13 Co 181/2024

Odůvodnění

1. Všechny nemovité věci, o nichž bylo rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně, se nacházejí v katastrálním území [adresa]. S ohledem na tuto skutečnost již nebudou v dalším textu odůvodnění tohoto rozsudku označovány názvem katastrálního území.

2. Dosavadní průběh řízení, Anonymizováno3. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně:– zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost odstranit výsledky stavební činnosti spočívající v nadstavení na zdi žalobce nacházející se při hranici pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno] na straně jedné a pozemku p.č. [Anonymizováno] na straně druhé, když toto nadstavení má výšku 2,2 m na jihovýchodním konci a 2,6 m na severozápadním konci zdi, šířku 15 cm a délku 16 m, a uvést zeď žalobce do původního stavu (výrok I.),– uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [Anonymizováno] Kč (výrok II.).4. Takto soud prvního stupně rozhodl (v pořadí druhým rozsudkem) o žalobě ze dne [datum]. Žalobu po právní stránce posoudil podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Uzavřel, že žalovaný nezasahuje do vlastnického práva žalobce. Nevzal za prokázané, že by předmětem kupní smlouvy ze dne [datum] byla i zeď, která tvoří součást novostavby hospodářské budovy.5. Odvolání a vyjádření k odvolání:6. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. Namítl, že soud prvního stupně učinil nesprávný závěr, že novostavba hospodářské budovy žalovaného se nenachází ani zčásti na pozemku žalobce. Namítl nesprávnost znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] o průběhu hranic mezi pozemky žalobce a žalovaného. Setrval na svém stanovisku, že předmětem kupní smlouvy ze dne [datum] byla i zeď, na níž po uzavření této kupní smlouvy žalovaný, případně jeho právní předchůdce, postavil nástavbu (jejíhož odstranění se touto žalobou domáhá). Navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn a žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno.7. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.8. Projednání odvolání:9. Skutková zjištění:10. Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování kupní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným ze dne [datum], fotografiemi ze dne [datum] (č. l. 24), fotografiemi (č. l. 25, 26, 119, 120, 121, 122 a 126 spisu), neboť z těchto důkazů bylo možno dospět k jiným skutkovým zjištěním, než které učinil soud prvního stupně.11. Odvolací soud podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování výpisy z katastru nemovitostí k pozemkům žalobce a žalovaného, usnesením stavebního úřadu [adresa] o přerušení řízení o dodatečném povolení stavby ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], protokolem o ústním jednání ze dne [datum], oznámením o zahájení stavebního řízení o dodatečném povolení stavby ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], usnesením stavebního úřadu [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], žádostí o dodatečné povolení stavby ze dne [datum], darovací smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovaným a svědkem [jméno FO] a [jméno FO], aktuální ortofotomapou (leteckým snímkem) z internetové stránky www.nahlizenidokn.cuzk.gov.cz, ortofotomapami z internetové stránky www.mapy.com, stavebním povolením č. [Anonymizováno] vydaným stavebním úřadem [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], projektovou dokumentací novostavby hospodářské budovy, která je součástí spisu stavebního úřadu [adresa] sp. zn. [Anonymizováno], a to půdorys základu a situace – umístění stavby, neboť tyto důkazy nebyly doposud soudem prvního stupně provedeny, ale jejich provedení je potřebné ke zjištění skutkového stavu věci.12. Odvolací soud z těchto důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění:a) Dne [datum] vydal stavební úřad ve Višňovém stavební povolení č. [Anonymizováno] o umístění stavby a stavební povolení pro novostavbu hospodářské budovy na pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno]. Stavba byla