Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, upravuje pravidla a postupy, podle kterých probíhá jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tento zákon stanovuje strukturu a průběh schůzí, práva a povinnosti poslanců, proces projednávání návrhů zákonů a další procedurální aspekty fungování sněmovny.
Současná právní úprava poskytuje rámec pro efektivní fungování Poslanecké sněmovny. Nicméně v průběhu času byly identifikovány určité nedostatky a oblasti, kde by bylo vhodné provést změny:
- Délka řečnických vystoupení: Stávající úprava umožňuje delší řečnické projevy, což může vést k prodlužování jednání a snižování efektivity legislativního procesu.
- Faktické poznámky: Současná délka faktických poznámek může být zneužívána k obcházení omezení délky hlavních vystoupení, což narušuje plynulost jednání.
- Procedurální hlasování: Chybí mechanismus pro efektivní řízení procedurálních návrhů a námitek, což může vést k obstrukcím a zdržování jednání.
- Vystoupení mimo rozpravu: Neexistuje jasné omezení délky vystoupení některých poslanců mimo hlavní rozpravu, což může narušovat strukturu a efektivitu schůzí.
- Zařazování vrácených nebo zamítnutých návrhů zákonů: Současná úprava neumožňuje flexibilní zařazení těchto návrhů na pořad schůze, což může zpomalovat legislativní proces.
Nezbytnost navrhované právní úpravy:Navrhované změny reagují na výše uvedené nedostatky a mají za cíl:
- Zvýšení efektivity jednání: Omezení délky řečnických vystoupení a faktických poznámek přispěje k plynulejšímu a efektivnějšímu průběhu schůzí.
- Prevence obstrukcí: Stanovení pravidel pro procedurální hlasování a omezení délky vystoupení mimo rozpravu pomůže předcházet záměrnému zdržování jednání.
- Flexibilita legislativního procesu: Možnost zařazení vrácených nebo zamítnutých návrhů zákonů na pořad schůze umožní rychlejší reakci na aktuální potřeby a situace.
- Aktualizace právního rámce: Vypuštění § 95a reflektuje snahu o modernizaci a zjednodušení jednacího řádu v souladu se současnými požadavky na legislativní proces.
Navrhované úpravy jsou nezbytné pro zajištění efektivního, transparentního a moderního fungování Poslanecké sněmovny, což je klíčové pro důvěru veřejnosti v legislativní proces a demokratické instituce
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná opatření se nedotýkají závazků z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná opatření se nijak nedotýkají práva Evropské unie ani judikatury soudních orgánů EU, jedná se o čistě národní úpravu jednacího řádu dolní komory Parlamentu České republiky.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Návrh zákona je reakcí na aktuální situaci dolní komory Parlamentu České republiky, kdy akceschopnost uvedené komory je minimální, a to z důvodu obstrukčního jednání opozice. Díky omezení času pro konkrétní výstupy všech poslanců lze považovat celkový dopad návrhu zákona za pozitivní, neboť urychluje legislativní proces, omezuje obstrukční jednání (které se mnohdy netýká projednávané věci), a tím nebude docházet k několikahodinovým jednání dolní komory Parlamentu.
5. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by se vztahovalo k bezpečnosti nebo obraně státu. Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu.
Zvláštní část
K § 54 odst. 5, odst. 6 a odst. 7
Navrhuje se zavést limitaci odůvodnění návrhů k programu schůze na jejím začátku na 5 minut pro všechny poslance a 30 minut pro osoby nadané přednostním právem podle § 67.
Navrhuje se snížit časovou limitaci pro podávání návrhů změn pořadu v průběhu schůze z 5 minut na 2 minuty. Praxe ukázala, že je-li vůle sněmovny program změnit, bohatě stačí čas vyměřený na faktickou poznámku, a ve všech ostatních případech je těmito návrhy v průběhu schůze pouze blokováno jednání.
Explicitně, spíše kvůli dosavadnímu ne úplně logickému výkladu, se stanoví, že návrhy zákonů vrácené sněmovně k novému projednání nebo zamítnuté Senátem nebo vetované prezidentem republiky mohou být projednány i na tzv. mimořádné schůzi, tedy schůzi svolané na základě žádosti nejméně pětiny všech poslanců. Obecná ustanovení o lhůtách pro projednání nemohou být samozřejmě dotčena.
K § 59 odst. 1, odst. 2 a odst. 5
Rozšiřuje se možnost sněmovny rozhodnout v konkrétním projednávaném bodě o zkrácení řečnické doby a to tak, že poslanci by měli nejméně 5 minut (vzhledem k druhému odstavci tedy fakticky nejméně 10 minut) a osoby pověřené přednést stanovisko poslaneckého klubu nebo osoby nadané přednostním právem podle § 67 by mohly být omezeny na 30 minut.
Navrhovatelé zvažovali jiné věcné usměrnění faktických poznámek, ale dosavadní zkušenosti ukazují, že jakákoli limitace vede k neúměrnému tlaku na rozhodování předsedajících a tím fakticky prohlubuje tenze v jednání sněmovny. Proto se navrhuje, aby sněmovna mohla v rozpravě ke konkrétnímu projednávanému bodu rozhodnout o limitaci počtu vystoupení (musí však být vždy nejméně dvě) a v takovém případě by se do tohoto limitu započítávaly i využité faktické poznámky.
Navrhuje se pro zabránění nedůstojného dobíhání na jednání sněmovny a překvapujících návrhů přerušení jednání nebo bodu mající faktický efekt jeho odmítnutí nebo vrácení k novému projednávání (čímž je evidentně obcházen smysl stávajícího jednacího řádu), aby sněmovna mohla v konkrétním bodě stanovit, že nadále „pouze“ probíhá rozprava a návrhy včetně procedurálních budou hlasovány až v předem stanovený čas.
K § 67
Navrhuje se limitovat „přednostní“ právo poslanců mimo body projednávaného pořadu časem 30 minut, což by se pak vztahovalo i na případné návrhy na změnu pořadu schůze v jejím průběhu, které se také odehrává mezi body. V případech rozpravy k projednávanému bodu se taková limitace nestanoví (sněmovna se však na ni může dle § 59 usnést), ale i poslanec podle § 67 musí dodržovat ustanovení o přednesu k věci a může být předsedajícím volán k pořádku.
§ 95a
Vypuštěním § 95a, který byl zjevně doplněn až později a ve svém důsledku se úplně nepovedl, dojde k situaci, že čas projednávání ve III. čtení bude nadále upravovat pouze § 54 odst. 4, tedy na jednání ve III. čtení budou možné využít jednací časy ve středu a pátek bez limitace konkrétními hodinami.
V Praze dne: