Důvodová zpráva k N.z. o zřízení Vysoké školy kraje Karlovarského - RJ

Karlovarský kraj vznikl v roce 2000 rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský, čímž došlo s určitou obměnou k návratu do podoby Karlovarského kraje z let 1948-1960. Svou rozlohou je druhým nejmenším krajem v Česku a s 295 tisíci obyvateli je nejmenším krajem, který navíc čelí výzvám spojeným s demografickými změnami a úbytkem obyvatelstva. Zásadním problémem Karlovarského kraje je nedostatečný progres v posledních dvou dekádách. Mnohé sociální a ekonomické indikátory se sice mírně zlepšují, ale pomaleji než ve zbytku Česka. Na rozdíl od většiny krajů v Česku Karlovarský kraj nekonverguje směrem k průměru EU a propadá se ve srovnání s jinými kraji. Pro ilustraci několik příkladů změn mezi lety 2001 a 2021: KV kraj má nejnižší procentuální nárůst obyvatel s VŠ vzděláním (z 5,6 na 9,6 %); v pořadí dle výše HDP na obyvatele se propadl z 10. na poslední - 14. příčku mezi kraji; obdobně se propadl z 8. na 14. místo v čistém disponibilním důchodu domácností (zjednodušeně řečeno jde o čisté příjmy). Stejně tak i mzdy a platy v Karlovarském kraji patří mezi ty nižší v Česku. Mediánová mzda byla v roce 2023 v Karlovarském kraji 33 699 Kč, tedy nejnižší vůbec (medián v Česku 38 236 Kč), mediánový plat pak 43 081 v Karlovarském kraji a 44 330 v Česku (Karlovarský kraj patřil k podprůměru, ale nebyl v tomto indikátoru nejhorší). S rostoucím trendem stárnutí populace a odlivem mladých lidí za prací do jiných regionů Česka i do zahraničí se Karlovarský kraj potýká s poklesem počtu obyvatelstva v produktivním věku. Tento demografický trend má dopad na sociální strukturu regionu, ve kterém jsou zapotřebí opatření k podpoře zaměstnanosti, zvýšení kvality života a udržení společenské soudržnosti.

Jedním z klíčových problémů Karlovarského kraje je obecně nízká úroveň vzdělání, která je nejnižší v celém Česku. Špatná vzdělanostní úroveň je historicky zděděná (a dlouhodobě neřešená) společensko-ekonomická situace, způsobená několika desetiletími trvající centrálně podporovanou orientací na těžbu, energetiku a těžký průmysl, tedy obory, které využívaly především méně vzdělanou pracovní sílu. Velkým problémem Karlovarského kraje je vysoký počet žáků, kteří neabsolvují žádný obor na SŠ. Kraj je druhý nejhorší v Česku v počtu žáků, kteří nedokončí ZŠ (5,9 %) a nejhorší v počtu studentů, kteří nedokončují z různých důvodů studia na SŠ (9,7 %). Mezi další problémy ve vzdělávání je například velmi vysoký počet hodin odučených neaprobovanými pedagogy, také nejvyšší mezi kraji v Česku. Některé vzdělávací problémy jsou ovšem úzce spjaty s destabilizující chudobou, nekvalitním bydlením a jinými sociálním problémy. V Karlovarském kraji je v exekuci 13 % osob, což je druhý nejvyšší počet po Ústeckém kraji (14 %). Pro srovnání, v Praze se to týká 6,8 % obyvatel, na Vysočině jen 4,4 %. V Karlovarském kraji je, spolu s Ústeckým krajem, také nejvyšší procento obyvatel v ohrožené a strádající třídě. Celkově lze, i přes konkrétní příklady dobré praxe, vzdělávání v Karlovarském kraji označit jako velmi významnou výzvu do budoucna.⁠​‌‌‌​​‌​‌​​‌‌‌‌​⁠

Karlovarský kraj měl k roku 2021 nejnižší zastoupení osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním v Česku (9,6 %). Tuzemský průměr činil 17,4 %. Z Karlovarského kraje jezdí k roku 2023 prezenčně či distančně studovat VŠ 5 220 osob ve všech stupních, z toho 3 271 v bakalářském stupni. Dlouhodobě stoupá podíl osob, které studují VŠ, stejně tak mezi obyvateli Karlovarského kraje. Od roku 2001 se počet studentů VŠ v Česku zvýšil o 51,7 %, z 203 448 na 308 640. Mezi osobami s trvalým bydlištěm v Karlovarském kraji se za stejné období rovněž zvýšil počet studentů VŠ, v porovnání s Českem, však podstatně méně – o 34,1 %. V Karlovarském kraji je tedy nejnižší procento osob s VŠ vzděláním a zároveň je krajem s nejpomalejším růstem absolutního počtu vysokoškolsky vzdělaných v Česku. Ovlivňujícím faktorem pomalejšího růstu může být i horší dostupnost k VŠ institucím. K roku 2024 nemá v Karlovarském kraji žádná vysoká škola sídlo. Karlovarský kraj nejen že zaostává v počtu osob s VŠ vzděláním (pouze 9,6 % proti 17,4 % v celém Česku), ale zaostává i v počtu studujících VŠ.