povolena za účelem zajištění drobných hospodářských potřeb. Stavba měla být umístěna na pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] podle koordinační situace, která byla nedílnou součástí projektové dokumentace. Dále bylo rozhodnuto, že stavba bude umístěna podle zastavovací a koordinační situace, která je nedílnou součástí rozhodnutí stavebního úřadu a podle schválené projektové dokumentace stavby. Stavebním úřadem bylo rozhodnuto, že žádná z částí stavby nesmí přesahovat nad sousední pozemek (zjištěno ze stavebního povolení).b) Dne [datum] uzavřel žalobce (jako kupující) s žalovaným (jako prodávajícím) kupní smlouvu o prodeji pozemku p.č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], a pozemek p.č. [Anonymizováno]. V článku V. odstavci 7. smlouvy bylo uvedeno, že součástí prodávaných nemovitých věcí je oplocení na přední a zadní straně pozemku p.č. [Anonymizováno]. Oplocení při pravé straně pozemku p.č. [Anonymizováno] je součástí sousedního pozemku p.č. [Anonymizováno] a není předmětem prodeje (zjištěno z kupní smlouvy).c) Dne [datum] uzavřel svědek [jméno FO] (dárce) a žalovaný (obdarovaný) darovací smlouvu. Předmětem darovací smlouvy byl (mimo jiných pozemků) pozemek p.č. st. [Anonymizováno] a pozemek p.č. [Anonymizováno]. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly dne [datum] (zjištěno z darovací smlouvy a výpisu z katastru nemovitostí).d) Dne [datum] zahájil stavební úřad ve Višňovém řízení o odstranění stavby – novostavby hospodářské budovy na pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno]. Řízení je vedeno u stavebního úřadu ve [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] (zjištěno ze sdělení stavebního úřadu).e) Dne [datum] podal žalovaný u stavebního úřadu ve Višňovém žádost o dodatečné povolení novostavby hospodářské budovy postavené podle stavebního povolení stavebního úřadu ve Višňovém ze dne [datum], č. [Anonymizováno] (zjištěno ze žádosti o dodatečné povolení stavby).f) Usnesením stavebního úřadu ve Višňovém ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo řízení o odstranění stavby přerušeno do doby pravomocného rozhodnutí o dodatečném povolení novostavby hospodářské budovy (zjištěno z usnesení stavebního úřadu ve Višňovém ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]).g) Usnesením stavebního úřadu ve Višňovém ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo řízení o dodatečném povolení novostavby hospodářské budovy přerušeno do doby vyřešení předběžné otázky (usnesení stavebního úřadu ve Višňovém ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]).h) Do počátku roku 2018 se na místě dnešní novostavby hospodářské budovy nacházela dřívější hospodářská budova tak, jak je patrno z níže uvedeného snímku ortofotomapy:i) Současné umístění novostavby hospodářské budovy patrné z ortofomapy je následující:j) Stav zápisu v katastru nemovitostí ve vztahu k pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno] (pozemky žalobce):– Ke dni [datum] byla v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno] zapsána [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [datum] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví č. [Anonymizováno] ke dni [datum]).– Ke dni [datum] byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno] zapsán [právnická osoba], narozený [rodné přijmení] [datum] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví č. [Anonymizováno] ke dni [datum]).– Ke dni [datum] byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno] zapsán žalovaný (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví č. [Anonymizováno] ke dni [datum]).– Ke dni [datum] byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno] zapsán žalobce (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví č. [Anonymizováno]).k) Stav zápisu v katastru nemovitostí ve vztahu k pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno] (pozemky žalovaného):– Ke dni [datum] byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno] zapsán svědek [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví č. [Anonymizováno] ke dni [datum]).