Důvodová zpráva k Sml. mezi ČR a SRN o spol. státních hranicích

Státní hranice se Spolkovou republikou Německo měří 818,95 km (459,51 km část hranic se Svobodným státem Sasko, 359,44 km část hranic se Svobodným státem Bavorsko), z toho jsou v délce cca 290 km tvořeny hraničními vodními toky.

Na suchých úsecích a na hraničním vodním toku Ohři jsou státní hranice nepohyblivé, na ostatních hraničních vodních tocích jsou pohyblivé. Na hraničním vodním toku Labe probíhají státní hranice střednicí plavební dráhy, na ostatních hraničních vodních tocích probíhají střednicí toku, resp. jeho hlavního ramene. ⁠‌​​​‌‌​‌‌​‌‌​​‌‌⁠

Otázky spojené se správou a údržbou státních hranic jsou upraveny Smlouvou mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích (dále jen „platná smlouva“), která byla podepsána 3. listopadu 1994 v Bonnu. Vstoupila v platnost 1. září 1997¹. Průběh společných státních hranic určený staršími dokumenty² byl v souladu s článkem 2 odst. 2 platné smlouvy potvrzen Smlouvou mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o hraničním dokumentárním díle společných státních hranic, která byla podepsána 3. června 1999 v Praze a vstoupila v platnost 1. listopadu 2001³.

V oblasti správy státních hranic se dlouhodobě projevuje snaha o zjednodušení a zefektivnění jednotlivých procesů a postupů. Tato snaha je umocněna technologickým pokrokem v oblasti určování polohy. Jedním z projevů je změna právní úpravy tak, aby průběh státních hranic byl přesně a jednoznačně určen stručným dokumentem, nikoli obsáhlým hraničním dokumentárním dílem. Hraniční dokumentární dílo by zůstalo zachováno, ale změnilo se v technický dokument, v důsledku čehož by byla odstraněna nutnost nechat schvalovat veškeré změny hraničního dokumentárního díla (nikoli změny průběhu státních hranic) s jednotlivými sousedními státy Parlamentem ČR. Jako první v tomto duchu byla přijata právní úprava se Slovenskou republikou. Nová Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o státních hranicích byla podepsána 9. listopadu 2023 v Praze a vstoupila v platnost 1. srpna 2024⁴. Připravuje se jednání s Rakouskou republikou a směrnice pro expertní jednání s Polskou republikou.

Hraniční dokumentární díla s jednotlivými sousedními státy (s výše uvedenou výjimkou Slovenska po vstupu v platnost nové smlouvy), ať již mají podobu samostatně stojícího dokumentu či přílohy ke smlouvě o státních hranicích, vnitrostátně projednávají a schvalují stejně jako mezinárodní smlouva prezidentské kategorie, jsou tedy po schválení vládou předkládány k vyslovení souhlasu oběma komorám Parlamentu ČR a následně prezidentu republiky k ratifikaci. Po každém pravidelném přezkoušení státních hranic je třeba nechat tímto způsobem schválit novou podobu hraničního dokumentárního díla s konkrétním sousedním státem. Tento postup je formálně, technicky i časově velmi náročný. Značné problémy vznikají i při zajištění povinné publikace hraničního dokumentárního díla ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Nadto je hraniční dokumentární dílo svým rozsahem i do značné míry ryze technickým obsahem pro běžného příjemce právní normy nesrozumitelné.

Nově připravované smlouvy o státních hranicích celý proces radikálně zjednoduší. Přílohou těchto smluv již není celé hraniční dokumentární dílo, ale pouze seznam souřadnic hraničních bodů přesně určující průběh státních hranic a přehledná mapa znázorňující průběh státních hranic. Tímto způsobem zaznamenaný průběh státních hranic je za normální situace neměnný (pokud nedojde na základě mezinárodní smlouvy a korespondujícího ústavního zákona ke změně průběhu státních hranic). Odpadne potřeba schvalovat po každém přezkoušení státních hranic změny těchto příloh jako změnu mezinárodní smlouvy, (příp. samostatnou smlouvu) prezidentské kategorie. Průběžná aktualizace všech technických dokumentů tvořících hraniční dokumentární dílo a nezbytných pro zajištění řádné správy státních hranic je svěřena do kompetence společných hraničních komisí ustavených se všemi sousedními státy.

I ve vztahu ke Spolkové republice Německo bylo po ukončení pravidelného přezkoušení státních hranic připraveno nové hraniční dokumentární dílo. Stejně jako v případě Slovenské republiky byla zvolena cesta změny charakteru hraničního dokumentárního díla na technický dokument, k čemuž bylo zapotřebí výrazně upravit znění platné smlouvy. Cílem dalších změn platné smlouvy, o něž měly obě strany zájem, bylo zjednodušení a zefektivnění správy státních hranic a nová úprava úkolů hraniční komise.

