven okamžik, k němuž je možné provedení změny jména a příjmení vázat, a to v souvislosti se změnou koncepce změny pohlaví.
Nově tak bude možné žádat o změnu jména a příjmení na neutrální současně s učiněním prohlášení o probíhajícím procesu změny pohlaví, nebo kdykoliv po něm, až do okamžiku provedení dodatečného záznamu o změně pohlaví do matriční knihy. Změna jména a příjmení na neutrální není zákonem vyžadována.
Po provedení dodatečného záznamu o změně pohlaví však ke změně jména a příjmení dojít musí; a to buď na základě prohlášení osoby, jejíž pohlaví bylo takto změněno, anebo v případě absence takového prohlášení, na základě rozhodnutí soudu.
Nově se vypouští požadavek na přílohu prohlášení, neboť tyto požadavky jsou komplexně obsaženy přímo v podmínkách pro učinění prohlášení o probíhajícím procesu změny pohlaví a prohlášení o změně pohlaví.
K článku II bodu 7
Vzhledem k tomu, že ke změně pohlaví nebude nově docházet na základě potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, byla úprava o stanovení jeho vzoru prováděcím předpisem ministerstva vnitra vypuštěna.
K části třetí (změna o specifických zdravotních službách)
Nahrazuje se celý díl 4 hlavy II ZSZS, který upravuje proces změny pohlaví v rozsahu vydání souhlasného stanoviska odborné komise, které je vyžadováno pro provedení dodatečného záznamu o změně pohlaví do matriční knihy (nově navrhovaný § 17a odst. 2 zákona o matrikách).
K článku III, k navrhovanému § 21
Toto ustanovení stanovuje rozsah úpravy procesu změny pohlaví z pohledu ZSZS. Jedná se o otázky spojené s posuzováním trvalého nesouladu mezi psychickým a tělesným pohlavím. V návaznosti na úpravu nově navrhovaného § 17a odst. 1 zákona o matrikách je upraveno, kteří lékaři posuzují trvalý nesoulad mezi psychickým a tělesným pohlavím podle odborných postupů.
K článku III, k navrhovanému § 22
Toto ustanovení upravuje složení odborné komise, kterou ustavuje ministerstvo zdravotnictví. Její složení vychází z dosavadní právní úpravy s tím rozdílem, že nově se navrhuje vynechat ty členy odborné komise, kteří původně posuzovali možnost provedení sterilizace a fyzické změny pohlaví. Vzhledem k tomu, že se opouští koncepce operační změny pohlaví mající vliv na statusovou změnu pohlaví, s čímž se pojí odlišná role odborné komise, než byla doposud, nejsou tito odborníci v odborné komisi nutní. Tímto není vyloučeno, že pacient může žádat o provedení fyzických změn různého charakteru; tyto ovšem již nesouvisí s provedením změny pohlaví a provádí se běžnými odbornými postupy.
Z důvodu možného střetu zájmů se navrhuje stanovit, že členem v této odborné komisi nemůže být lékař, který posuzoval trvalý nesoulad psychického a tělesného pohlaví.
K článku III, k navrhovanému § 23
Navrhovaný § 23 ZSZS upravuje podmínky a vydání souhlasného stanoviska odborné komise. Žádost o vydání souhlasného stanoviska odborné komise se podává ministerstvu zdravotnictví. K této žádosti je třeba připojit přílohy, které jsou uvedeny v odstavci 2. Kromě jiného je k vydání souhlasného stanoviska odborné komise třeba předložení souhlasných stanovisek lékařů vydaných před učiněním prohlášení o probíhajícím procesu změny pohlaví před matričním úřadem podle § 17a odst. 1 zákona o matrikách, která zpravidla budou sloužit jako poklad pro učinění tohoto prohlášení, byť se může jednat o souhlasná stanoviska odlišná, a další souhlasné posudky, které byly provedeny až po učinění tohoto prohlášení. Vedle toho se dále navrhuje požadovat i čestné prohlášení pacienta o podstoupení hormonální léčby, doporučené a provedené na základě odborných lékařských postupů. V případě, že tato hormonální léčba nemohla být z různých důvodů uskutečněna, připojí se o tomto taktéž čestné prohlášení.
Pokud se jedná o pacienta, který je v tomto smyslu omezen na svéprávnosti, je k žádosti dále připojen souhlas opatrovníka a souhlas soudu vydaný v režimu § 483 OZ.
Pacient, příp. i opatrovník pacienta mohou být přítomni jednání komise, k němuž jsou i přizváni. Účelem tohoto jednání je mj. podání informace pacientovi, a případně jeho opatrovníkovi, o následcích změny pohlaví. Těmito následky se nově nemyslí následky spojené se sterilizací a zásahem do tělesné integrity. Komise musí ověřit, zdali pacient, a případně jeho opatrovník, této informaci porozuměl. Navíc ověří, zdali pacient ke změně pohlaví přistupuje ze své vůle a na základě svého rozhodnutí. V případě pacienta s omezenou svéprávností to komise zjišťuje v míře možné podle daných okolností. Tyto informace jsou i součástí spisové dokumentace.
Navrhuje se, aby výsledkem jednání komise bylo písemné stanovisko. Pro vydání souhlasného stanoviska odborná komise zhodnotí, zdali byla předložena veškerá dokumentace vyžadovaná navrhovanou úpravou v § 23 ZSZS a zda byla tato dokumentace vydána v souladu s nově navrhovanou úpravou. Odborná komise tak bude zjišťovat, zdali byla vydána všechna souhlasná stanoviska odborných lékařů a zdali tak bylo učiněno v zákonem vyžadovaném odstupu svázaném s okamžikem učinění prohlášení o probíhajícím procesu změny pohlaví před matričním úřadem podle nově navrhovaného § 17a odst. 1 zákona o matrikách. Navíc zjistí, zdali byla provedena hormonální léčba, pokud to zdravotní stav pacienta dovoluje, resp. pokud tak doporučil ošetřující lékař na základě odborných postupů.
