Obecná část
A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy
Snížení zákonné rezervy autorizované obalové společnosti
V roce 2022 došlo v reakci na ceny energií k prudkému růstu nákladů ve zpracování a přepravě odpadu, souběžně došlo k stejně prudkému poklesu cen druhotných surovin, a tedy i poklesu příjmů systému třídění z jejich prodeje. Současný růst nákladů i pokles příjmů vytvořil deficit v bilanci příjmů a nákladů, který se jako náklad přenesl na autorizovanou obalovou společnost (dále jen „AOS“ nebo „autorizovaná společnost“). Ta svými platbami obcím i dotřiďováním zařízením (třídičkám) stabilizovala obecní rozpočty i zajistila rentabilitu třídění odpadu tak, aby nedošlo k poklesu recyklace.
V praxi se ukázalo, že kompenzovat zvýšené náklady AOS bylo možné pouze zvýšením úhrady výrobců baleného zboží za uvedení baleného zboží na trh. Použití rezervy by totiž sice dočasně udrželo tyto úhrady na původní výši, ale hned v následujícím roce by musely být úhrady výrobců zvýšeny nejen o sumu odpovídající použité rezervě, ale dokonce ještě více tak, aby rezerva dosáhla výše dané procentem z vyšších nákladů předchozího roku. To v reálné praxi ukázalo, že pro vykrývání nepředvídaných nákladů je rezerva uložená zákonem nefunkční a pro takové účely je nutné vytvořit běžnou provozní rezervu, která není závislá na nákladech, jak to určuje zákon, ale na jiných ekonomických parametrech, jako jsou třeba ceny druhotných surovin. Ta by mohla být operativně čerpána nebo tvořena podle ekonomické situace, aniž by působila zpožděné, ale kumulované šoky v nákladech výrobců.
Pokud zákonná rezerva nemůže sloužit pro vykrývání mimořádných nákladů, pozbývá smyslu, aby byla vyžadovaná ve výši požadované zákonem, která je rovna polovině ročních nákladů, protože představuje pouze umrtvené finanční prostředky uhrazené výrobci baleného zboží. Pro zajištění likvidity AOS v případě ukončování činnosti totiž postačuje jen čtvrtina jejích ročních nákladů.
Rezerva byla zavedena zákonem v roce 2020 a na její vytvoření bylo poskytnuto přechodné období do roku 2025. AOS tedy musí naplnit rezervy na úroveň 50 % ročních nákladů nejpozději. V současnosti má utvořenou jen polovinu cílové rezervy, tj. rezervu v objemu zhruba 25 % ročních nákladů, neboť se v této věci očekávala změna zákona. Pokud by zůstalo v platnosti současné znění zákona, musela by AOS v průběhu nejbližších 18 měsíců vytvořit další rezervy v objemu odpovídajícím 25 % ročních nákladů, což by pro výrobce zboží, mimo jiné i potravin, znamenalo hradit po dobu nejbližších dvou let nejen náklady třídění a recyklace, ale i zbytečnou zhruba 12-14% přirážku určenou pouze k tvorbě umrtvené a pro provoz třídění zcela nadbytečné rezervy. Navrhovaná změna by toto vyřešila. Návrh nemá žádný dopad na státní rozpočet.
B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
C. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s dvoustrannými i mnohostrannými mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
D. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Návrh nemá žádný dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.
E. Odůvodnění návrhu na projednání návrhu zákona v prvním čtení
Navrhuje se, aby návrh zákona byl projednán a schválen již v prvním čtení ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. S ohledem na regulovanou problematiku, kterou je tvorba finanční rezervy autorizované obalové společnosti v roce 2025 a následujících letech, je zapotřebí návrh zákona přijmout neprodleně. V opačném případě je ohrožena likvidita autorizované obalové společnosti a vzniklé náklady na třídění a recyklaci by byly přeneseny na výrobce zboží, mimo jiné i potravin, což by se projevilo v jejich zvýšené ceně pro spotřebitele.
Zvláštní část
K čl. I
Rezerva dle § 21a má sloužit jako záruka toho, že AOS bude schopná zajišťovat kontinuálně a řádně sdružené plnění. V opačném případě může být ohroženo nejen plnění zákonných povinností klientů AOS, ale i zajišťování plnění povinností zpětného odběru a využití realizované jinými osobami podle § 13 odst. 1, což může v konečném důsledku zasáhnout celý odpadový trh.
Tato rezerva měla dle záměru zákona mít dva účely. Prvním bylo zajistit, aby AOS uhradila všechny své závazky vůči obcím a odpadovým firmám v případě ukončení činnosti. Druhým zajistit schopnost AOS vyrovnat se s náhlým výpadkem příjmů nebo nárůstem nákladů v důsledku výkyvů trhů. V praxi se však ukázalo, že pro druhý účel je rezerva nevhodná proto, že je její výše vázána na náklady předchozího období. Pokud tedy dojde k náhlému růstu nákladů, jako tomu bylo v důsledku nedávného prudkého vzestupu cen energií a následnému propadu cen druhotných surovin, nelze rezervu prakticky využít. Je tomu tak proto, že pokud AOS tuto rezervu použije na kompenzaci mimořádných nákladů v jednom roce, v roce dalším musí neprodleně rezervu doplnit nejen o využité prostředky, ale ještě ji navíc zvýšit, na úroveň 50% nákladů předchozího období. Tím se kumuluje dopad zvýšených nákladů s povinností doplnit rezervu. Finanční dopad na výrobce baleného zboží, a tedy i spotřebitele se tím sice časově posouvá, ale o to větším následným šokem působí. Rezerva tak nemá žádný význam pro vykrytí výkyvů v provozních nákladech a plní proto pouze svůj první účel, kterým je úhrada nákladů v případě ukončení činnosti AOS. Vzhledem k tomu, že evidenční období, a tedy i fakturační období, AOS probíhá ve čtvrtletních cyklech, postačuje pro tento účel rezerva ve výši nákladů jednoho čtvrtletí, tedy 25% ročních nákladů.
V odst. 3 je proto navrhována změna výše rezervy, a to z 50 % na 25 % celkových nákladů AOS podle poslední schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky.
Tato rezerva by měla postačovat na úhradu všech závazků při ukončení činnosti dle §26 tohoto zákona, kdy lze předpokládat, že v posledním čtvrtletí své činnosti AOS již nebude mít příjmy od svých klientů, ale bude stále povinna uhradit náklady spojené se zpětným odběrem a využitím obalů uvedených na trh nebo do oběhu ve čtvrtletí předchozím.
Spolu se změnou povinné výše rezervy je také upravena lhůta na její vytvoření. Navrhuje se stanovit, že výše rezervy musí být nově poprvé dosaženo po uplynutí 2 let od vydání prvního rozhodnutí o autorizaci, a to k poslednímu dni účetního období. Zkrácení této lhůty z 5 let na 2 roky poměrově vyplývá ze snížení minimální výše rezervy z 50 % na 25 % nákladů AOS.
K čl. II
V souladu s ustanoveními zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, je navrženo nabytí účinnosti zákona dnem 1. července 2025.