Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekPotvrzeno

Spisová značka

15 Co 149/2025

Soud: Krajský soud v BrněDatum rozhodnutí: 22. 9. 2026Č. j.: 15 Co 149/2025-503Předseda senátu: Mgr. Jiří VašíčekAgenda: Odvolací (civilní) (Co)Zveřejněno: 3. 11. 2026Předmět řízení: o určení vlastnického práva, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi (dále jen „soud I. stupně“) ze dne 12. 7. 2024, č. j. 7 C 287/2021-430, ve spojení s opravným usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 19. 3. 2025, č. j. 7 C 287/2021-453,ECLI:CZ:KSBR:2026:15.Co.149.2025.1
náklady řízenísmlouva o smlouvě budoucíneplatnost smlouvylhůtyuznání dluhusmlouva o úvěrunáhrada nákladůsmlouva kupnípodnikatelznalecký posudekodvolání
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (208) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) na nákladech odvolacího řízení částku [Anonymizováno] Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované 1) [Jméno advokáta B].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) na nákladech odvolacího řízení částku [Anonymizováno] Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované 2) [Jméno advokáta B].

Odůvodnění

I. Průběh řízení před soudem I. stupně1. V řízení zahájeném podáním žaloby dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by:- „bylo určeno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovité věci zapsané na listu vlastnictví č. [Anonymizováno] pro katastrální území a obec [adresa], v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí České republiky vykonává [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to k pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2, na němž stojí stavba č. p. [Anonymizováno], objekt k bydlení, stavbě č. p. [Anonymizováno], objekt k bydlení, stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a k pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada, o výměře [Anonymizováno] m2;- eventuálně, aby byla zrušena kupní smlouva uzavřená žalobkyní a žalovanou 1) dne [datum], dle které bylo převedeno vlastnické právo k nemovité věci zapsané na listu vlastnictví č. [Anonymizováno] pro katastrální území a obec [adresa], v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí České republiky vykonává [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to k pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2, na němž stojí stavba č. p. [Anonymizováno], objekt k bydlení, stavbě č. p. [Anonymizováno], objekt k bydlení, stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a k pozemku parc. č. [Anonymizováno] zahrada, o výměře [Anonymizováno] m2 z žalobkyně na žalovanou 1) za kupní cenu ve výši [Anonymizováno] Kč s tím, že nemovité věci se vrací zpět do vlastnictví žalobkyně;- eventuálně, aby žalované 1) byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [Anonymizováno] Kč“.2. V době zahájení řízení byla žaloba podána proti žalované 1) [[Jméno žalované A].] a žalované 2) označené jako [právnická osoba] [dále také původní žalovaná 2)]. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že shora uvedené nemovitosti (dále také předmětné nemovitosti) jsou v jejím vlastnictví a že při kontrole stavu zápisu vlastnických práv k těmto nemovitostem zjistila, že předmětné nemovitosti měla kupní smlouvou ze dne [datum] převést na žalovanou 1) s tím, že při podpisu kupní smlouvy měla být dle plné moci zastoupena [jméno FO]. Dále zjistila, že žalovaná 1) měla kupní smlouvou ze dne [datum] převést předmětné nemovitosti na původní žalovanou 2). Žalobkyně obě kupní smlouvy (ze dne [datum] i ze dne [datum]) považovala za absolutně neplatné z následujících důvodů. Tvrdila především, že si není vědoma, že by zmocnila [jméno FO] k prodeji předmětných nemovitostí žalované 1). V tomto směru poukazovala na to, že plná moc pro pana [jméno FO] je neurčitá a rozporná, když není jasné, zda předmětné nemovitosti měly být převedeny do vlastnictví společnosti [Jméno žalované A]. [žalovaná 1)] nebo společnosti [Anonymizováno]. Smlouva je tedy neplatná pro neurčitost i pro nevážnost. Tvrdila rovněž, že smlouva je v rozporu s dobrými mravy v důsledku neúměrně nízké kupní ceny. Tato okolnost ve spojení s neplatnou plnou mocí a s tím, že úhrada kupní ceny měla být provedena zápočtem na neplatné pohledávky, naplňuje znaky jednání kolidujícího s dobrými mravy, což rovněž způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. S ohledem na tyto okolnosti žalobkyně tvrdila, že její následný převod vlastnického práva na původní žalovanou 2) je neplatný, neboť původní žalovaná 2) nemohla nabýt vlastnické právo od nevlastníka.3. Byť žalobkyně v žalobě tvrdila, že kupní smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná, přesto v žalobě rovněž uvedla, že z procesní opatrnosti dopisem ze dne [datum] od této kupní smlouvy odstoupila, a to pro podstatné porušení povinnosti ze strany žalované 1). Toto porušení povinnosti spatřovala v prodlení žalované 1) s úhradou sjednané kupní ceny ve výši [Anonymizováno] Kč, které trvá od [datum]. V tomto směru opětovně namítala, že kupní cena nemohla být zaplacena zápočtem (jak je uvedeno v kupní smlouvě), a to pro neplatnost pohledávek, které měly sloužit k započtení. V rámci této argumentace dále poukázala na to, že podle kupní smlouvy měla být kupní cena zaplacena zápočtem pohledávek žalované 1) vůči žalobkyni, které vznikly z úvěrových smluv specifikovaných v kupní smlouvě. Žalobkyně tvrdila, že tyto pohledávky na základě úvěrových smluv nemohly vzniknout, když nikdy od žalované 1) žádný úvěr neobdržela. Současně namítla i absolutní neplatnost těchto úvěrových smluv pro rozpor s § 112 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná 1) (coby věřitel) před jejím uzavřením neposoudila osobní, výdělkové a majetkové poměry dlužníka (tedy žalobkyně). Z toho dovozovala, že pohledávky z neplatných úvěrových smluv nejsou způsobilé k započtení kupní ceny na předmětné nemovitosti tak, jak bylo uvedeno v kupní smlouvě ze dne [datum].4. Pro případ, že by soud kupní smlouvu ze dne [datum] posoudil jako platnou, se žalobkyně (formou eventuálního petitu) domáhala zrušení kupní smlouvy s tím, že předmětné nemovité věci se vrací zpět do jejího vlastnictví. To odůvodňovala tím, že v jejím případě došlo k neúměrnému zkrácení, když obvyklá cena předmětných nemovitostí v době jejího převodu na žalovanou 1) nebyla [Anonymizováno] Kč (jak bylo uvedeno v kupní smlouvě), ale [Anonymizováno] Kč.5. Pro případ, že by zrušení kupní smlouvy nebylo možné, se žalobkyně (formou dalšího eventuálního petitu) domáhala toho, aby žalované 1) bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku [Anonymizováno] Kč. Vycházela z toho, že žalovaná 1) doposud nezaplatila žalobkyni sjednanou kupní cenu ve výši [Anonymizováno] Kč a že v situaci, kdy došlo k neúměrnému zkrácení žalobkyně, je žalovaná 1) povinna doplatit kupní cenu do ceny obvyklé, tedy dorovnání ve výši [Anonymizováno] Kč.6. Žalovaná 1) i původní žalovaná 2) se žalobou nesouhlasily a navrhovaly, aby žaloba vůči nim byla v celém rozsahu zamítnuta. Obě poukazovaly na to, že tvrzení žalobkyně uváděná v žalobě jsou nepravdivá a účelová. Poukazovaly na to, že žalobkyně byla o všech jednáních v souvislosti s převodem předmětných nemovitostí na žalovanou 1) informována. Nesouhlasily s tím, že by plná moc, kterou žalobkyně dala panu [jméno FO] k uzavření kupní smlouvy, byla pro neurčitost neplatná. V tomto směru argumentovaly tím, že pokud by tomu tak bylo, pak by kupní smlouva nemohla být podkladem pro převod předmětných nemovitostí v rámci vkladového řízení u příslušného katastru nemovitostí. Nesouhlasily rovněž s tím, že by úvěrové smlouvy, na základě kterých byly žalobkyni poskytnuty jednotlivé úvěry (uvedené v kupní smlouvě), byly neplatné pro rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru. V tomto směru poukazovaly na to, že žalobkyně (jako úvěrovaná) uzavírala úvěrové smlouvy z pozice podnikatele (nikoliv spotřebitele), a to pro její podnikatelské účely a k úhradě jejích dluhů z podnikání. Proto měly za to, že nemůže obstát tvrzení žalobkyně o tom, že by pohledávky z těchto úvěrových smluv byly nezpůsobilé k započtení kupní ceny, kterými žalovaná 1) zaplatila žalobkyni za převod předmětných nemovitostí. Nesouhlasily ani s tím, že by v případě žalobkyně došlo k neúměrnému zkrácení, když měly za to, že sjednaná kupní cena ve výši [Anonymizováno] Kč odpovídala obvyklé ceně v místě a čase. K tomuto argumentu v řízení předložily znalecký posudek, který k [datum] stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí na [Anonymizováno] Kč. Konečně poukázaly i na to, že eventuální petity žalobkyně si vzájemně odporují a že otázka platnosti (neplatnosti) kupní smlouvy ze dne [datum] musí být posouzena jako otázka předběžná již u primárního petitu.7. První jednání ve věci (které se skutečně konalo) bylo soudem I. stupně nařízeno na [datum]. Žalobkyně se k tomuto jednání nedostavila. Soud I. stupně vycházel z toho, že žalobkyně se z jednání neomluvila, proto bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně a v přítomnosti žalovaných 1) a 2). Soud I. stupně u jednání provedl listinné důkazy předložené žalobkyní i žalovanými, poskytl nepřítomné žalobkyni procesní poučení o břemenu tvrzení i důkazním břemeni (dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.), na které (s ohledem na nepřítomnost žalobkyně) nebylo nijak reagováno. Přítomný zástupce žalovaných 1) a 2) žádné další důkazní návrhy neměl.

II. Napadený rozsudek soudu I. stupně8. U jednání dne [datum] soud I. stupně již pouze vyhlásil rozsudek č. j. [Anonymizováno], kterým všechny tři shora uvedené nároky žalobkyně zamítl (výroky I., II. a III.). Současně žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů řízení částku [Anonymizováno] (výrok IV.) a povinnost zaplatit původní žalované 2) na náhradě nákladů řízení také částku [Anonymizováno] (výrok V.).9. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud I. stupně dospěl na základě provedených listinných důkazů k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovanou 1) dne [datum] uzavřela kupní smlouvu na prodej předmětných nemovitostí s tím, že kupní cena byla dohodnuta na částku [Anonymizováno] Kč a platební podmínky byly dohodnuty tak, že celá kupní cena bude zaplacena zápočtem proti pohledávkám žalované 1): a) ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč včetně příslušenství, b) ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč včetně příslušenství, c) ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč včetně příslušenství, d) ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč včetně příslušenství, e) ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč včetně příslušenství, f) ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč včetně příslušenství, g) ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč včetně příslušenství, h) ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč včetně příslušenství. Tato kupní smlouva byla katastrálním úřadem „zavkladována“ a žalovaná 1) byla na základě této smlouvy zapsána do katastru nemovitostí jako vlastník. Tuto kupní smlouvu za žalobkyni jako prodávající podepsal na základě plné moci ze dne [datum]. Následně žalovaná 1) předmětné nemovitosti kupní smlouvou ze dne [datum] prodala původní žalované 2) za kupní cenu [Anonymizováno] Kč. Poté kupní smlouvou ze dne [datum] došlo mezi žalovanou 1) a původní žalovanou 2) ke „zpětnému“ prodeji předmětných nemovitostí; v době rozhodování soudu tak byla v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí opět zapsána žalovaná 1).10. Na základě provedeného dokazování pak soud I. stupně dospěl k právnímu závěru, že kupní smlouva ze dne [datum] není (absolutně) neplatná z žádného žalobkyní tvrzeného důvodu. Pokud se týká tvrzené neplatnosti plné moci ze dne [datum], tu hodnotil jako platnou, když je z ní zřejmé, že ji udělila žalobkyně (jako zmocnitelka) panu [jméno FO] (jako zmocněnci) k veškerým právním jednáním za zmocnitele v souvislosti se zcizením předmětných nemovitostí souvisejících se sjednáním a uzavřením kupní smlouvy, když v plné moci byly předmětné nemovitosti vyjmenovány a zároveň byla určena kupní cena ve výši [Anonymizováno] Kč i způsob zaplacení této kupní ceny formou vzájemného zápočtu pohledávek. Zmínil, že pokud žalobkyně v žalobě tvrdila, že kupní smlouvu nepodepsala (resp. ji podepsala pod nátlakem a výhrůžkami), tak k tomuto tvrzení v řízení nenavrhla žádné důkazy, přičemž tím, že se bez omluvy nezúčastnila nařízeného jednání (ač byla řádně předvolána), se zbavila možnosti reagovat na poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Dále soud I. stupně dospěl k závěru, že plná moc není neplatná z důvodu neurčitosti, když z ní jasně vyplývá, že předmětné nemovitosti měly být převedeny na společnost [Jméno žalované A]. Pokud v plné moci byla zmíněna i společnost [Anonymizováno] (k čemuž dle soudu I. stupně došlo s největší pravděpodobností na základě chyby v psaní), neměla tato skutečnost na platnost uděleného zplnomocnění žádný vliv, neboť obsah uděleného zplnomocnění je z kontextu plné moci nepochybný.11. Pokud žalobkyně namítala absolutní neplatnost kupní smlouvy z důvodu neúměrně nízké kupní ceny, což mělo naplňovat znaky jednání kolidujícího