Hlavním cílem navrhovaného zákona je založení Vysoké školy kraje Karlovarského jako veřejné vysoké školy, která bude poskytovat profesně orientované bakalářské/magisterské studijní programy. Tyto programy budou reflektovat specifické potřeby Karlovarského kraje a jeho trhu práce. Karlovarský kraj se v dlouhodobém horizontu potýká s nízkou úrovní vzdělanosti obyvatel, což potvrzují i statistické údaje, podle nichž má tento region nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v České republice, a to pouhých 9,6 %. Většina absolventů středních škol odchází za studiem do jiných krajů, přičemž značná část z nich se již do regionu nevrací, což způsobuje odliv mladých a kvalifikovaných lidí.

Navrhovaná právní úprava rovněž reaguje na dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků v Karlovarském kraji, zejména v oblasti veřejných služeb (školství, zdravotnictví), informačních technologií i v technických oborech. Místní zaměstnavatelé dlouhodobě upozorňují na problémy s obsazením pracovních míst, která vyžadují vyšší kvalifikaci a odborné znalosti. Založení vysoké školy orientované na profesní vzdělávání umožní, aby studijní programy byly úzce provázány s konkrétními potřebami zaměstnavatelů v regionu. Vedle toho je nutné zohlednit i populační vývoj, neboť v následujících letech lze očekávat výrazný nárůst počtu absolventů středních škol, přičemž demografické prognózy naznačují, že tato populační vlna dosáhne svého vrcholu kolem roku 2027. Vznik nové veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji tak představuje jedinečnou příležitost, jak tuto situaci efektivně řešit a zároveň přispět k dlouhodobému rozvoji regionu, a to i přesto, že v kraji jsou vyšší odborné školy zdravotní, sociální a cestovního ruchu.

Nezbytnost přijetí navrhované právní úpravy vyplývá z dlouhodobého znevýhodnění Karlovarského kraje v oblasti vzdělávání a jeho negativních dopadů na socioekonomickou situaci v regionu. Absence veřejné vysoké školy v kraji vytváří výrazné nerovnosti v přístupu k vzdělání. Místní studenti musí za terciárním vzděláním dojíždět do jiných regionů, což pro mnohé představuje sociální a ekonomickou bariéru. Z tohoto důvodu se zvyšuje pravděpodobnost, že mladí lidé po absolvování střední a vysoké školy zůstanou mimo Karlovarský kraj, kde později najdou uplatnění na trhu práce. Tento trend nejen oslabuje místní ekonomiku, ale vede také k demografickému úbytku a stárnutí populace.

Navrhovaný zákon má za cíl tuto situaci zásadně změnit tím, že v Karlovarském kraji vytvoří veřejnou vysokou školu, která bude reagovat na konkrétní potřeby regionu. Vysoká škola kraje Karlovarského bude nabízet studijní programy zaměřené na zdravotnictví, balneologii, lázeňství, hotelnictví, cestovní ruch, ekonomii, technické obory či autonomní řízení síť 5G+ a další profesně orientované oblasti, které jsou v kraji dlouhodobě nedostatkové. Založení veřejné vysoké školy bude mít pozitivní dopad nejen na vzdělanostní úroveň obyvatel, ale také na kvalitu pracovního trhu, snížení nezaměstnanosti a ekonomický růst regionu.

Přijetí navrhované právní úpravy je nezbytné rovněž s ohledem na budoucí vývoj v kraji, kde se očekává výrazný nárůst počtu středoškolských absolventů. Navrhovaný zákon také vychází z přesvědčení, že založení veřejné vysoké školy, která bude zaměřena na aplikované a profesní vzdělávání, je nejlepším možným řešením pro Karlovarský kraj. Oproti detašovaným pracovištím stávajících vysokých škol nebo soukromým vysokým školám, které se v minulosti ukázaly jako méně efektivní a dlouhodobě neudržitelné, představuje vznik samostatné instituce stabilní a systémové řešení.