– Ke dni [datum] byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno] zapsán žalovaný (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví č. [Anonymizováno]).13. Pokud jde o zbývající dílčí skutková zjištění, soud prvního stupně správně a přesvědčivě popsal (vymezil), které skutečnosti má za prokázané a které nikoli, a o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění.14. Žalobce namítl nevěrohodnost svědka [jméno FO]. Toto spatřoval v tom, že svědek dne [datum] vnikl na střechu jeho rodinného domu a odřízl úhlovou bruskou část fotovoltaických panelů. Odvolací soud zjistil, že na svědka [jméno FO] podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství dne [datum] obžalobu v důsledku shora popsaného jednání. Řízení je vedeno u soudu prvního stupně pod sp. zn. [Anonymizováno]. Ve věci doposud nebylo rozhodnuto. Z protokolu o hlavním líčení vyplývá, že svědek [jméno FO] fotovoltaické panely uvedeného dne [datum] odřízl. Své jednání vysvětlil tím, že se domníval, že fotovoltaické panely zasahují do části stavby, kterou vlastní žalovaný a kterou nyní na základě smlouvy o zřízení věcného břemene užívá. Odvolací soud nesdílí názor žalobce, že v důsledku tohoto jednání by bylo možno hodnotit výpověď svědka [jméno FO] jako nevěrohodnou. Jeho výpověď koresponduje i s dalšími provedenými důkazy, které jsou obsahem spisu (např. čestné prohlášení ze dne [datum], ortofotomapy a fotografie).15. Závěr o skutkovém stavu je proto následující:a) V průběhu roku [Anonymizováno] byla vystavěna na pozemku p.č. [Anonymizováno] hospodářská budova. Tehdy tento pozemek vlastnili prarodiče žalovaného. Hospodářská budova byla umístěna na pozemku p.č. [Anonymizováno] a její štítová stěna byla umístěna při hranici tohoto pozemku. Přístup do kůlny byl z pozemku p.č. [Anonymizováno] a p.č. st. [Anonymizováno]. Jednalo se o uzavřenou stavbu, která sloužila vlastníkům domu č.p. [Anonymizováno] (prarodičům žalovaného). [adresa] zeď kůlny navazovala na zeď mezi domem č.p. [Anonymizováno] a kůlnou.b) V roce [Anonymizováno] prarodiče žalovaného darovali pozemek p.č. st. [Anonymizováno] a pozemek p.č. [Anonymizováno] včetně tehdejší hospodářské budovy svědkovi [jméno FO] (otci žalovaného). Darovací smlouva byla registrována státním notářstvím dne [datum].c) Dne [datum] uzavřel žalobce (jako kupující) s žalovaným (jako prodávajícím) kupní smlouvu o prodeji pozemku p.č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], a pozemek p.č. [Anonymizováno]. V článku V. odstavci 7. smlouvy bylo uvedeno, že součástí prodávaných nemovitých věcí je oplocení na přední a zadní straně pozemku p.č. [Anonymizováno]. Oplocení při pravé straně pozemku p.č. [Anonymizováno] je součástí sousedního pozemku p.č. [Anonymizováno] a není předmětem prodeje.d) V době uzavření kupní smlouvy byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno] zapsán žalovaný.e) V průběhu roku [Anonymizováno] bylo započato s výstavbou novostavby hospodářské budovy. Došlo k částečnému rozebrání původní kůlny postavené v průběhu roku [Anonymizováno], přičemž bylo ponecháno funkční zdivo do výšky cca 2,5 m od úrovně terénu u štítové zdi. Výsledná stav je následující:f) V době započetí rekonstrukce byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p.č. st. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno] zapsán svědek [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum].g) Současné umístnění jednotlivých nemovitých věcí je následující. Při pohledu z uliční části se po levé straně nachází dům č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p.č. st. [Anonymizováno] (nemovité věci ve vlastnictví žalobce) a po pravé straně se nachází dům č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p.č. st. [Anonymizováno] (který je ve vlastnictví žalovaného). Novostavba hospodářské budovy se nachází za domem č.p. [Anonymizováno]. Mezi pozemky p.č. st. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] na straně jedné a pozemky p.č. st. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] ve dvorní části je od obou domů postavena zeď z bílých cihel. Na horní hraně jsou umístěny červené křidlice. Na tuto zeď navazuje další zeď, na níž je vystavěna zeď novostavby hospodářské budovy a před touto zdí je vystavěna zeď ze světlých šedých cihel se zpevňujícími pilířky.16. Právní posouzení:17. Podanou žalobou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost odstranit výsledky stavební činnosti spočívající v nadstavení zdi, která se nachází při hranici pozemků účastníků řízení. Nedomáhá se tedy odstranění celé zdi, ale pouze výsledku stavební činnosti spočívající v její nadstavbě a současně se domáhá, aby byla žalovanému uložena povinnost uvést zeď do původního stavu, tj. do stavu před provedením nástavby. Argumentoval tím, že nadstavba byla provedena na zdi, která je v jeho vlastnictví a která tvoří současně rozhradu mezi pozemky žalobce a žalovaného. Současně uvedl, že nadstavba, která dosahuje výšky až 4,8 metrů, výrazně zastiňuje jeho pozemek, čímž snižuje možnost užívání jeho dvora a v důsledku zastínění dochází k zavlhání hraniční zdi v jeho vlastnictví. Jinými slovy vyjádřeno, tvrdil, že nadstavba je postavena na zdi a pozemku, který je v jeho vlastnictví a žalobce k nadstavbě nedal souhlas.18. Zeď, na níž byla provedena nástavba novostavby hospodářské budovy, byla postavena v roce [Anonymizováno] prarodiči žalovaného a byla součástí stavby hospodářské budovy. Směrem k pozemku žalobce byla vystavěna její štítová zeď. Jednalo se o stavbu spojenou se zemí pevným základem, která sloužila jako hospodářská budova k obhospodařování pozemků ve vlastnictví právních předchůdců žalovaného. Po právní stránce se jednalo se o samostatnou věc v právním slova smyslu. S ohledem na tehdejší právní úpravu se tato stavba nestala součástí pozemku, na kterém byla postavena. Spoluvlastníky stavby byli prarodiče žalovaného. Jejich vlastnické právo vzniklo výstavbou této hospodářské budovy.19. Prarodiče žalovaného darovali pozemek p.č. st. [Anonymizováno] a pozemek p.č. [Anonymizováno] včetně tehdejší hospodářské budovy svědkovi [jméno FO] (otci žalovaného) v roce [Anonymizováno]. Darovací smlouva byla registrována státním notářstvím dne [datum]. Od tohoto okamžiku se stal svědek [jméno FO] vlastníkem pozemku p.č. st. [Anonymizováno], pozemku p.č. [Anonymizováno], stavby č.p. [Anonymizováno] a hospodářské budovy. Tehdejší hospodářská budova tvořila příslušenství pozemku p.č. [Anonymizováno] a pozemku p.č. st. [Anonymizováno]. Hospodářská budova totiž sloužila k uskladnění nářadí pro údržbu zahrady a k uskladnění výpěstků ze zahrady (§ 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění do [datum] (dále jen „obč. zák.“).20. Hospodářská budova neměla charakter stavby dočasné. Nejednalo se o stavbu časově omezenou, a to buď na dobu určenou časem nebo i jiným způsobem (např. naplnění určitého účelu). Podle názoru odvolacího soudu je třeba při posouzení hlediska dočasnosti stavby vycházet spíše ze soukromoprávních objektivních kritérií, kterými jsou např. účelové určení stavby, použité stavební technologie apod. Z charakteru stavby jako hospodářské budovy bylo patrné, že byla zamýšlena jako trvalá stavba pevně spojená se zemí, a to jak z hlediska stavebních technologií (cihelné zdivo), tak i z hlediska účelového určení stavby (sloužila k uskladnění nářadí pro údržbu zahrady a k uskladnění výpěstků ze zahrady). Tento závěr pak platí i pro „novostavbu“ hospodářské budovy.21. Mezi účastníky existuje spor o to, zda se původní hospodářská budova (a současně i novostavba hospodářské budovy) nachází výlučně na pozemcích žalovaného nebo částečně též i na pozemku žalobce. V této souvislosti soud prvního stupně řešil otázku průběhu hranic mezi pozemky žalobce a žalovaného. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že novostavba hospodářské budovy a tím pádem i původní hospodářská budova se nachází výlučně na pozemcích ve vlastnictví žalovaného.22. Odvolací soud zastává názor, že pro posouzení projednávané věci není rozhodující zjištění přesného průběhu vlastnické hranice mezi pozemky žalobce a žalovaného. Dne [datum] nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). V úvahu proto přichází tyto varianty právního posouzení:a) pokud byla původní hospodářská budova postavena výlučně na pozemcích ve vlastnictví svědka [jméno FO], tak se v souladu s § 3054 ve spojení s § 3059 o. z. stala součástí pozemku svědka [jméno FO] a v současné době je ve vlastnictví žalovaného (právní nástupce svědka [jméno FO]),b) pokud byla postavena částečně na pozemcích svědka [jméno FO] a částečně na sousedních pozemcích (pozemcích, které vlastnil právní předchůdce žalobce), nestala se bývalá hospodářská budova součástí pozemku (§ 3055 odst. 1 o. z.) a nadále zůstalo zachováno vlastnické právo svědka [jméno FO] a v současné době je ve vlastnictví žalovaného (právní nástupce svědka [jméno FO]).23. Uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] nemělo na vlastnické právo svědka [jméno FO] ke stavbě hospodářské budovy (její štítové zdi) žádný vliv.24. Žalobce tvrdil, že v této smlouvě bylo ujednáno, že vlastnické právo ke štítové zdi tehdejší hospodářské budovy přechází na žalobce. Vycházel z článku V. odstavce 7. kupní smlouvy. Z písemného textu kupní smlouvy ovšem toto tvrzení nevyplývá. Z obsahu písemné smlouvy vyplývá pouze to, že se účastníci dohodli, že předmětem kupní smlouvy je (vedle pozemků) pouze oplocení na přední a zadní straně pozemku p.č. [Anonymizováno]. Výslovně bylo ujednáno, že oplocení při pravé straně pozemku p.č. [Anonymizováno] je součástí pozemku p.č. [Anonymizováno] a není předmětem prodeje.25. Z tohoto důvodu byl žalobce v průběhu jednání před odvolacím soudem dne [datum] podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzván, aby označil důkazy k prokázání tvrzení, že vůlí stran při uzavření výše uvedené kupní smlouvy bylo též převést vlastnické právo ke zdi, na níž je v současné době provedena nadstavba (kterou žalobce požaduje odstranit). Žalobce byl poučen, že pokud k tomuto tvrzení neoznačí důkazy, bude odvolací soud vycházet z toho, že toto skutkové tvrzení není prokázáno.26. K prokázání výše uvedeného tvrzení žalobce označil: 1) znalecký posudek z oboru geodézie, který měl prokázat jeho tvrzení o průběhu hranic mezi pozemky, 2) místní šetření, 3) fotodokumentaci. Jiné důkazy neoznačil. Je zřejmé, že se jedná o důkazy nezpůsobilé prokázat tvrzení o vůli účastníků při uzavření smlouvy. Znalecký posudek z oboru geodézie nemůže z logiky věci prokázat tvrzení o vůli účastníků při uzavření kupní smlouvy. To stejné pak platí i pro místní šetření a fotodokumentaci. Místní šetření a fotodokumentace může pouze prokázat, jaký byl stav na místě samém v době provádění místního šetření a v době pořízení fotodokumentace. Nikoli, jaká byla vůle účastníků při uzavření smlouvy. Je proto nutné vyjít z toho, že žalobce neprokázal své tvrzení o tom, že vůlí stran při uzavření výše uvedené kupní smlouvy bylo převést i vlastnické právo ke zdi, na níž je v současné době realizována nadstavba novostavby hospodářské budovy. Za situace, kdy žalobce toto tvrzení neprokázal, nemělo smysl se dále zabývat otázkou, zda by vůbec mohlo být vlastnické právo ujednáním stran na žalobce převedeno v situaci, kdy tato zeď tvořila součást bývalé hospodářské budovy (jedná se o jednu ze čtyř zdí této stavby).27. Žalobce namítal, že zeď (na které je provedena nadstavba) tvoří rozhradu podle § 1024 o. z. a z tohoto důvodu je jejím spoluvlastníkem. Podle názoru odvolacího soudu shora popsaná zeď není rozhradou ve smyslu § 1024 o. z. Tato zeď je totiž součástí stavby, tvoří obvodovou konstrukci stavby, a proto v nyní projednávané věci nemůže být rozhradou. Judikatura sice připouští, že dělící zeď mezi dvěma domy může být ve spoluvlastnictví, pokud původně tvořila společnou konstrukci (tzv. společná zeď), ale o takovou situaci se v nyní projednávané věci nejedná, neboť od doby výstavby v roce [Anonymizováno] se jednalo pouze o hospodářskou stavbu, která stála samostatně a tato zeď nesousedila s žádnou další stavbou. Aby bylo možno hovořit o rozhradě, muselo by