Důvodová zpráva k Vl.návrh k vys.souhl.s vystoupením ČR z mez.org.Intersputnik

Parlamentu České republiky se vládním návrhem předkládá k vyslovení souhlasu návrh na vystoupení České republiky z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik a výpověď mezinárodních smluv souvisejících s členstvím České republiky v této organizaci (dále jen „Materiál“).

Mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik (dále jen „Organizace“) se sídlem v Moskvě byla založena Dohodou o vytvoření mezinárodní soustavy a Organizace kosmických telekomunikací „Intersputnik“¹ (dále jen „Dohoda“) uzavřenou mezi vládami devíti v té době socialistických států (Bulharska, Československa, Kuby, Maďarska, Mongolska, Německé demokratické republiky, Polska, Rumunska a Svazu sovětských socialistických republik). Dohoda byla podepsána v Moskvě dne 15. listopadu 1971 a v platnost vstoupila dne 12. července 1972 (stejný den vstoupila v platnost i pro Československou socialistickou republiku).⁠‌​​‌‌​‌‌​‌‌​​​‌‌⁠

Organizace byla vytvořena s cílem vybudovat mezinárodní družicový systém a využívat jeho komunikační družice. Mezi hlavní činnosti Organizace v této souvislosti patří zakládání, provozování a vývoj komunikačních systémů založených na principech družicové komunikace, zejména pro mezinárodní rozhlasové a TV přenosy, datové a telefonní přenosy, případně pro poskytování jiných služeb v oblasti telekomunikací.

V současné době jsou členy Organizace vlády 25 států², které zastupují různé geografické regiony, jako je střední Amerika, jihovýchodní Asie, Evropa a Afrika. Organizace je členem radiokomunikačního sektoru Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), Mezinárodní astronautické federace (IAF), Mezinárodního institutu kosmického práva a dalších organizací. Organizace má status stálého pozorovatele ve Výboru OSN pro mírové využití kosmického prostoru (COPUOS) a taktéž se účastní jako pozorovatel shromáždění Mezinárodní organizace pro družicové telekomunikace (ITSO), Mezinárodní organizace družicové pohyblivosti (IMSO) a Evropské organizace pro telekomunikační družice (EUTELSAT).

Na činnosti Organizace se podílejí vlády jednotlivých států a jimi jmenované subjekty. Za ČR bylo jmenováno Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V době vytvoření Organizace bylo členství v ní pro ČSSR přínosem, jelikož poskytlo možnost paralelní spolupráce v oblasti družicových telekomunikací. V zájmu ČSSR byl vývoj komunikačních systémů založených na principech družicové komunikace, který je nedílnou součástí globální telekomunikační infrastruktury. Přínosem členství ČR v Organizaci byla rovněž skutečnost, že jí byla vyplácena roční dividenda složená z garantované částky (pro ČR částka ve výši 3 152, 86 USD) a podílu na zisku z činnosti Organizace. Při založení Organizace SSSR poskytl každé ze smluvních stran Dohody jako dar 50 000 USD, tedy minimální výši povinného vstupního příspěvku (tj. 1 % z částky statutárního fondu), čímž každý získal 1% podíl v Organizaci. Dividenda se vyplácí zpětně, tzn. dividenda za rok 2020 byla vyplacena v roce 2021. Dividenda za rok 2021 nebyla vyplacena z důvodu přeskupení majetkové struktury Organizace a zmrazení bankovního účtu kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Rada Organizace v této souvislosti v roce 2022 rozhodla, že se až do vyřešení situace dividendy vyplácet nebudou. Na dividendy za rok 2021 bylo uvaleno moratorium a následně byly převedeny do Fondu rozvoje Organizace. Dividenda za rok 2022, o kterou bylo žádáno v roce 2023, už vyplacena byla.