Bez vzniku nové vysoké školy hrozí, že kapacity stávajících vysokých škol v jiných regionech nebudou schopny tento nárůst absorbovat, což by dále prohloubilo vzdělanostní deficit Karlovarského kraje. Navrhovaný zákon je proto klíčovým krokem, který zajistí, že Karlovarský kraj bude schopen čelit současným i budoucím výzvám v oblasti vzdělávání, pracovního trhu a regionálního rozvoje.

K naplnění výše uvedených cílů, tj. rozšířit a zajistit vysokoškolské vzdělávání v Karlovarském kraji je možné zvažovat několik variant řešení.

Silné stránky:

Slabé stránky:

Silné stránky:

Slabé stránky:

Silné stránky:

Slabé stránky:

Dlouhodobě nepříznivá vzdělanostní struktura v Karlovarském kraji s kritickým nedostatkem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva patří mezi základní omezující podmínky rozvoje kraje. Tento stav je zapříčiněn více faktory, ale jednou z klíčových příčin je nedostatečná (v podstatě téměř absentující) nabídka vysokoškolského vzdělávání přímo na území kraje. Tato absence a z ní se odvíjející negativní dopady pro kraj se budou ještě ve větší míře projevovat v nadcházejícím období růstu 19letých maturantů, který bude kulminovat v roce 2027 a bude doznívat dalších deset let.

S ohledem na uvedené varianty se preferuje varianta vzniku samostatné veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji.

Zahájení výuky Vysoké školy kraje Karlovarského se předpokládá nejpozději do 4 let od účinnosti tohoto zákona.

Nároky na státní rozpočet

Finanční nároky lze rozdělit na provozní a investiční.

Provozní náklady

Odhadovaný počet studentů se liší podle roku uvedení všech studijních programů do plynulého provozu. Vysoká škola kraje Karlovarského, po 6 letech provozu, což lze považovat za dobu nutnou k otevření všech potenciálních plánovaných studijních programů, by se realisticky mohla pohybovat v minimální variantě mezi 700 zapsanými studenty či 2 700 zapsanými studenty v maximální variantě (za optimální lze považovat 1 800 zapsaných studentů).

Průměrný normativ na jednoho studenta veřejné vysoké školy (13 veřejných vysokých škol) v roce 2024 je 51 073 Kč. Počet financovaných studentů Vysoké školy Karlovy Vary a koeficient ekonomické náročnosti (KEN) příslušných studijních programů by se finančně promítly zejména do fixní části institucionálního financování Vysoké školy kraje Karlovarského (rozpočtového okruhu I).

Navýšení z důvodu podpory dostupnosti veřejného vysokého školství v Karlovarském kraji by bylo při realizaci všech uvažovaných programů studia maximálně do 0,5 % stávající fixní části rozpočtového okruhu I (v hodnotách za rok 2024 by se jednalo o maximálně 92 000 000 Kč při 1800 studentech po naplnění všech ročníků a programů). Vysoké škole polytechnické Jihlava, která má z hlediska oblastí vzdělávání obdobnou strukturu jako uvažované oblasti vzdělávání potřebné v Karlovarském kraji, vycházel průměrný roční příspěvek (A+K) na jednoho studenta v roce 2022 přibližně 61 000 Kč.

Z hlediska stimulace stávajících veřejných vysokých škol by bylo účinné, pokud by se jednalo o prostředky nad rámec stávajícího rozpočtu pro veřejné vysoké školy dedikované specificky pro výuku v Karlovarském kraji.

Investiční náklady.

V této fázi příprav nelze zatím ani parametricky odhadnout vstupní investiční náklady. Takový odhad bude možný až po určení konkrétních lokalit a budov pro realizaci vysokoškolského vzdělávání v Karlovarském kraji. Karlovarský kraj se však zavazuje materiálně technicky Vysokou školu kraje Karlovarského zabezpečit. Vstupní investiční náklady ze strany státu by byly minimální.

Financování Vysoké školy kraje Karlovarského bude realizováno podle zákona o vysokých školách, finanční prostředky v následujících letech budou rozpočtovány v kapitole 333 státního rozpočtu (MŠMT). Ekonomické zabezpečení činnosti Vysoké školy kraje Karlovarského bude pokryto zejména příspěvkem a dotacemi ze státního rozpočtu. Postupně bude docházet ke zvyšování finančních prostředků určených na činnost Vysoké školy kraje Karlovarského.

Materiálně technické zabezpečení Vysoké školy kraje Karlovarského vychází ze záměru kraje podpořit vznik vysoké školy v kraji a majetek kraje bude škole pronajat a následně smluvně převeden do vlastnictví nového subjektu – Vysoké škole kraje Karlovarského.