s dobrými mravy, soud I. stupně k tomuto argumentu uvedl, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by předmětné nemovitosti měly v době převodu na žalovanou 1) obvyklou cenu ve výši [Anonymizováno] Kč. Zmínil, že jediný důkaz, který žalobkyně k tomuto svému tvrzení předložila (webová stránka [Anonymizováno], na které byly předmětné nemovitosti nabízeny k prodeji za [Anonymizováno] Kč), toto tvrzení neprokazuje, když není jasné, z jaké doby tento inzerát je, kdo inzerát zadal a zda nabízená cena odpovídá ceně obvyklé. Poukázal na to, že žalované soudu předložily odhad obvyklé ceny předmětných nemovitostí, který byl proveden jako listinný důkaz, ze kterého lze dospět k závěru, že sjednaná kupní cena předmětných nemovitostí v kupní smlouvě ze dne [datum] je cenou obvyklou. To rovněž vyplývá z dalšího listinného důkazu, a to ze smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum] (která však následně nebyla realizována), ve které se žalobkyně se žalovanou 1) dohodly na tom, že nejpozději do [datum] bude mezi nimi uzavřena kupní smlouva, na základě které se předmětné nemovitosti dostanou zpět do vlastnictví žalobkyně za cenu [Anonymizováno] Kč. Soud I. stupně tedy učinil dílčí právní závěr v tom směru, že v době uzavření kupní smlouvy se žalovanou 1) ([datum]) se obvyklá cena předmětných nemovitostí mohla pohybovat v rozmezí od [Anonymizováno] Kč. Proto nedospěl k závěru, že by v případě žalobkyně došlo k neúměrnému zkrácení.12. Soud I. stupně se zabýval i tvrzením žalobkyně v tom směru, že pohledávky žalované 1) vzniklé z úvěrových smluv uvedených v kupní smlouvě vůbec neexistovaly, když jednak žalobkyně neobdržela od žalované 1) žádné prostředky (formou úvěru), a rovněž proto, že úvěrové smlouvy byly neplatné z důvodu, že žalovaná 1) před uzavřením úvěrových smluv neposoudila schopnost žalobkyně splácet úvěry, když ta vystupovala ve vztahu k žalované 1) jako spotřebitelka. Tento argument uzavřel tím, že z úvěrových smluv vyplývá, že žalobkyně se označila identifikačním číslem i místem podnikání, což však samo o sobě nemusí být rozhodující. Dále poukázal na to, že žalobkyně v tomto směru měla důkazní břemeno a že k tomuto svému tvrzení [že vystupovala ve vztahu k žalované 1) jako spotřebitelka] žádné důkazy nepředložila. Uvedl také, že existence dluhu z předmětných úvěrových smluv byla ze strany žalovaných prokázána uznáním dluhu ze dne [datum], ve kterém žalobkyně uznala, že ke dni podpisu uznání má dluh vůči žalované 1) v celkové výši [Anonymizováno] Kč (správně mělo být [Anonymizováno] Kč – pozn. odvolacího soudu), který vznikl na základě dále vyjmenovaných úvěrových smluv.13. Z výše uvedených důvodů tedy soud I. stupně dospěl ke konečnému právnímu závěru, že kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou 1) není neplatná, a proto vlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě této kupní smlouvy přešlo na žalovanou 1). Současně vycházel z toho, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by v kupní smlouvě byla sjednána neúměrně nízká kupní cena a že by v jejím případě došlo k neúměrnému zkrácení. Proto žalobu ve vztahu k žalované 1) zamítl v celém rozsahu. Ve vztahu původní žalované 2) soud I. stupně dospěl k závěru, že ke dni rozhodování soudu nebyla již ve věci pasivně legitimována, neboť předmětné nemovitosti byly kupní smlouvou ze dne [datum] převedeny z původní žalované 2) zpět na žalovanou 1). Dodal, že se v tomto případě jednalo „o nástupnictví“ účastníka ve smyslu ust. § 107a o. s. ř. a že žalobkyně v tomto směru neučinila žádné procesní návrhy. Proto žalobu zamítl i ve vztahu k původní žalované 2).14. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně úspěšným žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, a to každé ve výši [Anonymizováno] Kč.