ČR a její právní předchůdci se na činnosti Organizace aktivně podíleli a od roku 2000 měla ČR svého odborného zástupce v její Revizní (auditní) komisi, který této komisi od roku 2010 předsedá.³

I přesto, že v minulosti bylo členství v Organizaci pro ČR a její právní předchůdce přínosem, v posledních letech tento přínos upadá. V současnosti je ČR aktivním členem i dalších mezinárodních organizací zaměřujících se na oblast kosmických telekomunikací. ČR působí například v Evropské organizaci pro telekomunikační družice (EUTELSAT) a Mezinárodní telekomunikační družicové organizaci (ITSO). ČR je také aktivním členem v Mezinárodní telekomunikační unii (ITU), a to především v radiokomunikačním sektoru, který se zabývá harmonizací a koordinací ve využívání rádiového spektra nejen pro družicové komunikace. Z pohledu menšího státu, kterým je i ČR, je účelné soustředit finanční a lidské zdroje na aktivní zapojení jen do těch nejdůležitějších mezinárodních organizací působících v oblasti kosmických telekomunikací, kterou Organizace v současnosti není.

Pro ČR členství v Organizaci pozbývá význam rovněž z geopolitických důvodů. Organizace je vnímána jako ruská, má sídlo v Moskvě a její činnost byla významně ovlivněna ruskou agresí proti Ukrajině. Organizace tak od roku 2022 čelí řadě výzev a změn, jako je například ztížení možnosti komunikace mezi členskými státy Organizace, jejich zástupci a dalšími partnery či zmrazení bankovního účtu v hodnotě 100 mil. USD u Sberbank v Maďarsku v souvislosti se sankcemi uvalenými na Ruskou federaci a velkým ruským vlivem v Organizaci. Z uvedených důvodů, již z Organizace vystoupilo Německo a další smluvní státy vystoupení chystají nebo zvažují. V procesu vystoupení je kromě ČR například Ukrajina a Polsko. Maďarsko vzhledem k politické situaci vystoupení momentálně neplánuje a postoj dalších členů EU k setrvání v Organizaci v současnosti není znám.

V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině je také ohrožen finanční přínos, který ČR z členství v Organizaci měla, viz zmražení bankovního účtu Organizace v roce 2022 a tehdejší rozhodnutí Rady Organizace o pozastavení vyplácení dividend jejím členům. I přesto, že dividenda za rok 2022, o kterou bylo žádáno v roce 2023, již vyplacena byla, je vzhledem k finančním problémům a upadajícím aktivitám Organizace pravděpodobné, že se i v následujících letech objeví problémy s vyplácením dividend.

Stejně tak na technické úrovni nemá ČR na svém dalším působení v Organizaci žádný zájem. Podle aktuálně dostupných informací nikdo služeb této Organizace nevyužívá ani na úrovni státní správy, ani na úrovni soukromoprávní.

Po detailním zhodnocení praktického významu a přínosů členství ČR v Organizaci navrhuje Ministerstvo průmyslu a obchodu vystoupení ČR z Organizace a vypovězení mezinárodních smluv souvisejících s členstvím v Organizaci.

V souvislosti s členstvím ČR a jejích právních předchůdců v Organizaci bylo uzavřeno několik mezinárodních smluv, se kterými se bude muset ČR při svém vystoupení z Organizace vypořádat.

Členství právního předchůdce ČR v Organizaci vzniklo na základě Dohody, která byla ratifikována prezidentem republiky. Dohoda byla publikována ve Sbírce zákonů jako Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 142/1973 Sb. a je přístupná na stránkách www.e-sbirka.cz. Dohoda byla následně upravena Protokolem o změnách Dohody o vytvoření mezinárodní soustavy a Organizace kosmických telekomunikací „Intersputnik“ (dále jen „Protokol o změnách“), který byl podepsán dne 30. listopadu 1996 v Moskvě a v platnost pro ČR vstoupil dne 19. října 1999. I přesto, že byl Protokol o změnách vnitrostátně projednán jako vládní smlouva, je svou podstatou mezinárodní smlouva prezidentské kategorie, jelikož mění prezidentskou smlouvu. Protokol o změnách je součástí práv a závazků Dohody a jejího právního režimu. Dohoda a Protokol o změnách tvoří jednu ucelenou právní úpravu, včetně vystoupení z Organizace. Vystoupení z Organizace se proto uskuteční podle platné Dohody. Možnost vystoupení člena z Organizace je upravena v čl. 17 Dohody, který byl změněn čl. 15 Protokolu o změnách. Čl. 17 odst. 1 Dohody nyní stanoví, že každý člen může z Organizace vystoupit zasláním písemného oznámení depozitáři, přičemž dle odst. 2 tohoto článku vystoupení nabyde pro člena účinnosti a Dohoda a Protokol o změnách pozbydou platnosti uplynutím tří měsíců ode dne obdržení písemného oznámení depozitářem. Depozitářem je vláda Ruské federace.

Další Dohodou, která byla v souvislosti s členstvím ČR v Organizaci uzavřena je Provozní dohoda mezinárodní organizace kosmických telekomunikací „Intersputnik“ (dále jen „Provozní dohoda“), která byla podepsána dne 28. července 2004. Platnost Provozní dohody je spojena s platností Dohody a Protokolu o změnách. Z čl. 17 odst. 2 Dohody, který byl změněn čl.15 Protokolu o změnách, ve spojení s čl. 15 odst. 4 Provozní dohody vyplývá, že Provozní dohoda pozbývá pro člena platnosti po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy depozitář obdržel písemné oznámení o vystoupení z Organizace. Z výše uvedeného vyplývá, že Provozní dohoda pro ČR pozbyde platnosti v okamžiku, kdy dojde k vystoupení ČR z Organizace.⁠‌​​‌‌​‌‌​‌‌​​​‌‌⁠

V souvislosti s Dohodou byl rovněž přijat Zvláštní protokol k Dohodě o vytvoření mezinárodní soustavy a Organizace kosmických telekomunikací „Intersputnik“ (dále jen „Zvláštní protokol“), který byl podepsán dne 15. srpna 1978 v Ulánbátaru a tentýž den vstoupil v platnost. Zvláštní protokol upravuje reálie sedmdesátých let (rubly, převoditelné rubly, prozatímní způsob tvorby statutárního fondu a rozpočtu apod.). I přesto, že je zjevně obsoletní, bude z důvodu procesní opatrnosti vypovězen v souvislosti s vystoupením z Organizace.

V návaznosti na Dohodu byl přijat rovněž Protokol k Dohodě o vytvoření mezinárodní soustavy a Organizace kosmických telekomunikací „Intersputnik“ z 15. listopadu 1971, který byl podepsán dne 26. listopadu 1982 v Sofii a byl v ČR pouze prozatímně prováděn (dále jen „Protokol 1982“). Protokol 1982 upravuje vytvoření statutárního fondu k zajištění činnosti Organizace, způsoby využití příjmů Organizace a rozdělení zisku. Z čl. VII odst. 5 Protokolu 1982 vyplývá, že je platný po dobu platnosti Dohody a pozbývá platnosti zároveň s ní, ale jeho provádění bylo rovněž dle čl. 19 odst. 5 Protokolu o změnách pozastaveno. Z výše uvedených důvodů není výpověď Protokolu 1982 potřebná a jeho platnost zanikne při vystoupení z Organizace.

V souvislosti s činností Organizace byla rovněž přijata Dohoda o právní způsobilosti, výsadách a imunitách mezinárodní organizace kosmických telekomunikací „Intersputnik“ (dále jen „Dohoda o výsadách a imunitách“), která byla podepsána dne 20. září 1976 a pro právního předchůdce ČR vstoupila v platnost dne 17. dubna 1978. Jelikož Dohoda o výsadách a imunitách upravuje práva a povinnosti osob, jedná se dle vnitrostátního právního řádu o smlouvu prezidentské kategorie ve smyslu čl. 49 písm. a) Ústavy ČR. Dohoda o výsadách a imunitách může být dle svého čl. 7 odst. 6 věty druhé a třetí vypovězena prohlášením o výpovědi a výpověď nabývá účinnosti po uplynutí šesti měsíců ode dne doručení takového prohlášení vládě depozitáře. Depozitářem je Ruská federace.  