Záměr sjednat novou smlouvu byl projednán v rámci zasedání Stálé česko-německé hraniční komise ustavené na základě platné smlouvy. Vzhledem k velkému rozsahu nezbytných změn v platné smlouvě byla v rámci sondáže s německou stranou dohodnuta příprava nové smlouvy o státních hranicích s tím, že pasáže, které nadále vyhovují potřebám praxe, budou zachovány. První návrh textu zpracovala česká strana. Expertní jednání o návrhu nové smlouvy (dále jen „Smlouva“) se uskutečnilo v dubnu 2023 v Praze. Otevřené otázky byly dořešeny korespondenčně.

Vláda schválila návrh na sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích 8. ledna 2025 svým usnesením č. 17. Smlouva byla podepsána 12. března 2025 v Berlíně.

K obsahu Smlouvy:

V článku 1 jsou standardně definovány státní hranice.

Článek 2 obsahuje stěžejní bod nové úpravy. Průběh státních hranic již není určen celým obsáhlým hraničním dokumentárním dílem, ale výhradně seznamem souřadnic hraničních bodů a speciálními ustanoveními Smlouvy týkajícími se průběhu pohyblivých státních hranic na hraničních vodních tocích. Seznam hraničních bodů je přílohou Smlouvy, stejně jako přehledné mapové znázornění průběhu státních hranic. Přílohy jsou do okamžiku, kdy by došlo ke změně průběhu státních hranic (na základě mezinárodní smlouvy a korespondujícího ústavního zákona), neměnné.

Smlouva zachová stávající rozdělení státních hranic na části hranic se Svobodným státem Sasko do 23 hraničních úseků a na části hranic se Svobodným státem Bavorsko do 12 hraničních úseků.

Na základě Smlouvy nedochází ke změně průběhu státních hranic. Jakákoli budoucí potenciální změna průběhu státních hranic je standardně umožněna pouze na základě mezinárodní smlouvy (článek 3) a korespondujícího ústavního zákona.

V článku 4 jsou pro potřeby Smlouvy definovány některé pojmy.

Stávající charakter státních hranic zůstává zachován, tj. na suchých úsecích a na řece Ohři budou hranice nadále nepohyblivé, na ostatních hraničních vodních tocích zůstane zachován pohyblivý charakter státních hranic (články 5 a 6). Na Labi nadále povedou státní hranice střednicí plavební dráhy, na ostatních hraničních vodních tocích střednicí toku nebo hlavního ramene. Pro pohyblivé hranice na hraničních vodních tocích je nastaven postup pro případ přirozených změn menšího rozsahu a pro případ umělých změn a přirozených změn většího rozsahu, který se věcně neliší od stávajícího stavu.

Článek 7 deklaruje, že se Smlouva neovlivňuje společné užívání hraničních vodních toků a dalších vod, kterými probíhají státní hranice.

Část Smlouvy věnovaná zaměřování a vyznačování státních hranic zachovává standardní povinnosti smluvních stran zabezpečit jednoznačný a zřetelný průběh státních hranic, obnovovat hraniční znaky a aktualizovat hraniční dokumentární dílo (článek 8).

Článek 9 Smlouvy obsahuje úpravu možného umístění hraničních znaků vyznačujících průběh státních hranic v terénu.

Článek 10 zachovává stávající rozdělení činností a nákladů mezi oba státy podle jednotlivých hraničních úseků s možností dohody o jiném rozdělení.

V článku 11 je upraven postup v případě poškození nebo zničení hraničních znaků a v případě potřeby provedení zaměření nebo vyznačení státních hranic vyvolaného stavebními pracemi.

V článcích 12 a 13 je upraveno periodické a příležitostné přezkušování hraničních znaků, nastaven systém řešení případných nedostatků a nesrovnalostí. Nastaven je i proces takových aktualizací příloh Smlouvy, které nebudou mít vliv na průběh státních hranic. ⁠‌​​​‌‌​‌‌​‌‌​​‌‌⁠

Na základě Smlouvy bude možné tak jako dosud v nezbytném rozsahu omezit výkon práv vlastníků a uživatelů nemovitostí nacházejících se na státních hranicích nebo v jejich blízkosti. Jedná se o povinnost strpět práce a opatření potřebné k vyznačení, zaměřování a udržování zřetelnosti státních hranic a s tím spojený vstup osob, které dané práce realizují, a vjezd vozidel (článek 14). Smlouva upravuje i otázky náhrady škody vzniklé v souvislosti s prováděním výše uvedených prací.

Článek 15 deklaruje v případě údržby a obnovy vyznačení trojstátních hraničních bodů⁵ nezbytnost postupovat ve shodě všech tří dotčených států.