III. Odvolání žalobkyně a průběh odvolacího řízení15. Žalobkyně nejprve podáním ze dne [datum] podala proti rozsudku soudu I. stupně blanketní odvolání. Jelikož toto odvolání podala e-mailem bez ověřeného podpisu, a ve lhůtě tří dnů nedoplnila toto podání originálem, nebylo k tomuto podání (odvolání) soudem I. stupně podle § 42 odst. 2 věty druhé o.s.ř. přihlíženo. Proto soud I. stupně na rozsudku vyznačil doložku právní moci ke dni [datum].16. Podáním ze dne [datum] [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj upozornil soud I. stupně, že v jeho rozsudku je ve výrocích chybně označena jedna z předmětných nemovitostí, a to parcela č. [Anonymizováno], která byla nesprávně označena parc. č. [Anonymizováno]. Na základě tohoto upozornění soud I. stupně dne [datum] vydal opravné usnesení č. j. [Anonymizováno], kterým bylo nesprávné parcelní číslo ve výrocích I. a II. rozsudku ze dne [datum] opraveno. Toto opravné usnesení nabylo právní moci [datum]. Ve smyslu § 204 odst. 1 věty druhé o.s.ř. došlo k otevření nové odvolací lhůty; poslední den této nové odvolací lhůty připadl na [datum].17. V této nové odvolací lhůtě odvolání podala pouze žalobkyně (podáním ze dne [datum]), a to proti všem výrokům. V odvolání namítala především nesprávné právní posouzení ze strany soudu I. stupně. Opětovně namítala, že plná moc, kterou udělila [jméno FO] dne [datum], je neplatná pro neurčitost. Neurčitost způsobuje to, že žalobkyně sice zmocnila [jméno FO] k uzavření kupní smlouvy, avšak plná moc uváděla dva odlišné subjekty, a to [Jméno žalované A]. a [Anonymizováno] Z. tedy měl na výběr, kterému ze dvou uvedených subjektů měly být předmětné nemovitosti převedeny a katastr měl proto zkoumat, zda projev vůle zmocnitele je určitý a srozumitelný. Nadále pak trvala na tom, že plná moc je neurčitá i z důvodu, že v plné moci nebylo uvedeno, jakých pohledávek se vzájemný zápočet týká, jaká je výše těchto pohledávek na jistině a na příslušenství a zda zmocnitel tyto pohledávky uznává co do důvodu a výše, či je rozporuje. Nově namítla, že v článku III., bod 2 písm. h) kupní smlouvy je uvedena smlouva o úvěru ze dne [datum] (kdy dluh včetně příslušenství byl uveden ve výši [Anonymizováno] Kč), přičemž tento dluh ze dne [datum] nemohl být započten v souladu s plnou mocí, neboť žalobkyně plnou moc podepsala [datum] a rovněž toho dne byl ověřen její podpis. Nemohlo tedy dojít k platnému započtení, a i z tohoto důvodu je kupní smlouva neplatná.18. Namítla dále, že pokud soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyně dne [datum] uznala vůči žalované 1) dluh ve výši [Anonymizováno] Kč, avšak v kupní smlouvě ze dne [datum] je celková výše pohledávek žalované 1) vůči žalobkyni uvedena ve výši [Anonymizováno] Kč, není postaveno najisto, jaká je výše pohledávek, včetně příslušenství k [datum]. Tento rozpor ve značném rozsahu znevěrohodňuje celkový zápočet tak, jak je uvedený v článku III. kupní smlouvy. Tento zápočet žalobkyně považuje za zavádějící i z důvodu, že v článku III. kupní smlouvy je v rámci specifikace a výpočtu jednotlivých započítávaných pohledávek uvedena jen výše pohledávky, včetně příslušenství, tedy bez rozlišení jistiny a příslušenství, dále není uvedeno, zda je dluh splatný a z jakého titulu vznikl.19. Žalobkyně rovněž namítla, že vzhledem k charakteru rizika sjednaných podmínek uvedených v kupní smlouvě měl zmocněnec povinnost předložit žalobkyni kupní smlouvu k odsouhlasení. To zmocněnec neudělal, a proto překročil své zmocnění. V tomto směru poukazovala i na to, že zmocněnci nemohlo být známo (bez souhlasu zmocnitele), jaké jsou dluhy zmocnitele, když tyto dluhy nebyly uvedeny v plné moci a byly jen vágně uvedeny v kupní smlouvě.20. Poslední odvolací námitka směřovala k tomu, že soud I. stupně se nijak nezabýval a nezjišťoval okolnosti ve vztahu k ceně předmětných nemovitostí ([Anonymizováno] Kč), když pouze odkázal na znalecký posudek, který již byl neaktuální, neboť byl vypracován více než rok a půl před datem [datum].21. Z těchto všech důvodů žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a o věci rozhodl tak, že její žalobě vyhoví s tím, že žalobkyni budou přiznány i všechny náklady řízení.22. Podáním ze dne [datum] žalobkyně navrhla, aby do řízení na místo původní žalované 2) vstoupila společnost [Jméno žalované B]., IČO [IČO žalované B]. To odůvodnila tím, že žalovaná 1) kupní smlouvou ze dne [datum] prodala předmětné nemovitosti společnost [Jméno žalované B]. Soud I. stupně tomuto návrhu vyhověl usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že dospěl k závěru, že na straně původní žalované 2) [[právnická osoba] ] došlo ve smyslu § 107a o.s.ř. k procesnímu nástupnictví, když v řízení bylo prokázáno, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva (prodej předmětných nemovitostí dalšímu vlastníkovi).23. Žalovaná 1) [[Jméno žalované A].] i nová žalovaná 2) [[Jméno žalované B].] shodně považovaly napadený rozsudek soudu I. stupně za věcně správný a navrhovaly, aby byl v celém rozsahu potvrzen. Výslovně navrhovaly i potvrzení výroků o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.24. V rámci odvolacího řízení žádný z účastníků neuváděl žádná nová tvrzení a nenavrhoval nové důkazy.