Nakonec se navrhuje stanovit podzákonným právním předpisem vzor stanoviska odborné komise, které bude sloužit pro provedení dodatečného záznamu do matriční knihy tak, aby bylo možné toto provést na základě jednotného vzoru.
K článku III, k navrhovanému § 23a
Obdobně k nově navrhovanému § 3020a OZ se navrhuje stanovit, že i v případě poskytování zdravotních služeb a jejich úhrady z veřejného zdravotního pojištění, se u osob, které si změnily pohlaví, bude postupovat tak, jako by si pohlaví nezměnily. Takto je zajištěno, že osoba, která si změnila pohlaví, může podstupovat lékařská ošetření, která se váží k jejímu fyzickému pohlaví, nikoliv k pohlaví zapsanému, tj. statusovému.
K části čtvrté (změna o správních poplatcích)
Navrhuje se zpoplatnit zápis dodatečného záznamu o změně pohlaví přiměřeně ve srovnání s ostatními souvisejícími položkami.
K části páté (změna zákona o zvláštních řízeních soudních)
Navrhuje se zavést nové řízení o změně jména fyzické osoby, která podstoupila léčbu pro změnu pohlaví. Jedná se o vyplnění mezery v současné úpravě, která v zákoně o matrikách upravuje postup při nečinnosti fyzické osoby ohledně změny svého jména po ukončení léčby, navazující úprava v procesních předpisech však chybí. Zákon o matrikách v současném ustanovení § 72a odst. 4 stanoví, že pokud fyzická osoba neučiní prohlášení o změně jména ani po ukončení léčby, matriční úřad uvede do knihy narození změnu příjmení fyzické osoby, osobní jméno a případně další jméno však do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu. Dosavadní úprava však žádnou úpravu pro soudní řízení neobsahuje, což vede k otázkám po výběru úpravy aplikovatelné na tyto případy. Věcně se jedná o otázku spadající do nesporného řízení a tudíž do z. ř. s., avšak ten v § 1 odst. 1 stanovuje, že se podle něj projednávají a rozhodují pouze právní věci výslovně v něm stanovené. Pro adresáty právní úpravy tak současná situace přináší nejistotu při výběru aplikovatelné úpravy, kdy vyvstávají otázky výkladu § 1 odst. 1 z. ř. s., případně také vhodnosti použití analogie obecné části z. ř. s. nebo aplikaci ustanovení občanského soudního řádu. Právní řád by adresátům měl přinášet právní jistotu, proto se navrhuje výslovně uvedené řízení o změně jména při změně pohlaví zakotvit.
Uvedené řízení se navrhuje zakotvit do zákona o zvláštních řízeních soudních, který upravuje statusové otázky fyzických osob. Z hlediska systematiky tohoto zákona se pak navrhuje řízení zakotvit do hlavy první zvláštní části. Zákon o zvláštních řízeních soudních v této části kopíruje systematiku OZ, ze stejného principu by měla vycházet i navrhovaná úprava. Navrhuje se proto zakotvit toto řízení upravující náležitosti jména fyzické osoby jako nový díl 3, který předchází dílu upravujícímu řízení o přivolení k zásahu do integrity. Na věci nic nemění ani to, že zákonný podklad pro zahájení a vedení řízení nevychází z ustanovení v OZ, nýbrž zákona o matrikách. Věcně se jedná o úpravu osobního jména, případně i dalšího jména, jehož úprava je obsažena v občanském zákoníku. Zároveň je třeba podotknout, že zákon o zvláštních řízeních soudních již upravuje vícero řízení, jejichž zahájení stanovuje zákon o matrikách, příkladem budiž oddíl 3 v dílu druhém hlavy první upravující řízení o určení data smrti.
Co se týče konkrétní úpravy, stejně jako u ostatních řízení v hlavě první se pro většinu náležitostí řízení navrhuje použít ustanovení obecné části z. ř. s., od které není důvod se až na výjimky odchýlit. Mezi tyto výjimky spadá ustanovení o místní příslušnosti soudu, kterou se navrhuje určit podle sídla matričního úřadu, který podal podnět podle zákona o matrikách. Další speciální úpravy se týkají zahájení řízení, kdy se řízení navrhuje zahájit pouze na základě podnětu matričního úřadu, a také formy meritorního rozhodnutí, kdy se s ohledem na rozhodování o osobním stavu navrhuje rozhodovat rozsudkem.
Soud by při rozhodování o změně jména fyzické osoby měl vycházet především z vyjádření této fyzické osoby. Jméno stanovené ve výroku rozsudku matriční úřad následně zapíše do knihy narození. Pokud by fyzická osoba provedla během řízení prohlášení podle § 72a odst. 2 zákona o matrikách, matriční úřad by takové prohlášení neměl považovat za právně účinné a předat toto prohlášení příslušnému soudu. Po skončení soudního řízení je pak prohlášení třeba považovat za žádost o změnu jména podle § 72 zákona o matrikách.
K části šesté (účinnost)
Účinnost se navrhuje jednak podle pravidel obsažených v ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. Současně se jedná o den, k němuž Ústavní soud stanovil účinnost derogace ustanovení v OZ a ZSZS.
V Praze dne: 14. 1. 2025
Poznámky
1 Being Trans in the EU - Comparative analysis of the EU LGBT survey data. European Union Agency For Fundamental Rights. Dostupné z: http://fra.europa.eu/en/publication/2014/being-trans-eu-comparative-analysis-eu-lgbt-survey-data.