se jednat o tzv. jednoduchou zeď mezi sousedními pozemky nebo o dělící zeď mezi dvěma stavbami.28. V roce [Anonymizováno] (po uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a žalovaným) právní předchůdce žalovaného svědek [jméno FO] započal se stavbou novostavby hospodářské stavby. Došlo k částečnému rozebrání původní hospodářské budovy postavené v průběhu roku [Anonymizováno]. Bylo ponecháno funkční zdivo do výšky cca 2,5 metru od úrovně terénu a poté byla provedena výstavba do současné podoby. Lze proto uzavřít, že i po této stavební úpravě byl nadále vlastníkem novostavby hospodářské budovy (jejíž součástí byla i zeď, která sousedí s pozemky žalovaného) svědek [jméno FO]. Darovací smlouvou ze dne [datum] svědek [jméno FO] převedl vlastnické právo na žalovaného. Touto smlouvou daroval svědek [jméno FO] žalovanému pozemek p.č. st. [Anonymizováno] a pozemek p.č. [Anonymizováno]. Novostavba hospodářské budovy tvoří příslušenství pozemku p.č. [Anonymizováno] a p.č. st. [Anonymizováno], a proto ve smyslu § 510 odst. 2 o. z. došlo k převodu vlastnického práva i k příslušenství, tedy k novostavbě hospodářské budovy.29. Závěrem lze proto uzavřít, že žalobce není vlastníkem části novostavby hospodářské budovy, tedy zdi, na které se nachází nadstavba.30. Odvolací soud zvažoval, o jakou žalobu se v nyní projednávané věci jedná. V úvahu přicházela negatorní žaloba podle § 1042 o. z., žaloba na náhradu škody podle § 2903 odst. 2 o. z., žaloba na odstranění stavby (§ 1085 o. z. případně § 135c obč. zák.) nebo žaloba z imisí podle § 1013 o. z.31. Negatorní žalobou podle § 1042 o. z. se vlastník domáhá ochrany proti zásahům do jeho práva, které spočívají v jiném rušení než v neoprávněném zadržování jeho věci. K jejímu podání je legitimován vlastník. Pokud tedy žalobce není vlastníkem zdi, na které byla provedena nástavba, nemůže tuto žalobu podat. I kdyby žalobce byl aktivně legitimován k podání žaloby, tak byla žaloba podána co do žalobního petitu nesprávně. Negatorní žalobou se totiž lze domáhat toho, aby se žalovaný zdržel přesně vymezeného rušení. Povinnost něco konat lze uložit v rámci ochrany poskytované podle § 2903 odst. 2 o. z.32. Žaloba podle § 2903 odst. 2 o. z. poskytuje soudní ochranu při vážném ohrožení práv. Podstatou je, že újma ovšem doposud nenastala, ale pouze hrozí. Musí tedy jít o vážnou hrozbu, což v sobě zahrnuje dva aspekty: a) hrozí vznik závažné újmy a současně b) ohrožení je reálné a velmi pravděpodobné. Podle tvrzení žalobce již k újmě došlo. Újmu žalobce spatřuje (podle skutkových tvrzení) v zavlhání hraniční zdi (hromadění vlhkosti ve zdivu, vznik plísní, degradace zdiva a jeho rozpad). Pokud již k újmě došlo, mohl by se žalobce domáhat uvedení věci do původního stavu (§ 2951 odst. 1 o. z.), ale to pouze v tom případě, pokud by bylo jednáním žalovaného nebo jeho právního předchůdce zasaženo do jeho vlastnického práva, tedy že by docházelo k degradaci zdiva v jeho vlastnictví. V řízení bylo ovšem prokázáno, že tato zeď tvoří součást novostavby hospodářské budovy a vlastnicky náleží žalovanému a nikoliv žalobci.33. O žalobu na odstranění stavby (§ 1085 o. z. případně § 135c obč. zák.) se z povahy věci jednat nemůže, neboť by se žalobce musel domáhat odstranění všeho, co je nad jeho pozemkem. V nyní projednávané věci se žalobce domáhá odstranění pouze nadstavby zdi.34. Nakonec odvolací soud posuzoval žalobu i z hlediska žaloby z imisí podle § 1013 o. z. Ochrana podle § 1013 odst. 1 o. z. nesměřuje k tomu, aby žalovanému bylo uloženo konkrétní opatření. Jinými slovy vyjádřeno, žalovanému nelze uložit něco konat. Je možné mu uložit pouze povinnost zdržet se určitého rušení. Zákon nicméně v některých případech žalobu na konání připouští (§ 1017 a 1019 odst. 1 o. z.). O takový případ se ovšem v nyní projednávané věci nejedná. Skutková tvrzení uvedená žalobcem v žalobě a v jejím doplnění nasvědčují tomu, že žalobce se brání proti imisím, ale zvolil nesprávný způsob žalobního návrhu.35. Z výše uvedeného proto vyplývá, že žaloba není důvodná a soud prvního stupně ji správně zamítl.36. Závěr k projednání odvolání proti výroku I. rozsudku soudu prvního stupně:37. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, neboť je ve výroku věcně správný (výrok I. tohoto rozsudku).38. Náhrada nákladů řízení účastníků před soudem prvního stupně:39. Soud prvního stupně správně uložil žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud nepřiznal žalovanému odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty za všechny požadované úkony právní služby, a dále nebyla žalovanému přiznána daň z přidané hodnoty za cestovné, neboť v cestovném je již zahrnuta daň z přidané hodnoty.40. Žalovanému tak přísluší na náhradě nákladů řízení částka [Anonymizováno] Kč.41. Tato částka sestává z:a) mimosmluvní odměny advokáta za 11 úkonů právní služby po [Anonymizováno] Kč [převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ze dne [datum], účast na jednání soudu prvního stupně dne [datum], účast na jednání soudu prvního stupně dne [datum] (místo samé), písemné podání soudu ze dne [datum], účast na jednání soudu prvního stupně dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání soudu před odvolacím soudem dne [datum], písemné podání soudu ze dne [datum], účast na jednání soudu prvního stupně dne [datum], písemné podání soudu ze dne [datum] ] podle § 6 odst. 1, § 7 bod 4., § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném do [datum] (dále jen „advokátní tarif ve znění do [datum] “),b) náhrady hotových výdajů advokáta za 11 úkonů právní služby po [Anonymizováno] Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění do [datum],c) náhrady cestovních výdajů advokáta podle 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), za cestu osobním automobilem ze sídla advokáta do místa jednání soudu prvního stupně a zpět dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč. Při výpočtu náhrady cestovních výdajů vycházel odvolací soud z následujících údajů: cesta byla provedena osobním motorovým vozidlem tovární značky VOLVO V90, registrační značka [SPZ]; vzdálenost [adresa] a zpět 138 km; pohonné hmoty – benzin 95 oktanů; cena pohonných hmot [Anonymizováno] Kč/1 l podle vyhlášky č. 511/2021 Sb.; průměrná spotřeba [Anonymizováno] /100 km; sazba základní náhrady [Anonymizováno] Kč/1 km podle vyhlášky č. 511/2021 Sb.d) náhrady advokáta za promeškaný čas strávený cestou z místa sídla advokáta ([adresa]) do místa jednání soudu ([adresa]) a zpět dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč (4 započaté půlhodiny po [Anonymizováno] Kč) podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu ve znění do [datum],e) náhrady cestovních výdajů advokáta podle 13 odst. 5 advokátního tarifu za cestu osobním automobilem ze sídla advokáta do místa jednání soudu prvního stupně a zpět dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč. Při výpočtu náhrady cestovních výdajů vycházel odvolací soud z následujících údajů: cesta byla provedena osobním motorovým vozidlem tovární značky VOLVO V90, registrační značka [SPZ]; vzdálenost [adresa] a zpět 108 km; pohonné hmoty – benzin 95 oktanů; cena pohonných hmot [Anonymizováno] Kč/1 l podle vyhlášky č. 511/2021 Sb.; průměrná spotřeba 7,6 l/100 km; sazba základní náhrady [Anonymizováno] Kč/1 km podle vyhlášky č. 511/2021 Sb.f) náhrady advokáta za promeškaný čas strávený cestou z místa sídla advokáta ([adresa]) do místa jednání soudu ([adresa]) a zpět dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč (4 započaté půlhodiny po [Anonymizováno] Kč) podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu ve znění do [datum],g) náhrady cestovních výdajů advokáta podle 13 odst. 5 advokátního tarifu za cestu osobním automobilem ze sídla advokáta do místa jednání soudu prvního stupně a zpět dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč. Při výpočtu náhrady cestovních výdajů vycházel odvolací soud z následujících údajů: cesta byla provedena osobním motorovým vozidlem tovární značky VOLVO V90, registrační značka [SPZ]; vzdálenost [adresa] a zpět 138 km; pohonné hmoty – benzin 95 oktanů; cena