Standardně je upravena povinnost chránit hraniční znaky, měřické značky a jiná zařízení sloužící k vyznačení státních hranic (článek 16) a udržovat volný pruh po obou stranách přímo vyznačených státních hranic a kruh kolem hraničních znaků nepřímo vyznačujících průběh státních hranic (článek 17).

Článek 18 upravuje zákaz umístit označení hranic vlastnictví v menší vzdálenosti než 3 m od státních hranic.

Ve Smlouvě je upravena i možnost stanovit nezbytná opatření k zajištění průběhu a vyznačení průběhu státních hranic v případě, že v pruhu o šířce 50 m po obou stranách státních hranic má dojít k pracím souvisejícím s vyhledáváním nebo dobýváním nerostného bohatství (článek 19).

Čtvrtá část smlouvy (články 20–25) je věnována činnosti hraniční komise. Úkoly této komise, která existuje již na základě platné smlouvy, byly revidovány a nově stanoveny s ohledem na povinnosti a potřeby plynoucí z nové úpravy obsažené ve Smlouvě. Smlouva vedle demonstrativního výčtu úkolů svěřených hraniční komisi upravuje mj. složení hraniční komise, otázky související se jmenováním jejích členů, způsob přijímání rozhodnutí, hrazení nákladů na činnost hraniční komise, přípravu a schvalování protokolů ze zasedání, možnost přizvat k činnosti experty a pomocné síly, jmenování a činnost koordinátorů prací pro část hranic se Svobodným státem Sasko a pro část hranic se Svobodným státem Bavorsko a činnost smíšených technických skupin.

Vzhledem k tomu, že hraniční dokumentární dílo již není přílohou Smlouvy, je jeho vedení, stejně jako průběžná aktualizace, svěřeno hraniční komisi. Hraniční dokumentární dílo již nebude publikováno ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, proto je ošetřeno i jeho zpřístupnění veřejnosti.

Upravena je rovněž možnost napravení případných nesrovnalostí v seznamu souřadnic hraničních bodů. Může se jednat jak o chyby čistě technického charakteru (např. numerická chyba v souřadnici), tak příp. chyby v zaměření hraničních bodů, které však nemají vliv na faktický průběh státních hranic. Možnost napravení těchto chyb koresponduje s článkem 79 Vídeňské úmluvy o smluvním právu z 23. května 1969⁶. Pokud hraniční komise zjistí nesrovnalost v seznamu souřadnic, objasní ji na základě všech existujících materiálů o státních hranicích, příp. na základě zjištění na místě, a vyhotoví záznam. Oprava zjevné chyby bude vnitrostátně projednána při standardním projednání protokolu ze zasedání hraniční komise. K faktickému potvrzení opravy seznamu souřadnic dojde prostřednictvím výměny diplomatických nót.

V případě ustanovení o řešení sporů (článek 26) dochází k odklonu od stávajícího rozhodčího řízení jako krajního způsobu řešení sporů. Změna je v souladu s dlouhodobým postojem Ministerstva zahraničních věcí k řešení sporů formou rozhodčího řízení. Případné spory budou řešeny výhradně jednáním smluvních stran, a to v první fázi na úrovni ministerstev vnitra, v druhé fázi diplomatickou cestou.

Vstupem Smlouvy v platnost pozbude platnosti platná smlouva a Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o hraničním dokumentárním díle společných státních hranic z roku 1999. (článek 27).

Článek 28 odpovídá skutečnosti, že Smlouva je dokumentem prezidentské kategorie – její vstup v platnost se bude odvíjet ode dne výměny ratifikačních listin.

Předkládaná Smlouva je smluvním dokumentem prezidentské kategorie, neboť se jedná o smlouvu o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu ve smyslu článku 49 písm. e) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, resp. smlouvu upravující práva a povinnosti osob ve smyslu článku 49 písm. a) Ústavy ČR. Smlouva tedy vyžaduje vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky a následnou ratifikaci prezidentem republiky. Po svém vstupu v platnost a po publikaci ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se v souladu s článkem 10 Ústavy ČR stane součástí českého právního řádu. Na základě Smlouvy nedojde ke změně průběhu státních hranic se Spolkovou republikou Německo, není tedy zapotřebí přijetí věcně korespondujícího ústavního zákona.

Předkládaná Smlouva je plně v souladu s českým právním řádem, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, se závazky vyplývajícími z jiných mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, i se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii. 

Sjednání a provádění Smlouvy si nevyžádá zvýšené požadavky na státní rozpočet, spolupráce při správě státních hranic již probíhá na základě platné smlouvy. Zjednodušení určení průběhu státních hranic a mechanismu aktualizace hraničního dokumentárního díla bude mít pozitivní efekt – odpadne nutnost projednávání hraničního dokumentárního díla a jeho aktualizací Parlamentem České republiky, a zejména nutnost publikace smlouvy o hraničním dokumentárním díle a jejích rozsáhlých příloh ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.