IV. Závěry odvolacího soudu25. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o.s.ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o.s.ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), v souladu s § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které mu předcházelo, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.26. Odvolací soud vycházel při rozhodování z toho, že obě žalované společnosti jsou pasivně legitimované. Žalovaná 2) z toho důvodu, že v době rozhodování byla katastrálním vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalovaná 1) pak z toho důvodu, že vůči ní žalobkyně směřovala eventuální nároky z titulu neúměrného zkrácení, jakož i související nárok na zaplacení částky [Anonymizováno] Kč.27. Odvolací soud souhlasí se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně a pro stručnost odkazuje na odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku, v němž se soud I. stupně podrobně vypořádal i s jednotlivými námitkami žalobkyně, které ve svém odvolání z větší části zopakovala. Odvolací soud má za to, že by bylo nadbytečné, aby všechny tyto skutkové i právní závěry na tomto místě znovu opakoval. Lze dodat, že odkaz na skutkové i právní závěry předchozího rozsudku (v tomto případě napadeného rozsudku soudu I. stupně) je možný a že se nejedná o porušení povinnosti odůvodnit rozhodnutí ve smyslu § 157 odst. 2 o.s.ř. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3066/2005).28. K jednotlivým odvolacím námitkám žalobkyně lze uvést následující.29. K námitce, že plná moc udělená žalobkyní panu [jméno FO] dne [datum] je neurčitá (a tedy i neplatná) z důvodu, že žalobkyně zmocnila pana [jméno FO] k jednání se dvěma odlišnými subjekty, a to [Jméno žalované A]. a [Anonymizováno], lze uvést, že podle odvolacího soudu je podstatné, že žalobkyně výslovně a jednoznačně zmocnila pana [jméno FO] k tomu, aby jejím jménem (jako prodávající) uzavřel s [Jméno žalované A]. (jako kupující) kupní smlouvu o prodeji předmětných nemovitostí za pevně stanovenou kupní cenu [Anonymizováno] Kč. Tato část plné moci byla jednoznačná a opravňovala pana [jméno FO] k právnímu jednání za žalobkyni ohledně uzavření kupní smlouvy se společností [Jméno žalované A]. Pokud druhá část plné moci opravňovala zmocněnce i k jednání za zmocnitele před katastrálním úřadem v souvislosti s kupní smlouvou uzavřenou mezi zmocnitelem a společností [Anonymizováno]. (jako kupující), lze souhlasit s tím, že tato část plné moci je nelogická ve vztahu k první části plné moci. Tato nelogičnost (ať už byla způsobena omylem nebo z jiného důvodu) však nezpůsobuje neplatnost plné moci ve vztahu k oprávnění pana [jméno FO] uzavřít kupní smlouvu za žalobkyni se společností [Jméno žalované A]. Je třeba vycházet i z toho, že návrh na vklad předmětné kupní smlouvy mohl učinit kdokoliv z účastníků kupní smlouvy, tedy jak prodávající, tak kupující. Druhá část plné moci vztahující se jen k jednání před katastrálním úřadem tedy v dané věci neměla právní význam.30. Rovněž odvolací soud nepovažoval za důvodnou námitku žalobkyně, kterou dovozovala neurčitost plné moci z důvodu, že v ní nebyly specifikovány konkrétní pohledávky kupující za prodávající, které měly být započteny na sjednanou kupní cenu [Anonymizováno] Kč. Uvedení jednotlivých pohledávek sloužících k započtení zcela jistě není nutnou náležitostí plné moci. Podstatné je, že v řízení bylo prokázané, že žalobkyně v samostatném prohlášení písemně uznala, že ke dni podpisu kupní smlouvy ([datum]) dluží kupující na základě nesplacených úvěrů celkem [Anonymizováno] Kč, a to včetně příslušenství. Z tohoto pohledu tedy nebyla důvodná ani další dílčí námitka žalobkyně, a to, že v kupní smlouvě byla mezi započítávané pohledávky kupující uvedena i pohledávka ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč. Žalobkyně má pravdu v tom, že ke dni udělení plné moci tato pohledávka ještě nevznikla, takže v době zmocnění nemohla být započtena na kupní cenu. Nicméně všechny ostatní pohledávky uvedené v kupní smlouvě vznikly před [datum] a tyto pohledávky převyšovaly