Další mezinárodní smlouvou, kterou Organizace eviduje jako platnou, je Úmluva o právním postavení, výsadách a imunitách mezistátních ekonomických organizací působících v určitých oblastech spolupráce⁴ (dále jen „Úmluva“), podepsaná dne 5. prosince 1980, která vstoupila pro právního předchůdce ČR v platnost 30. října 1983. Úmluva upravuje práva a povinnosti osob, a proto má v rámci českého právního řádu charakter mezinárodní prezidentské smlouvy ve smyslu čl. 49 písm. a) Ústavy ČR. Úmluvu je dle jejího čl. 23 možné vypovědět oznámením adresovaným depozitáři. Výpověď je účinná uplynutím dvanácti měsíců ode dne obdržení oznámení depozitářem. Depozitářem Úmluvy je Ruská federace. Valná většina mezinárodních organizací si upravuje problematiku výsad a imunit ve vlastních mezinárodních smlouvách. V rámci provedené rešerše nebyly identifikovány žádné mezistátní ekonomické organizace, jimiž je ČR členem, na které by se Úmluva vztahovala.

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s ustanovením čl. 30 Směrnice vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání a ukončování platnosti mezinárodních smluv schválené usnesením vlády č. 131 ze dne 11. února 2004 se navrhuje, aby vláda České republiky rozhodla o vystoupení České republiky z Organizace, v jehož důsledku dojde k ukončení platnosti Dohody a Protokolu o změnách, a dále a o výpovědi Zvláštního protokolu, Dohody o výsadách a imunitách a Úmluvy.

Vystoupení České republiky z Organizace a výpověď výše uvedených smluv nejsou v rozporu s mezinárodním právem ani s právem Evropské unie. Jelikož jsou výše uvedené smlouvy smlouvami prezidentské kategorie podle čl. 49 Ústavy ČR, je nezbytné, aby s vystoupením z Organizace a výpovědí Zvláštního protokolu, Dohody o výsadách a imunitách a Úmluvy vyslovil souhlas Parlament České republiky Rovněž je nezbytné, aby prezident po udělení souhlasu Parlamentem České republiky vyslovil v rámci listiny o vystoupení z Organizace souhlas s vystoupením a ratifikoval výpověď Zvláštního protokolu, Dohody o výsadách a imunitách a Úmluvy.

Materiál má dopad na státní rozpočet. Vystoupením z Organizace zaniká České republice podíl v Organizaci a nárok na výplatu roční dividendy, o nic dalšího ovšem ČR nepřichází, protože do Organizace nic nevložila (žádné peníze a ani movité a nemovité věci). Do Organizace se ani neplatí žádný roční příspěvek. V souvislosti se současným poklesem významu Organizace a předpokládanými budoucími problémy s jejím vyplácením se však nedá předpokládat, že by byla ztráta výplaty dividendy významná. Výše roční dividendy z činnosti Organizace činí přibližně 10.000 USD a vyplácí se zpětně za předchozí rok na základě zaslání požadavku ze strany členského státu. O další majetkové vyrovnání ČR v souvislosti se svým vystoupením z Organizace žádat nebude. Podle čl. 17 odst. 2 Dohody, který byl změněn čl. 15 Protokolu o změnách, a čl. 11 odst. 1 a 5 Provozní dohody má Ministerstvo průmyslu a obchodu obdržet 3 měsíce ode dne vystoupení z Organizace finanční ohodnocení. Na toto ohodnocení musí ČR odpovědět do 90 dní ode dne jeho doručení.

Materiál nemá dopad na podnikatelské prostředí.

Vláda České republiky chválila Materiál dne 12. února 2025 svým usnesením č. 95.