pohonných hmot [Anonymizováno] Kč/1 l podle vyhlášky č. 511/2021 Sb.; průměrná spotřeba 7,6 l/100 km; sazba základní náhrady [Anonymizováno] Kč/1 km podle vyhlášky č. 511/2021 Sb.h) náhrady advokáta za promeškaný čas strávený cestou z místa sídla advokáta ([adresa]) do místa jednání soudu ([adresa]) a zpět dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč (4 započaté půlhodiny po [Anonymizováno] Kč) podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu ve znění do [datum],i) náhrady cestovních výdajů advokáta podle 13 odst. 5 advokátního tarifu za cestu osobním automobilem ze sídla advokáta do místa jednání soudu prvního stupně a zpět dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč. Při výpočtu náhrady cestovních výdajů vycházel odvolací soud z následujících údajů: cesta byla provedena osobním motorovým vozidlem tovární značky VOLVO V90, registrační značka [SPZ]; vzdálenost [adresa] a zpět 138 km; pohonné hmoty – benzin 95 oktanů; cena pohonných hmot [Anonymizováno] Kč/1 l podle vyhlášky č. 398/2023 Sb.; průměrná spotřeba 7,6 l/100 km; sazba základní náhrady [Anonymizováno] Kč/1 km podle vyhlášky č. 398/2023 Sb.j) náhrady advokáta za promeškaný čas strávený cestou z místa sídla advokáta ([adresa]) do místa jednání soudu ([adresa]) a zpět dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč (4 započaté půlhodiny po [Anonymizováno] Kč) podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu ve znění do [datum],k) z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [Anonymizováno] podle § 137 odst. 3 o. s. ř.42. Žalovanému nepřísluší mimosmluvní odměna advokáta, náhrada hotových výdajů advokáta a náhrada za daň z přidané hodnoty za ostatní písemná podání, která jsou součástí spisu, neboť jsou v nich uvedena tvrzení nebo označeny důkazy, která měla být uvedena nebo které měly být označeny již ve vyjádření k žalobě, případně se nejedná o podání ve věci samé (žádost o odročení jednání apod.), Anonymizováno43. Závěr k projednání odvolání proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně:44. Odvolací soud za přiměřeného užití § 220 odst. o. s. ř změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně (výrok II. tohoto rozsudku).45. Náhrada nákladů odvolacího řízení mezi účastníky:46. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný měl v odvolacím řízení plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobci, který v odvolacím řízení neměl úspěch.47. Žalovanému přísluší náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši [Anonymizováno] Kč (výrok III. tohoto rozsudku).48. Tato částka sestává z:a) mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby po [Anonymizováno] Kč (vyjádření k odvolání ze dne [datum]) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 4., § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu ve znění do [datum],b) mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po [Anonymizováno] Kč (účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum], písemné podání soudu ze dne [datum], účast na jednaní před odvolacím soudem dne [datum]) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), g), k) advokátního tarifu,c) náhrady hotových výdajů advokáta za 1 úkon právní služby po [Anonymizováno] Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění do [datum],d) náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po [Anonymizováno] Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu,e) náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [Anonymizováno] Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.49. Náhrada nákladů řízení státu před soudy obou stupňů:50. Soud prvního stupně nerozhodl o náhradě nákladů státu, které stát platil. Odvolací soud proto o této náhradě nákladů řízení rozhodl sám. Výrok o náhradě nákladů státu vychází z § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát v průběhu řízení před soudem prvního stupně platil znalečné v celkové výši [Anonymizováno] Kč. V řízení byl neúspěšný žalobce, a proto je povinen státu tyto náklady řízení zaplatit (výrok IV. tohoto rozsudku).