sjednanou kupní cenu [Anonymizováno] Kč.31. Odvolací soud pro úplnost jen dodává, že pokud se týká pravosti plné moci, o té v řízení nebylo pochyb, když bylo prokázané, že podpis žalobkyně na plné moci byl úředně ověřen. Ostatně žalobkyně v odvolání ani nezpochybňovala to, že by snad plnou moc udělenou panu [jméno FO] nepodepsala.32. Neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum] rovněž nezpůsobuje skutečnost, že žalobkyně stejného dne uznala dluh vůči [Jméno žalované A]. ve výši [Anonymizováno] Kč, ale v kupní smlouvě byla celková cena pohledávek [Jméno žalované A]. vůči ní vyčíslena částkou [Anonymizováno] Kč. Tato námitka by mohla být důvodná jen v opačné situaci, tedy pokud by žalobkyně uznala vůči [Jméno žalované A]. dluh v nižší výši, než by byl celkový dluh uvedený v kupní smlouvě. Pak by skutečně mohlo být uvažováno o tom, že zmocněnec překročil své zmocnění. Skutková situace však v daném případě byla odlišná.33. Odvolací soud nepovažuje za důvodnou ani odvolací námitku směřující k tomu, že kupní smlouva ze dne [datum] v rámci vymezení započítávaných pohledávek nerozlišovala výši jistiny a výši příslušenství. Takovéto vymezení nepochybně není nutnou náležitostí kupní smlouvy ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku. Z hlediska určitosti kupní smlouvy je zcela zásadní, aby byl přesně vymezen kupující, prodávající a aby byla přesně stanovena kupní cena (zde [Anonymizováno] Kč). Navíc výkladem předmětné kupní smlouvy bylo možné dovodit, že na sjednanou kupní cenu byly započteny jednotlivé pohledávky kupující za prodávající vždy s příslušenstvím, kapitalizovaným ke dni uzavření kupní smlouvy, což se shodovalo se dnem uznání dluhu.34. Důvodnou nebyla ani odvolací námitka, která směřovala k tomu, že zmocněnec [jméno FO] překročil své zmocnění, když nepředložil žalobkyni kupní smlouvu k odsouhlasení. Takováto podmínka nebyla v plné moci stanovena (a v řízení nebyla prokázána ani jinými důkazy), proto nelze z tohoto důvodu dovodit překročení zmocnění.35. Konečně nebyla shledána důvodnou ani poslední odvolací námitka žalobkyně, a to že soud I. stupně řádně nezjistil aktuální cenu předmětných nemovitostí ke dni jejich převodu na žalovanou 1), když se spokojil se znaleckým posudkem, který byl vypracován více než rok a půl před uzavřením kupní smlouvy. Zde je potřeba nejprve uvést, že pokud žalobkyně svůj nárok uplatňovala (mimo jiné) i z titulu neúměrného zkrácení ve smyslu § 1793 občanského zákoníku, tak na její straně bylo důkazní břemeno k prokázání toho, že v jejím případě došlo k neúměrnému zkrácení. Žalobkyně k tomuto nároku tvrdila, že obvyklá cena předmětných nemovitostí byla v době uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] [Anonymizováno] Kč. Odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně v tom směru, že ohledně tohoto tvrzení žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když jediný důkaz, který v tomto směru předložila (inzertní nabídku na prodej předmětných nemovitostí), nebyl způsobilý toto tvrzení prokázat. Naopak žalovaná 1), kterou důkazní břemeno v tomto směru netížilo, předložila podrobné odborné vyjádření na úrovni znaleckého posudku (odborné vyjádření bylo sice vypracováno zapsaným soudním znalcem, ale neobsahovalo znaleckou doložku, tudíž se nejednalo o důkaz znaleckým posudkem), ze kterého lze mít za prokázané, že k datu zpracování odhadu ([datum]) byla obvyklá cena předmětných nemovitostí [Anonymizováno] Kč. V řízení přitom nebylo žádnou stranou tvrzeno, že by předmětné nemovitosti od roku [Anonymizováno] až do uzavření kupní smlouvy z [datum] byly nějak zásadně rekonstruovány nebo zhodnoceny. Odborné vyjádření v zásadě potvrzuje, že sjednaná kupní cena [Anonymizováno] Kč byla v době uzavření napadené kupní smlouvy ([datum]) obvyklá. Nepřímo tento závěr potvrzuje i smlouva o smlouvě budoucí ze dne [datum], uzavřená mezi žalovanou 1) a žalobkyní (která však nakonec nebyla naplněna), kde budoucí kupní cena byla dohodnuta na částku [Anonymizováno] Kč. Lze tedy souhlasit s dílčím závěrem soudu I. stupně v tom směru, že