Na rozpočet obcí nemá návrh zákona dopad, na rozpočet Karlovarského kraje má dopad komplexní podporou před vznikem Vysoké školy kraje Karlovarského, zajištění vstupního majetku školy (smluvní užívání a následný majetkový převod) a zřejmě i následnou částečná podpora rozvoji (např. v podobném rozsahu jako podporuje Kraj Vysočina Vysokou školu polytechnickou Jihlava cca 27,3 mil Kč na pětileté období 2022 - 2026).

Zhodnocení souladu navrhovaného zákona s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právními akty Evropských společenství

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s Ústavou České republiky a ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovaná právní úprava rovněž není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Navrhovaná právní úprava obsažená v předloženém zákoně náleží do oblasti, ve které (s ohledem na čl. 149 a 150 Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění platném po přijetí Amsterodamské smlouvy) nemá sbližování právních předpisů pomocí aktů Evropských společenství, resp. harmonizace zákonů a ostatních předpisů členských států obligatorní charakter. Společenství plně respektuje odpovědnost členských států mj. za organizaci jejich vzdělávacích systémů. Sbližování právních předpisů je členskými státy realizováno na základě dobrovolnosti, tj. na základě aktů ES, které mají pouze doporučující charakter.

Předmět úpravy návrhu zákona není nicméně právem Evropských společenství upraven ani doporučujícím způsobem. Z výše uvedeného důvodu je předložený návrh zákona slučitelný s právem Evropských společenství.

Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopady na sociální situaci obyvatel Karlovarského kraje. Založení Vysoké školy kraje Karlovarského zlepší dostupnost vzdělání a zvýší kvalifikaci pracovní síly, což povede k nižší nezaměstnanosti a vyšším příjmům. Důraz bude kladen na rovný přístup ke studiu, včetně možností pro znevýhodněné skupiny.

Založení Vysoké školy kraje Karlovarského významně podpoří rozvoj Karlovarského kraje. Veřejná vysoká škola se stane centrem vzdělanosti, vědy a inovací, čímž posílí regionální identitu a atraktivitu kraje jako místa pro život a práci.

Navrhovaná právní úprava podporuje rovné příležitosti v přístupu ke vzdělání a zlepšuje podmínky pro sladění rodinného a pracovního života. Rozvoj vzdělávacích programů pro místní obyvatele sníží potřebu dojíždění či stěhování za vzděláním. Navrhovaná právní úprava bude mít zásadní pozitivní dopad na mládež v Karlovarském kraji. Absence veřejné vysoké školy v regionu dlouhodobě vede k odlivu mladých lidí, kteří odcházejí za vzděláním do jiných krajů, přičemž mnozí z nich se do Karlovarského kraje již nevracejí. Založením Vysoké školy kraje Karlovarského se vytvoří lepší podmínky pro setrvání mladých lidí v regionu, a to jak během studia, tak i po jeho ukončení při hledání pracovního uplatnění. Dostupnost terciárního vzdělávání v místě bydliště navíc odstraní ekonomické a sociální bariéry, kterým čelí mladí lidé z méně majetných rodin.

Jak je uvedeno výše, je žádoucí, aby zákon nabyl účinnosti co nejdříve, aby Vysoká škola kraje Karlovarského mohla v co možno nejkratší lhůtě zahájit přípravy na ustavení svých orgánů a zajistit další podmínky pro akreditaci svých studijních programů.

S přihlédnutím k časové naléhavosti, a též při vědomí toho, že navrhovaná právní úprava není složitá, se proto Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky navrhuje vyslovit s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení (v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.).

Návrh zákona z důvodů, které jsou uvedeny v obecné části této zprávy, zřizuje novou veřejnou vysokou školu, tj. novou právnickou osobu. Paragraf 1 stanoví, v souladu s § 5 odst. 1 zákona o vysokých školách, název a sídlo veřejné vysoké školy.

Ustanovení upravuje materiální zabezpečení plnění funkcí vysoké školy formou pronájmu majetku od Karlovarského kraje, který majetek následně smluvně ve smyslu § 19 odst. 1 zákona o vysokých školách na Vysokou školu kraje Karlovarského převede.

Nabytí účinnosti zákona se doporučuje dnem vyhlášení, což by mělo Vysoké škole kraje Karlovarského poskytnout dostatek času k tomu, aby mohla požádat o akreditaci alespoň jednoho studijního programu a aby jeho akreditaci získala v termínu, který by umožnil Vysoké škole kraje Karlovarského zajistit přijímací řízení ke studiu pro příslušný akademický rok.

Karlovy Vary dne 10. 2. 2025 hejtmanka kraje⁠​‌‌‌​​‌​‌​​‌‌‌‌​⁠