obvyklá cena předmětných nemovitostí v době uzavření kupní smlouvy z [datum] se mohla pohybovat v rozmezí [Anonymizováno] Kč. Rozhodně se nejednalo o neúměrné zkrácení ve smyslu § 1793 občanského zákoníku, ke kterému může dojít dle již ustálené judikatury Nejvyššího soudu v případech, kdy zkrácení představuje více než polovinu hodnoty převáděné věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 42/2021, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. R 96/2022).36. Pokud za výše popsané situace soud I. stupně všechny nároky ve věci samé (jak primární nárok, tak eventuální nároky) zamítl, odvolací soud považuje rozsudek soudu I. stupně za věcně správný, a proto ho podle § 219 o.s.ř. v celém rozsahu potvrdil, a to včetně závislých výroků o náhradě nákladů řízení (výrok I. tohoto rozsudku).

V. Náklady odvolacího řízení37. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně úspěšným žalovaným byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce [Anonymizováno] Kč, tj. pro každou z žalovaných částka [Anonymizováno] Kč. Tato částka představuje náhradu nákladů za právní zastoupení žalovaných.38. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum] (dále jen „advokátní tarif“). Bylo vycházeno z toho, že společný právní zástupce žalovaných v odvolacím řízení učinil 2 úkony právní služby, které podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení (obě žalované v odvolacím řízení změnily právního zástupce) a v účasti u odvolacího jednání dne [datum]. Zástupce žalovaných požadoval náhradu nákladu za právní zastoupení v částce [Anonymizováno] Kč. V písemném vyúčtování uvedl, že požadovaná částka se skládá z odměny za 2 úkony právní služby v celkové výši [Anonymizováno] Kč včetně DPH. Odměnu požadoval přiznat z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu se snížením za druhou zastupovanou osobu dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Dále požadoval náhradu hotových výdajů (2 režijní paušály) ve výši [Anonymizováno] Kč včetně DPH.39. Odvolací soud přezkoumal vyúčtování nákladů za právní zastoupení žalovaných a poté dospěl k závěru, že vyúčtované částky nejsou v rozporu se zákonem ani s advokátním tarifem. Ke stanovení tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (namísto § 8 odst. 1 advokátního tarifu) odvolací soud dodává, že z takto vyúčtované odměny bylo možno vycházet (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. I. ÚS 1147/10 a rovněž bod 22 stanoviska pléna Ústavního soudu Pl. ÚS–st. 60/24 ze dne 5. 3. 2025). Základní odměna za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu ve spojení s § 7 advokátního tarifu činí [Anonymizováno] Kč, tj. za 2 úkony [Anonymizováno] Kč. Jelikož šlo o společné zastupování dvou účastníků, podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu náleží advokátovi za druhou zastupovanou osobu odměna snížená o 20 %, tj. částka [Anonymizováno] Kč, namísto základní odměny [Anonymizováno] Kč. Součet odměn za zastupování dvou osob tak činí [Anonymizováno]). Dále zástupci žalovaných vznikl podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu nárok na 2 režijní paušály po [Anonymizováno] Kč, tj. celkem náhrada ve výši [Anonymizováno] Kč. Součet odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů dosáhl částky [Anonymizováno] Kč. Jelikož zástupce žalovaných osvědčil, že je plátcem DPH, byla tato částka navýšena o 21 % DPH ([Anonymizováno] Kč) na celkovou částku [Anonymizováno] Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Takto vypočtené celkové náklady za právní zastoupení obou žalovaných v odvolacím řízení byly rozděleny rovným dílem, tj. na každou žalovanou připadla částka [Anonymizováno] Kč. Odvolací soud vycházel z toho, že by nebylo spravedlivé, aby žalovaná 1) měla nárok na odměnu za právní zastoupení v plné výši ([Anonymizováno] Kč) a žalovaná 2) nárok na sníženou odměnu ve výši 80 % ([Anonymizováno] Kč). Spravedlivému uspořádání odpovídalo, aby vzniklý nárok byl mezi žalované rozdělen rovným dílem (napůl). Z těchto důvodů odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací